Diskuse Elektrika.cz

Na sile (8x nádrž s elektromotory šneků, výbušnými uzávěry, ŘJ, čidly, hromosvodem atd atd....prostě komplet dodávka) firma nedodala výchozí RZ na elektro ani hromosvod. Tvrdí, že mají prohlášení o shodě na výrobek (což podle nich toto silo je) a toto prohlášení nahrazuje VRZ.
Je to tak správně?  

Pokud se jedná o elektrické zařízení zařízení, které je pevně připojeno do elektrické sítě v prostředí s nebezpečím výbuchu, tak bych se úplně v klidu obrátil na technickou inspekci. Tam vám řeknou, že toto zařízení nejde uvést do provozu bez jejich závazného stanoviska. Na základě této informace bych okamžitě začal firmě účtovat penále z ušlého zisku a požadoval okamžitou nápravu a předání díla podle legislativy platné v ČR.

Vyhláška č. 73/2010 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 15. března 2010
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení,
jejich zařazení do tříd a skupin
a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti
(vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)

...

b) podmínky potřebného technického vybavení k činnosti, pro kterou se oprávnění požaduje,
nezbytné údaje o odborných předpokladech fyzických osob.
3. U zařízení musí být před jeho uvedením do provozu osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci[4] a v souladu s technickou dokumentací; osvědčení provádí revizní technik s platným osvědčením příslušného druhu a rozsahu podle jiného právního předpisu[5].
4. Zahájení montáže zařízení třídy 1. oznamuje osoba uvedená v bodu 1 bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru.
5. Zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stánoviska[6] organizace státního odborného dozoru.
6. Zpráva o revizi obsahuje zejména
a) určení druhu revize, identifikaci a rozsah zařízení,
b) data zahájení, ukončení, vypracování a předání revizní zprávy,
c) jméno, popřípadě jména a příjmení, podpis a evidenční číslo revizního technika,
d) soupis provedených úkonů, použitých přístrojů a zjištěných závad nebo neshod.
e) další údaje z hlediska stavu bezpečnosti zařízení,
f) závěrečné zhodnocení bezpečnosti zařízení.
7. Splnění požadavků bezpečnosti se považuje za splněné u výrobků, které jsou výrobky
stanovenými k posuzování shody podle jiného právního předpisu[7].

Dle toho tvého popisu, se jedná na 100% o strojní zařízení.

Požadavky jsou jasně dané. Jen namátkou:
§ 194 odst. 1  vyhlášky č. 48/1982 Sb.,   Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena.
ČSN EN 60 204-1 ed.3 únor  2019, protokol o ověření čl. 18

To jen tak namátkou.
 :)

Takže zda nahrazuje prohlášení o shodě, VRZ, to netuším. Ale asi ne.
A proč potřebuješ VRZ?

Stejným způsobem se za dob boomu bioplynek postupovalo taky.
Stačilo jim prohlášení a námitky rozporů s ČSN byly smeteny s tím, že podle DIN EN je to naprosto v pořádku a jsme v EU, tudíž prohlášení je platné.
TIČR si s mými argumenty vytřel a dílo povětil, ač uznali, že ne všechno je dle ČSN, ale celá BPS je homologována jako výrobek a jako taková je ve shodě.

To je to samé jak TIČR a aktiváky.  (zle)
Ale u SZ, je to trochu jiné. :)

A bioplynka je co? Soubor strojních zařízení, která jsou považovány pro potřeby schvalovacího procesu za komponenty celku, jenž je výrobcem, potažmo dodavatelem označen za výrobek.
Jinak nedávno spuštěné silo, tuším od wolfa, bylo zakoupeno, vytvořeno a předáno rovněž jako výrobek, ač je tam obilný prach a šnekové dopravníky...
Otázka je, nakolik šťourání do tohoto stavu je prospěšné. Co se týkalo záruk, byly tehdy na celý výrobek a bylo jedno, zda odešel tenzometr, nebo baterie v UPS, v záruce to dodavatel odstraňoval.
Po záruce už je to stejně třeba pojmout jako jednotlivá zařízení, včetně ŘPÚ a MPBP, protože tu a tam se stane, že výrobce/dodavatel takových sestav zanikne a majitel si musí poradit sám.

