Diskuse Elektrika.cz

Vím že když se dotknu ostré fáze proud mnou proteče do země která má nulový potenciál,
Ale jak je možné, třeba v paneláku v posledním patře když se někdo dotkne fáze jak to může dotect do země, však to musí mít mega odpor ale i tak ten člověk dostane ránu jako z děla
Nebo dělal jsem instalaci ,   měl jsem gumovou podrážku, stal jsem na dřevěných parketách, jak je možné že jsem dostal ránu a proud mnou dotekl do země a udělal obvod? Však parkety jsou dřevo (itolant) to samé na štaflích to člověk koupi a cítí, nebo jako malý jsem ležel na dřevěné posteli na matraci a strčil perko z propisky do zásuvky na fázi a dostal to pěkně, a přitom jsem byl přeci izolovaný od země.
 
Takže otázka je jak může proud protéct přes člověka, který stojí s botama na parketach nebo koberci.
Co se bere vlastně za nulový potenciál jako planeta hlína? Však beton a lino je nevodivy a když sáhnu na fázi dostanu pecku jak to může téct do země?


* .... o tupé fázi nevím!

Zkrátka jste nebyl odizolován natolik, abyste byl jen na potenciálu oné fáze.

https://www.in-el.cz/referat/103162/ucinky-proudu-na-cloveka-informace-k-nove-csn-iects-60479-1

Tady studujte, nemá cenu mlátit prázdnou slámu opakováním v článku popsaného.

No, dvě vodivé plochy s izolantem mezi nimi tvoří kondezátor (kapacitor) a ten v obvodu střídavého proudu tvoří impedaci, jejíž velikost se s rostoucím kmitočtem snižuje. Znamená to, že tam nějaký proud teče.

Nedával jste pozor ve škole ve fyzice.

  U paneláku je jedno, zda jste v přízemí nebo 12. patře. Konstrukce panelů je plná armovacího železa, které je vzájemně svařené a při stavbě se svaří i celé panely mezi sebou. To vytváří velice dobrý zemní potenciál.

Lidské tělo je jedna deska kondenzátoru, vaše oblečení, boty a podlahová krytina jsou dielektrikum a armovaný panel je druhá deska. Kondenzátor je hotov.

Střídavý proud kondenzátorem prochází, na tom principu je založena "jednopólová" zkoušečka zvaná fázovka. Druhý pól jste totiž Vy.

Budete-li se nacházet v I. patře skutečné dřevostavby, dotyk na fázi neucítíte - nedoporučuji zkoušet.

Ono je to také často více psychická rána než skutečná. Trochu to polechtá a člověk se lekne. Rána naostro má jiné grády. Přesto je lepší kvalitu uzemnění vlastním tělem záměrně nezkoušet...

Ten soubor 10 roků starý od ing. Michale Kříže je opravdu dokonalý.
Zkráceně lze tvrdit, že každý isolant má tři složky procházejícího proudu:

1. proud povrchový daný ohmickým odporem

2. proud kapacitní

3. proud dielektrikem

A lidské tělo představuje také tyto složky, když je do série spojené s daným isolantem.
Vše ostatní bylo již vysvětleno.

Prošetřoval jsem smrtelný úraz mladého elektrikáře, který měnil lustr. Použil hliníkový žebřík. Lékařská zpráva potvrdila úraz elektrickým proudem a následně zlomenina vazu...
Nevypnul si hlavní vypínač.

Přitom elektrikář měl předepsanou gumovou obuv, oblečení s dlouhým rukávem, neměl kovové řetízky, prsteny ani naušnice a měl deseti letou praxi. Ale pracoval zbytečně pod napětím. Přitom u lustrů je někdy problém, že zůstanou některé vodiče pod napětím i při vypnutém vypínači. Stává se to při "bezkrabicové" instalaci....p racovat pod napětím je obrovské riziko a v podstatě nezodpovědnost .


Ano, setkával jsem se z vážnými úrazy, kdy to jen trochu "koplo" a leknutí způsobilo pád a vážné zranění třeba i držícím nářadím.

A rada pro laiky. NEDĚLEJTE ŽÁDNOU ELEKTRO INSTALACI.
Bez řidičáku se také nejezdí a nikdo nedělá plynovou přípojku bez oprávnění.

Do jazdy autom aj do elektriky sa často hrabú ľudia bez adekvátnej kvalifikácie (vodičák/vyhláška).

Ale s tým plynom je to pravda. Ešte som nestretol nikoho, kto by si plynové rozvody robil sám bez zodpovedajúcej kvalifikácie.
Asi to bude tým, že elektrika vám nevymláti okná a dvere. Toho sa ľudia viac boja, ako nejakého kopanca od elektriky.
 :(

Použil jsem slovník tazatele "Nebo dělal jsem instalaci".....
problém je v té nevědomosti, že v případě vážného úrazu, nebo dokonce smrti,
nevyplatí pojišťovna při pojistné události ani korunu.
Zdůvodnění je jednoduché, neměl k tomu oprávnění.