Diskuse Elektrika.cz

Situace - novostavba, hromosvod dle projektu, přepěťová ochrana DEHN Ventil.

10m od domu kovový plot s kovovými sloupky zabetonovanými do nezámrzné hloubky. Výška domu 8,5m, střecha jehlan.
Prakticky ověřeno, že je vše funkční. Ověřeno tím, že před pár dny proběhl přímý úder blesku do jímače.

Uvnitř domu na spotřebičích žádné škody až na jednu cestu a to switch v datovém rozvaděči -> interkom na sloupku plotu.
Ano zde jsem zcela nesprávně neměl žádnou ochranu, interkom ještě nebyl finálně zapojen do switche, pouze kabel vedený po zemi v tech. míst. V rámci projektu nebyla tato část řešena, protože se nevědělo jak to přesně bude.... Prostě přišel rozkaz z velení, rychle jsem to zapojil s tím, že to co nejrychleji finálně dodělám, vyřeším ochranu atd.... Blesk byl rychlejší...

Teď tedy řeším ochranu jak něčemu podobnému zabránít. V první řadě mě napadlo vyřešit to pomocí ochran do vedení. Když jsem to začal nyní řešit více, tak myšlenka vede následujícím směrem:
1. Ochrana uvnitř budovy (na rozhraní zón). Ochráním switch, obětuju vybavení sloupku.
2. Ochrana uvnitř jako v bodě 1. a stejná ochrana i ve sloupku uzeměná k tělu sloupku.
3. Ochrana uvnitř jako v bodě 1. a sloupek připojit na uzemění domu.

Problém je, že s ochranou věcí mimo objekt nemám zkušenosti a nerad bych připravil smrtící past. Podle mě by žádný z bodu 1, 2, 3 neměl být více nebezpečný než stav bez ochrany, protože se bleskový proud na sloupek prostě dostane, jde jen o to kudy.

Propojit uzemnění domu s plotem a pokud by to bylo možné, tak v místech na plotě, kde bude technologie, tak udělat uzemnění.

A ten svodic na to UTP od interkomu pochopitelne taky osadit.

Ps:Ale asi uz to nikdy nebude potreba, vzhledem ke statistickym udajum uz do toho domku nikdy neuhodi :) Ale nespolehal bych na to.

Nemusí udeřit do domku. Znám případ, kdy dům stál kousek od stožáru VVN a při větších bouřkách to do sloupu pralo pořád.
Na jímačích se naindukovalo napětí, které než se daly svodiče pravidelně likvidovalo, co se dalo.

Ještě bych ten propoj provedl ve stíněném provedení a na obou koncích uzemnil.
Plot je kovový a tak slouží jako velká smyčka na kterou se indukuje vše, co se kolem šustne.

Tak to mne také kdysi napadlo. Představoval jsem si, že bych rozsel různé senzory po plotě a sbíral pro EZS aktuální stav. Ale pak mne napadlo, že takkový plot musísí být senzorem sám o sobě a sbíral by kde co.

Děkuji za Vaše názory. Provedu to podle bodu 3.

Jak píše pan Rotrekl je nepravděpodobn é, že by do domu bouchlo znovu. Prostě díra po granátu je dobrý úkryt. Ale na druhou stranu můj jímač se tváří velmi drze až vyzývavě. Okolní domy nejsou úplně blízko a jsou to převážně starší stavby bez hromosvodu a ještě je převyšuji. Geografie hřeben kopce, sever řeka, jih řeka, západ soutok těchto řek..... Trochu se tedy bojím, že budu někomu jinému plnit statistiku úderů....

Hluboký omyl, takhle statistika nefunguje.
A díra po granátu není dobrý příměr - správně je díra po posledním granátu. Při výstřelu se totiž dělo pohne, takže příští granát dopadne jinam. Takový mechanismus ovšem u blesků není, a i kdyby byl, platilo by to jen pro příští jeden blesk.

Znám místa, kde bouchlo opakovaně i třikrát za posledních 10 až 15 let v rozmezí několika metrů až desítek metrů!  Bouřková aktivita se v posledních létech zvyšuje.

Byť si názorů HH vážím, nesouhlasím s připojením stínění na obou koncích. Považuji to osobně za špatné řešení, kdy mi po stínění mohou "lézt" vyrovnávací proudy, které mohou způsobovat problémy, v některých případech i nefunkčnost, nebo zničení zařízení. Toto bych možná bral jen případech kdyby celý plot byl na jednom potenciálu se zemněním a PE v domě, což se jen těžko provádí dodatečně.

Tak to na jedné straně připojit přes bleskojistku.

OK, to už považuji za TOP řešení  (dance)

Honzo, ale tady v tomto případě psal HH o tom, že je třeba tak jako tak propojit plot s uzemněním domu, takže většina vyrovnávacích proudů poteče tamtudy (v poměru průřezů). A nejedná se tu o nějaké milivolty brumu v HiFi. Já bych to stínění připojil natvrdo na obou koncích.

Ne že bych nesouhlasil, ale zkušenosti z praxe mě varují před takovým řešením. Alespoń co se týká některých systémů a jejich rušení, nebo odcházení do křemíkového nebe.
Nicméně zde to "napadám" především proto, že nevěřím "dokonalému" propojení plotu s domem, když je plot už hotový. každá dodatečná úprava bude opruz a technický problém. O plném propojení bych by ochoten uvažovat v případě, kdy by se to dělalo od začátku s tímto záměrem a pečlivě by se hlídala kvalita prováděných prací. Zde bych uvěřil že rozdíl mezi těmito zeměmi bude skoro nulový.
Ale je to jen můj názor, třeba s tím mají další kolegové jinou zkušenost. budu rád pokud se o ni zde podělí.

Viděl jsem i switch, ve kterém se roztekl RJ45 konektor. Vedení cca 90m, stará průmyslová hala, stínění zapojené na obou koncich, vyrovnávací proudy, ...

On ten sloupek má sím o sobě celkem dobrou zem. Opravdu rozdíl oproti zemi domu je mizivý.
Což je taky důvod problému. V domě byly potenciály vyrovnány, ale zde byla v tu chvíli cesta k jinému potenciálu.... .

A ohledně statistiky je pravda, že se na to nedá spolehnout, proto to také řeším. V tom mém posledním příspěvku jsem to špatně formuloval....

Pokud opravdu dojde k dalšímu zásahu, tak dám vědět výsledek.....

No máš rozhodně pravdu v tom, že při tom řešení - jeden konec stínění natvrdo, druhý konec přes bleskojistku - je to odolnější proti náhodným poruchám typu zdegradovaný kontakt atp.

Připojení na obou koncích - vždy to dělá nějakou neplechu s přenosem dat, takže za mne určitě ne.
Pripojení na jednom konci - od jisté vzdálenosti x okolní úrovně rušení se na nezapojeném konci objevuje stojaté vlnění (teorie o jeho parametrech přenechám povolanějším ) a opět nastupuje rušení.
Připojení uprostřed s nejkratší cestou k zemi - pokud to uložení dovolí, je to za mne již hodně dobré...kolego vé možná rozeberou nedostatky...
Ovšem propojení obou uzemnění pomocí nerezové trubky, která bude ve své délce zároveň zemničem a kabel bude uložen v této - asi top co znám.