Diskuse Elektrika.cz

Jakým průřezem přizemnit rozvaděč RV, který je vzdálen od hlavního rozvaděče více jak 100m cca 130m? V objektu je HOP připojena páskem FeZn 30x4 od základového zemniče. HOP je vzdálena také 130m od rozvaděče RV. Rozvaděč je připojen kabelem 3x1-AYKY 5x120.

#117#

Já bych doporučil polovinu průřezu ochranného vodiče s přepočtem na Cu. Ovšem nevím zda to má nějaký smysl při stejné vzdálenosti od HOP. A také vzhledem k tomu, že ochranný vodič je již natažen v kabelu AYKY 5x120 ale je pravda, že v ČSN 3-2000-4-41 je to pevně stanoveno bez rozlišení TN-C, TN-S ale nepíše se jakým způsobem.

Je to pravda CSN 33 2000-4-41 nestanovuje prurez ani vzdalenost, jak by prizemneni melo byt provedeno.

TO : Elik
Nemáte pravdu. Norma ČSN 33 2000-4-41, ed.2, v příloze NB, v článku NB. 2, uvádí vzdálenosti uzemnění pro sítě TN.
No a průřezy zemničů,(obvyklé minimální rozměry zemničů),  uvádí ČSN 33 2000-5-54,ed.2, tabulka 54.1
Stačí pouze číst.
 :)

RV - to je nejaký vonkajší rozvádzač? Nedá sa v ňom osadiť ďalšia UP a prizemniť napr. zemniacou tyčou?

Já jsem z toho dotazu tedy pochopil, že se jedná o vnitřní rozvaděč. Tedy v návaznosti na dotaz, že je více jak 100m. Také by mě zajímalo jak to provést když se jedná o vnitřní instalaci.

To existuje?

V katalogu nktcables jsem tento kabel našel.

Jedná se o rozvaděč, který je umístěn v budově. Takže vnitřní instalace. Jestliže norma ČSN 33 2000-4-41 říká, že mám rozvaděč přizemnit ve vnitřním prostoru uzemnit po více jak 100m (v mém případě cca 130m),  tak se ptám jakým způsobem resp. jakým průřezem, když HOP je stejně vzdálená jako ten rozvaděč RV? Nemám možnost to přizemnit nikde jinde než přes HOP, rozvaděč se nachází ve 3.NP

No to máte dosť blbé.


To neviem či sa dá nejako inteligentne poriešiť. Možno stiahnúť guľatinu z 3.NP do zeme alebo pripojiť na nejakú cudziu vodivú časť spojenú so zemou. Raz som videl, že takýto problém chlapci vyriešili pripojením na zvod bleskozvodu - to nedoporučujem.

Dajte vedieť ako ste to poriešili.

Ale jaký průřez bych tam měl dotáhnout? A Nevadí když vzdálenost od rozvaděče je stejná? Nechápu moc smysl tohoto přizemnění.

Však napr. kruhový vodič FeZn d=10 z 3.NP do zeme to máte tak maximálne 15m a prizemniť zemniacou tyčou.

Zemnič FeZn pas 30x4, od něho kulatina FeZn průměr 8 a není co řešit. Ty výše uváděné poloviny nejsou pravda. To se jedná o hlavní pospojování. To je do 16mm  stejný průřez a pro vyšší stačí 25mm. Ale vy se ptáte na uzemnění.

A z čeho vycházíte, že je potřeba natáhnout zrovna kulatina FeZn pr. 8mm ? Po budově se bude kulatina tahat docela blbě.

Kolega Miroš v odpovědi #3 uvádí tabulku z normy ČSN 33 2000-5-54 ed.2. Tam si můžete vybrat materiál, který se vám hodí.
Problém v tom nevidím.

