Diskuse Elektrika.cz

Mohu s osmičkou provádět revize na ručním nářadí?

S osmičkou z kola? :D
Pokud to budete chtít provádět dodavatelsky, tedy na živnost, tak určitě po vás živnostenský úřad bude chtít §8 dle vyhlášky 50/78 Sb. a také by jste měl mít osvědčení kategorie E4 na revizního technika a oprávnění na tuto činnost od TIČR.

V podniku, kde jste zaměstnaný jako zaměstnanec -elektrikář určitě můžete!
A také to spousta podniků tak dělá,kontroly SÚIP jsou v pořádku!
Jinak dle kolegy Bubna! (dance)

myslím že námáte pravdu, elektrikář s paragrafy pod 9. smí provádět tyto revize jen pod Báňským úřadem, nikoli pod TIČREM.

Pokud je to v rámci podniku, může na to být vydána vnitropodnikov á směrnice, podle které to může dělat "elektrikář",  kterého to naučíme a má minimálně "pětku".
Drážní úřad ani žádnou kategorii E4 pro revize nářadí a spotřebičů nevydává, tam to také může dělat "proškolený elektrikář".

Pokud jsou revize prováděny a je o tom pořizován seriozní záznam, SUIP s tím nedělá problémy.

Vyhláška 50/78 sbírky už neplatí?
Jestli ano, tak § 9 je pracovník pro provádění revizí. A od té doby co skončila závaznost norem a poté byla i zrušena příloha v normě o tom kdo může dělat revize je to snad jasné. Pokud víte o jiném právním dokumentu, že revize může dělat i elektrikář s §6, tak sem s ním. Vnitropodnikov á norma není právně závazný dokument.

pravdou je že by v zásadě revize spotřebičů a to i držených v ruce měl dělat RT min E4, na druhou stranu jsem slyšel, (na nějakém školení - nevím už přesně kde),  že ze strany je SUIP je tolerováno pokud to provádí "elektrikář"....  
Otázkou je jaká je pravda a je-li dobré benevolentnost - rozdílný názor  pokoušet.....

Vyhláška 50/1978 Sb. platí. Tam není rozpor.
Rozpor je v normě ČSN 33 1600, ed.2, která činnosti na elektrickém nářadí a spotřebičích nazývá revizí, zatímco ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6 popisují revize elektroinstala ce, z pohledu zmíněných norem není kontrola spotřebiče plnohodnotnou revizí.

Platnost českých technických norem není obecně závazná, takže by bylo otázkou pro právníka, jestli podniková norma nemá vyšší právní váhu než ČSN. Konkrétně na železnici má TNŽ (Technická norma železnic) vyšší platnost, než ČSN.
Vyšší právní váhu než ČSN mají pokyny výrobce. Je otázkou, jestli se "musí" provádět na spotřebiči činnosti, které po uživateli nepožaduje výrobce.

To: Jiří Schwarz  Posláno: Včera v 20:42
Normu (jakoukoliv) máme jako prováděcí doporučený předpis i když v rámci podniku může být závazná. Jestli právně silnější je ČSN nebo vnitropodnikov á norma nejsem schopen posoudit, ale to že revize provádí revizní technik je dáno právními předpisy závaznými - zákony u kterých je prováděcí předpis zpravidla vyhláška a ta je závazná.
Když jsem řešil, jestli revize může dělat v rámci zaměstnaneckéh o poměru elektrikář, tak se mi dostalo odpovědi z ITI (dnes je to TI ČR),  že revize může provádět jen revizní technik s patřičným osvědčením anebo patřičným osvědčením a oprávněním. Tenkrát jsme nechali čtyři lidi udělat zkoušky R-EZ-E4 pro nářadí a spotřebiče a tím se to vyřešilo. Kdo má zájem na bezpečnosti, tak to vyřešil a komu to vadí, tak pořád hledá výmluvy a zpochybnění.