Prohlášení o shodě
je obvykle jen jedna stránka formátu A4. Obsahuje dodavatele s jeho iniciály a podpisem, dále předmět certifikace a výčet zákonů a norem a končí čestným prohlášením.
Jenže to je jen vrchol ledovce. Dále musí být doložená DOKUMENTACE o shodě. A ta má již svá pravidla na příklad v NV 118/2016 Sb. anebo v NV 176/2008 Sb.
V dokumentaci musí být stavba rozčleněná na soubory, popisy jednotlivých tg celků a od každé výrobní dokumentace a návody na obsluhu a údržbu. A končí to zkušebními a měřícími protokoly.
Pak není nutná výchozí revizní zpráva.

Pokud je tam ale BE, tak podle mých zkušenosti posvěcující státní orgán, který postupuje podle zatím platné vyhlášky 73, jak již bylo výše podrobně popsáno, do toho nepůjde až po vykonání VRZ. Je to chytře vymyšleno, RT to musí vše zkontrolovat a oni vystaví dokument o shodě na základě průvodní dokumentace a VÝCHOZÍ REVIZNÍ ZPRÁVY, kterou předložil RT s platným osvědčením E2B.

Je obvyklou chybou, že se investor nepojistí ve smlouvě, že přejímka a tím i platby faktur budou provedeny až po VRZ, kterou investor zajistí a bude v rozpočtu dodávky. Mnoho firem se ohání nějakým papírem, kterému říkají certifikační papír. Takové prohlášení o shodě může vystavit každý, kdo umí ctrl a Enter a trochu  vyzná. Nemá to ale nic společného se zákonem o shodě a  NV o shodě pro elektrická zařízení nn

Jak je to správně?
Myslím, že není správné a je to zralé na trestní oznámení.

1)  bud dodavatelská firma předloží všechnu dokumentaci o shodě a v případě BE i provozní dokumentaci, včetně DOPV ( dokumentace ochrany proti výbuchu),  PVV a MPBP. Jenže kdo to odborně posoudí a zkontroluje?

2) provede se běžný postup VR, kde RT vše potřebné zkontroluje a ve VRZ popiše. A zřejmě to bude několik dílčích VRZ a jedná celková zastřešující. Je to ale těžký "zápas" s dodavatelskou firmou, zvláště, když je tam BE. Pokud není podpora investora, tak po letitých zkušenostech do VR nejdu.

Já vím, že silo je něco úplně jiného než např. nějaká informační tabule...

Ale při revizi informačních zařízení se běžně odkazuji na Prohlášení o shodě konkrétních tabulí, monitorů, ovládacích PC, ale výchozí revize by měla zkontrolovat připojení, parametry sítě vs. jištění a další ochrany, umístění ve vztahu k hromosvodu a z toho plynoucí ochrana před bleskem a přepětím...

Je to tak trochu riziko investora, provozovatele, když něčemu věří...

To riziko je někdy moc veliké.
Na první problémy se obvykle přijde po roce, po dvou, kdy se má vykonat pravidelná revize.
Ještě větší riziko je, když se stane vážný nebo dokonce smrtelný úraz.

Moudrý investor má v záloze znalého elektrotechnik a pro poradenskou činnost.
Znalého v oblasti přejímek ale i zákonů a NV, ne jenom norem.
A zvláště tam, kde je zvýšené nebezpečí, jako jsou "OBILNÉ SÍLA",  BIOSTANICE a pod.

Ale ty komponenty se snad musí funkčně propojit nějakou elektroinstala cí, připojit na trafostanici, uzemnění,  LPS apod. Proto to není výrobek!  :-[

Pokud to má charakter strojního zařízení, je to výrobek. :)

Přesně tak. Dodá se k tomu provozní řád, veškerá dokumentace k použitým např. čerpadlům, dmychadlům, senzorům apod, přičemž jako celek je to věc, kterou někde v D někdo schválil jako funkční soustrojí.
Trafačka s tím nemá nic společnýho, to je napájení onoho soustrojí a KGJ je rovněž zvlášť, jenže revize jsou většinou nahrazeny ŘPÚ prováděnými dodavatelem strojovny. Pro vlastní revizi tedy zbývá připojení BPS, TS, KGJ a plynová cesta.
Taky jsem se ze začátku divil, ale jak už jsem psal, je to tak průchozí přes TIČR  včetně schuko v celém areálu a ESE na ochranu plynárny.

