Diskuse Elektrika.cz

Zákazník koupil autobus, který je přestavěn na pojízdnou expozici jeho výrobků a zboží, hodlá s ním obíždět veletrhy a případně větší zákazníky. Připojení je pomocí vidlice 230V do rozvaděče, který má jako hlavní jistič zařazen chráničo jistič 16B/1N/0,03, za ním je zařazeno několik obvodů jistěných jističi, pak přepínač sítí a z baterií napájený inverotor pro osvětlení a důležité zásuvkové obvody, který je opět přes chráničo jistič C10/1N/0,03 za ním opět vývody jištěné jističi. Instalace provedená lankovými kabely, šroubové spoje zakápnuty barvou jako ochrana proti povolování.
Kostra autobusu připravena k připojení na zemnící sít v místě připojený vodičem CYA10 na koci osazeným kleštěmi a dále patří do výpavy zemnící tyč, aby se dalo přizemnit v případě že stávající zemnící síť nebude k dispozici.

Teď otázka: Propojit PE vodič z přívodu s kostrou autobusu?

Hádáme se ve firmě zda ano či ne.

Já hlasuji pro....

Proti mě jsou dva názory:

1. tento se mě nezdá úplně relevantní ale uvádím
Bude spojena kosrta autobusu, která slouží jako - vodič 24V instalace autobusu a tím budou spojeny dvě soustavy

2. Podle druhého názoru
existuje baňařský předpis, který toto zakazuje z důvodu, že když někdo blbě zapojí vidlici a zapomene kostru uzemnit, je to smrtelně nebezpečné. Tento člověk má zkušenosti se smrťákem v podobném případě.

Zkuste nás rozsoudit..... .


#105#

Pokud budeme vycházet ze situace, kde napájecí síť bude provedena jako TN-S a autobus bude chráněn proudovýn chráničem se zajištěným  Ra=25/0,03 tj. < 833 ohmů nemusíte přívodní PE vodič spojit s celkovou kostrou autobusu.

Pro tento pojízdný prostředek se dá použít ČSN 33 2000-7-754 Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Oddíl 754: Elektrická instalace v karavanech a obytných automobilech.

V této normě je v čl. 754.471.2 jasně uvedeno vše připojit. (norm)

Co takhle oddělovací trafo 3kVA a je po problému

Výstavní autobus není karavan ani obytný automobil dle ČSN 33 2000-7-754 nejvíce se to podobá pojízdnému prostředku podle ČSN 34 1330 kde tato možnost byla. Tuto normu v plné míře nahradila ČSN 33 2000-7-717 mobilní nebo transportované buňky.
A pohledem do této normy vám  musím dát za pravdu že ochranný vodič PE  musí být spojen...

Tento případ řeší jednoznačně ČSN 33 2000-7-717 „Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Mobilní nebo transportovate lné buňky“ – viz čl. 717.1 Rozsah platnosti. Je zde mj. řečeno, že pro účely této normy je buňkou jednotka, která je součástí silničního vozidla s použitím např. pro potřeby …. trhů apod.
Ve vašem případě je napájení řešeno připojením na pevnou el. instalaci ve které jsou účinná ochranná opatření (viz obr. 717B.1 tj. příklad při pojení k síti s libovolným způsobem uzemnění pevného rozvodu /TN nebo TT/ s ochrannou samočinným odpojením od zdroje pomocí proudového chrániče, s uzemněním nebo bez uzemnění buňky). Pro napájení je tedy povolena pouze síť TN a TT, ochrana je zajištěna samočinným odpojením od zdroje s použitím proudového chrániče 30mA. (toto však není předepsáno pro obvody napájející zařízení uvnitř buňky, která má nevodivý kryt a v níž je uplatněna ochrana neuzemněným místním pospojováním). Všechny přístupné vodivé části buňky, jako je rám, části pláště, kostra nebo trubky konstrukce musí být vzájemně pospojení a vodiči hlavního pospojování spojeny s ochranným vodičem sítě TT, IT nebo TN uvnitř buňky. Je nutno zdůraznit, že zařízení instalované mezi zdrojem napájení a ochranným přístrojem zajišťujícím odpojení od zdroje uvnitř buňky, včetně ochranných prvků, musí být třídy II, nebo musí mít s ní rovnocennou izolaci.
K Vašemu dotazu ohledně zřízení samostatného ochranného uzemnění: buňku (vozidlo) bude třeba uzemnit pouze při používání el. zařízení napájených z vnitřní instalace nn vně buňky.)
Poznámka:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, kdy byla elektroinstala ce nn v autobuse zhotovena. Zmiňovaná ČSN 33 2000-7-717 nahradila původní ČSN 34 1330 „Elektrická zařízení v pojízdných a převozných prostředcích“ dnem 1.6.2007.

