Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych požádat o váš názor na možnost využití plechového střešního pláště jako náhodného jímače, a to v následujících případech:
a) FeZn tabule falcované (á 1 x 2 m);
b) Al trapézový plech překládaný;
c) krytina LINDAB.

To: Nyč,
pokud se jedná o ocoloplechovou halu ( kovovou konstrukci ),  tak problém nevidím.

Viz ČSN34 1390 čl.171.

TO: Beláň
Nehovořím o ocelové konstrukci haly. Jaký by byl v tom rozdíl? Jedná se o střechu a je jedno jestli na ocelové konstrukci (skeletu) nebo na zděné budově.

Chlěl bych ještě doplnit dotaz. Pokud by bylo možné využít oplechování, bylo by možné využít i oplechování atiky jako vnějšího oka mřížové soustavy? Např. u rodinného domku o rozměrech 10 x 10 m využít jenom oplechování atiky s krytinou ploché střechy živičnou lepenkou?

To: Nyč,
já v tom vidím velký rozdíl. U kovových konstrukcí se využívá hlavně tato konstrukce.
Pokud má být využitá kovová krytina ,  oplechování a pod.,  musí být splněny podmínky čl.51 tj. styčná plocha 10 cm2, tloušťka Cu 0,3mm a nebo 0,6mm z ostatních kovů.
Jsou li  použité desky s menší tloušťkou, musí se opatřit pomocnými jímači.

TO: Beláň
Čl. 51 se týká náhodných jímačů a ne náhodných svodů (ocelové nosné konstrukce stavby mohou být využity jako náhodné svody). Hovoříme o střeše a ne o svodech. Předpokládejme tedy, že svody budou strojené.
Co se týká vaší odpovědi ohledně tloušťky oplechování střechy souhlasím. Pokud je tloušťka plechu odpovídající, jak je to potom s falcováním a překrytím? Považuje se toto za dokonalý spoj?

,
tloušťka plechu v normách je uvedena pouze ve vztahu dokázat vést bleskoý proud. Pro zajištění nepropálení střešní krytiny v místě zásahu by byla potřebná tloušťka cca 7 mm u pozinkovaného plechu, v případě použití kovové střechy jako náhodného jímače je třeba provést pospojování jednotlivých plechů. Pospojování musí být provedeno z hlediska bleskového proudu / 100 - 200 kA tvar vlny 10/350 /. Spoléhání se na vodivý spoj tvořený třeba i dvojitým , ,falcem" se může projevit narušením celistvosti střechy / cokoliv čím protéká část bleskového proudu se má snahu , ,  narovnat".
Pro váš případ bych doporučil dovybavit střechu klasickou jímací soustavou, myslím, že se jedná o nejmén komplikované řešení se zároveň vysokou bezpečností pro střechu objektu. Pokud máte zájem více na www.dehn.cz nebo mne můžete přímo kontaktovat. S pozdravem Jan Hájek

To: Nyč,
diskuse je o jímačích a já se k jímačům vyjadřuji.
Začíná mne unavovat neustále odpovídat na, podle mne, jasné odpovědi. Zřejmě jste se ani nenamáhal přečíst čl.171, který jsem uvedl.
Cituji: Kovové konstrukce.... ...nevyžadují JÍMAČŮ, poř. zvláštních svodů.
Je to i logické ,  když si představim, jak je konstrukčně takový objekt zhotoven, včetně připevnění střešní krytiny.

Pane Nyč, je třeba vždy zvážit konkrétní podmínky objektu. Pokud by se jednalo o kovou konstrukci seníku, tak bych takové řešení určitě nedoporučoval, protože při zásahu blesku dojde k určitému vypálení díry do plechu (viz příspěvek p. Hájka). Odletující kapičky rozateného kovu jsou pak schopné zapálit seno, na které dopadnou.
    Takže v tomto konkrétním případě plechová střecha jako jímač určitě ne (samozřejmě kovová konstrukce jako svod je bez problémů).

Děkuji panu Hájkovi i panu Mužíkovi za zcela jasnou odpověď na mojí otázku včetně rozumného zdůvodnění.

TO: Hájek
Doslechl jsem se, že se připravuje nová norma pro ochranu před bleskem, a to ve spolupráci s DEHN + SHÖNE. Co je na tom pravdy?

Jedná se o IEC 62305 pokud máte zájem o cca 90% informací z této normy stačí na info@dehn.cz zaslat žádost o CD ILPC, jedná se o elektronickou verzi učebních materiálů účastníků ILPC. Na tomto CD je kromě těchto materiálů i pednáška Dr. Hasseho spoluautora této normy.

Tato norma bude CSN EN podle posledních informací počátkem roku 2006.