Diskuse Elektrika.cz

Neví náhodou někdo jak je řešena záloha Temelína (příp. jiných velkých elektráren) při výpadku, hrazení vlastní spotřeby, případně jiné zajímavosti?

Zkuste hledat na stránkách http://www.ceps.cz/ (http://www.ceps.cz/).
Jak výkonová záloha ? Záloha výkonu pro přenosovou soustavu ? Záloha výkonu pro vlastní spotřebu ?

A ještě konkrétně o JETE na http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=1396&instance_id=75922 (http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=1396&instance_id=75922)

Děkuji za odkazy, ale stále se mi nedaří najít nic konkrétního. Měl jsem na mysli přenosovou výkonovou rezervu.

Nevím jak Temelín, ale Dukovany mají v záloze nedalekou vodní přečerpávací elektrárnu Dalešice, kde osazené reverzní turbiny mohou po určitou dobu přebytečný výkon polknout. Rovněž je výhoda, že taková elektrárna je schopna startu ze tmy a na ní by se při rozpadu sítě mohla atomka nafázovat.
Hledal bych podobné řešení i u Temelína.

Vlastní spotřeba  JE Dukovany je řešena následujícím způsobem:

• normální provoz bloku - trafo vlastní spotřeby
• při výpadku bloku, nebo za odstávky:
  
  • přívod z druhého bloku
  • externí přívod 100kV
  • zálohované dieselgeneráto rové stanice (Dukovany cca 3 MW každá),  schopné startu z blackoutu
  • stejnosměrné napájení z baterií

Je to tak, proto, že je nutné zajistit dochlazení bloku a chlazení aktivní zóny reaktoru a bazénu skladování vyhořelého paliva.

Otázka pana Zdeňka mě však přijde, že se spíše ptá, jakým způsobem se elektrizační soustava vypořádá například s výpadkem 1000MW turbíny v Temelíně. Nejsem energetik, proto mě to zajímá taky. Napadá mě pouze najetí náhradních zdrojů a nákup ze zahraničí.

Ano, myslel jsem na výpadek výkonu z pohledu přenosové soustavy. Někde jsem slyšel, že je plný výkon Temelína zálohován kondenzátorovo u baterií, která svou kapacitou stačí krýt asi sekundu provozu, dokud nenaskočí dieselagregáty, pak další vzdálenější zdroje a pak mezinárodní obchod. Pokud vím něco podobného jako Dalešice se u Temelína nenachází. Asi budu muset konečně navštívit informační středisko JE Temelín. ;)

Dieselagregáty rozhodně nenahradí turbogenerátor 1000 MW a nějaké kondenzátory už vůbec ne. Ty se mi jeví jako totální ....... (zle)

Možná by šlo zkusit více ebonitových tyčí a liščích ohonů. ;D

Dýzly jsou tam jenom a pouze pro záložní krytí vlastní spotřeby bloku (pár čerpadej, armatur a osvětlení),  rozhodně nepracují do veřejné sítě. Na překlenutí doby od startu dýzlu do náběhu, přifázování a postupného připojení spotřebičů elektrárny, je vlastní spotřeba kryta z baterek.

Takže s veřejnou elektrizační sítí nemá tento (znova zdůrazňuji) záložní systém nic společného.

Také si nedokážu představit kondenzátorovo u baterii, která by kryla celý výkon turbogenerátor u. Z vlastních zdrojů (přímo v elektrárně) je problém pokrýt vlastní spotřebu v řádu MW.

Jestli to nebudou všude propagované větrníky.   :D

Trošku si vzpomínám na jednu diskusi na Neviditelném psu před několika lety. Tam člověk, „tvářící se“ jako odborník, psal asi tohle: „Trvale musíte udržovat teplou rezervu odpovídající nesilnějšímu jednotlivému zdroji.“ Já jsem to pochopil tak, že v uhelných elektrárnách se topí tak, aby byl výpadek okamžitě pokryt jen otočením kohoutků.

Hlavní páteřní síť 400kV spojuje obě české JE a zároveň je napojena na hlavní páteřní sítě okolních zemí. Stejně jako MW "vyvážíme",  v případě nedostatku je "dovážíme".

