${title}

Minulý ročník jsme ve škole probírali pár metod k určení, kudy táhnout hromosvody, například "metoda valící se koule". Nebylo nám řečeno, jestli se něco z toho ještě používá, z čehož plyne má otázka: Jak se hromosvody určují v praxi a proč zrovna tak?

Literaturou jsem zasypaný ale chybí mi ten start. Pochopit to jak si to představit. Může mi to prosím někdo objasnit jinak, než odkazem na ČSN 34 1390 a 62 305?

Na ČSN 34 1390 zapomeňte, ta už 7 let neplatí.

Krok č. 1
Jak už bylo uvedeno je analýza rizika.
Aktuální řada norem ČSN EN 62305 ed. 2 rozlišuje 4 třídy LPS (tzn. ochrany před bleskem). Do které třídy který objekt spadá zjistíte právě onou analýzou rizika.
Jinak než analýzou to nezjistíte (např. pohledem z okna).
Analýza se provádí dle ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na webu jsou dostupné SW nástroje pro analýzu i zdarma, mi třeba nejlépe seděl Prozik od OEZ.

Krok č. 2
Máme třídu LPS.
Ke každé třídě určuje norma poloměry valivých koulí,  viz ČSN EN 62305-3 ed. 2, Tabulka 2.
Modelově nám např. vyjde LPS III, které odpovídá valivá koule o poloměru 45 m.
Vezmete si tedy váš objekt (modelově,  či v CAD, jak je libo),  a po úrovni terénu k němu přikutálíte kouli o daném poloměru. Všude, kde se koule dotkne objektu je potřeba uvažovat s nějakým způsobem ochrany (např. jímač,  o který se koule zastaví,  apod.).

Alternativa kroku č. 2
Samozřejmě jsou objekty, které vám koulí nevyjdou, nebo vyjdou blbě. Pak nezbyde než sáhnout po metodě ochranného úhlu (podle normy jsou přípustné obě metody). Jaký úhel bude jímač mít se počítá zase podle třídy LPS a podle toho, jak je vysoko nad zemí (např. pro LPS III pro jímač 5 m nad zemí je úhel 70 st.,  ale pro jímač 20 m nad zemí jen 48 st.).

Krok č. 3
No a pak je potřeba vyřešit ony dostatečné vzdálenosti.
Které se opět počítají,  podle rozložení a počtu svodů.
Pokud vám někde vychází velké vzdálenosti, tak je potřeba přidat svody, anebo použít nějaký izolovaný (a dražší) svod.

Tož v kostce asi tak.

Jaro je čas dobrých skutků, pokud jste z Brna, věnuji vám "hodinku" .

Ona je taková pěkná webová stránka KNISKA.EU a na ní je nejen elektronická KníŠka se spoustou zajímavých informací, ale i další dokumenty, nějaký Free SW, než tu probírat úplné základy, možná by bylo přínosnější, kdyby se "nejen studenti" seznámili s tím, co je na výše uvedených webovkách a pak jsme tu probrali to, co jim nebude jasné.

Z Brna sice jsem a Vaší nabídky si vážím, ale jsem zaměřen hlavně na slaboproud. O tohle se zajímám pouze na doplnění informací, ať nejsem úplný elektrotechnic ký analfabet a taky proto, že výklad na toto téma byl ve škole velmi strohý.

No to by ses mu pěkně odvděčil. Ačkoliv, dnes pracovat rukama, to není žádná výhra.

MOžná by popmohlo i jedno z mnoha pořádaných školení.

například:

Tak název mého oboru je "Elektrotechnik a - Automatizace" (to jest se zaměřením na automatizaci),  takže moc nepředpokládám, že bych někdy něco zapojoval na střechách, ale jeden nikdy neví, kde skončí a co ho zrovna bude bavit...

No, s tím už mám taky nějaké zkušenosti...