Nepotřebuji poučovat o bioplynce. Nadělal jsem se jich dost. Bioplynka není jen soustrojí, ale stavba, v elektročásti soubor mnoha výrobků montážně propojených a proto se musí provést revize, jak jste sám (ale zjednodušeně) uvedl.
To, že něco prošlo přes TIČR, mně nic nedokazuje. ::)

Jasně, je-li bioplynka podle individuálního projektu, platí všechno, ovšem jak jsem psal, když tady bouchali němci stavby podle jednoho mustru, po dokončení stavby proběhla "revize" souladu s se schválenou dokumentací a  závěrem bylo prohlášení o shodě.

A nevidím tedy důvod, proč by to někdo nemohl aplikovat na prefabrikovaná sila.

Jestli je to správný nebo ne, to by si měl rozmyslet především investor, ovšem ten vidí tu úsporu.
Po konci záruky stejně zodpovědný provozovatel přejde na režim pravidelných revizí, byť ty existence, co se tam střídají, jsou snad větší zlo, než zodpovědně prováděná preventivní údržba, protože ty RT tam vesměs doporučují zhotovitelé díla, jako službu zákazníkům, snad jsou i světlé vyjímky, ale střelce, co dělají elektro revizi včetně "kontroly" ESE bambulky, jsou pro mne odpad.

Pokud vím, tak s ohledem na problematickou definici výrobku by bylo dost obtížné dokázat, že elektrické zařízení konstruované s cílem nějaké funkce výrobkem nazvat nelze. Takže po splnění příslušných formalit může lecjaké zařízení být výrobkem. Zrovna u zmiňovaných strojních a technologickýc h zařízení, které mají nějaké větší nároky na odbornost obsluhy a údržby, nasmlouvaný servis apod. bych neviděl problém v určení zařízení jako výrobku. Náš elektrikářský svět se řídí zažitými legálními zvyklostmi, což ovšem neznamená, že vedle toho nemohou existovat jiné stejně legální alternativy.

Tak teď jsem z toho trochu zmatený, podle toho co tu čtu, tak jde legálně za strojní zařízení prohlásit skupinu čerpadel, nádrží a elektroinstala ce, které se připojují na uzemnění dělá se u nich jímací soustava atd.

Bohužel s prohlídkami strojních zařízení a jejich prohlídek jsem se zatím nesetkal, ale připadá mi to už hodně na hraně (nebo spíše za hranou).
Možná podle rozsahu platnosti ČSN EN 60204-1 ed.2 to jde, ale podle přílohy C tam ukázku takovéhoto soustrojí nevidím. Každopádně pokud to "projde" přes TIČR, tak mi to nepřísluší zpochybňovat.

"
1 Rozsah platnosti
Tato část IEC 60204 platí pro používání elektrických, elektronických a programovateln ých elektronických zařízení a systémů u strojů, které nejsou během činnosti přenosné rukou, včetně skupiny strojů, které pracují společně koordinovaným způsobem.
POZNÁMKA 1 Tato část IEC 60204 je aplikační norma a není určena k tomu, aby omezovala nebo brzdila technický pokrok.
POZNÁMKA 2 V této části IEC 60204 termín elektrický zahrnuje elektrické, elektronické a programovateln é elektronické předměty (tj. elektrické zařízení znamená elektrické, elektronické a programovateln é elektronické zařízení).
POZNÁMKA 3 V kontextu této části IEC 60204 se termín osoba vztahuje k jakémukoliv jednotlivci a zahrnuje takové osoby, které jsou určeny a vyškoleny uživatelem nebo jeho zástupcem (zástupci) pro používání a ošetřování příslušného stroje.
Zařízení, na které se vztahuje tato část IEC 60204, začíná v místě připojení elektrického napájení k elektrickému zařízení stroje (viz 5.1).
POZNÁMKA 4 Požadavky na instalaci elektrického napájení v budovách jsou uvedeny v souboru IEC 60364.
Tato část IEC 60204 platí pro elektrické zařízení nebo části elektrických zařízení, které pracují se jmenovitými napájecími napětími nepřesahujícím i 1 000 V v případě střídavého proudu (AC) a 1 500 V v případě stejnosměrného proudu (DC) a se jmenovitými napájecími kmitočty nepřesahujícím i 200 Hz.
POZNÁMKA 5 Pokud jde o vyšší napětí, viz IEC 60204-11.
Tato část IEC 60204 nezahrnuje všechny požadavky (např. na ochranu, blokování nebo řízení),    které jsou stanoveny jinými normami nebo předpisy kvůli ochraně osob před jinými než elektrickými nebezpečími.
Každý typ stroje vyžaduje splnění specifických požadavků pro zajištění přiměřené bezpečnosti.
Tato část zahrnuje výhradně elektrická zařízení strojů, jak jsou definována v 3.35, není však na ně omezena.
POZNÁMKA 6 V příloze C jsou uvedeny příklady strojů, jejichž elektrická zařízení mohou být předmětem této části IEC 60204.
"

