Diskuse Elektrika.cz

Stávající stav....
V objektu se má dělat kompletní rekonstrukce el. instalace...
Stávající hromosvod je dle ČSN 34 1390 a v projektu se píše, že se nebude do něj zasahovat !
Ale v rekonstruované m objektu jsou naprojektovány jen přepěťovky B,C,D.....
Musí být vypočítáno riziko a s tím spojené výpočty?
Nikdo neřeší vzdálennosti od svodů a pod.?
Je to nemocnice ....
Jak by správně mělo být postupováno ?

Jestli je to rekonstrukce takového objektu, někdo by měl udělat projekt a někdo by ho měl schválit.
To jsem ale blázen, když si myslím, že ten, kdo to schvaluje, tomu taky rozumí a nějaký hloupý nebo nekompletní projekt by shodil ze stolu!

Takže se to "vyřeší" jako na spoustě podobných objektů (školy, nemocnice,...) a někdo tam vrazí aktivák ve víře, že výrobce mluví "čistou pravdu"

Požádejte o vyjádření TIČR.
Nemocnice včetně její ochrany před bleskem spadá pod vyhrazená technická zařízení třídy I dle vyhlášky 73/2010 Sb.

4. Zahájení montáže zařízení třídy I. oznamuje osoba uvedená v bodu 1 bez zbytečného odkladu organizací státního odborného dozoru.
5. Zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska6) organizace státního odborného dozoru.

No projekt je, dělal se v 01/2012.....
Ale je spousta instalace cca 40cm od svodu hromosvodu a podobně...to už nikdo autorizovaný neřeší...?
Jak jsem psal, nikde se neřeší vzdálenosti a pod podle 62 305-X
Když se to udělá podle něj, kdo bude zodpovědný, projektant nebo revizák ? (norm)

 Ještě nikdy za nic nemohl projektant. Dycky to montážníci nepochopili co tím chtěl říct.... (zle)

Já bych řekl, že revizák by na to měl poukázat v revizi. Ale nějak nevěřím tomu, že projektant bude ochtoný něco předělat. Natož zadarmo, protože to zmastil. Vždycky jsou nejvíc bytí montážníci. Ti to natahali, ti si to po sobě musí předělat.

 Možná, ze mě dneska mluví trošku nasrání z práce, jelikož jsem předělával něco co se předělávat nemuselo, když by pan architekt poslechl někoho, kdo už byl na stavbě.

Zodpovědný by měl být projektant. Revizák dostane objednávku na revizi instalace takže si hromosvodu ani nevšimne, dokonce ty vzdálenosti nemá mnohdy ani jak zjistit pokud není jasnovidec a neumí koukat skrz zeď. Pokud by dostal za úkol revidovat i hromosvod tak by situace byla jiná, měl by kontrolovat zda je dodržen projekt a tím pádem i vzdálenosti, ovšem nedovedu si to představit v praxi.

Nevím jaké je zákulisí tohoto případu, ale podle všeho hromosvod zůstává původní, stávající a rekonstruován není. V tom případě se na tento starý hromosvod vztahují staré normy, a tedy i stará ČSN 34 1390, a to včetně původních, starých vzdáleností.

Jistě, řekl bych že toto rozřešení je to jediné správné.
Samotná rekonstrukce pak musí být hlášená TIČR, jak zde již poznamenal kolega Hlavatý.

TIČR dělá prakticky druhou revizi /revizi po revizi za více peněz .../
Ani ten se nebude dívat kde co vede.....
Právě že jsem někde četl, když se dělá nová instalace, musí se brát ohled ve výpočtech i na hromosvod, jenže norma není platná,tak musí se vše počítat podle nové normy...
(už nevím kde jsem to četl, tak se chci poradit... ;))

Na objektu by měla být udělána revize, v rámci které by RT porovnal stávající provedení s řešením dle současné normy.
Než nějaké elaboráty, doporučil bych udělat prostě revizi dle ČSN 34 1390, vzhledem k tomu, jak bylo zvykem jí nedodržovat s největší pravděpodobnos tí bude závěr nevyhovující a předělat jí budou muset podle platné normy a bude po diskuzi.

Nemohu souhlasit ani s vámi ani s kolegou Horským, co se týče dodržení bezp. vzdáleností, jde o ohrožení nn. ze svodu hromosvodu, nikoli naopak, proto při zachování hromosvodní soustavy vybudované dle staré normy nám tato vzdálenost naroste, a budeme se s ní potýkat "na každém kroku" nové instalace nn.,  proto by mohlo být paradoxně levnějším řešením i současná rekonstrukce hromosvodní soustavy, ale to by znamenalo, aby někdo přemýšlel hlavou.

