Diskuse Elektrika.cz

Dostal jsem za úkol v práci výměnu motoru 24 V, 35 A. Motory v aplikaci jsou zapojeny jako derivační s reostatem v obvodu kotvy. Po namontování prvního ze skladových (starších) zásob jsem měřil odběr proudu za tepelnou ochranou a nestačil se divit.

První motor měl odběr 54 A! Posléze jsem namontoval druhý a ten měl dokonce 70 A.
Jinak v provozních podmínkách je odběrový proud od 20 do 25 A.
Když jsem u výše uvedených dvou motorů měřil odpor (za studena) budícího vinutí statoru, tak měly hodnoty okolo 0,3 Ohm.
Jak správně měřit vinutí,  abych si udělal představu o funkčnosti motoru?

Je-li to opravdu derivační a ne sériový motor, nezapojil jste jen kompaundní část vinutí?

Jinak u DC motorů se měří jen ohmický odpor vinutí. Ale pokud měříte odpor kotvy, musíte měřit přímo na komutátoru, na uhlících je "konstantní" úbytek napětí, který měření odporu ohmmetrem zkresluje.

Ještě pozor při měření proudu DC motoru.
Proud kotvy DC motorem s cizím buzením přímo úměrně závisí na momentové zátěži motoru. Proto pokud nepopisujete podmínky měření, není vypovídající.
 
A pozor na paradox DC motoru s cizím buzením, pokud mu "utrhnete" buzení, roste proud kotvou a otáčky nade všechny meze. Při zprovozňování motoru je nutné kontrolovat nejprve budicí proud motoru.

Ještě popíšu více o motorech. Jedná se o motory pro pohon ventilátoru topení v osobních žel. vozech. Motor má dva vývody z buzení 10 mm2 a dva z obvodu kotvy 1,5 mm2.

Dle mého názoru motory ležely dlouhé roky někde ve skladu a nejsou řádně odzkoušené.
Proto asi ty velké proudy. Níže je foto ze schématu, kde moc nerozumím propojce paralelně k odporu v obvodu kotvy.

Ne obráceně??

Také si to myslím. Buzení musí mít větší odpor než 0,3 ohmů.
Pokud je ten odpor zapojený do série s buzením a kotva "na přímo",  může to být zdroj problémů. Silnější dráty byla vždy kotva a slabé buzení.....

Přiznám se, chlapi, teď jsem už mimo. Nejsem motorář. Asi tedy buzení bude mít ten větší průřez? Ale ten odpor je standardně zapojený mezi slabé přívody, to by pak bylo zapojení špatné u více motorů.

Níže je foto originální dokumentace.

V prílohe vytiahnutý kus dokumentácie DC meniča Lenze.

E1 a E2 je field excitation - budenie. Cievka v statore.

1B1 a 2B2 je armatúra - rotor.

No, jasné, v prvním schematu je chyba (a asi ne jen jedna). To vás zmátlo a po připojení motoru nebyl v budicím obvodu odpor. Ten musí být opravdu ve slabých přívodech budicího obvodu. Vodiče 10mm² jsou k uhlíkům a ke kotvě.
Originální zapojovací schema to ukazuje jasně.
Nejprve odpojte kotvu a měřte proud v buzení na vodičích 1,5mm². Pak teprve připojte kotvu. Je možné, že je budicí odpor přerušený a proto bere motor tak velký proud.

>> Kurka

On je fyzicky reostat zapojený opravdu ve slabých přívodech. Naposledy jsem ho zkoušel měřit a tak jak byl nastaven, tak měl odpor cca 3 Ohm. Pak jsem ho přenastavil do vrchní polohy, kde vykazoval odpor 5,2 Ohm a celkový odběr motoru byl stále stejných 70 A.

Ale proč mám podezření na špatné motory? Zkoušel jsem na tom samém voze ještě jeden motor a ten jenom vrněl a odběr byl šílených 162 A!
Nemůže být opravdu příčina nadproudu poškození motorů?

Foto štítku motoru by nebylo?

Zrovna nejsem v práci, ale zítra budu, tak fotku udělám.

