Diskuse Elektrika.cz

Pořídil jsem si outdoorové kamery pro kabelové připojení s napájením přes PoE. Sehnal jsem outdoorové cat6 UTP kabely, otevřel návod k PoE switchi a co nevidím - pro outdoor instalaci použijte STP kabel. Hledal jsem na webu, všude radí pro outdoor "jedině STP". Jako důvod se někde objevilo riziko naindukování napětí na UTP kabelu při bouřce.

Je to opravdu takové riziko? Nejde mi do hlavy, proč pro indoor doporučují UTP, vždyť v čem je to jiné, když ho mám třeba v dřevostavbě? Tam je jako před tou bouřkou chráněn?

Pokud by šlo jen o možné rušení, tak zkusím UTP a kdyžtak je vyměním. Ale nechci riskovat zničení zařízení (nebo snad i něco horšího?) při první bouřce, jak někde popisovali.

Klasický "ethernet" je nějak izolovaný od potenciálu země, pokud použijete POE se zdrojem PELV, může tam nějak potenciál země doputovat, ale neměl by se dostat na kryt...

Kamery, různá čidla a podobná zařízení by měla být umístěna v ochranném prostoru hromosvodu, v dostatečné vzdálenosti od hromosvodu, aby bylo minimalizováno nebezpečí přeskoku
Korektní je, když se neživé části spojí na hlavní ochranné pospojování (sběrnici HOP, resp. MET objektu)
To stínění je možné "nouzově" použít, i když jeho průřez nemusí být optimální

U vnitřních rozvodů je naopak někdy na škodu, pokud by se stíněným ethernetových kabelů spojily 2 vzdálené zemní potenciály a vznikla zemní smyčka

Doporučuje se kvůli přepětí. NIcméně strašení že po první bouřce to shoří a nebude fungovat jsou nesmyslem. Vím o mnoha podobných instalacích kamerových systémů, které fungují roky, ale také o několika, které jsem musel po bouřce "repasovat". Je to velmi o zkušenostech. NIcméně pokud v návodu máte STP kabel a vy použijete jiný ("horší"),  zříkáte se tím samozřejmě případné záruky, pokud by to likvidátor pojišťovny řešil velmi poctivě.
Jinak zdaleka nejde jen o přímej úder blesku, ale především o indukci. Jak psal Jirka, kamera nemá v blízkosti svodů hromosvodu co dělat a to samé platí o kabelovém vedení. Osobně se snažím využívat pravidlo 1m, i když to není vždy jednoduché.

Na stíněné i nestíněné kabely jde použít jako ochrana DEHNpatch, více je o něm zde:

článek DEHNpatch (https://elektrika.cz/data/clanky/dehnpatch-pro-umisteni-vne-objektu/)

Zaujala ma úvaha v cca 38:10, ohľadom "s"...

Izolácia v LPZ0b na „s“ je určite veľmi dôležitá, no .. posun hotového zvodu v takom zateplení nabok asi v praxi nevyvolá veľké nadšenie

V tej súvislosti ma napadlo, iné, myslím že jednoduchšie riešenie,.. i keď možno kus menej estetické..
Som si nasimuloval situáciu (kus som ju prehnal) l-10m, LPS I, 2 zvody, a pre kamerku či anténku mi vyšlo „s“ cca 0,5m...
Viem si predstaviť vymeniť kus zvodu okolo anténky napr. za 1,5 – 2 m vodiča HVI ... zatiaľ som sa s tým ešte nestretol, no funkčné na dostatočnú "s" by to malo byť..

A možno by do budúcna stálo za úvahu  vyrobiť dačo jak „izolačný návlek“ na na zvod pre podobné následné inštalácie v blízkosti zvodov, či zberacieho vedenia... (estetiku neriešim,..a mohol by byť aj skrytý..)

Načtěte si nejdříve něco o tom, jaká pravidla pro použití vodičů HVI jsou, něco o klouzavém výboji a tak podobně. Možná pak svůj názor poupravíte.

Nám taky jeden autor zpackaného projektu navrhoval, abychom si kolem té infotabule vložili 2m HVIčka...  (zle)

Asi nejhorší je něco takového, co už jsem nejednou v TV reportáži viděl, když machr, který o tom h**** ví, za světla modrých majáků tvrdí divákům TN Noha nebo Pipka, že "...ani hromosvod objekt nezachránil před úderem blesku..."
"HROMOSVOD" by to zachránit mohl, nějaká nepovedená parodie NE. A smutné je, když dobrou snahu zabije někdo s anténou, kamerou,...