Mohli by se také podívat do ČSN EN 62305-4 a mrknout na bezpečný odstup, nejlépe předtím, než budou mít drahý šrot.

Když si prostudujete soubor norem 62305, dospějete k tomu, že by RT měl ověřit i správnost projektu. Důležitou otázkou tedy je "jak se vyhnout revizi podle 62305"?
Klasika - projektant to zmastí (nebo je to ignorant),  montéři to tam nějak naplácají, ještě kolikrát nějaký detail udělají podle svého, aby se jim to dobře montovalo a pak přijde revizák např. jako já a dovolí si to napadnout a je za lumpa, škodiče,...
Také jsem se už stal poněkud neoblíbeným pro některé lidi, když jsem pomohl zviditelnit jaký je projektant hlupák a že "jeho dvorní revizák" je ještě větší, když úplný nesmysl dokáže z projektu opsat do revizní zprávy.  

P.S. "hloupý projektant" není vždy spojen s elektroinstala cí. Ale na silnice a křižovatky se žádná "revize" nedělá - taky to podle toho na některých místech plzeňského kraje vypadá!

Tak toho bych se zrovna nebál.....

Ale možná lepší, když tam bude "starej" Franklin (EDIT: Dobře udělanej),  než novej aktivák, nebo novej Franklin vyrobený nějakou lidovou potvořivostí na základě dvou článků z ČSN EN 62 305, jinak vytrženejch z kontextu... A to ten o vzdálenosti svodů a ochranným úhlu....

Pak vznikají paskvily o kterých by pan Hájek mohl vyprávět. Předpokládám, že nejsem jediný, kdo jej jimi zásobuje....

Viz. jeden příklad za všechny - distanční podpěra bratru za 200Kč + DPH, zkrácena, protože realizátor zřejmě nepochopil k čemu, takže plní stejnou funkci jako podpěra za 20Kč.

Bych připoměl, že revizi dle 62305 se revizák nemůže vyhnout při jakékoli revizi instalace nn, provedené po uvedení 63305 do právního systému.
Málokdo si uvědomuje, že tento soubor je složen ze dvou pohledů, a to vnitřní a vnější ochrana.

(jednicka) To je jádro věci, je to systém (proto název hromosvod je trochu zavádějící, evokuje jakousi samostatnou část).
Z dotazu vyplývá, že se akce teprve bude realizovat, to znamená zavčas vše dořešit, dokud je to pouze na papíře.
Je věcí investora, jak postupovat, např. reklamovat projekt apod. O objektu nejsou bližší informace, na jejichž základě by se dal posoudit diletantismus projektanta.  :(

Vyhnout se nemůže a provést také nemůže protože nebyla objednána revize hromosvodu. Tyto dva pohledy nelze oddělit, špatné umístění svodičů je součástí výrobků do kterých nelze zasahovat a měřit jejich parametry sice lze ale není podle čeho oficiálně určit zda jsou v pořádku, jen tak mimochodem je to jeden z nedostatků nového pojetí a v praxi to vypadá že kdo chce moc, nemá nic. Nejsem zrovna cestovatel ale ani v zahraničí jsem neviděl v tomto ohledu nic moc přesvědčivého, o práci zahraničních firem u nás ani nemluvě.  :(

(no) Nesouhlasím. Systém je všechno, nejenom nn versus hromosvod, ale i plyn, voda, žebříky atd. Všechno, co se instaluje dodatečně, má vyhovovat tomu, co už tam je a je poněkud nepraktické dělat revizi třeba každý půlrok po nějakém zásahu. Osoba odpovědná za technické řešení ( někdy třeba projektant) má dodržet všechny relevantní normy, v tomto případě dodržet vzdálenosti podle ČSN 34 1390, protože existuje dokumentace a pravidelná revize podle této normy a projektant má k dispozici jen tyto platné doklady, ze kterých může vycházet. Vzdálenost podle ČSN EN 62305 neurčí, nemá podklady a nikdo nemůže být nucen na vynakládání prostředků pro získání takových podkladů. Projektant prostě určí vzdálenosti podle ČSN 34 1390 a revizní technik (v případě montáže pouze jedné zásuvky elektrikář) zkontroluje, že byl dodržen projekt. Jedná se pořád jen  o revizi (kontrolu) instalace nn a ne hromosvodu (nebo systému ochrany před bleskem). Za to samé je odpovědný plynař, vodoinstalatér, prostě kdokoliv, kdo se montuje do stávajícího systému. Když děláte novou elektriku podkrovního bytu, tak taky určujete dostatečnou vzdálenost světelného obvodu od stávajícího hřebenového vedení a po dohotovení pouze zkontrolujete dodržení návrhu a neděláte revizi hromosvodu jen proto, že je nová norma, když vám správce předloží pravidelnou revizi podle staré normy a vy byste chtěl podklady podle normy nové  (wall)