No právě z hlediska zálohy výkonu pro přenosovou soustavu je odpovědný subjekt ČEPS, a.s. - akciová společnost provozující ze zákona přenosovou soustavu ČR, na jehož webové stránky jsem vám dával odkaz. Tamtéž najdete mapu přenosové soustavy  i aktuální grafy spotřeby a přeshraniční přenos.
Ohledně zálohy vlastní spotřeby popsal situaci pro EDU dobře pan Dobrovolný.
Pro Temelín připadá v úvahu jako náhradní vodní elektrárna Lipno. 

I když to Lipno je náhradní spíše z hlediska zabezpečení průtoku vody Vltavou pro dostatek chladící vody. Pro okamžitý výkon je vhodnější přečerpávací elektrárna (jak uvádí už přede mnou pan Rozmahel - u Dukovan jsou to Dalešice). Ta přečerpávací elektrárna nemusí být v propojené soustavě nutně blízko jištěné elektrárny. Takové "akumulační" vodní elektrárny máme pouze tři - už zmíněné Dalešice, pak ještě Štěchovice a nejnovější Dlouhé Stráně.

To Pavel Zdeněk:
Žádné diesly vám při výpadku 1 gigawattového zdroje nejsou platné. Ty diesly atd. najíždějí z důvodu bezpečného odstavení bloku při totálním výpadku.
Podobné je to i u normálních tepelných elektráren - mají záložní zdroje pro nutný chod některých důležitých pohonů - jako jsou čerpadla oleje pro chlazení turbin apod. a samozřejmě pro napájení systému ASŘ.

Co se týká náhrady odstaveného bloku Temelína, pravdu má pan Rotrekl. Mně osobně, když najížděl 1. blok Temelínu do zkušebního provozu, říkal jeden známý pracující na dispečinku ČEZ v Ostravě, že např. pro tento účel je udržována tzv. teplá rezerva v podobě 4. bloku v Dětmarovicích (200MW). Tzn. že tam musíte stále topit, i když naprázdno, i tak je to velká spotřeba uhlí a v případě výpadku Temelína je možno výkon bloku během několika minut najet na jmenovitý a pomoci nahradit výpadek. Takových teplých rezerv musí být pro Temelín po republice více, tak, aby to neohrozilo stabilitu soustavy.

Tady tyto nemalé náklady všichni nadšení vyznavači velkých jaderných bloků jaksi zapomínají připočítat k nákladům za elektřinu z jaderných bloků.

G. Fasulis. Dovolil bych si mírně nesouhlasit. Horká záloha se opravdu drží a je drahá, a dimenzuje se podle největšího zdroje v soustavě, což je jeden blok Temelína. Čili máte pravdu že mít dva bloky 1GW a horkou zálohu 1GW je blbost.
Ovšem nahlédneme-li na to z jiné strany, a to,  že podle původní koncepce (ještě soudružské) tu touhle dobou měly stát 4 bloky v Temelíně plus dva v další nové elektrárně (tuším že měla stát někde na moravě) tak zálohovat jedním GWattem šest dalších se již nezdá jako nápad chorého mozku, nota bene je-li tou zálohou jaderka.
Taktéž v původní koncepci figurovaly zdroje soustavy MIR (v rámci RVHP) nikoli naše lokální (byť mezinárodně propojená) elektrizační soustava provozovaná v režimu akutního nedostatku el.energie v sousedních státech s výjimkou Polska a rozkolísaná občas na pokraj black-outu německýma větrníkama. Protože holt němci nemají přenosovou kapacitu pro splašený vrtule u Baltu, kde právě fouklo, a spotřebu v Bavořích.

Oprava:  V zápalu boje jsem nějak nezvládl předpony. Temelín má výkon bloku (elektrický) 1000MW nikoli 1GW, chybka o 3 řády, ale jinak to mám (snad) dobře. Sypu si popel na hlavu. o:-)

Ale ne, zvládl jste to dobře.
Pořád platí, že 1000 MW je 1 GW.   ;)
.....kilo, mega, giga, tera......

To Ryšavý: V čem se mnou nesouhlasíte? Napsal jsem něco v rozporu s vámi?