To vás teda napadají hodně velké blbosti. ::)

Už jsem viděl všelicos, asi 5 m koaxiálu od TV antény omotaného kolem hromosvodu a poté do přerušení tohoto kabelu vložené telefonní bleskojistky uzemněné na PEN zásuvkového obvodu ze kterého byla napájena sama televize.

 Také "izolační návlek" vyrobený ze dvou kusů zahradní hadice 1/2" a 1" vsunutých do sebe a uvnitř vedený koaxiál v místě křížení s hromosvodem.

Takže další hloupý nápad,  pro změnu s HVI.  Naštěstí snad nezrealisovaný .  Chtělo by to alespoň tušit, jak obecně fungují kabely na vysoké napětí.

Když se dívám při svých různých cestách po naší zemi, vidím na domech mnoho hromosvodů, o kterých vím, že bych v daném objektu za bouřky být nechtěl. Klasický, snad nejhorší příklad je zrekonstruovan ý objekt se zateplenou fasádou a novou střechou na níž se tyčí jeden či dva obrovské jímače s mosaznou špičkou z první republiky a měděný svod, který je na jímač pouze přimotán. Kontakt mezi jímačem a svodem je mizerný díky korozi a   nové barvě aby to hezky vypadalo. Za to pod střechu trčí 1 až 2 metrové slepé rameno jímače a nejlepší bývá, když dva jímače mají jeden svod. O funkčnosti zemnění po 80 létech nelze pochybovat - žádné uzemnění už není, i měď už dávno uhnila.

Naprostý standard.  Kaničkáři si s tím hlavu nelámou. Z revize hromosvodu vysloveně vyloučím jejich zařízení, někam doplním ironickou poznámku a jdu od toho. Výhoda toho jejich zařízení je v tom, že případný průšvih končí na jejich krabičkách a nešíří se dál. Jejich problém.

Chce snad někdo tvrdit, že v "našem království Plzeňském" máme nějaké divné nápady?

Já bych si tak jistý nebyl. Tkaničkáři od Českého telekomu uměli v rámci překotné telefonizace v 90. létech také hezké věci, něco podobného, jak jsem již předchvílí popsal. Výsledkem byl přiškvařený telefonní záznamník ke stolu a pobitá nejen elektronika a spotřebiče, ale také  elektroinstalace. Majitelé objektu nebyli doma, když se vrátili mohli být docela šťastní, že ještě dům mají. Co vše se v domě dělo se dohledávalo dost dlouho, byly poškozené i kabely a jističe a bylo asi velmi dobře, že tam nikdo nebyl.

Ok chlapi, tak ma prosím poučte, ale naozaj k veci,.. a skúste to jak technici, skutočnou odbornou argumentáciou,.. a svoje osobné postoje voči mne z toho kľudne vynechajte...m ne neškodia, a vám tiež nijak nepomôžu..

Napíšte odborné argumenty na toto:
1. Prečo vodič HVI long nemôže byť pripojený svojím originál pripojovacím prvkom na zvod fí8, napr. cez svorku Ö-Norm na mieste, kde je vypočítaná „s“ 0,6m..?
2. Ako zo stredu 2m kusu HVI vodiča dôjde k preskoku na anténku 10cm vedľa neho, keď anténka bude v dostačočnej „s“ od pripájacích prvkov vodiča HVI na jeho koncoch?...(0,5m z každej strany)?
3. Kde je zakázané použiť kratšiu dĺžku vodiča HVI, ako je predávané minimum 6m?
4. V čom sú plazivé prúdy po izolácii vodiča HVI nebezpečnejšie oproti tým po konzolách a mokrých stenách?

Inakšie schválne som nenapísal že najlepšie by bolo vymeniť celý zvod okolo anténky za HVI...a tie 2m som dal jak príklad práve kvôli teoretickému zamysleniu sa nad účinnosťou takého riešenia...
A naozaj si rád doplním medzery,.. ale skúste to seriózne, prosím..


P. Tretí,..píšem tu jak elektrikár, a keď napíšem v súvislosti s bleskozvodom slovo „izolácia“,  tak sa môžete kľudne spoľahnúť nato, že záhradnú hadicu na mysli nemám... a možno sa raz na trhu dočkáme aj možnosti použiť originál izolačný návlek na kritické miesta vonkajšieho bleskozvodu..

Proč vás máme poučovat?


Na internetu je dost materiálu k vodičům HVI přímo od výrobce, což jsem se vám snažil napovědět, včetně aspektu na který se máte zaměřit. Nejprve si je pročtěte a pak můžeme klidně diskutovat. Předpokládám že vašich otázek dost ubude a diskuse bude mnohem jednodušší. Zde není tolik prostoru na on-line výuku. Možná sem postne i Honza Hájek (případně někdo jiný) nějaké video ze školení na HVI. Nevidím smysl v tom, popsat 4 strany dlouhých příspěvků o tom, co je již podrobně popsáno ve výukových materiálech jinde. Ale klidně si na to založte samostané vlákno. Zde by to zničilo původní dotaz, včetně odpovědí.