Nesouhlasím.
Dělají se tam nové vnitřní instalace? Dělají. Platí tedy pro ně soubor 62305? Platí, není co řešit.
To, že vodo/plyno/ajánevímcoještě profese neznají 62305 ještě neznamená, že se jich netýká.

Ostatní profese ji znají taky, stejně jako předchozí. Ale řeší to podle předchozí, protože neřeší systém ochrany před bleskem. Až jednoho dne přijde investor s tím, že chce nový systém ochrany před bleskem, provede se podle nové normy a opět s ohledem na dosavadní stávající instalace. To znamená, že hromosvodní drát se dostatečně vzdálí, zhustí, provede se odpojení konstrukcí za vytvoření ochranných prostorů,  do staré elektroinstala ce se osadí nové přepěťovky, kolem nových svodů u vchodů do budovy se vylije nová živice do staré přístupové cesty. 

Do důsledku dotaženo by znamenalo přidání jedné zásuvky nový hromosvod a s tím i novou elektroinstala ci.

Málokdy se stává že bych s vámi nesouhlasil, ale v tomto případě si nemůžu pomoct. Technicky pro dostatečnou vzdálenost není rozdíl mezi novou instalací v podkroví nebo novou zásuvkou ze stávajícího obvodu. Pak by jakákoli změna na elektroinstala ci znamenala nutnost předělat vše dle současných předpisů, taková právní lavina.

Už jsme to tu jednou diskutovali, účelem revize není přeci zjistit, že zařízení bylo před lety bezpečné, ale jestli je v okamžiku revize bezpečné.  To by pak opravdu stačil průkaz bezpečnosti a bylo by po debatách,

Ne. Do důsledku dotaženo to znamená, při přidání jedné zásuvky, se zabývat tím, zda z pohledu stávajících platných norem nezvážit jiné umístění zásuvky nebo trasu vedení k ní (aby se stávající situace ještě nezhoršovala).
Ale je rozdíl, jestli se přidává jedna zásuvka - a ostatní na tom budou stejně špatně, jako dosud - anebo jestli se předělávají celé vnitřní instalace. Proč je neudělat bezpečné, odpovídající současnému poznání?
Vždyť ta aplikace 62305 na vnitřní rozvody nemusí hned znamenat nový hromosvod - může to taky znamenat jen přehodnotit vzdálenosti a zařídit se podle toho.

Předpisy stanovily nějakou mez pro to, kdy se může pokračovat "po staru",  a kdy se má přejít na "po novu". Tou mezí je rekonstrukce. Přidáním jedné zásuvky mě tedy nedojmete  :D

Dojmout jsem vás opravdu nechtěl, doufám že to tak nevyznělo  :).

Ano, při rekonstrukci objektu je jistě nutné dodržet současnou legislativu. Moje reakce byla pouze na tvrzení "Dělají se tam nové vnitřní instalace? Dělají. Platí tedy pro ně soubor 62305? Platí, není co řešit."

Nová vnitřní instalace je právě tak jeden zásuvkový obvod, i celková rekonstrukce. Jsem přesvědčen, že při rekonstrukci objektu je nutné aby projektant zpracoval projekt s přihlédnutím k novým předpisům ale při předělání dětského pokoje kdy dojde k posunutí světla a vytvoření dvou nových zásuvek ze stávajícího obvodu je to nesmysl i když to vlastně nová instalace je. Ta věta je prostě vytržená z kontextu a mohla by být zavádějící.

To jste myslím nevybral dobrý příklad. Při předělání dětského pokoje bych si zrovna na přihlédnutí k novým předpisům dal zvlášť záležet.

Jen doplním...
U této otázky se dělá celá vnitřní instalace NOVÁ od silnoproudu, slaboproudu, EPS...prostě staré se vytrhne a vše se dělá nové ....

