Diskuse Elektrika.cz

Jedná se mi o použití jednomodulovéh o kombinovaného napěťově závislého chrániče RCBO bez odpínání vodiče "N" z produkce fy Bonega. v domovní instalaci.
Ve zrušené ČSN 33 2000-5-53, byl mimo jiné požadavek na odpojení všech pracovních vodičů. Která norma problematiku těchto chráničů řeší nyní.

Nejedná se o podpěťovou spoušť ?
Tj. při podpětí (např. -30%) odpojí výstup a může chránit např. ledničku a jiné motory.
Před rokem 1989 se stalo, že v jedné vesnici bylo v rozvodu víc než půlden (když byli lidé v práci) asi 3x48V a pojišťovna potom platila za opravy ledniček a mrazniček ... Těch pár důchodců, co šli v tu dobu do ledničky, si všimli, že to světélko málo svítí a lednička vrčí a nechladí  (zle)

Napěťové chrániče se v sítích TN-C snad nikdy používaly. Tam bohatě stačí proudové chrániče.
Ve škole jsme se učili, že se napěťové chrániče používají pouze v místech, kde se prakticky nedá dosáhnout odporu uzemnění 15Ohm (v sítích IT ?). Pokud se na kostře stroje objevilo napětí 45V proti pomocnému uzemnění napěťového chrániče (do 200Ohm),  chránič vybavil a odpojil stroj. Jenže to bylo před rokem 1972.

K otázce: V domovních instalacích je vyžadován pouze proudový chránič a napěťový chránič ho nemůže nahradit ... Pokud tam bude navíc, jen se zvýší cena a bezpečnost se asi nezvýší.

Jestli je to z produkce Bonega z poslední doby, předpokládám, že je poněkud nepřesně formulován dotaz a jedná se o proudový chránič.

Norma nemůže striktně zakazovat použití jistého typu nebo provedení chrániče.
Lepší "nějaký chránič" než žádný. Použití chrániče s odpínáním pouze vodiče L není vhodné použít jako chránič pro skupinu okruhů, pokud chránič opakovaně vypadne, je dobré, když je odpojen i vodič N a dá se hledat možné spojení N-PE.

Napěťově závislý v tomto případě znamená, že nemá "pasivní" rozdílový magnetický obvod, ale elektroniku, která potřebuje pro svoji činnost napájení.

Tento chránič byl vyvinut pro anglický trh, viz. přiložený obrázek.
Jediné co mě napadá je, že by se dalo argumentovat ČSN 33 2000-4-46 ed.2 článkem 461.2. Tam se píše, že v sítích TN-C-S a TN-S nemusí být střední vodič odpojován nebo spínán, jestliže provozovatel napájecí sítě deklaruje, že je buď vodič PEN nebo vodič N napájení spolehlivě spojen s uzemněním přes vhodnou nízkou rezistanci.
V podstatě se jedná o podobnou formulaci, která byla zakotvena ve druhé části věty zrušené ČSN 33 2000-5-53 článek 532.2.1.1, který říkal, že proudové chrániče musí vypínat všechny pracovní vodiče chráněného obvodu.

Pokud budete montovat chránič, kabel musí být až do rozvaděče 3x tak nevidím proč nepoužit i odpínání
N vodiče.....lép e se hledají závady a pod...
I když možná jde o místo...není problém třeba přidat nějaký malý rozvaděček třeba vedle stávajícího...
dnes jde vybrat...

Asi se jedná o elektronický proudový chránič. Ten když nemá napětí tak nefunguje. Místo cívky na jádře se proud vyhodnocuje elektronicky. Dál o tom nic moc nevím.

Princip proudového chrániče je, že proud, který teče ze zdroje se musí do zdroje vrátit a při rozdílu vyšším, než je jmenovitý proud musí dojít k vybavení (rozpojení). Jednopólové odpojení od zdroje by teoreticky nemuselo vadit (u TN-C-S).

Jak ale elektronika zjistí velikost proudu, který se vrací při nepřítomnosti druhého vodiče?
Teoreticky by tam musely být další dvě svorky (pro N vodič) ... Na obrázku to není vidět.

Když všechno selže, přečti si návod !

Na tomto proudovém chrániči nejsou další svorky, ale dva 75cm vodiče (přívodní N a přívod PE).
Nejedná se vůbec o napěťový chránič.
Jedná se o reklamu pro tento zajímavý proudový chránič  :) :) :)

To Šohajda

Opravdu tady řeším nedostatekl místa v rozvaděči. Stávající zásuvkové okruhy chci doplnit prodovými chrániči a jako jediné řešení mi připadá výměna jističů za jednomodulové jističochránič e fy bonega.

Nechce se mi to hledat. Zkuste vyhledávání. Toto téma se tady řešilo vícekrát. U nás je / určitě bylo, nevím jak dnes / použití napěťově závislých chráničů normou nedovoleno.
Běžné proudové chrániče používané zejména pro domovní účely podle ČSN EN 61008-1 ed. 2 a ČSN EN 61009-1 ed. 2 využívají jako vyhodnocovací obvod diferenciální relé s permanentním magnetem. Tedy napěťově nezávislé.  V klidovém stavu, tj. při sepnutých kontaktech chrániče, je kotva relé přitažena působením permanentního magnetu. Dojde-li k registraci reziduálního (rozdílového) proudu, je výstupním signálem sčítacího transformátoru vybuzena cívka diferenciálníh o relé.

Norma použití napěťově závislého proudového chrániče, jakož i proudového chrániče neodpojujícího N vodič, nezakazuje ani zakazovat nemůže. Pokud si je tam dáte, bezpochyby to bezpečnost instalace zvýší. Pozor aby se vám tam vešly, jsou poněkud rozměrnější ve směru kolmo na DIN lištu.

Jiná věc ovšem je, že pokud chcete beze zbytku naplnit požadavek normy, předepisující (v nových a rekonstruovaný ch instalacích) pro zásuvky určené k všeobecnému použití a obsluhované laiky proudový chránič 30 mA, pak tímto chráničem ten požadavek nenaplníte. Jak píše kol. Buben, byl vyvinut pro anglický trh.

Pouze bych připúoměl, že není až tak důležité,  zda je chránič nap.záv.,  nýbrž na tom, zda při ztrátě napětí odpojuje či ne.
Velece hezky jsou tyto nuance osvětleny např. v materiálelech Moeller.

I v materiálech Bonega je toto velice krásně vysvětleno na čtyřpólovém chrániči. Viz.příloha.