Vysvětluji si to správně? Uvažujete, že v prostřed svodu, kde se potřebujete křížit s jinou technologií, použijete kus vodiče HVI a pak budete pokračovat do země zase neizolovaným vodičem?

Vzhledem k tomu, že v tomto případě by řešení vyžadovalo vytvoření dvou oblastí koncovky, bude asi praktičtější dát tento úsek na izolační podpěry.

Reagoval som na príspevok p. Hájeka ktorý predpokladám že je k téme,.. a aj preto je dôležitá je prvá veta môjho príspevku
Kebyže som bol reálne v situácii ktorú popísal p. Kroupa,  tak zvod neprekladám, ale vymením ho celý za vodič HVI až po meraciu svorku, a typ HVI vyberiem podľa „s“ vo výške kde ho chcem do systému pripojiť .. no tu ide o úvahu, ..
 
Áno p. Tretí, moja úvaha je o vložke 1,5-2m vodiča HVI do zvodu, o jeho uložení v mieste kde vyhovuje jeho ekvivalent „s“,  a o  vplyve toho kusu na okolie od jeho stredu,.... a preto tých hraničných 1,5 až 2m..a tiež kus teoretické  „nezmysly“ na pritvrdenie parametrov jak  je anténka na stene bežného RD vo výške cca 10m a LPS I na RD..
A nezaujíma ma dajaká estetika, ale ochrana EZ eliminovaním „s“ s využitím vlastností HVI, a to na hrane dovolenej výrobcom
 
Dačo od p. Kutáča o HVI light i katalóg DEHNu k veci som si samozrejme prešiel p. Franek, ..a v mojom druhom príspevku o tom nájdete indície,..len som vám nedal vedieť,..
Viete tu napísať aké vážne reálne nebezpečenstvo podľa vášho hrozí pre EZ na náčrtku?... mimo EM poľa na ktoré myslím že vn izolácia HVI nemá vplyv..

D ik za doplnenie p. Hájek, ono jak sa tu píše,..po zvodoch je dneska naťahané kadečo rovno do PC,a  tak uvažujem aspoň nad čiastočným riešením jak ochrániť ľudí za počítačmi..
Ošetriť trasu IT rozvodov na nevyhnutnom úseku aj keď len kusom HVI je dačo celkom iné jak len omotať IT rozvod na FeZn8 ..
A celé hotové a funkčné IT rozvody dneska prerábať nikto nebude, ..to viem..a výnimky len potvrdia pravidlo

A to ešte dosť uvažujem nad faktom ktorý je tu dačo jak tabu, a to rovno kopu zvodov zrušiť, a nechať aj na rozľahlejšom objekte trebárs len jeden, dva zvody,...podľa objektu
Zabezpečiť dostatočnú izoláciu LPS na streche asi bude ten väčší problém, no so šikovne rozloženými kusmi HVI (aj kombináciou ich typov) sa mi črtajú celkom schodné cesty..
Ono šak aj v norme sa píše o dôraze na ekonomiku pri návrhu..

Reálně to nebude dostatečnou ochranou, i když to tak může na první pohled vypadat.Když pominu první věc, tedy že v případě úderu blesku se kolem vedení svodu, včetně HVI kabelu, bude tvořit silné elektomagnetic ké pole, kdy už jen to může poškodit vaši antému. Pak je naivní myšlenka, že klouzavý výboj se nedostane dál jak 60cm od konce HVI, ukazuje na to, že jste úplně důkladně nečetl jak HVI funguje a nestudoval, jak se HVI ukládá třeba na plochých střechách a při křížení různých technologií, nebo jak se "ošetřují" konce HVI  a jak se mění S v těchto místech.
Prostě myšlenka že 100% zkrotíte neskutečnou přírodní sílu jen 2m byť kvalitního vysokonapěťové ho kabelu, je úsměvná i v teoretické rovině. Ale ano, bude to určitě o malý kousek lepší než nic. Pokud bych svůj pohled na to vaše řešení měl převést do čísel, tak šance na poškození technologie ve vašem vzorovém případě, bych odhadoval z původních 100%,    na mnohem lepších 99,2% což se investorům jistě vyplatí  ;D  Prostě jakákoliv technologie 5-10 cm od svodu, navíc chráněná jen 2m HVI je békovina v každém případě. Dál se tím teorizováním (z mého pohledu spíš od vás terorizováním kterým plníte blbostmi snad každou diskusi) už zabývat nebudu.