Diskuse Elektrika.cz

Jak lze technicky provést přizemnění bodu rozdělení na soustavu TN-S v elektroměrovém rozvaděči (připojovací podmínky ČEZ),    který je umístěn na hranici pozemku zahrady vedle HDS, HDV k elektroměru je 2m. V místě není vytvořeno uzemnění. Vývod v TN-S 5x6 má sloužit jako přívod pro 15m vzdálený zahradní objekt, který nemá taktéž vytvořeno uzemnění.

To vedení od elektroměrovéh o rozvaděče k napájenému objektu je v zemi? Tam se nabízí při pokládce kabelu přiložit do výkopu pásek

Dobře, pásek vyvede u elektroměrovéh o rozvaděče do MET. Ale jakým způsobem je možné připevnit MET na elmektrom. rozvaděč, ten není obestavěn. Je možné upevnění provést na zadní část rozvaděče? Nebo kam? Rozvaděč je ESTA er212 NVP7P.

Já pořád nechápu problém.

Není nutné tahat pásek do rozvaděče, může se v zemi pásek (zemnič) spojit s drátem (uzemňovacím přívodem),  spoj je třeba ošetřit, a pokud to bude např. FeZn průměr 10mm, ten by měl dokázat "elektrikář" přivést do rozvaděče spolu s kabelem a pomocí vhodné svorky připojit

Vyvést pásek do kabelového prostoru ER, tam vhodnou svorkou, jakákoliv svorka se šrouby, a pod šroub pomocí kabelového oka přejít CYA10 a tu připojit na svorkovnici PEN/PE v ER.

Jste si jistý označením NVP7P? Není to celý pilíř NKP7P?

Nicméně, osobně bych volil raději přizemnění až u zahradního domku, obdobným způsobem, případně tam si můžete udělat jakoukoliv MEB.

Pozor, kvalitní příložková oka GPH zmizela z trhu, a to co lze koupit je strašný šunt, šroubky reznou hoodně rychle (ty jdou vyměnit za nerez) ale materiál základny se s Cu moc rád nemá, za podmínky přiložení na pozink (zejména ve vlhku),  ona mosaz jak kdyby orezla, jestli to vůbec mosaz ještě je.

Tohle není úplně nejšťastnější řešení, protože v podstavci se jednak vyskytuje často kondenzace a druhak je kryt pod plombou, takže dívat se, jak se měď se zinkem požíraji, znamená žadat o rozplobování.

Souhlasím, že by bylo výhodnější přizemnit až v rozvaděči zahradního domku.
Jako elegantní řešení bych viděl V4A od podstavce ER, kde by byla CYY10 napojena třeba pomocí  DEHN 301229 na ten drát, který by držela sonapka v kabelovém prostoru a na straně zahradního domku dle situace spojit se zemničem v základech a rozvaděčem.

Pozor též na případné uzemnění distribuce v blízkosti ER.

Ak do budúcna plánujete pre záhradný objekt po dotiahnutí pásoviny aj jeho ochranu pred bleskom,.. je vhodné pri inštalovaní pásoviny rátať aj s rizikom potenciálu blesku na tej pásovine..

U ER212 NKP7P od ESTA Ivančice není problém se do kabelového prostoru dostat bez rozplombování. Co se tče vlhkosti, tak jsem se zatím s tímto problémem nesetkal, čímž neříkám, že nemůže nastat. Spoj jsem měl na mysli např. pomocí pocínovaného lisovacího oka...

ER212 znám jen od DCK, tam se přední kryt plombuje přes spodní lištu rozvaděče na dvou místech.
Požadavek distributora na zamezení NO a hlavně se dají normálně složit a pak protahat kabely a ne jako dřív sešroubovat a protahovat složitě s rozvaděčem na boku, hozeném na okopu.
Kondenzaci omezí zásyp, ale pokud to není verze, která umí větrat průvanem, kondenzace tam je.
Z tohoto úhlu pohledu nepovažuji cokoli jemnožilového a různé kovy, kvořící článek za nejvhodnější trvanlivé řešení.