Tabulka 54.1 v ČSN 33 2000-5-54  ed.2 uvádí obvyklé minimální rozměry zemničů z běžně používaných materiálů z hlediska koroze a mechanické pevnosti při uložení v zemi.
Jedná se tedy zejména o tabulku, která uvádí minimální rozměry - to znamená,  že mohou být i větší ale v jakých případech lze toho dosáhnout výpočtem?
A po-té jsou to vodiče pro uložení v zemi.

Pro přizemnění podle tabulky 54.1 by do země stačila Cu 25tka drát. Jak píšu jedná se ale o minimální rozměry vodičů a to ještě uložených v zemi.
Zeptám se jinak proč se provádí přizemnění rozvaděče v budově,  když je přizemnění provedeno vlastně už vodičem PE(popř. PEN)? A to také vzhledem k tomu, že HOP je umístěna stejně daleko. Postrádám smysl takovéhoto uzemnění.

K čemu to přizemnění po 100m vůbec slouží? Já jsem našel v normě, že to musí být ale proč? Jakým průřezem v budově to má být uděláno jsem v normě také nenašel.

Že by snad kvůli úbytku, bezpečnosti  :-[ ?

Ptal jsem se revizního technika proč se přizemnění po 100m provádí. Zde odpověď:
1. Pokud je vedení delší než 100m je nutné ho na konci přizemnit. Proč revizní technik neví,  zkrátka to udává norma a tečka (více to neřešil).
2. Průřez tohoto přizemnění vychází z hodnot zkratových proudů v rozvaděči.
Takže proč se uzemnění po 100m provádí jsem nedostal.

Předpokládám, že je to z hlediska bezpečnosti ale potom mě nesedí průřez, který vychází z hodnot zkratových proudů v rozvaděči (připojeném po těch 130m). Neboť jestli máte přívod proveden 3x1-AYKY 5x120 a podle hodnot zkratových proudů Vám vyjde průřez např. 16mm2 i třeba 50mm2, tak ten smysl oproti vodiči PE vedeném v kabelu 3x1-AYKY 5x120 tj. PE=3x120mm2 postrádám. A jestliže je HOP navíc stejně vzdálena jako ten rozvaděč,  tak nevím jestli by se ten vodič vypočtený z hodnot zkratových proudů neměl ještě posílit. Myslím, že toto určitě už někdo řešil a určitě Vám poradí,  neboť předpokládám, že 100m vzdálené rozvaděče jsou ve větších např. výrobních halách běžné. Revizní technik navrhuje přizemnit pr. 25mm2 - z čeho vycházel nevím...

Udělejte si zkoušky, § 9 a máte po problému. Pak se můžete ptát sám sebe.

A Vy by jste se pane Illek nepodělil z Vaším názorem, pokud tedy znáte odpověď na otázku pana Romana?

Ano, je to z hlediska bezpečnosti. (!)

Uzemněním vodiče PEN (PE) se sníží dotykové napětí proti zemí při běžném provozu, ale také při poruše (zkratu - kontaktu fázového vodiče z neživou uzemněnou částí).   :)

PS: Jakým průřezem zhotovit uzemňovací přívod naleznete v ČSN 33 2000-5-54 ed. 2, a něco také v ČSN EN 62305-1(2-3-4) a TNI 341390

Děkuji  pane Beláň za vysvětlení proč se toto uzemnění provádí.

Vzhledem ke stejné vzdálenosti HOP a rozvaděče RV a ŽZ vodiči obsaženém v kabelu 1-AYKY 5x120, tedy 3xŽZ PE průřez 120mm2 (jak uvádí pan Roman) je přesto nutné provést přizemnění dle normy. Průřez mám určit dle 543.1.2? Pokud ano nedává mě to moc smysl abych tam přitáhnul vodič např. o průřezu 25mm2.

Není žádný důvod aby byl PEN přizemněn až do 130 m vzdálené HOP. Tím je problém vyřešen.

A jak jste ho vyřešil?
Pan Roman psal, že není možné ho uzemnit jinde. Co se týká průřezu já teda pořád nevím.

