Diskuse Elektrika.cz

MODERÁTOR: původní velice inteligentní dotaz:  servoměnič vs frekvenční měnič ?




Obracím se na vás s dotazem ohledně řízení AC motorů.
Může mi prosím, někdo vysvětlit, jaký je rozdíl mezi frekvenčním měničem a servoměničem?
Konkrétně se bavíme o Lenze 9300 (něco do školy).
 

Servomotory se používají pro přesné polohování a řízení. Výhodou je velká rychlost. Jsou neustále buzené - teče do nich proud! Mezi servomeničem a servomotorem musí být dodrženo pořadí fází! Brzda u těchto motorů slouží defakto, jako bezpečnostní prvek, jelikož pokud je napětí, motor je držen v určité poloze právě tím budícím proudem! Co se týká servo měničů Lenze 9326,9327 s těmi mám velice špatné zkušenosti a nikdo mi do dnes nebyl schopný vysvětlit proč odchází! Vyměnil jsem jich za svoji krátkou praxi snad 25! Výrobce na tento problém není schopen nijak reagovat! U servomotorů Lenze, už vychytali jedinou slabinu, plastové konektory, které se vyhřály a následně vypálili. Nahradili masivními kovovými konektory s kabelem namísto 4mm kabelem o průřezu 10mm, což je dle mého pro servo 13,2 KW odpovídající. Jinak abych jen nehanil, motor kromě toho konektoru elektricky neodešel ani jeden! Kabel s integrovanými dráty pro brzdu je taky fajn!  Jinak ohledně FM je tu pár lidí, kteří vám jistě na otázky odpoví fundovaně stačí prohledat vlákna.

Žádný. Výkonová elektronika je stejná, jen je použit jiný řídící algoritmus pro synchronní stroj.

A právě o ten řídící algoritmus mi jde - z dokumentace jsem se dozvěděl, že použité řízení je vektorové (FOC - Field-Oriented Control). Teď by mě však zajímalo jak se liší u obou typů zařízení (jestli vůbec)?

Pokouším se totiž vytvořit softwarový model řízení v Matlab Simulink a výrobce rozlišuje elektrické parametry modelu motoru pro 9300 Vector / Servo (pro estimaci stavových veličin - zde magnetický tok).

Nejjednodušší řízení otáček asynchronního stroje je změnou kmitočtu. S klesajícím kmitočtem však musí klesat i generované napětí, aby se magnetický obvod motoru nepřesytil. (skalární řízení)
U tzv. vektorového řízení jsou amplituda a frekvence vektoru napětí řízeny v závislosti na skluzu a zatěžovacím proudu.
Myšlenkou je snaha o dosažení podobných vlastností jako u stejnosměrného stroje s cizím buzením. U stejnosměrného cize buzeného stroje je poloha vektoru magnetického toku vázána se statorem a je určena velikostí budícího proudu. Další veličinou je proud kotvy motoru, a tím i moment na hřídeli. (M=k*fi*I) Díky odděleným vinutím buzení a kotvy  je pak možné obě složky řídit zvlášť.
Pro dosažení téhož u asynchronního stroje (tam není k "vinutí" kotvy přístup) je potřeba vycházet z  náhradního schématu asynchronního stroje (notoricky známý T článek).
Pro vektorové řízení se využívá transformovaný ch statorových veličin do systému α - β, který je pevně spojen se statorem a transformovaný ch rotorových veličin do systému d -q, který se otáčí skutečnými otáčkami rotoru. Typů transformací je mnoho (což je právě váš problém) a je jich plný internet. Synchronní stroj totiž nemá skluz.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) díky za reakce.

Po menším průzkumu a řešení pár řádek algebraických rovnic jsem zjistil, že pro 9300 Vector používá Lenze inverzní gama článek (Γ^-1) pro model řízení.

Mám zde dokument od Lenze (XLS soubor),  kde mě stále mátnulo elektické schéma T-článku.
Snad se mi už podaří identifikovat elektické hodnoty motoru.  :)

Dejte ten excel prosím sem, docela mne to zajímá.

Přikládám XLS soubor od Lenze s parametry motoru.