Je to nkp7p. Jestli tomu tozumím, tak je možné provést rozdělení v ER, kabel 5Cx6 položit do výkopu společně se zemničem (10cm pod). Zemnič vyvést do MET na zahradním objektu a sem napojit CY10 z domovního rozvaděče z PE můstku? Tzn. přizemnit bod rozdělení až po 15m od rozdělení na PE můstku? A zemnič v ER vůbec nepřipojovat? Myslel jsem, že se musí bod rozdělení přizemnit přesně v místě rozdělení na můstku PEN. Další věc je že ten objekt nemá zhotovené územní v základech, je na betonových patkách.

Když se podíváte na schéma na rozvaděči, uvidíte tam jen PEN (pokud nemáte nějakou novou verzi) a značku zemniče.
Za sebe bych použil CYKY 4x10 a drát V4A plus 3-4 sondy. Jeden konec v základu pilíře ER kvalitně spojit s můstkem přes CYY10 a druhý přitáhlout na MET objektu.
Trochu škoda, že na začátku stavby nebyl projektant, ty díry pro patky měly docela slušný potenciál pro vytvoření zemniče.
Jasně, záleží taky, jestli tam náhodou nemáte třeba skálu, pak je snaha o dobrý zemnič jaksi komplikovanějš í ale to by napovědělo měření rezistivity, což by opět zajímalo projektanta při návrhu soustavy.

Aj keď zastávam názor, že uzemnenia nikdy nie je dosť,.. tak to osobne vzťahujem ku konkrétnej  situácii, pre ktorú je uzemnenie účelové, ..resp. povinné..
To uzemnenie bodu rozdelenia v inštalácii si predstavujete, že bude slúžiť ako ochranné, pracovné, alebo obidva dokopy..? či dokonca na suplovanie PENu..?
Možno si len robíte zbytočné starosti tam, kde nie sú potrebné za každú cenu,..načo napr. myslí aj čl. 542.1.2..

Územněni je ochranné pro bod rozdělení z důvodu přerušení PEN při poruše (přizemněni), ,  bod rozdělení je v ER, Podotýkám, že není v místě ER, ani u objektu zhotoveno územněni.

Pokud se jedná po pouhých 15m, s klidem (není nutné) bych připojil zemnění na obou koncích. Nicméně v samotném elektroměrovém rozvaděči není zpravidla k provedení přizemnění volná svorka. Zemnění se připojuje nejčastěji na PEN v pojistkové skříni, která bývá hned vedle.
Rozhodně bych ale připravil svorkovnici MET pod nově zřizovaným rozvaděčem.

Ovšem k dispozici máme pouze pár nedostatečných informací od tazatele. Proto připomínám obligátní - projekt, realizace, revize. Má to prostě své jasné důvody. Pak nevzniká tolik otázek, ani rozdílných rad v pohledu na jakékoliv řešení. Protože vždy bude hodně záležet i na konkrétních místních podmínkách.

V  ER rozvaděči je můstek PEN s rezervou (svorky do 16mm2). PEN v PS je majetek ČEZ, to si myslím, že tam nemohu nic připojovat.

Tak je to správně. O0

Ono už len ten samotný výraz „prizemnenie“ je sám o sebe zvláštny,.. kus ani ryba, ani rak...

Pokiaľ ale chcete skutočne v plnej miere nahradiť PEN v prípade náhodnej poruchy, potom tá „náhrada“ musí mať jeho terajšie normové vlastnosti, ktoré „prizemnením“ nijak nedosiahnete.. .(to, že každé uzemnenie fakticky vylepšuje dajaký normový stav, ešte neznamená, že „vylepšiť“ je to isté ako „nahradiť“..

Vyrobiť na 15m uzemnenie, ktoré pri odpojenom PENe plne zvládne dlhodobo preťažovacie maximálky odberného miesta, skrat prípojky či hlavného prívodu v predpísanom čase, dá zabrať nielen pri jeho zriaďovaní, ale aj pri jeho následnom udržiavaní... (542.1.6...)

Suplovať PEN v náhodnej poruche naozaj kvalitným zemničom (napr. prepojením na distribučku) si viem ako-tak predstaviť na prevádzke s vysokou prioritou a častými revíznymi kontrolami PENu,..no pre záhradný objekt bez revízií..? ?..no, kto jak chce...(ja by som realizáciu takého návrhu revidovať nechcel...)

