Název: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 23.03.2005, 05:19 V žádném současně platném předpisu jsem nenašel jednoznačně předepsané zapojení tzv. CENTRAL STOPU bezpečnostího vypínání. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Dolejšek 23.03.2005, 08:36 Norma ČSN EN 60204-1 (platí pro pracovní stroje) nezná pojem "Centrál stop", ale mluví o tzv. "nouzovém zastavení či "nouzovém vypnutí". V článcích 10.7 a 10.8 této normy se praví, že přístroje nouzového vypnutí musí mít funkci nuceného rozpojení (tj. funkční musí být klidový = vypínací kontakt vypínacího tlačítka). Z toho vyplývá nutnost použití podpěťové spouště. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 23.03.2005, 14:40 Po odpovědi p. Dolejška je nám strojní zařízení jasné. To konkrétně řeší ČSN EN 60204-1. Ale co ostatní zařízení napájené el. proudem, které je nutno vypnout v případě nebezpečí? Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 23.03.2005, 19:50 Norma ČSN 33 2000-5-537 předepisuje použití rozpínacích kontaktů pro dálkové vypínání. Čl.537.4.3 : Pokud je to prakticky možné volí se pro nouzové vypínání ručně ovládané spínací přístroje přerušující hlavní obvod. Jističe, stykače apod., které jsou ovládány dálkově, musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být použito jiného způsobu, kdy porucha vede k bezpečnému stavu zařízení. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 23.03.2005, 21:51 (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za odpověď. Upřesňuji: 33 2000-5-537: 02/2001 Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 23.03.2005, 22:01 To: Nosek, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 23.03.2005, 23:19 Navrhované použití časového relé jsem já pochopil tak, že toto působí pouze v případě, kdy nebyl dán povel k vypnutí vypánacím tlačítkem (tzv. CENTRAL STOP chráněného objektu, ale při výpadku el. energie např. z distribuční sítě nebo jiného nadřazeného zdroje. Jinou možnost uplatnění relé nevidím jako reálnou. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Georgis Fasulis 24.03.2005, 11:32 To Nyč a Nosek: Když tam dám stykač bez samodrže, tak přece nepotřebuji žádné impulsy pro sepnutí! Stykač elegantně vyřeší "centralstop", ale větší stykače jsou drahé a zabírají místo. Skvělé řešení nabízí Merlin gerin - u jističů řady C60 do 63A a u jističů NG125 do 125A nabízejí spoušť MNx - což je ideální řešení - obvod napájení je oddělen od obvodu nouzového vypnutí. Při výpadku napětí mi jistič nespadne, pouze při přerušení ovládacího obvodu. Bohužel, nechápu, když to jde u C60 a NG125, proč to nejde u NR! U jističů NR jsem použil zdroj a baterku na 12V -levné spolehlivé řešení. Nevím proč ty nářky nad pravidelnou údržbou? Tu snad potřebuje celý rozvaděč, ne? A nejen rozvaděč. Baterka se jednou za pár let vymění a hotovo. Běží nám to na Slovensku v kotelnách v jednom městě a nevím, že by si stěžovali - určitě lepší, než jezdit nahazovat do samoobslužné kotelny jistič při krátkodobém výpadku. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 24.03.2005, 19:00 TO: Fasulis Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Tomáš Novotný 24.03.2005, 19:57 To: Nyč Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 24.03.2005, 20:43 Vážení,čekal jsem jaká bude reakce na můj příspěvek a trochu to upřesňuji. Požadavky normy ČSN 33 2000-5-537 byly již v předcházející normě v roce 1994. Používat stykač bez přídrže a ovládat ho centrálstopem jak je uváděno, je velmi jednoduché ale v rozporu s článkem 537.4.6.: "Uvolnění ovládacího prvku přístroje nouzového vypínání nesmí způsobit uvedení příslušné části instalace pod napětí". To znamená že vypínacím tlačítkem nouzového vypnutí nemůžeme opět zapnout stykač. Uvedené zapojení stykače má stoptlačítko a zapínací tlačítko. Paralelně k zapínacímu tlačítku je zapojen přídržný kontakt stykače a zapínací kontakt časového relé. Časové relé je multifukční a spínací kontakt sepne na okamžik jen při připojení k síti. Toto zapojení jsem nevymyslel já ale vyprovokoval jsem projektanty, když jsem odmítl revidovat vypínací cívky. Zapojení má jedno slabé místo, zkuste to posoudit. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Tomáš Novotný 24.03.2005, 21:48 To: Josef Nosek Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 24.03.2005, 21:56 Stop tlačítko je s aretací, pokud je zmáčknuté, nemůže tykač zapnout. Tlačítko je napojeno do serie se stykačem Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 24.03.2005, 22:02 Vylučujete nebo připouštíte při vašem zapojení možnost zkratu v ovládacím obvodu? Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 24.03.2005, 22:08 To: Nosek, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 24.03.2005, 22:19 Ovládací obvod je jištěný, při zkratu vypne jistič. Při odaretování stop tlačítka nedojde k zapnutí, musí se zapnout zapínacím tlačítkem. Je to běžné zapojení stykače. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 24.03.2005, 22:36 To: Nosek, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 24.03.2005, 22:48 Časové relé je stále pod napětím, sepne jen když se vypne a opět zapne napájení. Kontakt je paralelně k zapínacímu tlačítku. Když je stop tlačítko vypnuté, nemůže časové relé sepnout stykač. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Tomáš Novotný 24.03.2005, 23:04 Teda fakt nevím :-) Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 25.03.2005, 05:35 Abych pravdu řekl, začínám tomu nerozumět. Také bych se přikláněl k tomu, abyste zveřejnil ovládací schéma. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroslav Nyč 25.03.2005, 07:02 TO: Tomáš Novotný Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Jan Kostka 25.03.2005, 07:59 Kontakt časového relé je připojen paralelně k tlačítku "Start". Časové relé je funkční jen při strátě napětí před stykačem, při strátě napětí se časové relé vynuluje a jeho kontakt je sepnuty. Po obnově napětí vlastně simuluje stlačení tlačítka start. Při vypnutí tlačítkem stop (a jeho odaretováním) se kontakt časového relé neuplatní. Musí se ručně stačit tlačítko "START". Čili funkce tzv. Centrál stopu není nijak ovlivněná. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Martin Novák 25.03.2005, 10:40 To Jozef Nosek: Napad s casovym rele je vyborny, diky za tip, zrovna jsem neco podobnyho resil. Jedinou chybu co ma je, ze muze dojit k malo pravdepodobny souhre okolnosti (k vypadku a znovuobnoveni dodavky proudu chvili po stlaceni STOP tlacitka) a tim k rozbehu zarizeni. Obejit by se to dalo u zarizeni kde je tato (i kdyz nepravdepodobn a) udalost uplne nezadouci pouzitim tlacitka s aretaci nebo pouzitim casoveho rele co nahodi stykac ne tesne po obnoveni dodavky proudu ale az za nekolik desitek sekund nebo minut s predchozi indikaci toho ze toto zapnuti nastane. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Georgis Fasulis 25.03.2005, 10:46 To Nyč: Jističe řady C60 jsou normální jističe (řada Multi9) od Merlin Gerin - (dnes součast sdružení Schneider Electric) katalogy mají na netu, ale asi vám kdykoliv pošlou i tištěné, já mám od všechny poslední podrobné tištěné katalogy. Co se týká té baterky a zdroje, mám na mysli zdroj 230V AC/12V DC, který trvale nabíjí baterku 12V. podpě´tová spoušť je pak na 12V DC a je napojena na tento sólo obvod central stopu a je tak nezávislá na napájecím napětí. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Georgis Fasulis 25.03.2005, 10:51 To Beláň: Takže vy byste mi nedal "berana" na řešení nouzového zastavení přes stykač bez samodrže s tím, že spoléhám pouze na povinnou aretaci vyrážecího tlačítka? Žádné samospouštěcí časové relé bych tam samozřejmě neměl. Asi bych se s váma hádal a chtěl bych ať mi podložíte své tvrzení předpisem v nějáké ČSN. Mohl bych tam dát ještě aretaci s klíčem pro opětné otočení do výchozí polohy. Ani pak byste mi nedal berana? :-) Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Georgis Fasulis 25.03.2005, 11:05 Pane Beláňi, odvolávám svou předchozí námitku, neuvědomil jsem si, že "Uvolnění ovládacího prvku přístroje nouzového vypínání nesmí způsobit uvedení příslušné části instalace pod napětí". Jak tady správně uvedl pan Nosek. Nejlepší řešení je opravdu ta spoušť MNx od schneideru a taky řešení s časovým relém asi není špatné, jen je nutno přesvědčit revizáka, že relé není "blbec" a že prostě funguje tak jak má. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 25.03.2005, 11:39 To: Fasulis, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Pavel Horský 25.03.2005, 14:09 No pánové,čtu,čtu a čtu a asi jsem zabloudil.Přes távám tomu opravdu rozumět. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 25.03.2005, 14:49 To: Horský Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Tomáš Novotný 25.03.2005, 14:51 To: Pavel Horský Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Georgis Fasulis 25.03.2005, 15:17 To Beláň: ?? Averzi?? protože jsem občas v opozici? To snad ne. Naopak, už několikrát jsem se omlouval a v našem "sporu" vám dával za pravdu. Myslím, že jste velmi dobrý odborník, především pak na ČSN. Já se spousta věcí takhle dozvěděl a přiučil se a nestydím se to přiznat, zrovna tak se nestydím přiznat chybu, neboť nejvíce jsem se ve svém oboru naučil (vyškolil) chybami. K nikomu jsem tady averzi neměl, snažím se vystupovat korektně a slušně. Pokud někdy naši někdy ostřejší diskusi berete jako averzi, pak mě to velmi mrzí. Přeji hezké velikonoce. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 25.03.2005, 17:20 To: Fasulis, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Josef Nosek 25.03.2005, 20:59 Ještě upřesnění k zapojení. Toto zapojení samozřejmě není myšleno pro stroje, nebo např. pro truhlárnu, jak bylo uvedeno. Obojí lze zvládnout podpěťovou spouští. Toto zapojení je myšlemo pro bezobslužné plynové kotelny, kde je předepsáno vypínací tlačítko. Nechtějte slyšet co jsem vyslechnul když někdy taková kotelna při krátkodobém výpadku vypnula a již sama nezapla. Odnesl to revizní technik že si vymyslel podpěťovou spoušť. Pokud vypne a zapne napájení pracuje vše automaticky, pokud někdo vypne stop tlačítko, musí na rozvaděči ručně sepnout. I když kotelny jsou vesměs malé, to slabé místo je v době kdy se odaretuje tlačítko a jde se zapnout tlačítko na rozvaděč. Kdyby v této době došlo k vypnutí a zapnutí napájení, tak stykač zapne sám přes časové relé. Ale na časovém multifunkčním relé které na toto používáme, se většinou nastaví zpoždění sepnutí několik minut, pro případ že energetika několikrát vypne a zapne, aby kotel zbytečně nenajížděl. Pokusím se v brzké době zaslat schéma pro ty kteří můj popis nepochopily. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 25.03.2005, 22:00 To: Nosek, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: 26.03.2005, 08:53 Jen jednu skutečnost k příspěvku pana Nyče: Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Pavel Horský 26.03.2005, 10:51 To Beláň: Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Roman Hladík 04.04.2005, 22:16 Tady máte to schéma :-) Doufám že se obrázek připojil ...
Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Štefan Beláň 04.04.2005, 22:52 To: Hladík, Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Roman Hladík 05.04.2005, 07:49 KT1 není trvale sepnuté ale vysílá impuls. Ale jak mne upozornil p. Nosek, tak jsem to opravil a toto zapojení je lepší :-) (viz obrázek). Lze využít větší potenciál čas. relé ... a odpadne možnost zapnutí nuceným držením Start tlačítka. I když k tomu samozřejmě slouží uzamykatelný hlavní vypínač :-)
Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: sigut 23.02.2007, 18:39 KT1 není trvale sepnuté ale vysílá impuls. Ale jak mne upozornil p. Nosek, tak jsem to opravil a toto zapojení je lepší :-) (viz obrázek). Lze využít větší potenciál čas. relé ... a odpadne možnost zapnutí nuceným držením Start tlačítka. I když k tomu samozřejmě slouží uzamykatelný hlavní vypínač :-) Setkal jsem se smrtelným úrazem kdy si postižený vypnul stop tlačítkem zařízení a po x minutách došlo k sepnutí pohonu přemostěním start tlačítka impulsem od časového relé. 100% vina postiženého???Nevypnul a neuzamkl hlavní vypínač.Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Martin Novák 23.02.2007, 19:40 Setkal jsem se smrtelným úrazem kdy si postižený vypnul stop tlačítkem zařízení a po x minutách došlo k sepnutí pohonu přemostěním start tlačítka impulsem od časového relé. 100% vina postiženého???Nevypnul a neuzamkl hlavní vypínač. V tomto konkretnim pripadu vidim 2 chyby pri navrhu zarizeni: - zapinaci tlacitko nesmi pri stlacenem a zaaretovanem STOP tlacitku spustit zarizeni - davat zapinani s casovacem na obsluhovane zarizeni je IMHO blbost. To ma smysl na bezobsluznych zarizenich se vzdalenou obsluhou (kotelny, vodarny, cistirny odpadnich vod), skratka vsude tam kde by jinak musela obsluha po kazdem vypadku site obehat autem par desitek kilometru a nahazovat zarizeni. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: ing.Kurka 25.02.2007, 00:08 Nechci Vašemu zákazníkovi kazit radost ze života, ale na jeho výrobní zařízení se zcela jistě bude vztahovat řada norem pro pracovní stroje ČSN EN 60204-1 atd. A zde je o nouzovém zastavení a nouzovém vypnutí mnoho a velmi podrobně napsáno. Dá se říci, z nouzového zastavení či vypnutí (NOT-AUS - dříve totalstop, centralstop) je dnes věda. A není to laciné, protože je to povinné a každý výrobce bezpečnostních prvků si nechává za případné riziko selhání jejich výrobků dobře zaplatit. Ale jako konstruktér, který jsem s pracovními stroji a rozsáhlými výrobními linkami leccos divokého zažil musím říci, že ta striktní přísnost normy je tu hódně oprávněná.
V tomto souboru norem ČSN EN 60204-1 atd. se zcela jasně píše o rozpínacích a dokonce nuceně vedených kontaktech a navíc u tak nebezpečné výrobní linky, jako je zařízení s nebezpečím výbuchu by to vše asi mělo být v kategorii 4 - redundantní - dvoukanálové - a to včetně výkonových prvků. To pak by se mohl zákazník vyvrátit z kořenů a řeší to tak, že si vezme jinou, méně zodpovědnou firmu a slepého a hluchého revizního technika. Dále tu je požadavek podle kategorie nebezpečí na automatickou kontrolu stavu nouzového vypnutí (kontrola svaření a nevypínání....) automaticky, nebo jednou alespoň při zapnutí atd. Základem je ovšem stanovení rizik (ČSN EN 954-1 atd) a bez tohoto protokolu nelze bezpečnostní vypnutí v podstatě projektovat, natož realizovat. Mimo jiné, pro všechny funkce vypnutí je v pracovních strojích striktní požadavek na dodržení vypnutí při přerušení obvodu určeného pro vypínací funkci (ono je to občas vedeno přes konektory, na kabel spadne plech a