Neříkám, že nemáš pravdu.
Ale tak trochu pohled z jiného úhlu mi říká, že fyzika funguje pořád stejně. Tomu blesku je jedno, jestli to bylo před 5 léty, kdy to platné normě vyhovovalo, nebo to bude za měsíc. On si najde podobnou cestu!

Je to obdobné jako v každém jiném oboru. Nic, dvoubodový, tříbodový pás, airbag čelní, airbag boční a taky žádná jistota, jen mnohem mnohem větší šance vylézt ven a stěžovat si. Pamatuji dobu, kdy se na kraji Prahy rozepínaly pásy, protože se po městě nemusely. Lidé na celém světě, jakmile mají možnost se chovat jako děti, s tím, že jim to jako dítěti projde, tak to zkouší.

Držel bych se toho, co se musí a ne, co by bylo lepší.  Není  v principu rozdíl mezi zásuvkou a celou instalací. Zkuste se vžít do role odpovědných osob, které u té nemocnice mají co vysvětlovat. Třeba ředitel, ekonomický náměstek, inspektor TIČR atd. Záměr je mít všechno podle současných norem, každý ví, že nové auto je lepší než staré. Nejde to ale najednou a tak se jeden rok udělá elektrika, druhý rok rozvody medicinálních plynů a třetí rok hromosvod, pořadí je stanoveno podle mnoha kritérií.


Jak zařídit? U tak rozsáhlé instalace by musel někdo stanovit třídu LPS a udělat projekt podle 62305, aby se tedy mohlo to porovnání udělat. A jak takový projekt obhájit, když hromosvod se bude dělat až za dva roky a to ještě bůhví jestli, když rozpočet je našponovaný, veřejností sledovaný  a konec krize v nedohlednu?  A co když do té doby zase normotvůrci vydají změnu? (pardon, vlastně rovnou celou edici) Prostě přiblížíte se s kabelem k hromosvodu a bez projektu nemáte absolutně žádnou možnost provést seriózní zhodnocení bezpečné vzdálenosti.  A když příští rok budete tahat potrubí s plynem, jste ve stejné situaci.  Teprve až budete mít v ruce projekt na nový LPS, tak můžete hodnotit interakce se všemi systémy.

V praxi to v mnoha případech vypadá takto : kdo chce moc, nemá nic nebo méně než by mohl mít,ale snaží se. Při pohledu na elektroinstala ce v zahraničí-ne propagační materiály-lze pouze konstatovat.
Určitá skupina lidí v ČR se snaží být papežštější než sám papež a pak to tak vypadá před a při realizaci ochrany před bleskem na budovách v ČR .

vás v zahraničí pustili do instalace?

Aby blesk nepřehópl, je třeba přehópnutí náchylné kovové části oddálit od svodů,  na to není třeba být papežem, zvládne to jistě i průměrná hospodyňka.

Tím chcete říci, že při zachování stávajícího vnějšího LPS tyto interakce hodnotit nemohu? To snad ani nemůžete myslet vážně.
Opak je pravdou - při totální rekonstrukci vnitřních instalací jste povinen je hodnotit, a to aplikací aktuálně platné normy.

Pánové nic ve zlém, ale pak se nedivte, že nenarazíte na nezaměstnaného právníka. Doporučuji každému, jít se někdy mrknout jak probíhá soud, co vše se vytahuje a jak moc je od subjektivních názorů oproštěn právní řád.

Pokud jsem dobře pochopil zadání, tak je objednána kompletní rekonstrukce elektroinstala ce v objektu. Ochrana objektu před bleskem (LPS) naopak objednána není.
Toto zadání je třeba provést a respektovat to, co je smluvně požadováno a hlavně co má být zaplaceno.

Příklad:
Když si třeba zajdu k holiči nechat zastříhnout vpředu patku aby mu nepadala do očí, pak jistě může holič argumentovat, že bez celkového odvšivení a umytí mé hlavy bude výsledek žalostný - je ale věc moje, tedy zákazníka, zda si to přiobjednám a zaplatím, či nikoli. Kdyby mi holič začal bez varování kompletně stříkat hlavu sajrajterm (třeba i s odkazem na normu EU),  asi bych protestoval, to je jasné.