Marku,
a co tak změřit proud buzení při odpojené kotvě, jak radil MK ?
A zdá se ten proud mění při polohování reostatem?

Vypadá to na ztrátu buzení a pokud se motor jen vrní tak vlivem zbytkového magnetismu v polech. Prostě schází buzení.....pro věřte důkladně zapojení.

>> Bocek

Ano, to zkusím, až budu v práci. A otázka tedy, když by nebylo zapojené buzení, tak se motor roztočí zbytkovou remanencí?

DC motor může mít pomocné póly s kompenzačním vinutím zapojeným do série s kotvou.
Pak se může protáčet ( vrnět) jako seriový motor.
Také hlavní póly mohou mít remanentní magnetismus i když to magnetické póly bude slabé, ale může to ventilátor roztočit na 1/100 otáček.

Ztráta buzení znamená velký proud kotvy a skoro nulové otáčky.
Ten odpor v buzení je na regulaci otáček.

Tak problém je vyřešen. Nakonec byl motor opravdu špatně zapojený dle schéma topného systému. Mají tam chybu. Já to zapojil dle originální dokumentace a nejprve jen buzení, kde jsem měl odběr 3 A. Pak jsem připojil i kotvu a opět se zhrozil, když jsem viděl na měřáku 150 A. Po přehození vývodů kotvy byl již proud 23 A, což je v pořádku.

Toto moc nechápu, myslel jsem, že se má správně změnit smysl otáčení motoru, když se přehodí pouze přívody kotvy.

Marku,
jde volně rotorem otáčet na obě strany?
Vypadá to tak, že na jednu stranu je motor zabrzděný
a může se otáčet jen správným směrem, aby ventilátor
správně foukal. Ten proud 150 A jde do zabrzděného motoru.

Na prvním výkrese je u kotvy taková divná značka
jejiž význam nechápu. Nenaznačuje to nějakou brzdu na jednu stranu?
Bude to asi speciální motor určený pro toto topení....

To je značka ventilátoru. Jsou to ještě německá stará schémata od Bautzen.
Nezkoušel jsem točit rotorem na obě strany. Ale asi to bude tak, jak píšete.

Znacka vyzera ako dve zbiehave ciary v kruhu - ventilator podla DIN EN 12792.

Zase tak moc stará nejsou, určitě jsou vytvořena po sjednocení Němecek. Za socialismu jsme o počítačích a Eplanu nic nevěděli a poslední Slované na Lužici na tom byli stejně.

Chyba vznikla asi tím, že si pro DC ventilátor vytvožili vlastní značku, protože Eplan má ventilátorovou značku jen pro AC motor. A průběhem času si značku DC ventilátoru vyhezkali, ale prohodili graficky polohu kotvy a buzení. Pak stačilo upgradovat výkres na novou verzi, ten si nacucnul vyhezkanou značku a zmatení bylo na světě.
Jo bez počítačů bychom měli jen polovinu chyb, kromě hardwarových přibyly i softwarové.
Jak říká Murphyho zákon, sebevětší blbost vypadlá z počítače vypadá důvěryhodně (zejména je li výsledek na 12 platných míst).

že by byl úplně zabržděný bych neřekl. To by bral více. Kdyby bylo vinutí dělané na 10% ohmických ztrát, při jmenovitých hodnotách 24V a 35A (840W) je 10%  ztrát 84W. Odpor vinutí pro tuto ztrátu je 0,0686Ω. Nakrátko bez točení by motor bral cca 350A.

Spíš bych řekl, že jelikož je motor specificky vyráběný pro daný účel, má jen jeden směr otáčení a prakticky konstantní zátěž. Tak pro zjednodušení fixně, nebo brejlemi pootočili nosič uhlíků mimo neutrální osu a výrobně motorek zjednodušili - nemuseli vyrábět komutační póly.
Ale v opačném směru otáčení se z pomocníka proti jiskření komutátoru stává škodič - odbuzovač.
Ovšem axiální ventilátory mají  jednu vlastnost, že přiškrcením zání berou menší výkon proud. A obrácený chod vzduchu může ventilátor přetěžovat. Takže příčiny přetížení po reverzaci mohou  být různé.