Diskuse Elektrika.cz

Jsem začínající revizní technik a stále se učím.

Jak mám ověřit impedanci poruchové smyčky u pojistek větších jak 160A. Příklad: Reviduji rozvaděč kde je přívod kabelem CYKY-J 3x240+120mm, tento kabel je chráněn pojistkami PHNA2 315A gG. Naměřil jsem maximální hodnotu 233V a 0,14 ohmů. Jak ověřím správnost naměřených hodnot?

Jelikož se jedná o rozvaděč, pak můžete aplikovat při poruše čas odpojení do 5 s. Dle charakteristik výrobce Vámi udané pojistky je vypínací proud pro čas 5 s 2 kA. Měl by jste naměřit tedy impedanci poruchové smyčky 0,076 Ohm. Naměřil jste hodnotu téměř dvojnásobnou. Není se však čemu divit. Pro většinu přístrojů je však tato hodnota kterou by jste měl naměřit hluboko pod jmenovitým rozsahem. Ale není všem dnům konec. Máte následující možnosti:

1) Pořídit si přístroj, který umí měřit tak malé impedance, ale jeho cena je velká a je otázkou zda jej využijete natolik, aby byla nějaká reálná návratnost přístroje. Další problém je kalibrace. Co jsem zjišťoval, tak není mnoho kalibračních laboratoří, které by měly akreditaci na měření odporů tak malých hodnot.

2) Využít postupu ověření impedance smyčky dle TNI 33 2000-6. Ten spočívá v tom, že je třeba u tak malých impedancí znát všechny parametry vedení (délka, způsob uložení, průřezy, odpor na jednotku délky ale i reaktanci na jednotku délky) až ke zdroji, tedy transformátoru . Samozřejmě je třeba znát i parametry transformátoru . Je nutné spočítat maximální provozní oteplení kabelů a to i s ohledem na různé průřezy fázových vodičů a vodičů PEN (N, PE). Pak je nutné přepočítat impedanci všech dílčích vedení při maximální provozní teplotě. Potom vypočtete poruchový proud. To ale není vše. Poruchový proud může vedení dále oteplit a s tím je důležité počítat právě u tak velkých pojistek a doby odpojení do 5 s. Takže dle postupu uvedeného V TNI 33 2000-6, jste vlastně vypočetl poruchový proud na začátku poruchy. Ten způsobí další oteplení vedení a zvýšení jeho impedance. Je tedy třeba vypočítat jak tento poruchový proud na začátku poruchy zvýší oteplení vedení za dobu než zapůsobí jistící prvek. Dobu působení pojistky odečtete z charakteristik a vypočteného poruchového proudu na začátku poruchy. Podle vzorců uvedených v TNI vypočtete zvýšení oteplení za dobu trvání poruchy a na výslednou teplotu na konci poruchy přepočtete impedanci vedení. Pak ověříte, zda při impedanci na konci poruchy je dostatečný proud pro odpojení poruchy v předepsaném čase.

Samozřejmě výpočet není samospásný a v takovém případě je vhodné při provozu u zařízení projít všechny spoje a provést například kontrolu termokamerou, zda se nějaký spoj výrazněji nezahřívá. U tak velkých jištění a zatěžovacích proudech v podstatě nemáte šanci jakýmkoliv jiným měřením zjistit přechodové odpory spojů.

Příklad výpočtu uvádím v příloze.

Já používám měřák Zeroline 60 od ILLKA...

Tam je rozlišení 0,001 Ohmu +chyby měří
Jak píše kolega-ta cena +- 23 000.-Kč   :'(
Většina běžných měřáků to neumí.

Postupujte dle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, čl. 411.3.2.6.

Ono nejde tak úplně o rozlišení, ale o hodnotu od které přístroj měří dle 61557.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!)... všem za rady. Doplňující pospojení tam je - (ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, čl. 411.3.2.6.) Pak už mě tedy naměřená hodnota nemusí zajímat??

To víte, že musí, co když naměříte třaba 10 ohmů? Co vám to napoví?  ;)

Ono to rozlišení je dost důležitý faktor...
Pokud bude 0,1 Ohmu tak když přidáme chyby MP + měření ,pak budeme někde úplně jinde s hodnotami impedance u trafa....

Neistota merania je hodne dôležitejší faktor ako je rozlíšenie. Vysoké rozlíšenie majú aj niektoré lacné čínske multimetre, a pritom vieme, že aj keď zobrazujú na mnoho miest, sú to iba akési hausnumerá.