Diskuse Elektrika.cz

Jako začínající revizní technik, než to pověsím na hřebík, se setkávám se spoustou nejasností, které plynou už od projektantů a těžko se mi argumentuje, když je vše hotové a já nemám jasnou páku.

Situace: Zhotovení revize kvůli připojení FVE do sítě, projekt existuje, realizaci prováděla montážní firma. Jedná se o FVE na střeše staré stodoly, která není brána jako obytná, a dle vyhlášky 268/2009 sb. je uvedeno toto: "§36 odst. 1 písm. a) se ochrana před bleskem musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení" - citace: "mohl" a "zejména" jsou dle mého názoru také zdrojem nejasností.

Mě osobně zarazilo, že v projektu není zpracována analýza rizik a na dotaz bylo odpovězeno, že daný projektant je neprovádí, přitom ale v projektu je citován soubor norem 62305 včetně 62305-2.

Nyní jsem v situaci, že nechci revidovat, jelikož si myslím, že by analýza rizik měla být součástí projektu a z ní by mělo vyjít, zda ochrana je třeba či nikoliv. V případě řešení možné pojistné události si myslím, že by daný problém šel za mnou. Jak tyto situace řešíte vy? FVE na starších budovách rostou jak houby po dešti a těch s projektem je jak šafránu.

Hlavně bych se mrkl na to, co vlastně chce distributor a pojišťovna.
Ne sice přímo, ale z požadavků na SPD vyplývá analýza rizik, protože jejich správné umístění je možné na základě analýzy.

Například zde:
Připojovací podmínky ČEZ
OBECNÉ PODMÍNKY PŘIPOJENÍ  K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ („OPPDS“)
9)Zákazník je povinen chránit spotřebiče připojené do odběrného zařízení dle SoP, které jsou citlivé na přepětí dostupnými stupni přepěťových ochran dle příslušných právních předpisů, technických norem a pokynů výrobce.


Pojišťovny mají:

Ochrana proti úderu blesku
Musí být provedena nová analýza rizika a případná úprava či celková nová instalace komplexní ochrany před bleskem podle kodexu norem ČSN EN 62305-1 až 4, jak pro vlastní FVE, tak pro budovu.

Stejně tak je ochrana před bleskem součástí ochrany před požárem, takže i pro ní by měla být analýza vypracována.

Pořád, pořád dokola se divím, proč lidi nečtou?


Je FVE elektrárnou?
Je propojená s distribuční sítí, kde může způsobit poruchu s rozsáhlými důsledky?


Pokud projektant neprovádí výpočet rizik, tak to není projektant.
To je leda jouda, co neumí projektovat.

VYHL. 268/2009 Sb. § 36

Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách,  zejména v elektrárně,  plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,

Vy považujete poruchu elektrárny na soukromé stodole jako poruchu na veřejných službách? (Jestli to tak správně chápu(?))

Nicméně zrovna výše jmenovaná vyhláška 268/2009 Sb. mě přišla jako perfektní nástroj, na který se mohu odkázat, když není zřízena ochrana před bleskem u FVE. Akorát nevím, na co se budeme odkazovat po 1.1.2024, kdy tato vyhláška bude zrušena a v novém stavebním zákoně jsem žádnou spojitost nenašel. (Snad jsem nehledal špatně.)

A je pak tedy povinnost dodavatele systému FVE dílo odevzdat včetně provedení vnější a vnitřní ochrany před úderem blesku a přepětí.

Je to strašně jednoduché.
Budto analyza se zatříděním objektu, materiál a provedení pak dle oné třídy.
Nebo analýza není, no a pak vše v jedničce.

Pořád, pořád dokola se divím, proč lidi nečtou?



Podle vás není distribuční síť veřejnou službou?

Zákon č. 458/2000 Sb.

Pokus je to dobrý, ale v právní při by to těžko uspělo, protože je to účelové překroucení smyslu tohoto ustanovení. Technicky vzato samozřejmě distribuční síť může být ohrožena např. zavlečeným bleskovým proudem z FVE, ale §36 1b je zcela zjevně o stavbách výpadek jejichž služeb by měl rozsáhlé důsledky na veřejných službách přímo a nikoli o stavbách, jejichž prostřednictví m je ohroženo něco dalšího. Při vaší logice by možnost rozsáhlých důsledků platila pro každou stavbu připojenou k distribuční soustavě a uvedený výčet by byl zcela nadbytečný.

Mám to v souvislosti s FVE na stodole chápat tak, že když si na zahradě postavím lampu připojenou do sítě a vystavenou přímému úderu blesku, ohrožuji tím veřejnou službu distribuční sítě? To snad ne. Mohu tím ohrožovat leccos, ale veřejnou službu distribuční sítě??

Kde je tam něco takového je prosím napsáno?
Ten článek hovoří o poruše s rozsáhlými důsledky na veřejných službách.
A je jedno, jestli úderem blesku přestane elektrárna fungovat, anebo poničí všechno široko daleko.

Umím si klidně představit, že práskne do FVE, proteče to do distribuce, a odpálí to spotřebiče široko daleko, neb přepěťovky má málokdo. Způsobil tento stav poruchu? Způsobil. Způsobil rozsáhlé důsledky? No může. Na veřejné službě? Bezpochyby. Nehledě na to, že do toho dále vstupuje i zákon č. 458/2000 Sb.


Způsobené přepětí je též hádám mimo parametry kvality dodávané elektřiny.



