Diskuse Elektrika.cz

Včera jsem si objednal od CZC tuto chytrou zásuvku https://www.czc.cz/tp-link-tapo-p110-chytra-zasuvka/322332/produkt a zjistil jsem, že na rozdíl od obrázku a popisu ta má nemá středový zemní kolík. Dle internetu jsem se dopátral toho, že jde o typ F neboli Schuko.

Nicméně mimo vyloženě obstarožních prodlužovaček je kompatibilní a funkční s každým kabelem, který jsem do ní strčil. mohu tu zásuvku používat bez nejmenších starostí normálně nebo bych ji měl spíše vrátit?

Vidlice u nových spotřebičů jsou s touto zásuvkou kompatibilní. Staré vidlice které kompatibilní nejsou by tam vůbec neměly jít zasunout a pokud by ji tam někdo narval, tak je to potenciálně život ohrožující stav.

Tato zásuvka umí i měřit spotřebu - tu je nutné ale upozornit, že tyto zásuvky při výpočtu spotřeby jen počítají U*I, a neumí měřit účiník, takže změří dobře jen odporovou zátěž a např u věcí se spínaným zdrojem budou zpravidla nadměřovat (ukáže klidně i násobky reálné spotřeby)

Máte takovou zkušenost přímo s tímto typem?

Nie, je tam 32 bitovy procesor s aspon 12 bitovym ADC ,  ktory s prehladom pocita u(t) * i(t) mozno aj kazdu milisekundu. Ucinnik sa nemeria, na cinny vykon postacuje suma sucinov u * i.

Tak to jsme se potom ve škole učili špatně, že činný výkon se počítá U x I x Cosfi

Pokud měřák bez výpočtu účiníku měří nějaký pulsní zdroj,  třeba od set top boxu, tak ukáže klidně i 9 W, zatímco měřák co pracuje i s účiníkem zobrazí správně třeba 2 W, protože ve standby je účiník toho zdroje často jen 0.5

Víte, on se ten účiník ale v reálném provozu spočítá tak, že se změří činný výkon a zdánlivý výkon, a tyto dvě hodnoty se podělí. Takže když měřák měří činný výkon sumací součinů okamžitých hodnot u a i, tak je to naprosto v pořádku. Elektronický fakturační elektroměr to nedělá jinak.

Učili jste se to správně, ale možná jste to nepochopil úplně přesně. Měření sice většinou neprobíhá přesně tak jak popisuje pan Munka (je tam na to malý levný čínský brouček, který to měří trochu jinak, nedělá to přímo MCU),   ale princip je podobný a měření je obvykle poměrně přesné bez ohledu na typ zátěže. Což neznamená, že nemůžou existovat zařízení, která mají měření jednodušší, ale už to nebývá pravidlem.

Aha. Pokud by tato zásuvka měrila správně, tak by to byla výhodná koupě. Ale i v recenzích občas lidé píšou, že neměří moc přesně.
Když jsem zkoušel pár čínských wattmetrů, tak ty levné co neuměly zobrazit účiník, tak zpravidla měřily o dost více u přístrojů, kde ten dražší ukazoval účiník třeba 0.4

Osobně bych to reklamoval. Legislativa u nás dovoluje pouze typ E (francouzská s kolíkem) a vy máte typ F (německou schuko). Za mne je to špatně dodané, jak jste sám psal v původním příspěvku.

Ale protože za to co máte doma jste zodpovědný jen vy sám a většina přístrojů má univerzální vidlici, je to rozhodnutí jen na vás.


Jak vše postupuje dopředu, nevyplácí se úplně řešit mnoho variant přístrojů a díky vyšší poptávce kvalitnějšího (přesnějšího) měření, se ty jednodušší dostávají do pozadí a přestávají se vyrábět. Proto je zákazník dnes koupí jen díky extra nízké (výprodejové) ceně, bez ohledu na kvalitu. Za pár let ty úplně nepřesné ani nekoupíme.

Je otázkou, podle jaké legislativy by se tento adapter u nás nesměl prodávat nebo používat. Dle EU prohlášení o shodě je tento výrobek dodán na trh v souladu se směrnicí RED (radiová zařízení). Podmínkou této směrnice je splnění požadavků technických norem harmonizovanýc h s LVD a EMC.

V EU prohlášení jsou následně uvedeny harmonizované normy EN 60669-2-1 a EN 62368-1. Obě jsou zavedeny v soustavě ČSN. Dle výrobce se nejedná o „zásuvku“,  ale o elektronický spínač a komunikační zařízení.

Jinak předpokládám, že do u nás používané zásuvky ten přístroj lze normálně zasunout. Nevidím tedy vůbec žádný bezpečnostní problém v jejím používání.

