Diskuse Elektrika.cz

Současné normy umožňují použití aktivních hromosvodů na jakékoli stavební objekty a tak je zcela na vás zda si na svůj dům zvolíte hromosvod obyčejný nebo se rozhodnete pro hromosvod aktivní.

A podle jaké platné normy v ČR pan Spousta reviduje ty "aktiváky"?

A podle jaké platné normy v ČR pan Spousta reviduje ty "aktiváky"?

Pojišťovna to zaplatila a šéf řekl, že ještě na tom vydělal!

- veškeré komponenty, ze kterých je aktivní hromosvod poskládán, mají označení CE

to čtenář1:
A podle jaké normy navrhujete ochranný úhel? Nějak jsem v 62305 přehlédl, že by řešila ochranné úhly aktiváků.

Pokud je určuje výrobce, tak na základě čeho?

To není argument.

1) Aktivní jímač nemůže mít označení CE, pokud se jeho vlastnosti opírají pouze o národní, nikoliv o evropskou normu (příkladem jsou třeba zásuvky)

2) Označení CE se vztahuje na výrobky. Jistě uznáte, že LPS jako vyhrazené technické zařízení není výrobek. Vyrobit nebezpečné zařízení z komponent oblepených CE umí každý kutil.

Znovu opakuji, instalace aktivního jímače (schválně nepoužívám termín hromosvod) není důvod ošidit zbytek LPS.

I aktivní jímač ná označení CE viz:  http://hromosvody.indelec.cz/data/prohlaseni-o-shode.pdf

Proč by nemohl mítg označení CE. Když si koupím rozvodnici, má označení CE, i když je to jen jeden komponent do stavebnice elektroinstala ce.

I aktivní jímač ná označení CE viz příloha ...

To MY Indelec a.s.:
Co takhle přiložený CERTIFIKÁT SHODY  od EZÚ by nebyl?
Tam by měly být popsány podmínky použití.

Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

Tuto diskuzi přiložíme k trestnímu oznámení. Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Tuto diskuzi přiložíme k trestnímu oznámení. Poškozujete dobré jméno naší firmy!

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

Pán je opravdu srandista.
Tak se mrkneme na výtvor firmy s dobrým jménem.
Dokument nazvaný "PROHLÁŠENÍ O SHODĚ":
......

Ona si dotyčná firma, potažmo její majitel, dělá vůbec ze zákonů houby.
Například dodnes nemá v OR zapsáno splacení 100% základního kapitálu (byla povinna tak učinit v r. 2002),  neodevzdala na OR jedinou účetní uzávěrku (byla povinna tak činit každoročně) atd. atd.
Proč by je tedy měl trápit zrovna nějaký problém s normami?

...aktivní hromosvod více ohrožuje elektroinstala ci a spotřebiče, neboť zvyšuje možnost počtu zásahů.

tzv. aktivní hromosvody (v zahraničí označované zkratkou ESE - Early Streamer Emission – urychlené vyvolání vstřícného výboje),  

mají mnoho kritiků. Jejich argumentem často je toto tvrzení: „Ochranný účinek„ byl odvozen matematickými prostředky nebo byl ověřován pouze laboratorně, ve skutečnosti tyto podmínky nesouhlasí s podmínkami, které se vyskytují v přírodě, tzn. při vzniku kanálu blesku, jeho postupu mezi mrakem a zemí. Skutečnost je úplně jiná.

 
Jistě, tyto pochybnosti jsou namístě, i když v posledních přibližně 50 letech pokročil výzkum v této oblasti neobyčejně kupředu, takže současné mezinárodní evropské normy EN (CENELEC) nebo mezinárodní normy vypracované Mezinárodní elektrotechnic kou komisí (IEC),  opírající se o výsledky získané skutečně vědeckým výzkumem, jsou věrohodné.

Co se týče tzv. „aktivních„ hromosvodů, je třeba poznamenat, že v evropských klimatických podmínkách, charakterizova ných tzv. keraunickou úrovní 5 až 50 bouřkových dnů v roce (v ČR průměrnou hodnotou D = 20 až 25 bouřkových dní v roce),  je nutné čekat na úder blesku např. do rodinného domku v průměru 50 až 500 let, takže výrobci těchto „zázračných„,  „stoprocentních„,  „dokonalých„ hromosvodů nebo autoři „přesného„ určení pravděpodobnos ti pro určitou ochrannou metodu (zbytkového rizika) se zatím nemusejí příliš obávat, že by brzy došlo k odhalení jejich omylů.

Jsou však země, kde je bouřková činnost podstatně vyšší a kde tudíž lze účinnost „aktivních„ hromosvodů statisticky hodnotit. Jednou z nich je Malajsie, kde je bouřková činnost charakterizová na keraunickou úrovní D > 200 bouřkových dní v roce, je tedy zhruba desetkrát vyšší než v ČR. Tam znamená desetiletý výzkum účinnosti ochrany totéž, co sto let trvající výzkum v našich podmínkách.