Nová elektroinstala ce musí být chráněna před bleskem, zda původním venkovním hromosystémem, či novým je jedno, co jedno není je dodržení vzdáleností, vyrovnání potenciálu a pod.
Pokud vezmu váš případ s holičem, tak provést instalačku bez ohledu na její ochranu před bleskem, je jako kdyby vám holič namydlil vous a vyhnal z krámu s tím, že si to máte přejet břitvou sám.

Dobrá, nazvěme místnost s posunutým světlem a zásuvkou navíc spíží  :).  Opět je celá instalace galvanicky propojena a i v dětském pokoji bude při úderu blesku do objektu určité nebezpečí. Nemyslím že účel místnosti je v tomto případě až tak důležitý. Jde o to, že není nutné a v mnohých případech ani možné, předělávat stávající ochranu proti blesku při předělávce části instalace. Je to nutné v okamžiku kdy dojde k rekonstrukci objektu, nebo v případě vytvoření nového objektu.
Vždy budeme v situaci že ochranu lze provést jinak nebo lépe a nelze neustále ochranu předělávat.

Kedy nie je nutné a kedy nie je možné? To by vás mohli aj zatvoriť. Nutné je vždy, keď by mohlo dôjsť k ohrozenie. A ak nie je možné tak nerekonštruujt e, lebo ohrozujete, za to by vás mali zatvoriť. Vidíte, aký je to rozdiel mohli a mali.Hráme sa na slovíčka a ide o život. Vždy má výhodu ten prvý, každý ďaľší má pri rekonštrukcii tú smolu, že už nie je prvý a má to zložitejšie. A o tom to je.

No to je škoda, že jsem tě dnes nevzal na "exkurzi".

Hromosvod na starém domu. Cca před půl rokem proběhla oprava. Co to je "oprava"?
- vyměněny a doplněny poškozené nebo chybějící svorky.
- FeZn drát zkorodovaný (srovnatelné rozměry, ale nerovný povrch) krásně natřeli antikorozní barvou
- 3 svody cca 20, 24 a 50 Ohmů
- HOP - ani náhodou
- laickým pohledem by se část objektu nevešla do ochranného prostou jímače podle 34 1390 (koule 60 metrů by se objektu dotknula na mnoha místech, koule 45m skoro všude)
- okapy připojeny jen žlaby, svody ne
- spojení dalších kovových předmětů - nenalazeno...
A najde se někdo, kdo takovou opravu v roce 2011 zaplatil...

A vzhledem k tomu že k ohrožení může dojít vždy, tak se v base sejdou všichni kdo jsou ještě dnes ochotni něco udělat. Kdo nic nedělá, toho nezavřou protože nic neudělal. Navrhuji se pustit do zvelebování a zkrášlování všech kriminálů protože se tam všichni poctiví a pracovití sejdou. ;) Toto je samozřejmě myšleno jako vtip.

Ale teď vážně.
Pokud aplikujeme teorii že když může dojít k ohrožení tak je nutno provést rekonstrukci i na instalace, tak budeme muset zbořit všechno kromě novostaveb a z těch budeme ještě víc jak polovinu reklamovat. K ohrožení totiž může dojít vždy a vždy lze něco udělat aby se míra nebezpečí snížila.
I stará instalace může být funkční a do rekonstrukce být bezpečná, přestože neodpovídá poslední verzi předpisů, i starý hromosvod může plnit svoji funkci a pobyt v budově kterou chrání může být bezpečný. Ten kdo tvrdí že v okamžiku jak na něco sáhnu tak musím vše předělat tu vytváří "zákaz sušení koček v mikrovlnce" nebo ceduku "zákaz močení na svod hromosvodu za bouřky".

Ano, i já se setkávám s podobným šlendriánem. Výběrové řízení vyhraje firma, která nabídne nejnižší cenu a paradoxně vyhrávají firmy, které o tom, k čemu je tam hromosvod, nemají ani páru, jen se nebojí na střeše. Když vyúčtují jen to co opravdu provedly, tak jsou v pohodě a nic se jim nestane. Nám teď budou tahat ve stávajících trasách nové svody antén a proběhne to velice podobným způsobem - oprava, na vytvoření společných antén dle platných předpisů na starém paneláku se nepřihlásila jediná firma, na opravu jich bylo několik během týdne.

