Diskuse Elektrika.cz

Dřevostavba, centrální chránič 300mA
vstup chrániče žlutozelený z můstku PEN
výstup světle modrý + můstek N (říkejme mu N1)

Ale následují "stáda běžných chráničů 30mA.
Je jasné jak je zapojit elektricky, ale jak označit vodiče?
Přijde mi divné, že zde na vstupu i výstupu bude světle modrý?


Moderátor - Původní nesmysl zněl: "Dřevostavba a centrální chránič  anásledné podřízené chrániče ?"

Aký by ste chcel? Svetlo ružový? Hráškovo zelený?

Všetky budú svetlomodré a rozlíšené budú návlečkami (bužírkami) s popisom.

A ten žlutozelený na vstupu do chrániče vám nepřijde divný, když tím vodičem teče vždycky jen pracovní proud a nikdy žádný proud poruchový? Z můstku PEN máte odbočit už modrým.

Za prvé - neskutečně mne děsí používání centrálního chrániče, kdy je všechno v objektu závislé na jediném kontaktu N centrálního chrániče. Obzvlášť pokud někdo používá značky výrobců, od kterých si neberu ani leták. Přitom 10x "kvalitnější ochranu před požárem" zvládají následné chrániče 30mA. Kdy konečně začneme používat tu kouli na krku a vyhneme se centrálním chráničům 300mA které nám nepřínášejí žádné výhody, spíš možná rizika

Za druhé - je zcela běžné že v jednom rozvaděči je více různých vodičů N, zapojených za různými proudovými chrániči. Tyto N vodiče (nebo svorkovnice) jsou značeny dle jednopólového schématu zapojení rozvaděče tak, aby nedocházelo k jejich "popletení",    což v praxi vede k jejich vybavování. Jakým způsobem jsou odlišeny, záleží na tomto schématu který k rozvaděči dodává výrobce a z bohatých zkušeností vám že to bývá přehledné a jasné každému odborníkovi, který jde rozvaděč zapojovat.


Jinak platí vše co popsali kolegové  (drinks)

Děsit vás to může, tečka.

Jak jinak splnit podmínku, že v dřevostavbě musí být takto chráněno vše tedy i společný přívod? RB obvykle bývá uvnitř a vedení tak vstupuje do stavby se zvýšeným požárním rizikem a mělo by tedy být podle příslušné ČSN za chráničem s citlivostí ne horší než 300 mA.

(Tedy asi by šlo dát tu část přívodního vedení například do nehořlavé chráničky - třeba do oc trubky, ale pokud je vedení nechráněno takovýmto způsobem, pak čl. 5.2 ČSN 33 2312 požaduje chránič. )

Tak trochu divné mě přijde, že tohle se dá nají v "návodu k proudovému chrániči",  že zeleno/žlutý může být přívod na svorku N
Za mě je to špatné, "zmatečné" a i kdybychom ho označili modrým proužkem jako PEN, i tak je to sporné

Ano, provedl bych jiné opatření. Nicméně zde se bavíme nad chráničem v rozvaděči uvnitř domu. Tedy se to netýká toho přívodu, ale vnitřního zapojení rozvaděče. Považuju prostě za blbost použít PCH 300mA a hned za něj "pověsit"  třeba další tři PCH 30mA. Ostatním to divné nepřijde?

Další zbytečný spoj kde hrozí problém. A že jsem podobných problémů s upáleným vodičem N viděl. Přiznávám že co se týká PCH to bylo pouze jednou, ale vnímám zde reálné riziko dalšího mizerného spoje, obzvlášť u levných PCH.

03 musí být esková pro vytvoření selektivity, takže vzít bratru 2500,- a tímto vlastně snížit kvalitu instalace chce fištróna (dance)

Dáváte RCD 30mA např. na plynový kotel, na vývody pro EZS, garážová vrata atd. atd.? Že ne? A právě proto je dobré předřadit zde diskutovanou třístovku a je rázem klid.

Mě by jen zajímalo, kam ji vrazíte, když by měl být vlastně chráněn už samotný napájecí kabel od ER (tedy, samozřejmě záleží na jeho uložení).

Dlouho jsem se ke jmenovaným zařízením řekněme zdráhal nasazovat 30mA.
Po jisté době zastávám názor opačný, praxe mě potvrdila myšlenku o tom, pokud dobře vyberu typ chrániče (např.G) a provedu kvalitní montáž pro kvalitní neprobijející výrobky, nemám se čeho bát.