TO: Karel Kváš
I v případě použití oddělovacího trafa by se řešila stejná věc. Pokud je v buňce z vodivých materiálů použito sítě IT, musí být všechny vodivé části a zařízení buňky pospojovány. V případě buňky z nevodivých hmot se neživé části uvnitř pospojují navzájem a připojí k ochrannému vodiči. Z hlediska ochranného uzemnění vozidla (buňky) platí to, co jsem uvedl ve svém předchozím příspěvku.

TO: Kadlec - otázka zněla jestli propojit PE na přívodu s kostrou přívodu.
Elektroinstalc i jsme prováděli teď my.

TO: Kadlec

Osobně autobus nepovažuji za buňku. Buňka je pro mne buňka, tj. něco jako kontejner. Z autobusu nikdy buňku nevyrobím a jakkoliv upravený autobus se nikdy nestane mobilní buňkou. (no)  ??
Proto si myslím, že pro posouzení elektrické instalace je správnější použít normu ČSN 33 2000-7-754. ::)

Bude to tak ,  jak píše kolega Beláň.......ci tuji budu objíždět veletrhy...... ..
Není to buňka ,  ta není mobilní !
Bude to pojízdný prostředek..!
Pokud by to byl autobus,a sundali by se kola tak by se dalo uvažovat o stacionární buňce ??I když z otazníky!!

TO: Kváš

Po žádném problému není. (no)
Pospojování musí být tak jako tak a navíc musí být i hlídač izolačního stavu. :(

To Beláň:  (poklona) , vaše odpovědi jsou pro mě zcela vyčerpávající a potvrzují moje argumenty proč pospojení udělat a uzemnit.

Kolega, který tvrdí, že se nemá PE vodič propojit na kostru argumentuje, že toto je předpis,který platil v oblasti pravomocí báňského úřadu v době neexistence 5p zásuvek 380V, kdy došlo k několika smrtelným úrazům tím, že dělníci neelektrotechn ického vzdělání si sami připojovali maringotky, kde je napadlo, a při přehození fázového a PEN  vodiče, při neuzemnění maringotky, byla na kostře maringotky fáze proti zemi. Pokud by k tomuto došlo při nepropojené kostře maringotky a PEN vodiče, snižuje se riziko úrazu alespoň tím, že uvnitř maringotky není mokro a maringotka jako taková už má zabudovaný svůj chránič. V případě nepropojení je zase při přehozené fázi a PEN problém uzemněná bouda a fáze na spotřebičích v ní, ale toto už zase řešily prodové chrániče, které byly v maringotkách zabudovány.

Neuvěřitelné!  (eek)  (fool)  (myslím ten "předpis")

Když se nad tím hodně zamyslíte, mělo to v čase 4p zásuvek a připojování maringotek, ke kde jakému rozvodu a hlavně kde kým, svou logiku......

Samozřejmně byl dán správný postup,  ) zajistit boudu proti pohybu, uzemnit připojit, ale většinou to dopadalo naopak, připojit aby se mohlo svítit a topit, pak zajistit proti pohybu a uzemnit.....

Nevím ve  kterém roce měl onen předpis platit, ale minimálně od roku 1974 platila ČSN 341330,  která jasně přikazovala v čl.26 spojit ochranný vodič s "vodivou konstrukcí zařízení" a dále čl.78 přikazoval že "pohyblivý přívod musí mít ochranný vodič, spojený s neživými částmi zařízení"
Takže nic nového pod sluncem  :) Ostaně již tato norma preferovala jako doplňující ochranu proudový chránič! (v čl.72)