Nejde o strojní nebo "nestrojní" zařízení. Jde o zařízení obecně, které je nebo není považováno za výrobek. Strojní zařízení lze určit jako výrobek, kde se provádějí zkoušky, nebo jako instalaci, kde se provádějí revize a stejně tak to lze i u "nestrojního" zařízení. Třeba sušárna písku bez ventilátorů (aby bylo jasné, že to není strojní zařízení). V jednom podniku to bude instalace s revizemi a ve druhém výrobek s prohlášením o shodě.

Osobně to vnímám tak, že obecně lze elektrické zařízení rozdělit na několik kategorií.

1.   Pevná, nebo-li stavební elektroinstala ce, (fabrika, kancelář, rodinný dům)
2.   Vnější a vnitřní ochrana proti přepětí (postaru hromosvod)
3.   Strojní zařízení (což je v tomto konkrétním případě)
4.   Elektrické spotřebiče (myčka, pračka, fén, ruční elektromechani cké nářadí)

Nic mezi tím.
 :)

Něco podobného jsem slyšel v trochu opačném gardu:

"Jak si můžete dovolit posuzovat soustavu čerpadel a nádrží jako elektrickou instalaci a dělat jakési revize, když se jedná o strojní zařízení podle definice v NV č. 176/2008 Sb.
Kde máte hodnocení rizik, proč zařízení nevyhovuje požadavkům 60204 atd."

Posuzování technologickýc h zařízení je obecně problematické a lze na něj pohlížet z mnoha úhlů. Obecné hodnocení bezpečnosti strojních zařízení ale považuji za mnohem vyšší level, než hodnocení elektrických instalací. Je to však také mnohem náročnější.

A já jsem si dosud myslel, že výrobek musí mít označení konformity CE. A zatím je to dáno jeho charakterem.  :o

Označení CE beru jako samozřejnost. :)

V podstatě hezky shrnuto.
U nového zařízení, které se uvádí do provozu má investor obě možností. Záleží na okolnostech, kterou si vybere.

Pro provozovatele ( pro osobu odpovědnou za provoz elektrického zařízení) mohou býti obě varianty do budoucna problémové.

1) Cesta certifikace a prohlášením o shodě.
Pokud to bude jen prohlášení o shodě, které má velice daleko do dokumentace o shodě podle NV 118/2016 v případě elektrického zařízení, anebo NV 176/2008 pro strojní zařízení, tak při nejbližší pravidelné revizi bude dosti závad.

2) Cesta výchozí revize
pokud dodavatelská firma nedodá veškerou potřebnou dokumentaci k EZ a RT ji nevyhodnotí jako dostatečnou, tak má provozovatel opět v budoucnu problémy.

Ty okolností při výběru mohou býti jako "vazby" investora na dodavatele a absence provozovatele ( odborně slabá osoba odpovědná za elektrické zařízení). Výsledkem je převzetí zařízení do provozu s falešným prohlášením o shodě, anebo falešnou VRZ nad kterou odborník jen kroutí hlavou.

V průmyslu jsem viděl stovky takových VRZ, kde nebyla ani zmínka o nějaké dokumentaci dodané výrobcem. Žádné zkušební protokoly,  měřící protokoly, návody na obsluhu a údržbu a nebyly ani základní schémata zapojení jak hlavních tak ovládacích obvodů. Takové VRZ na jednu stránku A4 jsou často vidět v nově postavených průmyslových areálech. Investor vyžaduje, aby RZ byly vyhotoveny včera. Jedna se mu jen a jen o ten papír.

Pokud je "odborně silná" osobnost odpovědné osoby za provoz EZ, Tak jde cestou VR i přesto, že existuje prohlášení o shodě a někdy i dokumentace o shodě. Má dlouholetou smlouvu o technické pomocí a vykonávání VR a PR ve firmě. Naplnění takové smlouvy je oboustranně prospěšné. Hlavně, kde se zařízení obnovuje často, anebo i přesouvá. Pokud se vše pohlídá před VRZ na příklad formou technického dozoru, pak má provozovatel větší záruku nad riziky a daleko méně závad při PR. Opravdu záleží na formátu odpovědné osoby za elektrické zařízení. 

