Diskuse Elektrika.cz

Klasicky bytový nebo domovní rozvaděč. Do něj jde kabel CYKY 4*10( NAPŘÍKLAD)
MUSÍ nejdříve vodiče tohoto kabelu jít na svorkovnici(třeba na DIN LIŠTĚ) a až ze svorkovnice na hlavní vypínač (rozuměj hlavní jistič),    nebo mohou jít vodiče přívodního CYKY 4*10mm^2 přímo do jističe (hlavního vypínače)?

Ptám se i proto, že je stále opakování, jak musí být přívod do hlavního vypínače být co nejjednodušší, protože vedle něj bývá přepěťová ochrana T1+T2(například Eaton SPBT12-280). A LOGICKY by měla být cesta k přepěťovce co nejkratší a nejjednodušší.

Tak ten kabel, je lepší zapojit do svorek hlavního vypínače. O0

U bytových instalací, kde nejsou žádné spínací jednotky, ale dráty se připojují přímo na jističe, stykače atp.,  tak bych řadovky neřešil, jednak si navýšíte velikost rozvaděče minimálně o jednu řadu, a druhak to nepřinese kromě více práce a více materiálu, nijakou extra přidanou hodnotu.

V momentě, kdy tam budu mít nějaké spínací prvky, myšleno nějaké reléové jednotky, jednotky od PLC atp.,  případně nějaké vývody kde se budou propojovat  nějaké ovládací vodiče, tak toto bych přes řadovky řešil, ale klidně jen tu část co nebude napojena přímo na jističe.

V dobách minulých,kdy byli rozvaděče výlučně ocep,tak byly vždy v rozvaděči eresky.Rozvadě č byl  pohledově estetičtější a profi proveden.Když jsem je vyráběl,tak neexistovalo aby svorky nebyly.
Osazovaly se i do většiny bytových,třeba jen tříjističových rozv.Toto upadlo masivním osazováním plast.rozv.,kde ve většině případů nebylo místo.Ve strojních skříních se svorky osazují  
i v současnosti.Ne vidím problém se svorkami i když jsou osazovány přepěťovky a jiné prvky, obzvlášť v dnešní době,kdy je nepřeberné množství různé rozvad.kosmeti ky.Spousta známých a spolehlivých výrobců rozvaděčů různých velikostí svorky nadále osazuje.

Podle konstrukce rozvaděče!!
Jinak je to lepší přímo na jistič /vypínač/ - čím méně spojů, tím je to spolehlivější . O0

Gro dotazu bude nejspíš.
Svodič před či za vypínač?

Věřím, že ten, kdo připravuje projektovou dokumentaci,
tak bude dobře vědět a znát, jak má navrhnout rozvaděč k dané aplikaci.

Klasicky bytový nebo domovní rozvaděč...... jak již napsal kolega Vít Rotrekl, někdy tak a někdy jinak. Podle technické specifikace. I domovní rozvaděč může mít podobu rozvaděče v průmyslu, kde obvykle svorky jsou.

Mám tomu rozumět tak, že se jedná o rozvaděč strojního zařízení?
Tak na prvním místě je dokonalý projekt elektro. Ten určuje zda svorky ano či ne.
Naše firma, v 92% případů, svorky neosazuje. U poslední zakázky, jsme měly osazen jako hlavní vypínač deon s In = 160 A. Tak to se napasoval přívodní kabel,  přímo na svorky toho deonu. Svorkovnice navíc je zbytečná. Samozřejmě se jednalo o rozvaděč strojního zařízení, a né rozvaděč pevné, elektroinstala ce. (dance)

Radšej by som videl zrovnanie potenciálu iba v iskrisku SPD, ..jak aj vo vypínači..

To já také. Na druhou stranu, když tam po bouřce polezu měnit vadný modul přepěťovky, tak vypnu hlavní vypínač a budu očekávat, že je to prostě vypnuté. Takže za mě, z logiky věci plyne prvně vypínač, pak přepěťovka. Jestli by to bylo opačně schůdné třeba s výstrahou "Pozor, pod napětím i při vypnutém hlavním vypínači" nevím. K tomu by se mohl vyjádřit někdo z místních revizáků.

K zamyšlení:
Jaký typ vypínače dokáže přenést dejme tomu 10kA 10/350 bez úhony?

Při těch mikrosekundách bych vypínači věřil...
Ale pokud je to vícepólový vypínač, uvádí výrobce impulsní napěťovou pevnost mezi póly? Jakou?

Potenciály 0V, 230V, 400V počas bežnej prevádzky, resp. vzdušné vzdialenosti v ističoch voči potenciálu blesku nevidím jak prekážku pre jeho neriadené vyrovnanie kdekoľvek v EI,..
I preto si myslím, že nájsť ten správny začiatok riadenia potenciálov nie je daný šablónovite, a záleží to nielen od konkrétneho miesta kde je rozvádzač s SPD umiestnený, ale napr. kus aj od typu toho SPD (či je to prioritne zvodič prúdu, resp. prepätia..)

Elektrikář by měl ve svých úvahách vždy vycházet z toho, že každý další spoj v elektroinstala ci je jen dalším možným poruchovým místem a tou nejsprávnější volbou je jeho eliminace.

Jasně e každý spoj navíc je možným zdrojem poruchy, možným přechodovým odporem,...

Ale z trochu jiného úhlu pohledu - krásně vydrátovaný rozvaděč, výrobek,  který měl vše vyvedeno na svorkovnici, působil úplně jinak než když se dnes rozholí kabel a každý elektrikář má trochu jinou představu kudy ty vodiče na svorky jističů a chráničů přivede

Kolegové Horský a Schwarz mají oba pravdu, byť se jejich odpovědi diametrálně liší. Jak to rozsoudit? Je to mimo jiné i o kvalitě materiálu a práce a také o požadavku odběratele a zkušenostech, šikovnosti elektrikáře.
Také je dobré přihlédnout k velikosti a vlastnostem rozvaděče a samotných rozvodů.

  Paušálně se to rozhodnout nedá!

Já třebas pocitově nemám důvěru ve výměnné moduly svodičů, prostě další spoj, věřím že zkoušený rázovou vlnou, ale taknějak se mě to nezdá.

Tu je skôr problém, že keď bude náhradný modul v budúcnosti potreba, nebude sa už vyrábať.

Ale no tak, Milane nejseš moc pesimistickej? (drinks)


To ale neví nikdo z  nás. o:-)

Jj.to je další věc.
Výměnné moduly bych čekal jen u varistorových, u jiskřišť s "neomezenou" životností nikoli.
Za sebe jsem zaznamenal jen dva případy výměny/poškození jiskřiště, v prvním dorazil "pan" blesk, kdy to odnesl nejen svodič ale i systém pospojení MET, v druhém to byla montážní chyba.
Celkem by mě zajímalo, jak jsou na tom s výměnou jiskřištových svodičů 25kA a výš další kolegové.