TO:zerotest

Ano výklad TIČRu je podle nich správný, protože jako jediná organizace zkouší RT-E4...jsou to jejich peníze, jejich mzdy a odměny!Proč ne takový výklad....
Ale je řídí  SÚIP a ten říká že pokud je zaměstnanec v zaměstnaneckém poměru, tak v rámci podniku může dělat revize /ekvivalent E4 podle podnikových směrnic/.....!Tak další stanovisko, tentokrát jejich nadřízených! (norm)

PS:Podobně jako v podniku si uděláte instalaci a podle 73/2010 musíte zavolat před kolaudací TIČR na
inspekci....Vy hl.73/2010 říká že instalaci může dělat jen ten,kdo má oprávnění povolené TIČRem...
jak podnikový elektrikáři a podnik to ale žádný nemá...při inspekci vše je OK,nemusí být nic!!
Podnik který nemá hlavní podnikání elektro!!Není provádělo dodavatelsky! ;)

to. František Šohajda  Posláno: Dnes v 14:00
Dovolím si s vámi nesouhlasit. Posudek na vyhrazená technická zařízení vám dá jedině TI ČR (bohužel za úplatu) nikoli SÚIP i když je ji nadřazený. Vyjádření TI ČR je, že revize provádí revizní technik a vychází z platné legislativy (především vyhl.50/78sb. a vyhl. 73/2010). Pokud to dle vašeho chápání SÚIP popírá, tak na základě jakého zákona nebo vyhlášky?  Stačí uvést příslušný zákon nebo vyhlášku nebo si myslíte, že pokazováním na to, že si tím zajišťují práci se to odůvodní? Pozn.:Vždycky mě pobaví, když někdo věnuje spoustu energie, aby něco nemusel, a přitom kolikrát stačí polovina té energie na to, aby splnil nějaké požadavky. 

To co se provádí na spotřebičích je správně a právně nazýváno revizí?

TO:zerotest
Já se s Vámi nepřu !...Jen praxe co dělali kontrolu ve firmě, revize pracovníkem /zaměstnancem/ bez R-E4 ,všechno OK.. bez problémů...
Kdyby byl problém, určitě by to uvedli v inspekční zprávě !!A to z vykřičníkem!!
PS:nikoho nenabádám k nepravostem, jen píši poznatky z kontroly...... (dance)

to zerotest

Konkrétní situace. Jsme firma, která se pohybuje v "drážním prostředí". Drážní úřad nebere "práce na elektrickém nářadí a spotřebičích" jako plnohodnotnou revizi a nevydává osvědčení E4 pro revize spotřebičů.
Jako firma máme oprávnění jak pro revize VTZ, tak UTZ.
Revize "drobných spotřebičů" u nás provádí proškolení "elektrikáři" a nejsme v žádném sporu s Drážním úřadem ani s SÚIP.

A teď si představte, že spolupracujeme s jinou společností s podobnou pracovní činností a náš pracovník jde něco řešit mimo "dráhu",  jak se někdy říká "do civilu".
Myslíte, že bych mu měl jako RT udělat revizi napáječe k notebooku?
Opravdu mu nestačí to, co mu udělal jeho kolega?

Celý problém je ve špatném použití slova revize. Není to revize a nereviduje se instalace, ale zkouší se výrobek. Takže postačí §4.

no ovšem pak je otázkou k čemu nám vznikli "malý revizáci" ? :)

Jak to tedy doopravdy je s pravidelnými revizemi ručního nářadí ?
Všude odkazy "VYŘEŠENO" ale stále se tu jen a jen dohadujete  :-\
Nebylo by špatné označit jedno téma dodatkem vyřešeno  :)
Je tedy legální dělat revize jako zaměstnanec s §6 na ručním nářadí v areálu firmy kolem 50 lidí-(případně s vypracovanou vnitřní podnikovou normou),  a pokud by chtěl někdo s §6 dělat externě, je potřeba §9 RT E4A ? Lze to takto chápat, nebo musí mít tedy i v podnicích pracovníci (zaměstnanci) RT E4A
Moc  (poklona)  za směrodatnou odpověď, nebo prosím o vyřešený odkaz.

Chytrému napověz, hloupého kopni.

A proč myslíte že to není legální?
Záleží jak si to podnik udělá (ošetří) v provozních směrnicích...