Tak nějak mi připadá, že z diskuze uniklo to podstatné.
Dle informací od tazatele vyplývá, že zařízení je určeno pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů. V tomto případě je při uvádění do provozu možné postupovat dvěma způsoby v souladu se směrnicí 2014/34/ES - ATEX:

1. V případě, kdy dodavatel tvrdí, že se jedná o výrobek musí tuto skutečnost doložit EU certifikátem shody, který vydá oznámený subjekt.  V našich podmínkách se jedná o FTZÚ Ostrava Radvanice, ale lze využít i služeb jiných subjektů v rámci EU (PTB, TUV ...). Tento certifikát nelze zaměňovat za EU prohlášení o shodě. Na základě tohoto certifikátu následně výrobce/dodavatel vydá EU prohlášení o shodě. Dále dodavatel/výrobce takto certifikované zařízení označí výrobním štítkem dle požadavků směrnice 2014/34/ES - ATEX, na kterém mimo jiné musí být uvedeno číslo certifikátu. Samozřejmostí je vytvoření a následné předání veškeré dokumentace (projekt, návod k obsluze, návody na údržbu dle požadavků směrnice ATEX).
V takovém případě, není povinen výrobce/dodavatel vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení, ta je nahrazena certifikátem a udělá se pouze revize přívodu k zařízení. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o velké technologické zařízení určené pro použití v prostoru s nebezpečím výbuchu je dodavatel povinen zajistit u tohoto zařízení ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a následně tuto ochranu ověřit - tzn, že je nutné vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení na ochranu před účinky statické a atmosférické elektřiny.
Dále dodavatel musí v souladu s Vyhl 73/2010 Sb zajistit stanovisko TIČR (v tomto případě TIČR bude posuzovat pouze hromosvod a uzemnění).

2. Jestliže se jedná o technologické zařízení (není to bráno jako výrobek) zajistí dodavetel po ukončení montáže výchozí revizi tohoto zařízení dle ČSN 332000-6 ed. 2 a ČSN EN 60079-17 ed.4 ,  dále zajistí revizi  zařízení na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. Následně zajistí u organizace SOD vypracování stanoviska dle Vyhl 73/2010Sb. V tomto případě TIČR bude posuzovat jak technologické zařízení, tak hromosvod a uzemnění.

Jestliže tedy dodavatel postupoval podle bodu 1, je nutné vyžadovat od zařízení Certifikát shody + EU prohlášení o shodě + dokumentaci dle směrnice ATEX a dále revizi hromosvodu, uzemnění a revizi přívodu.
Předpokládám ale, že tímto směrem se dodavatel nevydal, proces certifikace ATEX zařízení je jak časově, tak finančně nákladná záležitost a pochybuji, že by  do toho při této pravděpodobně  kusové výrobě někdo takto investoval.

Ano, ten výbuch jsme nějak dali stranou a přitom je to alfa a omega celého problému.
Kdo se někdy zabýval s VR pro BE, kde je výbuch a musel se projít cestou s DOPV a ATEXy
tak příspěvek Tomáše Kociána velice ocení.

Rozhodnutí pro všechny strany ,  zdá mají "zařízení" posuzovat jako výrobek, anebo jako technologické zařízení, není jednoduché. V obou případech musí mít ale RT připraveny všechny podklady dříve, než pozve TIČR na vydání stanoviska. V obou případech jsou také značně rozdílné ceny za vydání stanoviska. Co myslíte, bude to případ 1) nebo za 2) ?

Pokiaľ je silo už certifikované a dodávateľ je len montážnou firmou, skúšobný ústav nie je potrebný.
Stačí na hotovú technológiu vydať CE, ktoré odovzdá investorovi s ďalšími drobnosťami, ako je podrobný návod na obsluhu a údržbu, výkresovú dokumentáciu (železo, elektrika a iné médiá) a pod.

Vo svojom archíve musí mať navyše analýzu rizika, skúšobné protokoly, CE od použitých komponentov a kopec iných "maličkostí" (DOPV, PoUVV) .