Tady je potřeba zmínit vyjadřovací neobratnost normotvůrců. ČSN 332130 ed. 2 říká, že přívod musí mít doplňkovou ochranu chráničem 300 mA. Jedním dechem ho umísťuje do bytové rozvodnice. Za prvé je tu nevhodně použit termín „doplňková ochrana“,  protože ten byl už dříve definován a znamená naprosto něco jiného. Za druhé chránič umístěný v bytové rozvodnici těžko může chránit přívod do té rozvodnice. Takže logicky vzato to není tak, že přívod má ochranu, ale že je v přívodu ochrana umístěna. To je trošku rozdíl. ČSN 332130 ed.3 nám to vylepšila tím, že máme analogicky brát v úvahu ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 a přitom zkopírovala zbytek článku z předchozí ČSN 33 2130 ed. 2. Když se podíváme do 4-42 ed. 2, tak se dozvíme, že se chrání koncové obvody. Má to samozřejmě logiku, protože proč se zaměřovat na nějaký přívod, který je jeden, když koncových obvodů je řádově víc a riziko je tedy řádově větší. Takže ČSN 332130 ed. 3 vůbec nevadí, že odkazem na ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 se dostává do sporu se svým vlastním textem, když radí chránit přívod. No a korunu tomu dal samotný článek 422.3.9 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, který přímo říká, že pokud izolační porucha může způsobit požár, musí se použít chránič 30 mA. Takže my řešíme protipožární chránič 300 mA a jiný článek nám říká, že pokud izolační porucha může způsobit požár, musí se použít chránič 30 mA. Tomu tedy říkám normativní konzistence.

Nee, tak to přece není. Těch 300mA je maximální možná hodnota  (norm) Vždy může být přece citlivější, třeba 30mA  (drinks)


VNímám to podobně. EZSka má vlastní akumulátor a v případě delšího výpadku napájení, se mi sama přihlási s problémem a to mnohem dříve než přestane fungovat. Samostatný jističochránič pro případný plynový kotel, je také poměrně spolehlivou volbou s pouze teoretickým problémovým místem  (drinks)

Vždy se nechá najít nějaké spolehlivé a kvalitní řešení

Ale jo, samozřejmě max. 300 mA. Ale to na věci nic nemění. Každý předpis pro použití nějakého chrániče znamená max. jeho reziduálního proudu. Anebo v případě selektivního odstupu zase min.,  to je jasné.

Na konstrukci uváděnou Radimem jsem již párkrát poukazoval, výkon normotvůrců je na vrácení vstupného.

Milane, Honzo, byť si vás obou nesmírně vážím jako velikých odborníků v našem oboru, v tomto s Vámi nemohu souhlasit.
Nejsem zastánce profesního alibismu, který spočívá v nasazení ochran i tam, kde vlastně až tak neplní svoji funkci a z mého pohledu jsou prostě zbytečné.
Položme si ruku na srdce a přiznejme si, že už tak máme vše přechráněno a spousta všemožných ochran jen tahá peníze z kapes zákazníků a výrobce si jen mne ruce s obrovským úsměvem na tváři.
Poohlédněme se po množství ztrát životů ve spojení s používáním instalace bez do nebe vykřičených spásných ochran.
3/4 svého dosavadního života jsem prožil v obydlích a institucí bez ochran a tak si říkám, jak je možné, že jsem to vůbec přežil :-(

Ale to zase asi malinko přeháním....ja ko technik jsem samozřejmě pro zvyšování bezpečnosti, ale všeho s mírou.

Zažil jsem borce, co si musel nechat "rozbít" okno v garáži, aby se do ní dostal při výpadku RCD, který měl nasazený na napájecí přívod pro sekční vrata. A RCD samozřejmě v rozvaděči RD umístěném právě v garáži.
Takové řešení dovede udělat více škod než užitku.
Já vždy říkám, že to chce při návrhu elektroinstala ce vždy používat i selský rozum.

Pridám sa:

Do rodinných domov a chát postavených z horľavých materiálov je v súčasnosti vhodnejšie nasadiť viac 30mA RCD. Musia ich mať zásuvky a svetlá, čo je väčšina vývodov. Mnohým ďalším pevne pripojeným spotrebičom  30mA RCD nevadí.
A tam, kde je veľký unikajúci prúd, môže byť 300mA RCD určený iba pre tieto vývody.

Pre paranoidných norma 4-42 umožňuje použitie AFDD.

Prívod do domu by som uložil do minerálnej vaty.

a tím umožnil požár, protože kabel nebude dostatečně chlazený. :(

Kolego, tak snad při návrhu kabelového vedení počítáte s jeho zatížením a jeho uložení. Nemyslím si, že by musel být správně navržený kabel nějak chlazený.

Nic tě nebrání se mnou nesouhlasit, a onen 3F 300mA nasadit ve stejné hladině jako ostatní chrániče, tj. nebude centrální, okruhy o které se obáváš budou chráněny "jen 300mAů a vše za stejné peníze.

Chcel som napísať, že norma umožňuje použitie káblov s minerálnou izoláciou, ale nenašiel som žiadny vhodný na prívod do domu. Teda našiel, ale v Číne.
Tak je pre mňa druhé prijateľné riešenie  uložiť kábel do tepelno-izolačnej vrstvy. Sadra je lepšia pre chladenie kábla, no s vatou sa lepšie manipuluje.