Diskuse Elektrika.cz

Je potřeba předjistit proudový chránič Moeller PF7 25/4/003 v domovní instalaci, nebo to mohu nechat tak jak mi to elektrikář asi  před 5 lety udělal, bez předjištění?

Jaký máte jistič před elektroměrem?

Před elektroměrem mám 3x25A.

Takže ho máte předjištěný... .

Aha, tak to mě vlastně vubec netrklo. Dík za radu.

Chránič se doporučuje /výrobce/ alespoň ! o jeden stupeň s větší proudovou zatížitelností než je předjištění!

Tj: jistič 2OA -chránič 25A /jeho kontakty/....a podobně...pro případný zkrat,aby to ty jeho kontakty vydrželi bez újmy...

Když se podívám na jednoho místního výrobce, pak pro proudy 16, 25 a 40 A předepisuje maximální pojistku 10, 20 a 35 A gG nebo jistič I_{n jističe} ≤ I_{n chrániče}.

Nemluvím o dalším místním  výrobci, který všechny svoje výrobky vybavuje totožným stykačem 63A, takže jmenovitý údaj na štítku chrániče je spíš kosmetická úprava. Maximální předřazený jistící prvek je 63A bez ohledu na jmenovitý proud stykače.

Co se týče chráničů PF7, 25-40A pojistkou 25A gG. Na ochraně před přetížením ovšem trvají až u jm. proudu 80-100A. Jenom ta povinnost testovat chránič 1x měsíčně je pro mě těžko stravitelná.

To testování, není ani tak o testování, ale o odmagnetizován í, aby vás chránič chránil a to v co nejkratším čase.

Je to hlavně o mechanické části. Pravidelně narážím na chrániče 30mA které nevypne ani 500mA. Nedávno jsem narazil na skupinu jističochránič ů 30mA které nevypnulo ani 1000mA o testovacím tlačítku nemluvě. V provozu jsou něco přes dva roky a nejspíš jsem byl první kdo se je snažil vypnout. Začínám si myslet že mám buď vyjímečnou smůlu na vadné kusy nebo že jsem jediný kdo se je snaží měřit a také přestávám být o užitečnosti chráničů přesvědčen.  :'(

Obávám se, že 1x měsíčně to nikdo testovat nebude. Proč mají ostatní výrobci několikanásobn ou lhůtu (6 měsíců)?

Mnohokrát stačí vypnout, jít na cigaretku,magnetismus zmizí a hodnoty jsou v pořádku.

V situaci kdy mám cca 40 chráničů na obvodech stejného charakteru a z nich v několika případech nedojde k vybavení ani při 1000mA a ostatní jsou v pohodě jde o závadu která si žádá výměnu přístroje, asi je to vadná série. O tom že chránič po "procvakání" chvíli chodí vím, mám místo kde takový chránič již několik let pravidelně sleduji včetně měření. Tady jde spíš o spolehlivost takového řešení, jistič vypne v důsledku své konstrukce spíš dřív ale chránič nevypne vůbec a nikdo to nezjistí. Založit bezpečnost zařízení na tom že budu přístroje jednou měsíčně až jednou ročně vypínat a zapínat je idealizmus který se dříve nebo později někomu vymstí.

Je zde cesta elektronických chráničů...... .......

Ano, elektronika s neomezenou životností je jasným cílem  :D.
Ale vážně, to co se prodává v této kategorii je většinou přístroj který je závislý na napájení, vemte mu N na přívodu a je nefunkční, to podle mne není cesta k bezpečnosti ale k šetření nákladů. Využití bych pro ně viděl ale nejsou řešením spolehlivosti. Co se týká životnosti elektroniky kterou v sobě mají jsem také skeptik.

Někteří výrobci chráničů přiznávají, že když je chránič pro pracovní proud 25A, nemělo by přes něj jít víc než 25A ani po omezenou dodu, což je v rozporu s vypínací charakteristik ou jističe, kdy přes jistič 25A může jít i desítky minut kolem 35A!
Někteří výrobci doporučují toto zohlednit.

To je to, co mi vrtá v hlavě. Být já výrobcem jističů a chráničů, tak určitě pro chránič 25A použiji kontakty i zhášecí komory z jističe 25A. Takže z hlediska proudů by to mělo být rovnocenné. Nebo to z nějakých důvodů nelze? Možná časem zodpoví pan Hudeček z Bonegy. Ostatní výrobci asi na naše diskuse nechodí.
 

Možná je to tak že v rámci úspor použijí pro chránič 25A kontakty z jističe 20A nebo i 16A protože v převážné většině není chránič trvale zatížen na jmenovitý proud, poruchu stačí pak napasovat na špatné předjištění které neodpovídá doporučení výrobce. Stačí se kouknout jaké úsilí je třeba vynaložit pro výběr správného stykače, zjistit proudovou zatižitelnost vypínače při daném charakteru zátěže a pod.

Tady nejde o to, kolik kontakty přenesou, ale kolik jsou schopny vypnout. Konkrétně Bonega má všechny FI dimenzovány na 63A. Je to levnější na výrobu.