Nikde není napsáno, že "velké" revize musí dělat revizák! Pracovník s par.6,7,8 mu může pomáhat a i třeba změřit některé veličiny!....Pak je na revizákovi, jak má v něho důvěru a na RZ se podepíše svým jménem!

Dělá se to běžně ! o:-)

Asi tak nějak...

Také se nám ve firmách běžně objevuje pracovník s funkcí "odpovědný zástupce elektro",  na kterého nejvyšší vedení deleguje spoustu pravomocí (a zodpovědnost!) a on mimo jiné pomůže definovat pravidla, zorganizovat jak revize, tak servis, opravy,...

A jak je to v situaci, kdyz mam osmicku a porada ruzny akce jako zvukar? Pouzivam prodluzkym, muzu si delat kontrolu a revizi sam nebo opet jen muzu zmerit a nechat podepsat revizaka?

Jak jsem psal: , ,  revize dělá revizní technik dle vyhl. 50/78, 73/2010...''
Od zrušení nezávazných příloh v normách pro revize ručních nářadí a spotřebičů není spor, kdo může dělat revize. Výklad, že někdo něco toleruje je dost úsměvný - to neznamená, že přebírá za něco odpovědnost.
Vnitropodnikov á norma řeší revize, které mají vyšší právní kvalifikaci a to ji nepřísluší. Může řešit formu kontrol… a doufat, že v případě průšvihu to u soudu budou akceptovat.
Jsem rád, že tu někdo neřeší vnitropodnikov ou normou třeba výkon exekuce.  (zle)

Vnitropodnikov á norma, či směrnice v těchto záležitostech většinou přímo navazuje a rozpracovává ustanovení Zákoníku práce, tudíž její právní závaznost ač to není zcela známé či zjevné je poměrně vysoká.

Není problém, aby vnitropodnikov á norma určila, kdo má provádět revize a tím na sebe přebírá velkou část právní odpovědnosti ředitel firmy. V případě průšvihu, který musí řešit soud se soudce bude řídit hlavně normou ČSN, EN.

To. Milan Hudec  Posláno: Včera v 18:39
To pojetí je trochu jiné. Vyhláška 50/78sb. je závazný prováděcí předpis pro Zákoník práce, Občanský zákoník... Ve vyhlášce 50/78sb. §12 odst. (2) se praví: , ,organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, samostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Tedy pro provádění revize jsou to pracovníci s osvědčením §9 vhl.50/78sb. V případě, že se něco stane nebo , ,bývalý'' zaměstnanec toto ohlásí, bude provozovatel stíhán.
Pořád tady nezaznělo, jaký je rozdíl mezi revizí - odstraňováním revizních závad - údržbou a jiným systémem kde se provádí  , ,kontroly (na úrovni revize) - odstraňováním závad z kontrol - údržbou. Je to jen to, že první systém musí provádět revizní technik a jednou za pět let zaplatit zkoušky na TIČR - cca 5000Kč. Všechny ostatní činnosti jsou totiž stejné - za stejnou cenu tedy pokud se opravdu ověřuje bezpečnost u obou systému dle určitého standardu. Revize pak má parametr určení a uznání určitého standardu ověřování.

To ZEROTEST, v zásadě souhlas, nicméně opakuji dotaz:
Že je třeba na nářadí provádět určité úkony vedoucí k bezpečnému používání je bez debat, ovšem jmenuje se tento úkon "revize" oprávněně?

Jak víte norma nám sjednotila spotř. a nářadí, tudíž při doslovné interpretaci by bylo třeba provádět revize např. na nabíječcce mobilu na jejíž výstupní konektor se nedostanete mechanicky téměř nijakým hrotem, na doutnavce do zásuvky a pod.
U těchto spotřebičů stejně skončíte prakticky na prohlídce, zda není porušený kryt a pod.,  osobně se mě ekluje tento úkon nazvat revizí.
Navíc dle možného osvětlení by "revize" spotřebičů měl provádět jen výrobce, který je seznámen s niancemi při výrobě, nikoli obecný revizní technik, ten zjevně prohlídne, změří šnůru a šmytec, více ani nemá možnost posoudit, a přes to by se měl vyjádřit o tom, zda je další používání výrobku bezpečné?