Shrňme zde stručně výsledky výzkumu v hlavním městě Malajsie – Kuala Lumpur (obr. 1) – v podmínkách intenzivní bouřkové činnosti, publikované na 25. mezinárodní konferenci o ochraně před bleskem (ICLP) [1].

 
Sledování na budovách chráněných jímači ESE

V Kuala Lumpuru, kde se mimo jiné nachází nejvyšší výšková budova světa – Petronas Twin Towers (452 m, obr. 2) – byly v několika posledních letech na mnoha výškových budovách instalovány desítky těchto „aktivních„ hromosvodů. Bylo zjištěno, že blesk do takto chráněné budovy poprvé udeřil s různou četností – někde za několik měsíců, jinde za několik málo let. Hodně těchto budov postupně vykázalo i více zasažených míst během několika let sledování, což ukazovalo na selhání tohoto typu ochrany budov před přímým úderem blesku. Každopádně v několika případech došlo i k tomu, že budovy byly zasaženy opakovaně i v rozmezí několika měsíců po instalaci ESE, přestože podle výpočtů měly být zasaženy pouze jednou nebo dvakrát.

Odhaduje se, že 80 % budov vyšších než 60 m bylo i po instalaci ESE zasaženo bleskem jednou za tři roky.

V Malajsii se využívá více než dvanáct různých modelů ESE. Případy zásahů bleskem byly studovány i s využitím fotografií (fotografie před úderem a po něm). Zde uvádíme dva typické případy: budovu výšky 20 m s půdorysem 20 × 45 m a budovu výšky 110 m s půdorysem 20 × 40 m. V obou případech došlo k poškození budovy úderem blesk Z výzkumu bylo zřejmé, že technika ESE je nespolehlivá, poněvadž nedokázala ochránit budovy před přímým úderem blesku mimo jímače.

Místa úderů blesku do sledovaných budov

Ukázalo se, že místa úderů nejsou zcela náhodná, ale že lze nalézt výraznou zákonitost. Na základě analýzy dospěli autoři článku k tomu, že je možné navrhnout jednoduché jímací zařízení vhodné pro rizikové části stavby a tak vylepšit ochranu budovy.

 
a) U štíhlých vysokých budov (jakými jsou minarety, věže apod.) byly zaznamenány údery i mimo nejvyšší bod, což ukázalo, že s ochranou musí být počítáno i proti úderům mimo vrchol.

b) Místa úderů na fasádách – údery zpravidla zasáhly vrchol fasády, tj. přechod svislé fasády do střešní části. U řadové zástavby byly většinou zasaženy fasády krajních domů.

c) Blesk „preferoval„ ostré přechody fasád do střešních částí.

Návrh kovových krytek na fasády jako jímačů

Poněvadž většina míst úderů se zřejmě soustřeďuje do rohů hran domů nebo do jejich těsné blízkosti, může být budova ekonomicky a účinně chráněna pomocí krytek umístěných v rozích nebo na parapetech (atikách) budov, kde mají tyto krytky funkci ochranných jímačů.

V závěru příspěvku [1] jsou doporučena provedení podle obr. 4. Tato informace má podle autorů sloužit jako pomůcka pro inženýry odborníky na ochranu před bleskem při projektování a zřizování ochrany budov.

Literatura:
[1] HARTONO, Z. A. – ROBIAH, I.: Lightning Research Malaysia - A study of non-conventional air terminals and stricken points in a high thunderstorm region. In: 25th International conference on lightning protection, paper 4.2, pp. 357–361.

Jesli že jste si to přečetl pořádně, napsal jsem, že neobhajuji aktivní hromosvody, ani nejsem jejich zastánce, projektant, konstrukter, dealer, a další a další jiné združení, které chce instalovat, revidovat a navrhovat aktiváky. Napsal jsem že projektant to musí odůvodnit.

Každému slušnému prohlášení zašleme. Na tomto fóru není komu.

Mě by zajímal váš názor - je aktivák opravdu úplný podvod a veškerý jeho (byť teoretický) přínos a aktivita je asi taková,  jakoby tam místo něho byla korouhvička otáčející se za větrem ?
Nebo alespoň něco dělá,  ale pochybujeme nebo jsme si nějak dokázali, že to nemá takové účinky, jak tvrdí výrobce?

Bohužel se z ochrany proti blesku stal v poslední době velký kšeft, a to nejen v případě AH, zrovna včera jsem dostal do schránky reklamu na firmu, která nabízí zhotovení hromosvodu téměř na čemkoliv, na jejich webu si lze nechat spočítat podle krátkého formuláře, co by stál hromosvod na danou stavbu. Z druhé strany letáku je pět fotografií hromosvodů na různých typech střech a na nich jsem našel čtyři chyby, pokud mne tedy neošálila špatná perspektiva jedné fotografie, pak by byly jen tři...