Pokud provádím novou instalaci, musím brát ohled i na přepětí vzniklá bleskem a pod.,  viz např. 33 2000-1ed.2, tzn. norma, kterou téměř každý projektant uvádí, ve smyslu, že projekt splňuje požadavky těch a těch norem.
Ale nechci zde nikoho rozčilovat, blíží se přeci Velikonoce, zelené pivečko a podobné laskominy, navíc do jarních bouřek času dost. :)

Statisticky by to tak mohlo být. Ale jsou vyjímky.
Asi nejhorší bouřku jsem zažil zhruba před 10 léty právě touto dobou, koncem zimy, na trati poblíž Špičáku. Nádherná šumavská příroda osvětlená sluníčkem se běhen pár minut změnila na "bílou tmu" a když se v tom hustém sněžení objevilo pár blesků skoro současně s hromem, působilo to dost strašidelně. Navíc v tom sněžení vzniká nějaký efekt, že ty blesky působí jako kdyby trvaly delší dobu...

Příklad z praxe:
Rozšiřuji stávající zásuvkový obvod o další zásuvku, z které budu napájet drahou elektronickou sestavu, musím projít ve stěně naproti hromosvodu, přičemž zeď je silná 30cm, jak dané místo ošetřit?
Kovovou trubkou do níž protáhnu kabel a tuto připojím na PE okruhu?

Použití přepěťovek je samozřejmé.

Navrhnout nový hromosvod, spočítat vzdálenost, zkontrolovat zda ve stěně není nějaká armatura která by s tím ještě cukla a pak ho udělat raději z vodičů HVI.   >:D >:D

Vtip, možná trochu blbej po pár sklenkách z lahve na které je napsáno Rulandské šedé, ale přesto vtip.  o:-)

Byl jsem tam několikrát jako "svědek, který nahlásil krádež, zjistil rozsah poškození", ...
Jedna věc je co se tam vytahuje.
Druhá věc je jak moc se dá uhrát, když soudce (soudkyně) není vyloženě technický tip a "jedna strana" má charismatickéh o právníka, který dokáže někomu vnutit "svůj výklad pravdy"!

Ne, říkám, že interakce hodnotím, ale podle normy příslušné pro to zařízení, ke kterému se přibližuji. Hromosvod podle ČSN 34 1390 tam ještě bude spoustu let a bude podle ní revidován. Budou podle ní hodnoceny i přeskokové vzdálenosti. Proč by měl RT elektro postupovat jinak než RT hromosvodu? Oba by měli hodnotit stejně. LPS (vnitřní a vnější) je prostě jako celek vždy buď podle ČSN 34 1390 nebo podle ČSN EN 62305. Vnitřní a vnější je LPS a ne elektroinstala ce.

Nechci, aby to vyznělo tak, že chci za každou cenu obhajovat starou normu. Pokud bylo časem prokázáno, že zdivo je horší izolant než vzduch, tak je to prostě tak a nic se s tím nenadělá. Ale abych se podle toho mohl zařídit, tak mi k tomu chybí spousta dalších informací. Provozovatel má starý hromosvod, může ho udržovat podle staré normy, vzdálenosti má dodrženy podle této normy a s tím se také nic nenadělá. Provozovatel plní svoje povinnosti a není, co by se mu mělo vytýkat. Jak byste například postupoval u rekonstrukce elektroinstala ce společných prostor bytového domu (jednoho vchodu) včetně strojovny výtahu na střeše, kde má celý dům 16 vchodů, 8 různých majitelů a sem tam se najde revize podle ČSN 34 1390?

Když už je o tom řeč, účastnil jsem se dobrovolně několika stání ze studijních důvodů jednoho případu požáru sauny. Hlavním aktérem dva roky trvající zmatenice bylo svítidlo v sauně, které údajně způsobilo požár na základě šetření HZS (přestože požár nezpůsobilo, ale to je vedlejší). Instalace pocházela z doby platnosti ČSN 33 2135-1. Obviněn byl revizní technik, který zrevidoval toto svítidlo v poslední pravidelné revizi. Jádrem obžaloby byl "znalecký" posudek, který stavěl na tom, že svítidlo nesplňovalo parametry požadované ČSN 33 2000-7-703. Kromě tohoto nesmyslu obsahoval posudek ještě mnoho dalších "perel". které snadno rozpoznal jakýkoliv elektro-elév. Soud byl za několik měsíců přesvědčen o nekompetentnos ti soudního znalce a povolal jiného. To byl pro změnu zase takový flegmatický pán, který se netajil tím, že má před důchodem a že toho brzy nechá. Tento pán vypracoval správný posudek podle ČSN 33 2135-1 a doložil, že svítidlo splňovalo požadavky podle této normy. Udělal ovšem chybu v označení normy, na což se přišlo při přelíčení. Na dotaz soudce, aby vysvětlil nesrovnalost v označení normy (35 2135-1),  řekl, že neví, že takové číslo nezná a že to bude muset dodatečně zjistit  (fool) . Takže soudce odročil líčení o další dva měsíce. Trvalo dva roky, než byl RT zbaven obžaloby. Takže takovou mám zkušenost se soudními znalci  (zle)

