Diskuse Elektrika.cz

Před 3 lety jsme provedli zateplení vnějšího pláště. Stále nemáme zkolaudováno z důvodu chybějící revizní správy na hromosvody. Zde je problém v souběhu sdělovacích kabelů ukrytých pod plastovou lištou a hromosvodem, kdy je vzájemná vzdálenost 10 cm a ne 0,5 m, nebo podle nových norem 1 m.

Prosím o radu, jak máme za SVJ dále postupovat, když jako laici tomuto nerozumíme a měli jsme na zateplení najatu odbornou firmu, projektanta a stavební dozor. Při zateplování došlo k sundání sdělovacích kabelů a následnému opětovnému připevnění. Očekávali jsem, že odborná firma, projektant a stavební dozor mají znalosti o možnosti kotvení hromosvodu a sdělovacích kabelů.

Jedná se o kabelovou televizi, která je vně pláště, nikdo ji u nás nepoužívá, takže nejlepší by bylo kabelový rozvod sundat. Jestli je to možné, protože se kabelovka určitě bude bránit.

Odpověď zněla:
Má se za to, že řešení se odvíjí od znění smlouvy s poskytovatelem kabelového telekomunikačn ího rozvodu, který má respektovat při instalaci rozvodu  požadavky technických norem. Součástí smlouvy SVJ s poskytovatelem služby telekomunikačn ích služeb by mělo být i ujednání o vlastnictví technického zařízení, jehož prostřednictví m mohou být tyto služby poskytovány a za jakých podmínek a kdo hradí instalaci rozvodů na plášť bytového domu a která smluvní strana je odpovědná za dodržení požadavků právních a technických norem. Specifickým požadavkem je vzdálenost vodičů a kabelů navzájem, od částí budovy, od nosných a jiných konstrukcí. Hromosvod, jehož vedení je nebezpečné pro ostatní sousední vedení na plášti budovy a je určující pro zamezení nepříznivých vlivů vzhledem k elektromagneti cké kompatibilitě (vliv indukce) na sdělovací kabely a kabely řídicích a zvláštních obvodů na plášti budovy. Hromosvod je vyhrazené zařízení podle zákona č. 174/1968 Sb.,  o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění,  + vyhlášky č. 73/2010 Sb.,  o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních, v platném znění, ale není však stanovený výrobek podle zák. č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky.  Odkaz na obecný či zvláštní právní předpis, který by konkretizoval podrobnosti podle popisu v dotazu, zde nelze v uvedené podrobnosti vzdálenosti vedení uplatnit. Podle ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnic ké předpisy, Elektrická zařízení část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení, Kapitola 52 – Výběr soustav a stavba vedení, se mezera mezi kabely uvádí vzdáleností nejméně 25 cm.

Požadavky na obsah revizní zprávy pro hromosvody v doporučované verzi nekonkretizuje explicitně vzdálenost vedení hromosvodu od ostatních vedení jako podmínku nutnou pro úspěšné provedení revize. Z obsáhlého výčtu technických norem nelze požadavek na povinnou vzdálenost ostatních vedení jednoznačně identifikovat. Dodržení požadavku „odstínění“ inženýrské sítě typu „telekomunikační vedení“ má zabránit mechanickému poškození vedení, tavení stínění a vodičů, průrazu izolace kabelů a zařízení, který vede k primární poruše s okamžitou ztrátou služby. S důvody pro požadavky revizí hromosvodů se lze seznámit v ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem, např. v části 1 – Obecné principy.

Dodavatelé nic o této normě neví a prý se jich netýká!

Tak jsem si to několikrát četl a kromě chyb v odpovědi bych to viděl jako problém majitele objektu. Jinak jsem nepochopil o co vlastně jde.

Základním právním předpisem je přeci Stavební zákon 183/2006 Sb. Ten si přečtěte, abyste věděli jaké jsou práva a povinnosti každého v tom vašem propletenci.

Nyní malé shrnutí toho nejdůležitější ho ze SZ:
1/ Majitel objektu musí mít po celou dobu životnosti stavby dokumentaci 1:1 k realitě.
2/ Povinností stavebníka je zajistit koordinaci stavebních prací, tedy co způsobí nová fasáda na objektu je váš problém.
3/ Tyto povinnosti můžete smluvně delegovat na dodavatele a nebo externí odborníky, kteří nesou spoluzodpovědn ost(té se jako majitel nikdy nezbavíte),  pokud to ovšem máte podchycené ve smlouvě.

Jako první bych doporučil udělat pořádek ve správě objektu a její odborné způsobilosti, případně poradenských společnostech. Na to, pokud to není ve vašich silách budete potřebovat právní poradenství.

No jo ,  když to stojí hromadu peněz, ušetříme a vše děláme kdo co umí ?? (zle)

Správně, nejvíce peněz stojí snaha ušetřit.

Uf, přečíst to až do konce, to by chtělo bod  ;)
Jinak to je celkem obehraná písnička. Dělá se fasáda na paneláku za "X" mega a řeší se desetitisíce na ochranu před bleskem, která má chránit životy a majetek desítek či stovek lidí v domě. To jen komentář na okraj  ;)

Při rekonstrukci fasády by se měla provést i rekonstrukce hromosvodu. Píši záměrně rekonstrukce, protože se zpravidla dělají nové svody. Po třiceti letech i jímací soustava zpravidla už není v té kondici, jak bývala. Pokud provedu nové svody a defakto i novou jímací soustavu, nedá se už mluvit o opravě.
Rekonstrukce hromosvodu před třemi lety se už měla projektovat podle nové 62 305. Přeskokovou vzdálenost by měl vypočítat projektant, aby jste se nemusel zdržovat dojmy, zda stačí 0,5 nebo 1 metr. Dále je rozdíl přeskok a souběh kabelovky.
Teď těžko hledat, kde se stala chyba, nejspíš se stala už v zadání. Nevím, jak byla postavena smlouva o dílo, zda je už zakázka zaplacena, nebo držíte pozastávku do kolaudace. To vše může značně ovlivnit vaše vyjednávací argumenty.

Závěrem stále platí staré dobré přísloví: Ševče, drž se svého kopyta. Pokud zedníka pustíte do hromosvodu, dopadne to stejně, jako když elektrikáře necháte zateplit dům.