Revizi EPS včetně funkční zkoušky dělá osoba, která má i jistou "kvalifikaci" od výrobce, podobně je to s EZS, je otázkou kde je hranice "rozumu",  protože až nějaký revizák "bude muset absolvovat X školení u X výrobců (nebo jejich zástupců) mobilů, MP3 hraček, PDA, notebooků,... bude si náklady (vložné a investovaný čas) rozpočítávat do nákladů na revize a pak už by se asi revize spotřebiče jako "nabíječka k PDA" asi nevyplatila, protože by bylo levnější ji po skončení záruky zahodit a koupit novou, se zárukou,... A spoléhat na to, že za to výrobce po dobu záruky "ručí"...

Asi je to rozumný kompromis, když se dělají nějaké kontroly a zkoušky, asi je rozumné, když ve firmě to "zastřeší" nějaký RT, který může vyřešit nějaké sporné nebo problematické případy, ale asi je přijatelným kompromisem, když to podle pokynů RT (třeba vydaných písemně ve formě nějakého opatření nebo podnikové směrnice) dělá proškolená osoba,...
Nepovažuji za nejdůležitější jestli se kontrola spotřebiče má nebo nemá jmenovat revize.
Důležitější je provádět kontroly, odborně opravovat zjištěné závady a udržovat zařízení v takovém technickém stavu, abychom minimalizovali možnost vzniku nějakého maléru, který by se pak "přetřásal u soudu"

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 11:11
Za platnosti , ,dřívějších'' norem pro revize nářadí a spotřebičů jsem dělal podnikovou směrnici pro zajištění bezpečnosti elektrické zařízení. Bylo tam, kdo může - musí dělat prohlídku - kontrolu - revizi. Toto v podstatě zůstalo, jen se to upravilo podle změn legislativy. Pokud někdo chce, aby místo revizí byly jen kontroly, tak je třeba o to usilovat jinde. Mě se taky nelíbí tento složitý systém i když to rozdělení má určitý praktický význam. Proto že úkony při prohlídce-kontrole a revizi nejsou stejné. Jaký má význam dělat kontrolu na úrovni revize?  ??
Pozn.: revize nabíječek se určitě provádějí - měření izolačního odporu vstup-výstup-izolační kryt (obalíme alobalem),  výmluva, že je potřeba tenký hrot, tak to neděláme je opravdu…

Když se teď dívám na svou nabiječku s mikrokonektore m na konci, kam nejsem schopen strčit ani špičku špendlíku, tak skutečně nevím, jak bych takovou revizi provedl. (samozřejmě mít k dispozici originál protikus atd.,  pak by ovšem takové ověření přišlo na více než je cena nové nabíječky.
Obalovat alobalem spotřebič typu nabíječka plně zalitý v plastu bez přístupných vodivých částí a bez jakýchkoli větracích otvorů mě přijde jako mrhání časem i alobalem.

Jaké měření nebo kontrolu myslíš?
Pokud bych chtěl kontrolovat napětí, jestli je to "malé napětí",  pak je třeba to připojit, ale kontrola izolačního stavu nebo dotykového proudu je možné i proti tomu "vnějšímu" pólu napájecího konektoru.

Ovšem zatím mi nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil jestli je správně měřit dotyku přístupné kontakty výstupního malého napětí jako "neživé vodivé části u spotřebiče třídy II" a kontrolovat u nich dotykový proud.

Jirko čl.6.5.4 e, budeš posuzovat zdroj k mobilu jako transformátor?
Každopádně bys měl změřit výstupní napětí )osobně mám v případě nabíječky pochybnost, zda to k něčemu prakticky bude).

S tím dotykovým proudem na výstupním konektoru nevím, již jsme o tom hovořili, zajímal by mne názor dalších.

To:Milan Hudec  Posláno: Včera v 06:38
Měřit určitě ano. Je to zdroj bezpečného napětí - tedy parametry SELV. Při použití je riziko úrazu elektrickým  proudem? Ano - např. mobil po rozebrání bez pomocí nástroje či klíče má jednoznačně přístupné živé části a ty mohou být napájeny z nabíječky... To, že měření se neprovádí z nedbalosti, lenosti, podceňování rizika... je věc druhá. 