Mám podezření, že i OEZ u verze 25A a 40A používá stejná "střeva" (stejná cena).

Oproti jističi nebude rozdíl v kontaktech, ale ve zhášecích komorách. Přecejenom musí jistič vypnout daleko větší proud, než chránič.

Stejná střeva používají běžně výrobci v případě zkratových odolností jističů.
Nevyplati se dělat jiné parametry.
A tak konzument se domnívá ...

Zkratový proud jde přes chránič úplně stejný jako přes jistič, samozřejmě pokud mluvíme o vypínání zkratu na kostru. Pokud vím tak chránič zkratový proud neomezuje, nebo žiji v omylu?
Pokud používají výrobci stejné kontakty do 63A  tak proč pak to předjištění níž, to by nedávalo smysl i když marketing někdy smysl nedává.

Zatímco jistič zkratový proud musí vypnout vždy (mezi pracovními vodiči i proti PE),  chránič má zkratovou odolnost podmíněnou (spoléhá na jistič, pojistku). Zjednodušeně, není tu od toho, aby řešil zkrat.

Co se týče Bonegy, ta udává předjištění 63A pro všechny chrániče bez ohledu na jm. proud (vysvětlení je na jejich webu). U ostatních to může být snaha o bezpečnější řešení, než je nutné. Ale to už mluvím za jiné a jsou to jenom domněnky.

Jsou výrobci, kteří uvádějí zvlášť předjištění proti zkratu a zvlášť proti přetížení.
Např. zmiňovaný PF7/25A: proti přetížení 25 A, proti zkratu 63 A.

Dobrý den pánové,

reagujeme tímto na výzvu k odpovědi na technické dotazy týkající se proudových chráničů.

1. Je nutné předjistit proudový chránič?

Ano, je to naprosto nutné. Má to logický důvod v tom, že proudový chránič nemá zkratovou komoru jako jistič a není tudíž předurčen k ochraně proti zkratu, ale k ochraně proti svodovým proudům. Pokud byste si rozebrali jakýkoli proudový chránič,  tak v něm naleznete pouze pevné a pohyblivé kontakty, někdy také vynašeče oblouku, ale nikoli plnohodnotnou zhášecí komoru.  Zkratový proud jde sice v dané chvíli přes chránič úplně stejný jako přes jistič,  ale proudový chránič na něj vůbec nezareaguje. Zůstane prostě i nadále sepnutý … a „trpí a čeká že mu jistič od tohoto přetěžování pomůže“. Proud jím může pouze protéct. Proudový chránič nemá pochopitelně ani čím na zkrat reagovat. Pouze jistič má zkratovou spoušť jejíž základní součástí je tak zvaná „vyrážecí cívka“. Předjištění však může být i v podobě hlavního jističe (pokud budou jeho parametry navazovat na zvolený proudový chránič). Není tedy nutné předjištění každého proudového chrániče zvlášť. Velmi správně to popisuje i tento příspěvek od pana Svejkovského:

“Zatímco jistič zkratový proud musí vypnout vždy (mezi pracovními vodiči i proti PE),  chránič má zkratovou odolnost podmíněnou (spoléhá na jistič,  pojistku). Zjednodušeně,  není tu od toho, aby řešil zkrat.”

2. Jaký účel má testování proudového chrániče pomocí testovacího tlačítka?

Účelem provádění testů je několik důvodů:

• Ověření samotné základní funkce přístroje reagovat na svodový proud
• Zkouška mechanické funkce. Pokud je mechanizmus třecí části „zámku“ kovový,  může korodovat a je tedy nutné častější testování (“rozhýbání mechanismu”). Např. proudové chrániče BONEGA však mají tento mechanismus pouze z kvalitních plastů a navíc unikátně konstruován jako samostatný celek bez závislosti na přesných či nepřesných pozicích výlisku obalu, uložení cívky, atd..,  takže testování není třeba provádět tak často, stačí pouze 2 x ročně.
• Odmagnetizování kovových dílů
• a další

3. Proč uvádí někteří výrobci zvlášť předjištění proti zkratu a zvlášť proti přetížení?

Protože jde o dvě odlišné odolnosti (stejně jako u jističe je spoušť zkratová a tepelná):

• Předjištění proti zkratu uváděné obvykle v kA nebo A (u proudových chráničů BONEGA je například tato hodnota 10 kA/ 10000A),  tím uživatelům sdělujeme, že předjištění stačí pomocí jističe s vypínací schopností (dříve zkratovou odolností) menším nebo rovnou 10 kA
• Předjištění proti přetížení udávané v hodnotě jmenovitých proudů (Amperech) udává,  jakým maximálním jmenovitým proudem lze zatížit svorky proudového chrániče, aniž by došlo k tepelnému přetížení svorek, bodových svárů či propojovacích vodičů uvnitř přístroje. U proudových chráničů BONEGA např. máme pro vaši informaci pouze dvě hranice tohoto předjištění a to:
  
  • do hodnot jmenovitých proudů 1 až 40A je třeba předjištění jističem o jmenovitém proudu menším nebo rovným 40A
  • od hodnoty jmenovitých proudů 40A do hodnoty 63A je třeba předjištění jističem o jmenovitém proudu menším nebo rovným 63A
  (Děkujeme za připomínku, na stránkách jsme měli chybu. Už je to opraveno.)
  

