Diskuse Elektrika.cz

V ČSN EN 60305-1 až 4 jsem to nenašel.
Ale někde jsem už něco podobného viděl.

 :)

P.Drda, je to v ČSN?
Možná jsem to přehlédl.

nepřehlédl .......    jsou to příklady   :)

Musíte si  stanovit třídu LPS  např. dle  tabulky a potom oceněním rizika zjistit  zda  jste zvolil správně.

zkuste se podívat  :

 http://www.kniska.eu/kniska a http://www.kniska.eu/software

Normy jsem četl a školení mám taky za sebou.

Odkud jsou ty příklady? Je nutné je dodržet?

Nebo musím opravdu postupovat od výpočtu rizik?

Kníšku jsem si stáhl je perfektní i s výpočty!

Pořád nevím jak správně zvolím LPS. Musí být rozdíl budu-li chránit atomovou elektrárnu nebo chatu.

Tabulky a pomůcky jsou pouze orientační
Při připoškození objektu nebo ztrátách  na majetku či životek se budete jen těžko  obhajovat takovou  tabulkou .

LPS odpovídá LPL ,  LPL určíte s investorem  na základě vypočtených nákladů   na pořízení a údržbu LPS a  poměrem ceny ztrát poškození objektu s ohledem na četnost úderů blesku ...   ocenění rizika



Příčiny a typy poškození staveb
Z hlediska místa úderu: údery do stavby; údery v blízkosti stavby;  údery do inženýrských sítí připojených ke stavbě;  údery v blízkosti inženýrských sítí připojených ke stavbě.
Blesk může způsobit tři základní typy škod: úraz živých bytostí způsobený dotykovými a krokovými napětími;  hmotnou škodu (požár, výbuch, mechanickou destrukci, uvolnění chemikálií) způsobenou účinky bleskového proudu včetně jiskření;  poruchu vnitřních systémů způsobenou LEMP.
Ztráty ve stavbách : ztráty na lidských životech;  ztráty na službách veřejnosti;  ztráty na kulturním dědictví;  ztráty ekonomických hodnot .

 Norma je velmi obsáhlá ,  musí se nastudovat a používat celá . 
 

Tím tedy končí práce bez projektové dokumentace. Pak si nesmí škrtnout ani revizák.
Hledal jsem cestu, jak ošetřit situaci bez projektu.
Proto jsem se snažil obejít normu.

Bohužel zákazník většinou nechápe důvod proč nelze zařízení zrevidovat bez dokumentace.
Pak příjde jiný revizák a všechno jde. (Do jisté doby).
Je to zvláštní povolání. Když ctíte normy, moc si nevyděláte.
Čas strávený prohlídkou a důkladným měřením se většinou nedá do ceny revize započítat.

To co popsal pan Drda to již trochu připomíná napínavý příběh.
Je nutné si uvědomit ,že i toto je důsledkem toho, že většina občanů ČR hlasovala pro vstup do EU.
Moc by mne zajímalo jak je toto ustanovení prakticky realizováno v jiných zemích EU a nejen v Německu. např v BelgiiBritánii,Itálii,Španělsku,Portugalsku a Francii.
Jen mne prosím nekamenujte.

Ale koho ?  ??



Nebojte, stejně nevíme koho.  :(

Jako určité vodítko může sloužit třeba tabulka zatřídění od sousedů z Německa. Takováto tabulka nemá v ČR však žádnou platnost, nicméně by mohla být základem nějaké budoucí obecné společenské dohody.
V současné době lze s úspěchem využít pro počáteční zařazení objektu, když vypracovávám analýzu dle ČSN EN 62305-2.
Orientační tabulka (http://www.kniska.eu/software/kalk.riziko.milan.vds.kniska.eu.pdf/view)
PS: Stejně je v některých případech hodně měkká např. fotovoltaické zdroje apod.

ČSN EN 62305 je velmi rozsáhlá. Čtěte znovu a hledejte podsatu. Norma podle mne nepředepisuje LPS striktně na všech objektech. Norma pouze požaduje, aby bylo zajištěno přijatelné riziko. Záleží na vás, jaká opatření zvolíte. LPS je jedním z možných opatření. I na stránkách portálu se již tento názor občas objevil.

V době, kdy nebyly dostupné programy pro analýzu rizika, jsem používal chvíli předpis VdS 2010 : 2002-07(01). Tento předpis není normou. Vydalo ho sdružení německých pojišťoven. Dnes bych již použití tohoto předpisu nedoporučoval. Pokud zatřídíte objekt dle tabulky a soustředíte se pouze na hladinu LPS, nemáte jistotu, že vám vyjde přijatelné riziko. Chce to pracovat s programem. V mnoha případech se sníží riziko použitím SPD výrazněji než instalací LPS. Např. pokud se jedná o menší stavby připojené vrchním vedením.

SPD bez hromosvodu nemá smysl. Myslíte zvloit LPS 4 a doplnit SPD?
Na školení nám vyšlo že bez hromosvodu pouze s SPD vyjde LPS 4. A to pouze chránili přípijku nn.
Skutečný problém nastane až při nějaké události. Pak bych se nerad dostal do sporu s majitelem vyhořelé elektroniky. "Vždyť jste tvrdil, že to bude stačit." Stejně to skončí projektem na LPS.

Nesmíte zapomenout, že každá analýza rizik je unikátní. Pokud stejný objekt postavíte do jiného prostředí vyjdou jiná rizika. Obdobný účinek má i změna použití objektu.
Tabulky objektů jsou pak přímo popřením smyslu normy. Asi by nebyla ani potřebná norma. Vzali by jste si pouze požadavky německých pojišťoven (to je zdroj tabulek),  a normu by jste už nepotřebovali.
Pokud vím, neváže norma vnější a vnitřní ochranu jinak, než přes analýzu rizik. Tj. může být hromosvod bez SPD i SPD bez hromosvodu.
K "události" může dojít i při LPS I a koordinované ochraně SPD, protože ani to není 100% ochrana.

Odhad rizika je holt věda.

Už to bude dnes problém zejména u projektantů že se nebude moct kopírovat projekt LPS z jednoho domu na druhý, sice stejný ale postavený někde jinde!! :'(

No tak na toto mám přesně opačný názor, podle mého soudu se bude spíše více kopírovat než vymýšlet něco nového.
Uvidíme ...