Pokud se budeme bavit o příkladu mé nabíječky, tak ta stojí nová cca.100kč a jak jsem zjistil, pokud vůbec seženu protikus výstupního konektoru, ke kterému připájím drátky abych vůbec měl kde změřit výstupní napětí, tak dám bratru 200kč jen za konektor + práce, poté je lepší pro zákazníka, když si koupí nabíječku novou.
Neskromě si myslím, že těchto všelijakých zdrojů jsem měl v ruce mraky a nikdy jsem se nedoměřil špatných hodnot, pokud byl problém, tak s prasklým krytem a pod.
Chěl bych se tedy zeptat ostatních, zda u těchto zdrojů naměřili někdy něco nevyhovujícího .

Z mého pohledu je prostě nabíječka druh zařízení, u kterého je možno uplatňovat právní názor, že je to výrobek a při obvyklém používání atd. je bezpečný, za což nese odpovědnost výrobce a nijaké revize není třeba provádět, na rozdíl např. prodlužovačky na stavbě, tam je naopak vhodné lhůty dané normou zkrátit.

Proto máme zaveden institut odpovědného zástupce elektro pro každou fy.,  který na základě vypracování rizik musí říci, jak se bude postupovat, (co se jak často bude revidovat).

Hrál jsem si dost, zkoušel jsem spoustu věcí, jak adaptéry s trafem, tak adaptéry se spínanými zdroji, vyplácal jsem na to i nějaký alobal, nikdy jsem nic nenaměřil na nějakém zdroji nebo adaptéru, ani u prasklého krytu, který by ale měl "identifikovat jako nebezpečný" i člověk "bez 50-ky"
Jen jednou jsem naměřil "velkoplošnou alobalovou elektrodou" dotykový proud na hranici (cca 0,5mA ),  bylo to u vrtačky, co toho měla dost "odpracováno" a už barva větracích otvorů u komutátoru sváděla k tomuto pokusu.
Po rozebrání a vyčištění opět "neměřitelné"...

Když mi spadne adaptér na zem a praskne kryt, rozumný člověk nebude čekat na termín revize, ale i když to bude fungovat, asi by to neměl používat, když z toho bude koukat trafo nebo plošný spoj! Když "zakopnu uklízečce o kýbl" a poleju si vrtačku, rozum mi říká, že bych ji měl vysušit a zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat,...atd...atd...

U spotřebičů a nářadí jde hodně o zodpovědné posouzení toho, co "mohu vidět",  především u třídy II je velkou vyjímkou, když se něco zjistí měřením.

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 08:03
citace: , ,Z mého pohledu je prostě nabíječka druh zařízení, u kterého je možno uplatňovat právní názor, že je to výrobek a při obvyklém používání atd. je bezpečný, za což nese odpovědnost výrobce a nijaké revize není třeba provádět, na rozdíl např. prodlužovačky na stavbě, tam je naopak vhodné lhůty dané normou zkrátit.''
Z právního pohledu je nabíječka druh technického řešení, které mění parametry energie - střídavé na stejnosměrné a použité napájení může způsobit úraz elektrickou energií. Pokud všechny takové zařízení budou mít zaručeny parametry, že je minimální možnost poruchy, která může způsobit úraz, tak lze souhlasít s tím, že bude stačit vizuální prohlídka před použitím jinak bohužel.
Za posledních několik let jsem se setkal s těmito závadami u adaptérů: 2ks roztavené kryty (přestože je tam vestavná tepelná pojistka),  několik kusů s přerušeným vinutím především vstup - primár (mohla to způsobit i tepelná vestavná pojistka) a při opravě šňůry jsem zjistil několikrát, že pod kostrou trafa jsou přiskřípnuté vodiče nn nebo mn a jednou dokonce oboje.  U vyloženě elektronického provedení bylo neoddělování částí  nn  a  mn případně křížení vodičů neizolovaných s vodiči s jednoduchou izolací. Poměr mezi vadnými a dobrými je asi 1:100.
Nezlobte se na mě, ale za největší blbost  považuji zdůvodnění, že revize by byla dražší než samo zařízení.