Je to dáno tím, že skutečně pro výrobu proudových chráničů do hodnot 40A používáme stejné komponenty (svorky, propojovací vodiče),  atd.,  aby se docílilo výhodnějších výrobních nákladů. Mohli bychom volit pro menší jmenovité proudy menší průřezy, ale úspora materiálová by byla menší než zvýšené náklady na logistiku, skladové zásoby, atd.. Z toho vyplývá,  že i proudový chránič o jmenovité proudové hodnotě třeba jen 16A vám snese zatížení svorek až 40A. Toto je pochopitelně jen ve prospěch uživatele. Bohužel spousta „nezasvěcených“ lidí vám odmítne namontovat do rozvaděče proudový chránič s parametrem 40A/ 30 mA, když je „přece v projektu“ 25A/30 mA. Stěží jim vysvětlíte, že hodnota 40A znamená pouze maximální možné zatížení svorek a nikoli hodnotu bezpečnostní. To co dělá jedinou ochranou funkci proudového chrániče je dáno hodnotou v mA (tedy zmíněný příklad 30 mA). 

4. Mají elektronické chrániče lepší budoucnost než magnetické?

Domnívám se, že ano, protože proudové chrániče závislé na síťovém napětí (neboli elektronické) mají oproti proudovým chráničům nezávislým na síťovém napětí tyto výhody:

• prokazatelně si udrží po celou dobu své životnosti nejdůležitější parametr, kterým je hodnota reakce na svodový (reziduální) proud . Naopak u „megnetických“ intenzita magnetického pole v čase klesá a pochopitelně jsou i choulostivé na ovlivnění silným magnetickým polem.
• elektronika dokáže řešit odfiltrování různých jevů jako jsou stejnosměrné složky, atd . (známý problém ochrany spotřebičů u přístrojů s impuzními zdroji)
• elektronika umí elegantně zvládat záměrná zpoždění,  atd. (známý problém ochrany ponorných čerpadel, atd..)

Podívejte se například na nezadržitelný vývoj:

• Elektronika řídí dnes i tak významné přístroje z pohledu bezpečnosti jako jsou výkonové jističe
• Obdobně elektronika řídí i selektivitu a zpoždění u proudových chráničů typu „S“ a „G“

Jistě máte pravdu, že když odpojíte či přerušíte na přívodu k elektronickému proudovému chrániči „N“ vodič či fázi je přístroj nefunkční,  ale takový rozvaděč by přece neměl vůbec ani existovat. Minimálně by neměl projít revizí. Stejně tak se této možné situaci budou bránit výrobci rozvaděčů,  kteří jistě uplatňují výstupní kontroly či elektromechnik, který neudělá výměnu proudového chrániče bez kontroly funkce.

Ovšem velké drzosti se dopouštějí někteří výrobci, když vyrábí 3 fázový proudový chránič „elektronický“. Ten je de facto životu nebezpečný v případě,  že napájecí fáze se přeruší a zbývající dvě jsou „živé“. Pokud je mi totiž známo ještě nikdo nevyřešil napájení elektroniky současně ze tří fází či tak, že když se přeruší první „napájecí“ fázi přebere automaticky napájení elektroniky druhá či třetí fáze.

Nechci však tímto polemizovat o v jednotlivých aplikacích v praxi, to je významech zařazení „elektronických“ či „magnetických“ proudových chráničů. Osobně zastávám názor, že pro účely ochrany rizikových obvodů jako jsou venkovní zásuvky, zásuvkové skříně či jiné bych volil raději proudový chránič „magnetický“ a pro běžné okruhy „elektronický“. Z tohoto důvodu tedy vyrábíme jak 1 fázové (dvoumodulové) proudové chrániče „magnetické označené BONEGA PEP-10P63 “,  tak i „elektronické označené BONEGA PEP-10P63e“. Naši zákazníci tak mají v jednom designu možnost výběru obou systémů.

5. Lze použít kontakty a zhášecí komory z jističů pro chrániče:

Ne, nelze použít pro oba přístroje kontakty či zhášecí komory. Jak jsem již uvedl zhášecí komoru proudový chránič vůbec nemá a mechanika kontaktů proudového chrániče je naprosto jiná než u jističe.
Jinak je to ovšem u RCBO neboli proudových chráničů s nadproudovou ochranou slangově také „chráničojistič nebo jističochránič“,  ale to je zcela jiný výrobek než o který jde v této diskuzi. Mimochodem právě miniaturní RCBO bude mít v blízké budoucnosti obrovský význam a mnohem větší uplatnění než mají dnes samotné proudové chrániče.

Děkujeme za váš čas a technické informace.  8)

Jen malý detail: chrániče s větší proudovou zatížitelností 40A jsou levnější než 25A. Je tomu tak všude, nebo je to jen regionální záležitost?  ;)