Kto sa nedokáže zbaviť PENofóbie, myslím že pre neho bude lepšie sa sústrediť  na „život PENu v bavlnke“, ..
No znovu,..kto jak chce...ja tu píšem len svoj pohľad, vy si svoje investície vyberáte..

Prosím vás ještě o upřesnění. Je vůbec "povinnost" přizemnit bod rozdělení? Pokud ano, kde a v jaké normě to najdu? Stále slýchám jak je třeba přizemnit tento bod. Pokud bych to tedy neprovedl, je to záležitost, kdy toto nemusí vyhovět revizi?

Jenže pokud uděláte bod rozdělení v ER a ten přizemníte až na konci, je to už jen pro PE.
Už proto je výhodnější zachovat TN-C až do domku a tam rozdělit a zemnič může paralelně propojovat PEN můstek v ER s MET, potažmo můstkem v okruhovém rozvaděči.
Ono je to i praktičtější, protože desítka líp snáší ty mizerný můstky v ER a připojit desítku z odvodu průběžně přes můstek na drát v základu pilíře není zas až taková práce.

V onom rozvaděči máte hnusnou levnou lištičku, kterou výrobce pilířů cpe všude.
S pořádnou svorkou či můstkem to nemá co společného.
Vrcholem zoufalství výrobce je typ oné lištičky do nevlhkého prostředí instalované v pilíři.
Predpokládá, že pilíř k zakopání do země bude umístěn na chodbě či obýváku (dance)
Asi nemají na zaplacení technologa výroby/kvality, takže rada zcela zdarma:
Do vlhka je určena lištička poniklovaná, viz např.katalog Elcon.

Výrobce pilířových rozvaděčů (např. DCK) má na svém webu podrobný návod, jak provést instalaci pilíře. Při jeho dodržení se pak uvnitř vlhkost z kondenzace nekoná.
Řekl bych tedy, že chybou není výrobce, ale samotná aplikace do terénu.
A že tyto pilíře osazuje 70% montážníku špatně, to víme.

Nie,..no v sieťach „T - tera“ ide uzemnením "navyše" skôr o vylepšenie ochranných opatrení..
Iný účel sa nevylučuje, no pri úmysle „nahradiť“ PEN by som bol nanajvýš opatrný,...
Predpokladám, že nikto si nezahrabe niekde ku prívodu do domu 20m pásoviny, a potom s kľudom odpojí PEN „do poruchy“... šak na skúšku, keď to funguje,, ..

Jedna věc je, že  se ojebává montáž, druhá věc je, že kondenzace je u plasťáků zkrátka vlastnost.
U starého dobrého tenkocementu se to neděje, protože si udržuje lépe mikroklima.
Dá se výrazně omezit doplněním ventilačních zátek, které jsou ale doplňkový sortiment DCK a ani známé velkoobchody je nemají skladem.
Odvětrání v soklu pilíře je samo o sobě nedostatečné, protože neudělá průvan a naopak natahuje akorát vlhký vzduch při změnách teplot.

Todle je, prosím, inovace DCK Holoubkov. A teď mi ten váš můstek PEN s rezervou ukažte.

ER je ESTA ER212 NVP7P.

Přestaňte se tím trápit. Použijte kabel CYKY 4x10 a bod rozdělení proveďte až v objektu, včetně přizemnění, svorkovnice MET a dalších důležitých věcí.

Začněte projektem. Shánění rad a "projektu" na netu, je velké riziko a ztráta času.

Ivančice v rámci rozvaděče zemní, Holoubkov nikoli?

A když budete zadávat projekt, zamyslete se trochu nad budoucností co by vás mohlo čekat za pár let, jestli není v dohledu nějaké další rozšíření, které by bylo výhodné napájet z toho místa. tohle musíte tušit vy, zkušený projektant se může na pár častých situací zeptat nebo vás nějak navést ale je fajn když to budete mít dopředu trochu rozmyšlené. Může z toho vyplynout potřeba přizemnění, přepěťové ochrany atd.