Postupoval bych tak, že bych

1) seznámil investora se zamýšleným postupem a s tím, že nehodlám naprojektovat elektroinstala ce "chráněné" proti blesku a přepětí podle stařičké 341390, a pokud on na tom trvá, tak ať si najde někoho jiného.
Že se budu snažit udělat mu to úsporně, ale jen v určitých mezích.

2) se zamyslel, zda není možné stávající LPS lacino, jednoduše a v rámci akce nazvané Oprava vylepšit tak, aby byl snáze realizovatelný krok 3).
Stávající LPS bývá v dokumentaci tak vágně popsán, že se pod "opravu" vejde jakákoli úprava nesnižující počet svodů a zemničů. Následně bych se snažil přesvědčit investora o potřebě a výhodnosti této "opravy".

3) se elektroinstala ce společných prostor snažil naprojektovat tak, aby byly dostatečně chráněny před bleskem a přepětím podle 62305, a kde by to nešlo, tak aby alespoň následky přeskoku výboje byly minimalizovány .

Myslím, že si v tom prvním a třetím bodu sám odporujete.

Ono nejde tvrdit ... "nehodlám naprojektovat LPS podle stařičké 341390" 

a současně 

... "budu se snažit naprojektovat LPS podle 62305 a kde by to nešlo tak alespoň ... bla bla bla ".

Buď je něco podle 62305 celé a úplné, nebo to podle 62305 prostě není.

Ta stařička jak píšete 341390 byla srozumitelná a hlavně to nebyl takový paskvil jako je soubor ČSN EN 62305 .

Snad záleží např. co je v tom objektu uvnitř za vybavení přístroji s elektronikou, na vyústění vzduchotechnik y na střeše, připojení antén atd. Bez toho je dohadování se o provedení, dle které normy, mlácením prázdné slámy.  :-[

Pokud se jedná o novou instalaci nebo rekonstrukci, tak musí být již podle ČSN EN 62305 stejně, takže není co řešit, to by bylo možné v přechodném období.

To je pěkná vize, ale zatím jsem se stím u projektantů doposud nesetkal.....
Dělají jen to, co jim zadá investor....
A ještě jedna "otázka".....u objektu s aktivním jímačem to taky nikdo neřeší.....
(pozn: 4 podlažní budova, aktivák na střeše,svod od něj hodně "blízko" el. instalace .....dělá se jen jedno patro celá rekonstrukce el. instalace....z dá se mě, že se na to ,  že vede někde po stěně svod od aktiváku zapomíná...tře ba nemocnice, plná pacientů a operačních sálů....)

Vůbec vám nezávidím handicap, se kterým ze všech krásných barev světa vidíte jen černou a bílou.

Vy ve svých vyjádřeních také neoplýváte tolerancí a nikdo vám toto postižení ještě nevytkl.

Ono jde o zhodnocení rizika. Není to nic novýho, dělo se to už ve středověku. Už tehdy mívaly města vyhlášku, že v noci bylo zakázáno topit - otevřený oheň a dřevěný stavby byly riziko, který městská rada nehodlala akceptovat. Na samotě, kde by vyhořel jeden dům a do opravy se dalo přespávat na slámě ve stodole to riziko nebylo tak velký a nikdo jim přitápění v noci nezakazoval...  (norm)

V 60. letech byla elektronika stavěná většinou ze skleněných vakuových trubek a nenáchylnější na tom byl průraz 3x předimenzovaný ho kondíku, mezizávitový průraz trafa, přepálený žhavící vlákno, spečený kontakt relé, výkonově přetížený rezistor a upadený kontakt vlvem otřesu. Přepění 80% pod jednu minutu skoro všechno přežilo a nebylo potřeba investovat do ochran. Ale za poslední roky vývoj poskočil a je potřeba zajistit, aby bouřku přežila i dnešní technika. Dokonce i ta, co ji koupím za pět let.

