Pro srozumitelnost ocituji celý článek
7.6.17 "
Je li konstrukce rodinného domku či bytu zcela, či částečně z hořlavého materiálu, pak přívod
musí mítdoplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročující
m
300 mA
v souladu s ČSN 332000-4-482. Tento proudový chránič se obvykle umísťuje do bytové rozvodnice."
Po pozorném prostudování ČSN 33 2000-4-482 mi soulad jaksi uniká.
Norma má dva základní články
482.1 a
482.2. Každý článek se vztahuje k určitému, ale různému riziku vzniku požáru, a to takto:
482.1 Prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot482.2 Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcíchZatímco článek
482.1 (482.1.7) proudový chránič 300mA vyžaduje, protože riziko požáru u skladování a výrobě hořlavých hmot je vysoké, tak článek
482.2 takový požadavek neobsahuje, ale pouze požaduje správný výběr materiálů a správě zhotovenou montáž.
Je podle vás, revizní technici, tento striktní požadavek čl. 7.8.17 v souladu se skutečným rizikem staveb z hořlavých materiálů?
PS: Osobně jsem zastáncem používání chráničů ve všech rozvodech a vždy a všude, a proto je v každé revizní zprávě doporučuji. Velice mne však rozčiluje, když je v jednotlivých normách tolik nepřesností a odvolávek na jiné články, které spolu vůbec nekoresponduji
.