K tomu bych jen uvedl, že není možné, aby to nebylo možné. Chápu, že lze vymyslet teoretický problém, který je těžko řešitelný, ale v praxi se většinou nevyskytuje. Řešení nějakého komplikovaného problému vždy existuje, avšak vyžaduje znalosti spousty detailú a časovou náročnost, čím se vymyká problematice těchto diskuzí.

Pane Illek a je to problém když to pan Roman potáhne 130m? A v každém případě jakým průřezem by jste to uzemnil Vy resp. dle výpočtu zkrat. proudů nebo dle nějakého konkrétního článku?

Nejjednodušší řešení se zatím nabízí jediné a to táhnout společně s kabelem 3x1-CYKY 5x120 vodič H07V-K xx mm2 od HOP.
Zatím uvažujeme o průřezu vycházející z výpočtu zkratových proudů vyskytujících se v koncovém rozvaděči. Jen se nemůžeme dohodnout na:
a) zda můžeme skutečně vycházet z výpočtu zkratových proudů (vyskytujících se v koncovém rozvaděči)

b) pokud budeme vycházet z výpočtu v bodu a) tak zda nevadí, když bude stejně dlouhý tedy cca 130m jako přívodní kabel.

Nechápu smysl toho přizemnění, když PE je v kabelu 1-CYKY 5x120 již 3 krát, tedy 3xPE 120mm2 a já tam přitáhnu jeden ŽZ o průřezu např. 16mm2 - tedy prakticky to na co se ptal pan Mlkar  :D.

Čtu dobře? Kdo vám takový kabel vyrobil?

P.S. v úvodu jste zase tvrdil, že jsou tam 3 kabely AYKY 5x120. To jste je už vyměnil?

Aj chybka platí to původní teda AYKY.

TO  Roman P. a Martin Milkar

Nechápu, co zde stále řešíte.  (no)

Diskutujete zde o kabelech AYKY 5x240 mm2, a tak by se dalo předpokládat, že o elektrice něco víte.
Vaše neustále nesmyslné dotazy však prozrazují, že jste pouze teoretik bez praxe a dotazujete se pouze z hlediska teoretického řešení.   :-\

Proč se uzemňuje vodič PE nebo PEN zde bylo již řečeno.

Uzemnění ochranného vodiče po 100m se provádí u kabelových distribučních sítí, kde jednotlivé úseky (odběrná místa) jsou kratší jak 100m. Pokud bude kabel v celku třeba 500m, tak se uzemní ochranný vodič prostě až na konci vedení a žádný zvláštní izolovaný vodič se s kabelem neukládá. Uzemnění se přednostně provádí připojením na HOP objektu.

PS: Pokud jste si myslel, že se kabel musí po 100m přerušit a uzemnit ochranný vodič, tak tedy nemusí.  :)

Pane Beláň já se jen snažím zjistit na základě otázky pana Romana následující: Jak dojít k průřezu čím uzemnit rozvaděč,  při přívodu jaký je uváděn a zda hraje roli jeho vzdálenost od HOP. Dvě zdánlivě jednoduché otázky.
A to od samého začátku této diskuse. Podle mě není tak složité odpovědět ve smyslu je to dle té a té normy článku toho a toho. Já se přiznám, že to nevím (pokud to někomu dělá dobře dejte za to mínus bod). Odkázal jste na určité normy, kde je to možné najít a já jsem se Vás dotázal zda Vaší odpovědí byl myšlen konkrétní článek.


To jsem si nemyslel.

Mimo téma:
Bohužel tím, že něco nevím jsem si vykoledoval spousta mínusových bodů. Možná někoho mé otázky urážejí a považuje je za naprosto trapné. Chápu mínusové body zde udělované za to: aháá ty to nevíš ty to neumíš ááá tady máš mínus. Já ti ho dám, stejně nevíš kdo ti ho dal a směju se za rohem. Toto se nevztahuje k Vám pane Beláň.