Doležal: Sypu si popel na hlavu ještě jednou  o:-)
G. Fasulis: Nesouhlasím s Vaším odsouzením velkých bloků JE jako špatné koncepce. Pouze upozorňuji, že koncepce je to naprd pokud je v síti zapojen jen jeden, případně dva. Pak z toho plynou problémy se zálohováním pro případy výpadků.
(Psal jsem, že MÍRNĚ nesouhlasím  :D :D )

Nemyslím si, že by v horizontu cca deset let bylo u nás postaveno něco jako druhý Temelín. Nejde ani tak o technologické problémy, spíše k tomu v dohledné době nebude politická vůle. Jaderná energie prostě není IN ...
Celkem nesmyslně se podle mého názoru dotuje sluneční energie, která nemá pro širší využití větší smysl. Zatímco energie získaná například z malé vodní elektrárny je vykupována cca za 1 Kč/kWh, "sluneční energie" je vykupována tuším kolem 12 Kč/kWh. Smysl tohoto mi nějak uniká, jediný důsledek této politiky vidím v tom, že už se někde rychle staví "největší sluneční elektrárna v Čechách". Rozhodně si nedělám iluze o tom, že by investoři byli tak ekologicky zaměření, spíše v tom vidím snahu rychle něco urvat, dokud to půjde ... Samozřejmě s tichým požehnáním od státu ...
Podobná situace je v celé Evropě, vítězí strach z "nebezpečných" technologií nad celkem jednoduchou matematikou. Zářným příkladem je Rakousko, kde těsně před dokončením jaderné elektrárny zvítězila pokrytecká pseudoekologic ká politika, elektrárna nebyla nikdy spuštěna a energetická potřeba Rakouska je z části pokrývána nákupem levné energie od nás. Jediné využití prakticky hotové elektrárny je v tom, že se využívá velkokapacitní kuchyně elektrány pro stravování dělníků z blízké továrny. Někde v tisku k tomu proběhly komentáře, že si rakušáci postavili nejdražší závodní jídelnu na světě ... :)
Ve světle těchto skutečností se sice nedivím všeobecnému odporu rakušanů k jaderné energii, nicméně rozhodně jim nijak nefandím. Protože jsem ze Znojma, měl jsem několikrát možnost vidět v reálu "blokádu hranice" a není to nic jiného, než divadlo pro média.
Dokonce i ve Francii,  která až 40% energie získávala z jaderných elektráren není situace nijak dobrá. Od té doby, kdy byl tehdejší ministriní životního prostředí zlikvidován projekt SUPERFENIX, to celkově jde spíše z kopce.
Přitom právě SUPERFENIX byl jeden z mála projektů, kde se kromě jiné zabývali řízenou termojadernou reakcí, zjednodušeně řečeno "malým sluncem",  které by energetické požadavky pokrylo na dlouhou dobu.
 

 

Hasala: Pár drobností:
Francie vyrábí cca 70% el. energie z jádra
SUPERFENIX je narážka na mytologického ptáka Fenixe, který povstává z vlastního popela, a je to projekt tzv. množivých reaktorů, které dokáží pracovat na palivo, které je vlastně odpadem ("popelem") z klasických jaderných elektráren. Pořád se ale štěpí uran, případně Thorium.
Řízenou jadernou fůzí se zabývá mezinárodní projekt ITER, který se už druhým rokem staví ve Francii, jedná se o TOKAMAK, který (pokud jsou výpočty správně, a plazma nás něčím nepřekvapí) by měl jako první skončit s kladnou energetickou bilancí, ale jedná se o pokusný, výzkumný projekt

Pokud si dobře pamatuji, tak jednou z podmínek stability energetické sítě je aby největší generátor měl výkon max. 8% z provozovaného výkonu sítě. To je v naší síti splněno, navíc jsme propojeni se sítěmi okolních států (Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko),  čímž je tento požadavek splněn s velkou rezervou.
Jako "horká rezerva" pro Temelín slouží také přečerpávačka Dlouhé Stráně s instalovaným výkonem cca 700MW. Pokud se sečtou výkony špičkových vodních elektráren, pak to je víc než onen 1000MW blok v Temelíně. Navíc na jednom jaderném reaktoru  jsou dvě turbíny a generátory po 500MW. Při odstavení jednoho generátoru se přebytek tepla odvede po parní sběrnici do zbylých tří  turbín a v nouzi do chladicích věží které jsou dimenzovány na celkový tepelný výkon obou reaktorů (ten je asi 7500MW).
Je ale jasné, že nejlepší zabezpečení stability sítě je dostatečná výkonová rezerva, které se ale nejen Česká republika, ale celá Evropa zatím úspěšně vzdaluje.