Což o to, prodávat lze kde co, ale s používáním už mohou nastat problémy z pohledu legislativy, na které se v bytové výstavbě jaksi kašle. Nicméně jak jsem psal, osobně bych to reklamoval, protože dle podkladů zákazník očekával přístroj se zásuvkou typu E. Podle mého byl uveden v omyl. Tečka


Také jsem žádná rizika neuváděl s tím, že většina přístrojů má univerzální vidlici. Nicméně jsem upozornil na fakt, že co si kdo používá doma je jeho věc, ale zároveň i jeho odpovědnost. Toť vše.

Ten typ E je na stránkách toho obvodu uveden i v technických parametrech, tedy nejen na obrázku, který klidně může být ilustrativní.
Formálně byl tedy dodán jiný výrobek, než byl objednán. Tudíž reklamace je zcela namístě.

Jinak by mne opravdu zajímalo, zda je někde uvedeno, že stanovený výrobek, u kterého bylo provedeno posouzení shody dle zákona 90/2016 Sb.,  jehož součástí je zásuvka typu F, se u nás nesmí používat.

Víc k tomu tématu prostě nemám.

Ale je dobré si přečíst jeden z mnoha článků na tomto portále. Tam je podle mne slušně a s odstupem technika, řečeno vše podstatné. A ani nevadí že je to článek staršího data.

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,46881.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,46881.0.html)

Děkuji všem za rady a názory. Rozhodl jsem se nakonec produkt vrátit v rámci čtrnáctidenní lhůty a místo toho koupit tento produkt: https://www.solight.cz/solight-wifi-zasuvka-s-merenim-spotreby-detail-8INM000201.aspx. S tím by snad žádné potíže ve smyslu nekompatibilit y a bezpečnosti být neměly.

Když chci změřit činný výkon, tak k tomu potřebuji znát účiník, nebo nikoliv?

Při sumaci součinů U a I se získá zdánlivý výkon jsem si vždy myslel.

Takže když připojím k zásuvce voltmetr a ampérmetr, tak součinem naměřených hodnot získám správnou hodnotu spotřeby ve Wattech a to i u kapacitní nebo indukční zátěže?

TL;DR: Je rozdíl, pokud počítáte s okamžitými hodnotami proudu a napětí, pak nic jako účiník nepotřebujete, anebo s jejich efektivními (RMS, root mean square) hodnotami, pak účiník musíte do výpočtu zahrnout.

Okamžitý výkon je definičně součin okamžité hodnoty napětí a okamžité hodnoty proudu
P(t) = U(t) I(t).

Střední hodnota (činného) výkonu je průměr okamžitého výkonu za časový úsek T
P_mean = 1/T ∫ _0 ^T U(t) I(t) dt.

Podobně si můžete zavést efektivní (root mean square) hodnotu proudu a napětí. Potíž je, že v obecném případě není součin integrálů roven integrálu součinu, proto ani
P_mean ≠ U_eff I_eff.

Zavádí se proto účiník cos(φ),  aby platilo
P_mean = U_eff I_eff cos(φ).

V obvodu s harmonickým průběhem proudu a napětí lze ukázat, že φ je fázový posun mezi proudem a napětím.

Omlouvám se za neohrabanou sazbu matematiky kvůli technickým možnostem fóra, ale snad je můj příspěvek srozumitelný.

Ne, protože běžný voltmetr a ampérmetr neměří okamžitou hodnotu veličin, ale jejich efektivní hodnotu; jejich součinem je proto zdánlivý výkon. Pokud byste však připojil zařízení s dostatečnou vzorkovací frekvencí, dá vám v každém vzorku (skoro) okamžitou hodnotu napětí a proudu – jejich vynásobením a zprůměrováním přes dostatečně dlouhý časový úsek získáte skutečný (činný) výkon. Přesně tak postupují všechny běžné digitální wattmetry. Účiník, pokud jej zobrazují, pak dopočítávají zpětně, protože ze vzorků vypočítají i efektivní hodnotu napětí a proudu.

Díky, už je mi to jasnější.
Takže jestli chápu dobře, tak měřit voltmetrem a ampérmetrem výkon nejde, protože ten ukazuje efektivní hodnotu napětí - tedy pořád 230 V,  ale okamžitá hodnota v zásuvce kolísá v rámci sinusoidy mezi -325V a +325V.

Wattmetr ale počítá s tou okamžitou hodnotou, které vzorkuje mnohokrát za sekundu a tak nemusí znát účiník a přesto měří správně.

Přesto se mi ale zdá, že ty nejlevnější wattmetry za, pár set Kč měří některé zátěže tak nepřesně, že to měří jen efektivní a nikoliv okamžité hodnoty.
I v recenzi na jedné počítačové reproduktory si recenzent stěžoval, že mu wattmetr u trafa k nim naměřil bez zátěže 30 W. To mi přijde nesmyslná hodnota a předpokládám jeho měřák měřil tak, jak jsem psal výše a účiník byl okolo 0.2, takže reálná spotřeba do 6 Wattů.