Dlouho jsem si to myslel taky. Je překvapivé, že velmi často u vrtaček Narex, jak stárnou, ale i u novějších, měřím dotykový proud nad 3,5mA! Při tomto proudu to PU194Delta odstaví z důvodů bezpečnosti. Není to výsada pouze Narexu, ale jsou častější.
Je to jak u stavebních, tak i u montážních firem. Zkoušeli jsme vyčištění vnitřku motoru vč vinutí, omytí odmašťovadlem, vysušení, atd... někdy to pomůže, někdy ale ne.
Volal jsem do Narexu, už asi před 2 roky, o problému ví, řeší to výměnou plastových krytů. Myslím si, že to tím není, je to nějaká indukce a přes hřídel kotvy, popř. ložiskem se to objeví na vrtáku.
Nicméně měření voltmetrem nebo ampérmetrem s magnetoeletric kým sytémem nic neukáže.
Nabízí se vada měřicího přístroje. Vezmete ale jinou vrtačku a je OK. Zkusíte znovu již dříve změřenou a je zase vadná.

Já hovořím o nabíječce, která je celá zalitá v plastu, ani z Vašeho příspěvku není zřejmé, že by dle Vašich zkušeností byla nějaká při měření vadná.
Každý rozumný podnikatel přece raději koupí nový výrobek za stovku, než aby dával stovky dvě za revizi starého, na tomto nijakou blbost nevidím.
Pokud vezmu Vaše osvětlení doslova, pak by byla třeba provádět revize i na vypánači s doutnavkou, samozřejmě je to pevně namontovaný spotřebič a vykonávají se na něm revize spolu s pevnou instalací, ale že by někdo na takovém vyp. měřil dotykový proud?

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 13:16 
Tak bych se na to nedíval. Rozdíl je v provedení a parametrech. Uchycení nebo držení v ruce, i když jen při zasouvání do zásuvky, elektrická pevnost, způsob používání. Zkuste polít vodou běžný celoplošný vypínač a zapnout ho a zkuste polít vodou adaptér a zasunout ho do zásuvky. I když se vám nemusí v obou případech nic stát, tak každý asi cítí, že je v tom velký rozdíl. Adaptér má cca 2,5 mm izolace a vypínač (kolébka cca 6mm). Pokud budou adaptéry na úrovni provedení a izolace vypínačů, tak pak by možná postačila vizuální kontrola před každým použitím. Obávám se, že při dnešním způsobu distribuce (levného zboží) to bude problém.

To:Milan Hudec  Posláno: Dnes v 13:16
Všechny nabíječky jsou v plastu - třída II. Ani si nemůžu vzpomenout, jestli jsem se setkal s adaptérem třídy I. Myslím že když nabíječka nefunguje, tak je špatná. Bohužel u těch dvou roztavených nabíječek mě tenkrát nenapadlo změřit izolační odpor. Příště se polepším a info na Elektrice uvedu.

Nic polévat vodou nebudu, tak lehce se mě nezbavíte (dance)

Nicméně, jaké vyp. používáte? 6mm síla plastu kolébky?

Beru zpět, kolébka+podkolébka  (doh)

Prepáčte mi moju neznalosť v danej tematike ,ale môžem vás poprosiť ,  aby ste mi niekto vysvetlil, čo to je vlastne revízia? :o. Podľa toho, čo som tu čítal, (ak som to správne pochopil),  revíziu môže robiť len revízny technik. Som presvedčený o tom , že to nie je celkom pravda. Treba povedať presne o akú revíziu ide. Východziu revíznu správu na novom zariadení robí aj u Nás revízny technik. Lenže v našom podniku pracuje asi 250elektrikárov, + cca dvaja revízny technici. Pracujem tu už 45 rokov a dá sa povedať,  že od začiatku robím na nn,vn a Vvn zariadení,  väčšinou revízie na spínačoch kobkách kábloch a ostatnom zariadení.Takmer každodenne (od nástupu po učňovke) v práci vypisujem protokol o prevedenej revízii na danom zariadení.(Alebo píšem protokol o revízii, čo nie je revízia?) Samozrejme, že ak treba na ručnom náradí vymeniť flexošnúru, poprípade revidovať tieto náradia, robíme to my. Podľa niektorých príspevkov na tomto fórume by sme ích asi mali posielať do nejakej špeciálnej opravovni, kde možno robia, (prepáčte za výraz, )hodne b..ší machri, ako sme my :-[. Mimo toho by náš zamestnávateľ asi nebol nejak moc nadšený naším výkonom.  :-[
   P.S.  Veľmi rád navštevujem toto fórum, lebo sa tu dá mnohému priučiť. Niekedy však mám pocit, že sa to tu s predpismi trochu preháňa. Realita býva iná.  :'(
Predpokladám, že po tomto príspevku pôjdem v bodoch obľúbenosti na "0"