ono to najednou by nevyplo) a taky o napájení řídících obvodů (to je i obvod nouzového zastavení) z oddělovacích transformátorů, o ukostření jedné strany řídících obvodů (nebo bezpečnostní hlídání zemního spojení) a mnoho jiných důležitých nařízení aby se to dalo spolehlivě vypnout i za velmi nepříznivých okolnostech a pokud by nastaly, aby se to vyplo samo od sebe. A protože se detekce přerušení vypínacího (zastavovacího) obvodu osvědčeně jinak než rozpínacím kontaktem vyřešit nedá, tak také proto nenajdete výrobce červených hřibových tlačítek nouzového zastavení, který by u nich měl spínací kontakty (BTW víte, že se nesmí opravovat a dát opravovat?) Mimo jiné se zde u nouzového zapojení hovoří o osvědčených zapojeních atd. A ještě drobnost na závěr - jak docílíte, že po znovuobnovení napájení po jeho výpadku nevznikne nikde nebezpečný stav celého výrobního zařízení, budete-li podpěťové cívky držet UPSkou? Lépe řečeno, jak vy to jako dodávající firma prokazatelně víte? A jak naopak máte zajištěno, že větráky dělající přetlak a podtlak oddělující výbušné od nevýbušných prostor budou napájeny i po vyražení tohoto nouzového vypnutí. Stejně jako, že budou trvale běžet nouzová čerpadla, elektronika regulace, požární signalizace, napájení požárních čerpadel, že nepoběží parní ohřevy bez regulací atd? Vidíte, že bez podrobného rozboru rizik se neobejdete a že jdete vy sami bez tohoto protokolu do šíleného rizika? (zodpovídáte za funkci svého zařízení do doby ukončení jeho životnosti). Ještě vám tady vyjmu kousek z jednoho výtahu normy. Za účelem přesnější formulace jsou v normě ČSN EN 60204-1 pod širším pojmem „nouzových funkcí“ popsány dvě konkrétní funkce: 1. Nouzové zastavení Zde se jedná o nouzovou funkci pro co nejrychlejší ukončení procesu nebo pohybu, který se stal nebezpečným. 2. Nouzové vypnutí Jde o nouzovou funkci pro vypnutí přívodu elektrické energie k zařízení, jestliže existuje riziko úrazu elektrickým proudem v důsledku přímého dotyku, např. dotyku s živými částmi v elektrických provozních místnostech. Zařízení nouzového zastavení Při aktivaci zařízení pro nouzové zastavení jsou odpojeny všechny spotřebiče, které mohou být přímým zdrojem nebezpečí. Pro odpojení mohou být použity elektromechani cké přístroje, jako např. výkonové jističe, pomocné stykače nebo podpěťové spouště hlavních vypínačů. Při přímém ručním ovládání musí být řídicí (ovládací) přístroj pro nouzové zastavení opatřen hřibovým ovládačem. Kontakty přístroje musí být nuceně rozpínány. Po stisknutí ovládače nouzového zastavení musí být zabráněno opětovnému spuštění stroje až do doby, než je příslušný řídicí (ovládací) přístroj na místě odblokován (uvolněn). Samotné odblokování nesmí vést k opětovnému spuštění. Pro vypínače a řídicí přístroje nouzového zastavení dále platí, že: * ovládač (rukojeť) musí být barvy červené s kontrastním podkladem žluté, * zařízení pro nouzové zastavení musí být v případě nebezpečí rychle a lehce dosažitelné, * funkce nouzového zastavení musí mít přednost před všemi ostatními funkcemi a operacemi, * funkční schopnost nouzového zastavení musí být ověřována zkouškou, zvláště pokud je zařízení vystaveno zhoršeným vnějším vlivům, * při existenci více úseků nouzového zastavení musí být zajištěna snadná a jednoznačná identifikace ovládače pro příslušný úsek. Název: Re: Vypínací versus podpěťová spoušť Přispěvatel: Miroš Jan 26.02.2007, 23:15 V případě zařizení nouzového vypínání a zastavení pro pevné neboli stavební instalace platí ČSN 33 2000-4-46, a dále ČSN 33 2000-5-537.
Časové relé je jedna z možných variant. |