Diskuse Elektrika.cz

Pod rodinnym domom vedie kabel AYKI16 protikorozonej katodovej ochrany (PKO) plynoveho potrubia,
ktory je anodovou castou a ktory je pod napatim asi 40V.
Pred domom stoji stanica PKO odkial tento kabel vychadza.

Predstavuje tento druh kablu vedeny pod rodinnym domom nejake rizika ohladom zdravia pre cloveka zijuceho v dome ako napr. elektromagneti cke ziarenie alebo podobne?

Je to postaveno načerno? Pokud ne budou od toho existovat nějaké dokumenty. Pokud to dokonce bylo schváleno úřadem, byla na to provedena revize. Pokud na to byla provedena revize, pak určitě v souladu s platnými ČSN. Pokud to bylo v souladu s platnými ČSN nemusíte mít obavu o zdraví.

V éteru ovšem běhají chiméry o škodlivém záření z elektroinstala čních kabelů a podobné nesmysly. Pokud nejste nějak opravdu neobvykle nemocný, že byste třeba slyšel trávu růst apod.,  pusťte to z hlavy.

Pokud je to anodová ochrana, která je na nějakém DC potenciálu, elektromagneti ckého pole bych se nebál, protože nepředpokládám, že by tam tekl proud, která to pole vytvoří.
Něco jiného je vliv na jiné zemniče a jejich elektrochemick ou korozi.
Ale to zase nějaké "návštěvníky webu" šíleně naštvu" - to, co vznikne podle seriozního projektu seriozního projektanta, podle seriozních podkladů, by takové věci mělo mít ošetřené, vyřešené...

Mám pro vás špatnou zprávu. Přímo do domu vám vede kabel, ve kterém je voltů mnohem víc, a navíc se jedná o napětí střídavé, které na rozdíl od stejnosměrného napětí přeci jen nějakou energii vyzařuje i vzduchem.
A pak mám pro vás dobrou zprávu - ani tento kabel nepředstavuje zvýšené zdravotní riziko z vyzařování, natož pak ten nízkonapěťový stejnosměrný. Leda že byste byl žížala zavrtaná v zemi poblíž kabelu - té bude elektroléčba asi trochu nepříjemná.

Nebude jim to poskytovat stejnou ochranu, jako tomu potrubí?

Naopak - může to ohrožovat cizí podzemní úložná zařízení (jiná podzemní potrubí, uzemnění hromosvodů, ale i ocelovou výztuž v základech budov) - záleží, ne na tom kabelu k anodě, ale na vzdálenosti vlastní anody.
V předpisech pro aktivní protikorozní ochranu se výslovně uvádí, že cizí podzemní úložná zařízení nesmí být ve vzdálenosti bližší než 100 m od tzv. liniové (podpovrchové) anody a ve vzdálenosti bližší než 40 m od aktivní části tzv. hloubkové anody.
Velmi zjednodušeně :  Aktivní protikorozní ochrana (PKO) spočívá v tom, že se z regulovaného ss. zdroje zavede potenciál MÍNUS na chráněné potrubí a potenciál PLUS na anodu, které se někdy říká "obětovaná anoda". Ochrana toho potrubí je pak zajišťována tím, že elektrochemick á koroze (vyvolaná obzvláště  tzv. bludnými proudy) rozpouští tu anodu místo chráněného potrubí. A zde je právě nebezpečí, že začnou rozpouštět i další ocelové komponenty uložené v zemi, pokud se nacházejí v blízkosti anody.

Ono potrubí je/mělo by být ale spojeno se zemničem budovy

A to pokud ne místně nakrátko, tak prostřednictví m PENu.
Ohrožovány jsou především kovové konstrukce uložené kolmo k ose toho anodového vodiče, pokud nejsou dobře spojeny s potenciálem vzdálené země. Konec blízký anodě je ochraňován, konec vzdálený je naopak rozpouštěn - funguje jako ochranná anoda pro vzdálenější předměty.

Představ si hlavní vedení rozvodu plynu v ulici, kovové potrubí s katodovou ochranou, a v do domu nemusí být přípojka plynu zavedena, nebo by nízkotlaký rozvod možná nemusel být "vodivě propojený".
Já jsem z původního dotazu dostatečně nevydedukoval, jestli výraz "pod domem" znamená "ve sklepě",  nebo "vedle domu směrem z kopce dolů"...