To Ižák - v pohodě, když se nad nulou držím já, tak Vy jistě :)

Co to je revize by mne také zajímalo, v dnešním právním marastu, aby se prase vyznalo, to chudáci elektrikáři jsou hozeni do protichůdných vyhlášek a jejich protichůdných vysvětlování.
Přičemž jedinou jistotu mají v tom, že rozhodnutí soudu v případě průšvihu nelze předjímat.

Existují 2 běžná provedení "druhé izolace"
- je použito převodové kolo z nevodivého materiálu.
- je izolován magnetický obvod rotoru ("plechy" s vinutím) od hřídele

Nebo je to model "ze země, kde včera snědli to, co měli až na zítra" a tam si u některých výrobků s "druhou izolací" starost nedělají.

Pak existuje ještě několik variant zapojení odrušovacího prvku, při jedné je spojen "střední vývod" na kovové části, se kterými je spojen "vrták"

Máte pravdu, ale plastová kola jsou pouze u typu Shit. Narex má kola kovová, nic elektrického na hřídel ani skříň ložiska nemá spojováno a hřídel je galvanicky spojena s vrtákem.
Ta hřídel musí být od plechů izolována vždy, jinak by to byla tř.1.

Ižák Ctibor  Posláno: Včera v 16:40
Věřím, že víte co je revize - souhrn činností ke zjištění stavu zařízení. Revize se dělí na několik skupin a podle závažnosti - nebezpečí... se potom provádějí. Například: vyhrazená elektrická zařízení mají zvýšené riziko úrazu a toto riziko způsobuje faktor, který nejsme schopni svými smysly objevit - napětí nevidíme. Revize vyhrazených elektrických zařízení provádí RT s §9 dle vyhlášky 50/78sb. a podle ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6. Pokud budu dělat revizi na výkonovém vypínači tzn. kontrolovat převody-opotřebení koleček, zjišťovat poškození rzí…,  tak to nespadá pod výše jmenované požadavky i když jde o elektrické zařízení. V jakékoliv revizní zprávě musí být uvedeno co, kdo a proč revidoval. Právě neúplné a špatně vypracované revizní zprávy budí dojem, že byla prováděná určitá činnost - revize.  Revizi ve všeobecné rovině můžete nazvat jakoukoliv činností a může ji provádět kdokoliv s výjimkou těch zařízení revizí, které jsou stanoveny jiným právním požadavkem. Například revize elektro, zvedacích zařízení, tlakových zařízení, požárních zařízení, zařízení s nebezpečím výbuchu apod.
   

To p. Zerotest.
U Nás revízia spočíva vo vizuálnej kontrole zariadenia,čistenie a premazanie mechanizmu, ale aj v meranie izolačných stavov, meranie odporu zemničov  ,  atď. A hlavne na protokol uvádzame namerané hodnoty, zároveň podpisujeme, že dané zariadenie je  pri nameraných hodnotách v prevádzkyschopnom stave. Po čítaní týchto príspevkov som však na pochybách, či tieto práce, ktoré prevádzame bežne, sú,  alebo nie sú v našej kompetencii.

Krásně se to čte...... ;)
Ono když máte 2500 spotřebičů, a řeknou vám že to musíte za 1 týden udělat ??Pak je to utopie...! >:D
samozdřejmě že všechny nemají pohyblivé části, ale 50% určitě....