|
|
|
|
|
Jiří Fuksa
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #4 kdy: 08.06.2007, 00:09 » |
|
To: Čermák Zajímavé téma pro diskuzi, škoda jen, že na konci platnosti normy. Narazil jste na problém, který mě již také léta trápí. A) Norma jednoznačně nestanoví o jaký obvod se jedná. Jestli vnější nebo i vnitřní. Ve Vašem případě, pokud by bylo zastřešeno i nádvoří, tak jednoznačně bude počet svodů, jak píšete 240m / 30m = 8 svodů. Vzhledem k tomu, že nádvoří zastřešeno není, připočítáváte dalších 120 m vnitřního obvodu tj další 4 svody. Je snad větší pravděpodobnos t zásahu bleskem u objektu s prázdným nádvořím, než u objektu plně zastřešeném? Paradoxně, čím budou budovy tenčí, tím bude větší i vnitřní obvod a tudíž i vyšší počet svodů? Můj názor - počítám jen vnější obvod. B) Rozmístnění svodů také není jednoznačně stanoveno. Norma praví, že má být na každých 30 m obvodu jeden svod. Nikoliv, že svod musí být po 30 m. Oporou pro toto tvrzení je i čl. 62, který praví, že svody mají být pokud možno rovnoměrně po celém obvodu. Když si uvědomím domy v řadové zástavbě, nebo tovární haly, které mají vždy svody stažené do dvorního traktu, nikoliv na ulici, tak by požadavku na rozmístnění svodů po 30m nevyhovovalo nic.
A teď konkrétně k Vašemu případu. Pokud chcete nabourat stávající řešení, projekt a výchozí revizi, tak by se jako řešení jevilo posoudit věže samostatně, pokud jsou nad 30 m, musí mít každá dva svody. A objekt zámku také samostatně. Potom by počet svodů byl nedostačující. Analogické řešení podle článku 148 pro kostely.
|
|
|
|
Radim Strycharski
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 08.06.2007, 08:06 » |
|
To: Čermák Nádvoří bych asi posuzoval tak, jestli je v ochranném prostoru či nikoli. Do ochranného prostoru se asi dostane spíš nějaký dvoreček ve městské zástavbě, ale ne větší zámek. Takže si mohu představit dvě spojené stavby do písmene L a budu požadovat svody i na vnitřních stěnách.
Jinak podle ČSN 341390 svody musí být každých 30 metrů, kdežto podle EN 62305 jsou stanoveny typické vzdálenosti s přihlédnutím k architektonick ým a dalším požadavkům. Vy nyní posuzujete objekt podle ČSN 341390, tak trvejte v revizní zprávě na 30 metrech. Nepsal bych to ale do závad, ale do závěru jako oznámení o porušení čl. 64, protože norma není závazná a projektant zřejmě provedl složitý výpočet rozdělení bleskového proudu, na základě kterého dospěl k projektu takovému, jaký je. Projektant nese hlavní odpovědnost za řešení. Já osobně jsem projekt na hromosvod ještě neviděl ( a to ani v mém posledním případě nového hromosvodu z roku 2005, který byl po třech měsících své existence zničen sesuvem sněhu). V případech rozestupu většího než 30 m to vždy uvádím jako závadu.
Jinak se striktně držím toho, co musí být a co má být. Zemní odpor nového hromosvodu 15 ohmů bude určitě časem vzrůstat, ale nevidím v tom vážnější problém, protože odpor má být 15 ohmů. Důležité je, že tam nějaké uzemnění je, což právě mnohdy není. Nikdo neví přesně, jaký je odpor v okamžiku průchodu bleskového proudu, ale je určitě mnohem menší než klasicky naměřených 15 ohmů. Je důležité, aby všechny svody byly tak nějak přibližně stejně uzemněné.
|
|
|
|
Rozmahel Vladimír
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 08.06.2007, 09:48 » |
|
Předpokládám, že věže v rozích jsou vyšší než ostatní hřeben střechy. Pokud ochranný prostor hromosvodu na věžích obsáhne zbytek ostatní stavby, jsou připojeny okapy, atd..., tak by to nemuselo být tak zlé. Pokud neobsáhne, je nutno provést hřebenovou jímací soustavu / předpoklad sedlové střechy / a počet svodů dle normy. Pokud je zemnič proveden správně dle projektu, nyní je celkem sucho, odpor 14-15 Ohmů by mohl vyhovět. Při pravidelné revizi a zjištění vysoké hodnoty lze případně nechat zemniče vylepšit. Ono striktních 15 Ohmů neznamená, že 16 Ohmů už blesk nepřemůže. Tato hodnota je stanovena s ohledem na uzemňování sítí TN. U objektu bez el.instalace není 15 Ohmů závazných. Samozřejmě platí, že čím nižší zemní odpor, tím lépe.
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #7 kdy: 08.06.2007, 10:23 » |
|
Neměli bychom zapomínat na omezující podmínku, která je u těchto staveb. Jedná se o povolení k zásahům do historických základů, které leze realizovat až po projednání s památkáři, kteří to podmiňují předchozímarch eologickým průzkumem, pokud tam třeba naleznou historickou dlažbu, pak jakkékoliv narušení nepřichází v úvahu. Možná takto řešený hromosvod byl kompromisem, mezi narušením lokality a minimální ochranou objektu. Je zajímavé, že většinou to vypadá následovně: Ochran před bleskem musí být co nejdokonalejší, ale na kopání můžete zapomenout. MOžná by bylo pěkné udělat hromosvod podle předpisů z roku 1769, to by se teprve divili, protože některé požadavky jsou přísnější než ČSN 341390 o dvěstě let mladší. http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze
|
|
|
|
|
|