Při každé ne. Pouze u těch, které jsou v písm. b) vyjmenovány.


Lampa je elektrárnou, či něčím, co je jmenováno v písm. b)?

Tady nelze než přejít vaši argumentaci  "proč lidi nečtou?".

Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách,  zejména v elektrárně,  plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,


Není tam napsáno "Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách ... zejména na elektrárně..."

ale "...blesk mohl způsobit poruchu.... v elektrárně..."

Navíc ten výčet není konečný, a je to názorná ukázka zařízení ve kterých by porucha měla vážné důsledky.

Lampa je ilustrativní příklad za účelem popsání principu, který poukazuje na nesprávnost vaší úvahy.

Zde to kol. Rojko dokonale vystihl.

Nejsem žádný právník, ale tady si troufnu střelit laicky od boku.
V písmenu b) není nic vyjmenováno, ale je tam uvedeno několik "příkladů" objektů coby zejména typických a v jejich kontextu vnímáno jde právě o škody z vyřazení těchto objektů z provozu, protože když nefunguje vodárna, neteče voda v domácnosti. Když nefunguje jedno nádraží, nejede vlak do druhého nádraží. Když nefunguje plynárna, zase neteče plyn někde jinde. Ale když nefunguje FVE na rodinném domě anebo když nefunguje lampa na zahradě, nic se z hlediska veřejných služeb neděje.  

OK, tak pak se na FVE žádná ochrana před bleskem nemusí zřizovat, je tak?

Já si myslím, že by se zřizovat rozhodně měla. Ale myslím, že to nevymůžeme zrovna tímto paragrafem, protože ten dle mého názoru míří úplně jinam. A přiznávám, že nevím, čím se to dá zcela jednoznačně investorovi "vnutit".

Tak na malé elektrárničce na poli asi ne. Na velké už třeba někdo zhodnotí, že jsou ohroženy veřejné služby. Bude to věc asi toho stanovení "malá" a "velká". Na budově je to v první řadě ochrana budovy, teprve potom se hodnotí další věci. Vezměme třeba anténní stožár důležité komunikace, jehož cena konstrukce bude stejná jako cena té stodoly. Ochrana stavby může být majiteli ukradená, ale bude ji řešit třeba z důvodu ohrožení osob v blízkosti stavby, protože tam nechá blesk doputovat po konstrukci. No a nakonec ještě tu ochranu dotáhne na maximální úroveň, protože vyřazením stožáru z provozu dojde k ohrožení veřejných služeb.

Vždy se velmi divím, když RTE ať začínající nebo prastarý se divý ,     když dám na nějakou střechu FVE proč musím přehodnotit hromosvodou soustavu!!  (zle)

Proč, protože už neplatí původní stav, kdy se s FVE nepočítalo.... S montáží FVE dáme na každou střechu haldu vodivého "bordelu" který se pak nějak chová.....při úderu blesku.
Když si namontujeme třeba novou anténu /stožár/ ,děláme určité opatření a u FVE do nikdo neřeší!
A to nejedná o cestu vyrobené elektřiny!To je na celý den pokec.

Dál to nemíním rozvádět!  (dance)

Ještě si dovolím reagovat na toto. Tento stav poruchu nezpůsobil. Poruchu způsobila "nezpůsobilost" odpáleného zařízení. Svým způsobem každá přepěťovka záměrně posílá energii do vodičů, které ji odvedou pryč od budovy. Takže s nadsázkou řečeno, když odrazíte nebezpečnou energii k sousedovi, zachráníte sebe, ale ohrozíte souseda. Je to zjevně společensky přijatá koncepce založená na tom, že soused si taky může instalovat přepěťovku, aby se ochránil a poslal zbytek přepětí k dalšímu sousedovi. Vnímám to jako protipovodňové zábrany. Každá zábrana ochrání bezprostřední okolí, ale zvedne hladinu vody kilometr pod sebou. Takže pokud ta hladina navýšená sousedem bydlícím kilometr proti proudu vadí, má se zábrana zřídit i tam a tak bychom mohli pokračovat až k moři.

Dovolím se vmísit do této zajímavé rozpravy.

1) Samozřejmě se montáží FV panelů na střechu pravděpodobně zásadně změní parametry nejen jímací soustavy, ale i SPD a tudíž by se měla před montáží provést Analýza rizik a z ní vycházet při umístění panelů a vedení od nich.

2) Troufám si předpokládat, že tvůrce vyhlášky (v roce 2009),  kde jsou uvedeny např. vodárna, plynárna, nádraží... etc. tak tou "elektrárnou" jistě neměl na mysli pár křemíkových panelů na stodole ;-),  ale třeba Chvaletice (když už ne Metelín). 

3) Když uvádíte tento scénář :
Tak si, při přihlédnutí k základním fyzikálním zákonům, dokážu představit dost "úzkých hrdel" v zasaženém objektu, kde by se bleskový proud mohl "vyřádit" a neměl by tak důvod trmácet se do sousedství.

Doporučuji podívat se na Nový občanský zákoník - oddíl Prevence, konkrétně § 2900 až § 2902.
V tom § 2902 máte v podstatě tak trochu i návod jak postupovat.

Prevence
§ 2900

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

§ 2901

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý,  kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

§ 2902

Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

Pokud stodola nestojí jen tak samostatně v poli, tak tam pak máte také:

§ 36
Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ...
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny.