Diskuse Elektrika.cz

Mohu snížit průřez vodiče v rozvaděči, sloužící k propojení jednotlivých jističů?
Např. Mám jistič C50A/3f a za ním 7xB10/1f.
Jaký mohu použít propojovací vodič mezi C50A/3f a 7xB10/1f?
Je možné v rozvaděčích snížit průřez vodičů?




#116#

Tady je vcelku relevantní dotaz, zda jste výrobcem rozvaděčů? Na téma kdo může vyrábět rozvaděč zde bylo několik sáhodlouhých diskusí.

P.S.
Propojovací lišta s průřezem 10mm2, a jmenovitým proudem 63A vám nestačí?

Nejsem výrobcem rozvaděčů. Jen bych rád věděl zda je možné jít o stupeň průřezu níže v rozvaděčích na krátké vzdálenosti.

Teď je tam jaký pruřez? Jak bude provedeno propojení (klemy z jističe na jistič, přímé vedení k jednotlivým prvkům)
Bude tam i nějaká jiná výbava, kromě výše uvedené? Rozvaděč je volně stojící, nástěný v izolační stěně, plasťák, plechový, větraný...
Budou vodiče ve svazcích? Tj. bude se to chladit blbě, nebo dobře? Budou ty B10 využívané na doraz? (možná by bylo dobré potom vložit mezi jističe mezery, pro chlazení)
Tohle by měl ten kdo chce vyrábět rozvaděč vědět, jinak vám někdo něco  poradí, a pak si budete stěžovat. o:-)

Já nechci vyrábět žádný rozvaděč jen bych rád věděl zda je možné obecně snížit průřez o jeden stupeň v rozvaděči. V případě ideálních podmínek tzn. vodiče nejsou ve svazcích, teplota nepřesahuje 30st. C, samostatně stojící rozvaděč.

tak ještě jednou, asi jsme se nepochopili

Pruřez čeho chcete snižovat, vodiče mezi jističem 50 a 10?
Jaký průřez je navržený teď?

Vodič byste měl dimenzovat s ohledem na proudové zatížení s respektováním koeficientů dle ČSN 33 2000-5-523 a souvisejících . Problém je v oteplení vodičů. Chce to výpočet. Uvnitř rozvaděče je problém, jedná se o uzavřený (většinou) nevětraný prostor. Mohl byste se dostat do situace, že za půl roku v rámci záruky vyměníte všechny vyhřáté vodiče i jističe.
Ještě bych poznamenal, že vyšší průřez přívodního kabelu se volí nejenom s ohledem na proud, ale i úbytek napětí.
Málo informací na posouzení vašeho problému.

Pan Hasala v diskusi: Jakým vodičem propojit fázové přívody jističů? tvrdí toto: v rozvaděčích (na velmi krátké vzdálenosti) je možné jít s dimenzí vodičů o stupeň níže. Je možné, že v nějaké normě je toto skutečně napsáno?

TO: Martin0101

Pokud vás zajímá dimenzování vodičů v rozvaděčích, je nutné používat normy platné na výrobu rozvaděčů a normy související. Základní normou je ČSN EN 60439-1 ed. 2.
V příloze máte max. a min. průřezy.  (norm)
Zvolit správný průřez vodiče není tak jednoduché. :-\

V podstatě je to tak. Proudová zatížitelnost dlouhých vedení se posuzuje nejen z hlediska zahřátí vodičů, ale uvažuje se i nárůst odporu a úbytku napětí. To u velmi krátkých úseků, navíc dobře chlazených vzduchem přes jednu izolaci, lze zanedbat. Záleží samozřejmě na vzájemné konfiguraci takových vodičů.

Například tři vodiče 10 mm2 v uložení B1 mají zatížitelnost 50 A. Všimněte si, že hřebínek do rozvaděče 10 mm2 má 63 A, což je zrovna stupeň.

Minimální průřezy lze vyčíst z mnou uváděné tabulky v této diskusi

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12881.0.html

Dále tam pokračuje:   In 40 A          min 4 mm2
                                   In 63 A          min 6 mm2
                                   In 80 A          min 10 mm2

P.S.: Kolega Beláň byl rychlejší.  ;)

Sice od dotazu nějaký čas uplynul, ale otázka vlastně zodpovězena nebyla (i když chápu, že tazatel vynechal dalších 50 parametrů potřebných pro návrh vodičů).

Dotaz bych upravil takto:

Rozvaděč v průmyslové hale. Z jističe C125A vede vodič průřezu 25mm2 do svorkovnice (dimenzována na 125A). Mohou ze svorkovnice vést vodiče průřezu 1,5mm2 k jednotlivým jističům B10A, které jsou ve stejném rozvaděči ? Pracovní proud jističem B10A bude max 1A (jištění osvětlení). Teplotní oteplení pracovním proudem a úbytek napětí se teď neřeší.
 

Nebo ke každému jističi musím vést vodič 25mm2 ? Tzn. přes předřazený jistící prvek nejede vlak a všechny následující vodiče a spojovací prvky musí být dimenzované na jeho vypínací charakteristik u. Tzn. mezi jistič 125A se musí přidat jistič např. C40A, do kterého lze vložit vodič 25mm2 a z něho teprve vodičem 4mm2 napojit svorkovnici dimenzovanou na 40A a z ní teprve vodiči 4mm2 připojit jednotlivé jističe? To by bylo dost krkolomné a v praxi to nevidím.


V průmyslu je běžné, že máte velkou propojovací měděnou lištu jištěnou 1000A a přímo z ní vedou vodiče např. 16mm2 až 70mm2 do pojistkových odpojovačů. Tím se asi otázka zodpověděla. 

Všechny vnitřní obvody nemusí být jištěny před zkratem. Problematiku řeší kapitola 8.6 ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3, zejména článek 8.6.4.

Přípojnice v rozvaděčích se obecně dimenzují na jmenovitý proud, který jimi "prochází",  nikoliv na jmenovité hodnotě předřazeného prvku. Každá přípojnice tedy může mít svůj vlastní průřez, na který má vliv  součinitel nesoudobosti RDF. Zároveň musí vydržet jmenovité zkratové proudy.

Průřez odboček k jednotlivým jistícím prvkům se řídí jmenovitým proudem daného obvodu (jistícího prvku) a zkratovým proudem. Zároveň platí, že odbočky k jistícím prvkům, které nejsou dimenzovány na zkratové proudy.(tzv. nechráněné vodiče pod napětím),  nesmí být delší než 3 m.