Diskuse Elektrika.cz

V jakém případě je nutno zdroj nepřetržitého napajení UPS připojit na ochranného pospojení?

V případě, že je v místě vyžadována zvýšená ochrana a UPS je od výrobce vybaven příslušnou vnější ochrannou svorkou.

Problém je, že Ups skoro nikdy nemá patřičný spoj pro pospojení.RT na takovou UPS beze spoje pro pospojení,umístěnou v rozvodně napsal zavadu.V kterých místech kromě koupelny je potřeba pospojení?

V rozvodně?  :o
Jak jsou tam stanoveny vnější vlivy?

Na vnější vlivy si již nevzpomenu,ale prostředím neargumentoval .Nutno pro vyrovnání potencialů s okolnímy rozvaděči.To bych musel UPS spojovat v místnosti z radiátorem?Vnější svorky na pospojení na UPS nejsou.

Tak není co řešit.
I kdyby bylo proč pospojovat, není jak (kam).  :-\

Ok ,asi mě stéjně nezbyde nic než to pospojit na pod nějaký šroub je to RT investora.V případě ,  že větší UPS 40KVA a více ochranou svorku mají je potřeba spojovat s ostatnímy rozvaděči v rozvodně kvůli rozdilu potencialů? Vnější vlivy jsou zřejmě prostředí normální.   

Nevyjádřil se RT poněkud nepřesně?
Výstup UPS je zpravidla síť IT. Nechtěl z toho udělat TN tak, že by jeden pól spojil s PE potenciálem?
Tak je trochu problém se splněním požadavku ČSN 33 2000-4-41, ed.2 na uzemnění a u menších UPS s maximálním výstupním proudem a požadavkem na dostatečný proud, který dostatečně rychle "odpojí od zdroje" spotřebič v případě izolační závady.

Jednalo se skutečně o ochranné pospojení.Konk rétně tato UPS může mít výstupní síť TN-S(při nevypinatelném vodiči N)nebo TT,IT(při použití OT+ hlídač izolačního stavu) Jde o klasické zapojení bez oddělovacího trafa.Vodič N je v UPS průběžný a síť je totožná na výstupu s veřejnou sítí t.j TN-S(potřeba ověřit,zda vodič N není před UPS vypínaný)

zařízení UPS mívá zvýšený unikový proud ochranným vodičem,musí se i normálním prosředí řešit pospojení?

Nevím, jakou velikost považujete za zvýšenou, ale jak píšete - přívody UPS jsou vybaveny PE vodičem, tudíž "zvýšený" unikající proud má kudy odtékat.
To není důvod k dodatečnému pospojování. Zřejmě proto nebývají UPS výrobcem vybavovány vnějšími ochrannými svorkami.  (no)

Nikdo kromě výrobce nebo jím zmocněného subjektu nemůže na žádném výrobku dodatečně vnější ochrannou svorku "dobastlit",  jestliže tato možnost není výslovně uvedena v dokumentaci.  (!)

Připojení čehosi někam jinam (např. pod šroub krytu) je navíc závada dle ČSN 33 0360 čl.1.1.  (norm)

Nezávidím vám vaší pozici, protože buď se budete snažit nesmyslný požadavek RT vyargumentovat a můžete být za kverulanta a nebo to "nějak" uděláte a potíže mohou přijít z jiné strany.  :-[

Jedná se o výrobek, základní doklad je dokumentace výrobce. Pokud má RT dojem, musí ho podpořit příslušným článkem normy, který to nařizuje.

Přesně tak. Na dojmy RT není v RZ místo.
Buď ví, nebo si svůj prvotní dojem musí ověřit. Výsledkem však musí být jasné stanovisko, opírající se o přesně uvedený zdroj.  (norm)

Ochranné pospojení jsem odmítnul dodělat z odvoláním na ČSN 330360.Investo r mě po předložení příslušné normy a průvodní dokumentace k UPS,dal za pravdu.Pozval druhého RT ten mě zase pro změnu tvrdí,že impedance vyp . smyčky na výstupu UPS je příliš vysoká.Je nějaká norma jak přesně revidovat UPS.

A jak ji měří a podle čeho vyhodnocuje její velikost? Některé měření by mě opravdu zajímala, další z legračních smyček je třeba měření smyčky za frekvenčním měničem.

Měřil stejně jako na vstupu!!! vysvětlení ,že UPS při přetížení přechází na el.bypass a pak je impedance stejná jak na vstupu nepochopil.Už měto ......

To je pěkná kravina. Impedance za UPS (ve stavu, kdy je vstup bez napětí) se prostě změřit nedá. Možná u velkých.
U frekvenčáků je problém s velkým množstvím neharmonických průběhů, u UPS zase rychlá reakce na přetížení.
ČSN 332000-6 dovoluje náhradní metodu. Výpočet + ověření spojitosti ochranného obvodu.

UPS na vstupu i výstupu napětí měla,když ji měřil.

Při normálním měření za běžnou UPS měřící přístroj naměří nesmysl.

TO Plesník: Vy tedy ale máte smůlu na "experty"!  ;D
Nebo že by to byla nějaká krajová záležitost? Můžete alespoň zhruba naznačit region, v kterém působí takovýto "materiál"?  (doh)

PS: A nesvěřil se ten druhý RT k čemu vlastně potřebuje znát impedanci za UPS?
On zná konstrukci té UPS natolik že ví, jak reaguje na přetížení nebo zkrat?  :-[

jelikož jeto kraj ve kterém žiji i já necham si to pro sebe.Spíše si myslím ,že je to věkem RT a tím že UPS pořádně neviděli.

Keď som sa o meraní impedancie bavil so servisákmi od jedného výrobcu, tak mi odpovedali, že jediné čo môžem urobiť, je merať impedanciu za UPS v stave BY-PASS.
Je na to niekoľko dôvodov:
- Pri stave On-Line nenamerám pravdivé hodnoty
- pri ostrovnom režime namerám nepravdivé hodnoty alebo nenamerám nič.

Jediné na čom záleží, je správne pospojovanie. V prípade havárie UPS (napr. prieraz) je aj tak výstup spojený so vstupom, čiže na napájaciu sieť.

Vážený pane Plesníku,
moc vás prosím mohl byste zde uveřejnit typ Vaší UPS?
Deklarovaný průběžný N vodič je u UPS docela vzácnost a sbírám typy UPS, které tuto vlastnost mají. Je to jediný typ UPS, který lze použít pro zálohování řízení přepínání sítí a měření v rozvodnách, neboť zde  je vetšinou vždy používán PEN vodič v ovládáních i měřeních a rozdělení na N není možné (leda použitím jednoho až dvou oddělovacích transformátorů ale to pak díky jejich jištění klesá spolehlivost zařízení a navíc velké trafo před či za UPS nedělá dobrotu).
Jinak ze svých zkušeností docela dobře chápu požadavek prvního revizního technika na pospojení kovového krytu UPS, je-li umístěna uvnitř rozvaděče s krytím IP00. Stačí vyfouklý oblouk z deonu, nebo upadlý kablík měření nebo ovládání a velký zkratový proud půjde z kostry UPS jen přes 2 přístrojové zásuvky a skrz přívodní šňůry UPS (pro místní zkratové proudy  komického průřezu) . Takže poruchový proud pěkně do spirály provaří a prozkratuje ony přívodní šňůry a zálohované ochranné a měřicí obvody budou provádět zajímavou činnost.

Někdy mi to připadá absurdní, že elektrikář neumí kvalitně a podle norem doplnit UPS o vnější ochrannou svorku (kdo to neumí není elektrikář),  přitom výměna baterií mnoha UPS se smí provést i za provozu a to se musí fungující UPS otevřít za provozu laiky... Při tom vnitřních ochranných svorek mívá UPS několik. Asi jako elektrikáři ztrácíme při strachu z nekvalifikovan ého  zásahu do zařízení pud sebezáchovy a zdravý rozum. No oni nás z toho Asiati vyléčí některými svými finálními výrobky. Snad si pak svou profesní hrdost obnovíme a svoji kvalifikaci se zase naučíme využívat.
 
Na jednu stranu se hnidopišsky pinoříme, na druhou se nikdo nezajímá, jaké zplodiny tvoří a jak vybuchuje olověný akumulátor plný gelu s kyselinou sírovou při požáru rozvaděče a jestli smí být proto UPS v poli rozvaděče a co to udělá s kabely v kanále pod UPS. Pro stromy (spíš křovíčka) občas není vidět les.

Já vím, specíální UPS pro rozvaděče a rozvodny nejsou, tak zodpovědnější projektanti loví speciální parametry UPS kde se dá - automatický náběh UPS po vybití, průběžný N vodič, dálkový poruchový kontakt UPS...Když takovou UPS seženete, ještě rádi si sami do ní necháte udělat vnější ochrannou svorku, to mi věřte.
Méně zodpovědní nebo méně erudovaní projektanti tam dají UPS nejlevnější, vše je navenek OK, při předávce to funguje, pak najednou při funkční zkoušce simulované nebo skutečné UPS přepne do zálohování a zjistí se žehem, že tam není průběžný N vodič a nejen že nenaběhne kogenerace, ale dokonce po obnovení napájení v síti nenaběhne řízení rozvodny, protože ho blokuje řízení kogenerace a než se potmě za svitu nouzových světel přijde na příčinu závady,  končí předčasně večerní hokejový zápas či koncert a vrací se vstupné divákům nové sportovní haly (protože by došly i bateriové nouzáky a oni se ven nedostali vůbec) - to se fakt stalo.

Pro druhého revizáka tu přikládám jeden poučný článeček, už jsem ho sem dvakrát dával, ale je jako mnohé užitečné zakletý někde v odborné části archívu.