Jak na to? Přístupy jsou dva:
1. "kuchařka" s aktualizací 2x ročně stylem "máte-li v objektu zařízení X, musíte upravit Y" - pomalu narůstající nepřehledný kolos na principu daňových zákonů.
2. Obecný popis rizik, dostupných metod jak jim předcházet a návod, jak zvolit úroveň ochrany s tím, že se na to pár let nemusí sahat a ve finále stačí pochopit jeho smysl a principy.

Ale to je nepěkné,  vytýkat někomu jeho postižení.
Máte se na co těšit - hodlám na tomto světě strašit ještě nejmíň 30 let  :D

, ,Zavádění hromosvodu – Jsme přesvědčeni, že provádí se příliš šablonovitě. Ustálený zvyk nemiluje změn a ještě méně- úvah. , ,  
Zařízení hromosvodů - Výklady rázu praktického Josef Žuvníček cca 1904-1915
A na jiném místě:

Nejvíce pokroku škodí, že může pomalu hromosvod zaváděti každý: elektrotechnik, mechanik, zámečník, klempíř - i kovář. Nejvýše čítáme závěrečnou radu, aby řemeslník hotový hromosvod dal vyzkoušet odborníku. Ale neděje se tak. Jen když uchycovací tyč k nebi trčí a svod k zemi běží, majitel může spáti pak klidně, bezpečně. A tak - jako ve všem - nejčastěji láce (kdo podá nejnižší offertu) doporučuje řemeslníka k zavedení hromosvodu, aby majetek náš zabezpečil. Žel láce je špatný rádce.

Motto: V každé době bylo běžné, že kdo neměl znalosti končil na ulici a živil se odpadky. V sedmdesátých letech se to celosvětově změnilo a přestalo být společensky korektní se lidem vysmívat pouze proto, že jsou líní a hloupí a nechtějí na sobě pracovat a nechtějí nic nového vědět. Pojďme se opět lidem smát, že jsou hloupí, těm co nebudou chtít jimi zůstat budeme pomáhat a ty druhé vrátíme na jejich historické místo.  ;)

Já myslím, že diskutující na tomto fóru znají smysl a principy. Jádro tohoto tématu tkví v tom, že sice víme, že máme jet po silnici, ale protože nevidíme hranici mezi silnicí a polem, tak nemáme jistotu, jestli už jedním kolem nejedeme v blátě.

Navrhuju stanovit pevnou bezpečnou vzdálenost pro zdivo 1 metr pro případy, kdy nejsou k dispozici žádné údaje o LPS.  ;)

Stará dobrá, přehledná výpočtů prostá  ČSN 34 1390 z roku 1955 v článku 62 doporučovala vzdálenost 2m ,  pojďme se tedy vrátit k tomu.
No a pokud by se takový hromosvod nelíbil, tak se to holt bude muset spočítat nejlépe po novu.

Nesouhlasím. Posledně tady jelo hodně dlouhý vlákno jenom o základovým zemniči a řada "diskutujících" evidentně nechápala ani princip ekvipotenciáln ího vyrovnání a odmítali si připustit, že hromosvodem tečou stejný elektrony podle stejných pravidel jako v instalaci, akorát je jich tam mnohem víc v mnohem kratší době.

No vida, v tom případě doporučuji článek 6.3 ČSN EN 62305-3 doplnit na konci textem "nebo větší než 2 m
Ať si slovutný pan investor jako hlavní oprávněný při každé akci vybere, co je pro něj výhodnější. Dodavatel by v případě varianty č. 2 rád použil normu platnou a ne normu z roku 1955.

Trochu mi to připomíná situaci u rozvaděčů, kdy všichni víme, že bedna osazená na 50 % se stykači odsazenými s mezerou jednoho modulu se nikdy za žádných okolností nepřehřeje, ale žádný normotvůrce nám to nechce jednoduchou větou nebo souvětím posvětit. 

A kdo by se odvážil (dance),  je to jak nastoupit proti těžké váze do ringu (dance)

Ja už sa vyhrážam že budem strašiť po smrti a to sa budete môcť brániť až ked budeme seberovní.

Na to že už je venku 2.edice 62305 ,  lidi v ní a s ní pořád "plachtí"....
Je to jedna z  mála norem, moc málo srozumitelná běžným montážníkům...
Kdyby jen montážníci ,ale i projektanti, revizáci ....?
O tom jsem se několikrát přesvědčil.... Nevím proč ? ale u té starší jsem se s tímto jevem nesetkal...?