Avšak revízia je vhodná, lebo zdokladuje, že bolo skontrolované pospájanie a uzemnenie, že boli overené ochranné opatrenia, že bleskozvod/hromozvod je navrhnutý a namontovaný podľa projektu (tým nepriamo deklaruje, že existuje analýza rizika a projekt) atd. A po odovzdaní investorovi má tento doklad o overení, ktorý je potrebný a vhodný pre budúcu kontrolnú činnosť.

Ja osobne revíziu vykonám vždy, hoci by mi stačila iba na prívod. Naše odsávacie a filtračné systémy sú tiež stroje, hoci majú charakter inštalácie - vydávame na ne CE aj výrobný štítok stroja.

Je okolo toho kopec papierovania, teda okrem projektovej dokumentácie, a práve preto spolupracujeme aj TÜV, aj s Technickou Inšpekciou (obdoba TIČR).

Také to takto děláme....

Takto to doporučoval i pan Jiří Hlinovský před mnohými léty, když se začalo koketovat mezi VR a prohlášením o shodě. Tehdy napsal, že slušný RT prohlédne všechny náležitosti prohlášení o shodě a její dokumentace. A porovná to se skutečností. Chrání tak odběratele, nebo provozovatele.

Mnohokráte provozovatel vyžadoval VR na dovezený nový stroj. Měl certifikaci, jenže nesplňoval základní bezpečnostní požadavky. Certifikace byla falešná. Zbývá reklamace přes Obchodní inspekci, anebo retrofit a vlastní certifikace. Zvláště u strojů, kde jsou popisky "zvířatkovými znaky". Ale azbuka to není....
Obvyklým signálem jsou na prohlášení neplatné zákony a normy a absence základní dokumentace. ( Ale ten stroj byl o 2/3 levnější než obvykle....)

No jo. Nekup to když ta cena je velice lákavá. o:-)

Tičr se zatím neoficiálně (přátelský dotaz) k tomu staví tak, že pokud se jedná o výrobek (stroj),  není to problém Tičru. Je to problém ČOI.
Pokud se jedná o stroj, neměl by být někde štítek výrobce na celý výrobek? Zatím jsem našel jen štítky jednotlivých komponentů.
Pokud je instalován LPS dle 62 305...tak ta norma je snad jen pro stavby...ne pro stroje?
Prohlášení o shodě by měl obsahovat protokol o měření. Tzn něco jako VRZ?
A v návodu pro výrobek by měl být postup pro revizi?

Mě to zatím nedává smysl...tohle složité zařízení plné kabeláže, motorů, čidel....nemus ím revidovat....a hned vedle lampu VO ano...sklad s jedním světlem ano....atd atd....

Zřejmě provádíte pravidelnou revizi v objektu.
Ten problém je na straně provozovatele.
Co vlastně objednal? Je to položkově specifikováno, anebo chce firmu "an block" ?
Anebo předložil "lhůtník" pro revize danného roku?
Pak provozovatel má povinnost dodat podklady k vykonání revize.

Pokud je jakékoliv "zařízení" certifikováno, tak to neznamená, že nebude následně revidováno a kontrolováno. Výjimkou může být smlouva a v návodu uvedeno, že kontroly a revize přebírá servisní organizace. Pak to nebude předmětem pravidelné revize.

Myslím, že jste se spolu s provozovatelem dostali do situace, kdy se bude muset provést mimořádná revize v rozsahu výchozí revize. Je to obvykle 3-5 krát náročnější jak časově, tak finančně. Zde vám státní orgány moc nepomohou....p okud chcete provozovateli vůbec pomoci.

Znovu: prohlášení o shodě je jen kus papíru s čísly norem a podpisy. K prohlášení musí být dokumentace o shodě a obsah má svá pravidla v nařízeních vlády. Jinak je to prohlášení CE falešné. Při kontrole SUBP označí takové zařízení že "není bezpečné" a předává to ČOI, aby si to s výŕobcem, nebo dodavatelem vyřídila.

Technická dokumentace musí prokazovat, že výrobek splňuje základní požadavky, a je tudíž odůvodněním a podkladem pro EU prohlášení o shodě. Dokumentace je nutná k tomu, abyste mohli svůj výrobek opatřit označením CE a vystavit protokol o shodě.
( CE Conformity Declaration )

V principu musí technická dokumentace obsahovat vše, co má obsahovat výchozí revizní zpráva.
Všechny protokoly o měřeních, všechny schemata jak elektriky, tak pneu nebo hydro, návody na obsluhu, údržbu i revize. Dokonce specifikaci ND.  Prostudujte přílohy NV 176 a NV 118....