Nebude záležet spíše na homogenitě vodivosti zeminy v oblasti uložení vodiče?

I ta (ne)homogenita bude mít samozřejmě vliv - pro jednoduchost jsem předpokládal homogenní prostředí.

Ten dom bol postaveny nacierno, stavebne povolenie ziskali byvali majitelia az po dostavani, je aj kolaudacia. Ale SPP(slovenske plynarne)  technik mi povedal, ze to povolil len tak slovne pred 18 rokmi... a ze by sme si to mali dat sukromne na vlastne naklady odklonit od domu cez prepojku lebo ze nam mozu roxory v zakladoch uplne zmiznut. Takze ziadne povolenie od SPP neexistuje. Ten kabel vedie pod domom pod zakladmi smerom do pola, kde ma byt ta 'obetovana anoda',  z ktorej 'mizne vela zeleza'.

V předpisech pro aktivní protikorozní ochranu se výslovně uvádí, že cizí podzemní úložná zařízení nesmí být ve vzdálenosti bližší než 100 m od tzv. liniové (podpovrchové) anody a ve vzdálenosti bližší než 40 m od aktivní části tzv. hloubkové anody.
Liniova anoda je ten kabel?[/color]

Ten kabel je holý vodič, nebo má izolační plášť? Jak hluboko pod základy je?
Každopádně bych vám vřele doporučil všechno železo, co máte v zemi, dobře spojit s PENem elektropřípojk y a spoje dokonale antikorozně ochránit.

Nevieme, ci ma izolacny plast ani ako hlboko je v zemi.. My sme tento dom odkupili pred par rokmi a teraz sme sa dozvedeli od SPP technika, ked prisiel robit meranie do PKO stanice pred nasim domom, ze mozeme mat problem s rozpadnutim kovovej vystuze v zakladoch domu....

Pokud bude PEN na zápornějším potenciálu než "katoda",  tak to asi moc nepomůže a stejně by to mohlo "hnít"...

Co takhle vzít nějakou elektrodu (dvoustovku hřebík, odmaštěný),  vrazit na několika místech do země a zkusit jestli se tam objeví nějaké DC napětí proti PENu? Možná by to napovědělo jak je nutné to řešit...

Naopak, to by z pohledu ochrany zemničů domu bylo žádoucí.

Plynové potrubí je zásadně provedeno jako izolované!!
 Katodová ochrana je dělána právě pro to, aby se případné vady v izolaci nestaly místy, kde dojde ke korozi. Potrubí se udržuje automaticky na hodnotě okolo -2V. Kladné napětí, které odchází po izolovaném kabelu(u nás většinou CYKY) k anodě(dřívě většinou kus starého neizolovaného potrubí, dnes spíše gelová elektroda) má hodnotu do cca 40V a proud do 30A. Čím má chráněné potrubí horší izolaci, tím je napětí i proud větší (velikost napětí je dána velikostí anody a jejím stavem a měrným odporem země, proud pak množstvím a velikostí vad izolace.

Ne, kabel je kabel. Liniová anoda je např. neizolovaná ocelová roura (cca 100 m dlouhá),  nebo v linii, v zemi uložená řada ferosilitových anodových tyčí (slitina Fe a Si) - obojí uložené v hloubce asi 2 m pod povrchem.


To je asi překlep. Gelová elektroda slouží k měření potenciálu okolní země vůči potrubí a následně k regulaci ss. zdroje (na těch -2 V).

Bych řekl, že se tu plete aktivní a pasivní ochrana dohromady.

Pasivní a aktivní ochrana musí působit ruku v ruce. Základní je pasivní ochrana potrubí uloženého pod zemí (izolace). Jenže to potrubí je v zemi třeba několik desítek let. Za tu dobu izolace degraduje, vznikají v ní drobné trhlinky a pod. Ochranu potrubí před korozí v tomto případě (ale i preventivně) zajišťuje aktivní ochrana, např. katodická (přiložení cizího ss. napětí na chráněné potrubí a na obětovanou anodu).