Diskuse Elektrika.cz

Kde by som nasiel stare znacenie vodicov a kablov hlinik alebo med. pevne vodice obalene gumou a platenou izolaciou?

Nevím, jestli je to do r.50, tab. viz obr.

ČSN 34 7710 - sdělovací dráty a lanka

B - opředení bavlnou jedenkráte
H - opředení hedvábím dvakrát proti sobě

L- lak
S - smalt
G- guma
E- polyetylen
GZ- zesílená guma
U- polyvinylchrod id
X- opletení vlákninou

SHL- smalt, opředený hedvábím a lak

Vidím v seznamu pouze Cu a Al vodiče....
Ale sem tam vidím v zásuvkách a světlech,rozvaděčích vodiče opředené látkou v gumě ,  ale není to měď...
Je to takové tvrdé (tipnul bych si na nějakou slitinu),asi poměděné (nebo bylo, když to vyrobili)...
Stavby někdy  koncem II.války nebo do 50. roku minulého století?

Také jsem se s tím setkal, ale byly to měděné dráty s povlakem cínu, nebo stříbra.
Stačí víc říznout, nebo zapilovat...
Víc jsem to nezkoumal, abych zjistil pravý stav věci.

Taky jsem se probojoval do původní instalace asi z roku 25. Izolace rozpadlý hadr. Vodiče měď, průřez tak 0,8. Nějaký povlak. Světelný obvod.

Poměděné železo se v dobách nedostatku používalo mimo instalací běžně i na telegrafní dráty.
Dnes se s ním šidí koaxiály, nebo se z toho vcelku smysluplně vyrábí trasovací vodiče (viz např. Copperhead).

Je k nevíře, jak dokáže instalace 80 a víc let stará instalace fungovat do dnes s minimální údržbou.

Ty hadráky se jmenovaly ANG v hliníku a NG v mědi.To N značilo napouštěné opletení a G gumovou izolaci na vodiči.Měď byla pocínovaná, protože vlivem síry použité v gumě černala na povrchu.Jako vodič se možná někdy používala nějaká náhražka v době nouze ale já jsem se setkal jen se ztvrdlou mědí, jestli to tedy nebyla nějaká slitina.Je fakt, že ty průřezy se používaly menší ale na druhou stranu pantáta měl na dvoře osvětlení 15W žárovkou a největší žrout a vymoženost byla žehlička nebo vařič 600W. :)

Nutno podotknout že spousta těhle instalací měla odjištěný přívod 25A pojistkou (v lepším případě jednopólově) a průřez <4mm².

Ve 20. a 30. létech se v pevných instalacích používaly zejména vodiče N a O.

Vodiče N byly izolované opletením v několika vrstvách. Opletení bylo napuštěné voskem nebo asfaltem. Materiál vodičů byla měď nebo mědibronz (tvrdší vodiče) s povrchovou úpravou obvykle cínováním, vyjímečně stříbřením. Používáno pro pevné instalace v plášťových trubkách.

Vodiče O byly izolované pouze opletením v několika vrstvách a sloužily zejména pro nízkonapěťové rozvody do 150V - tedy zvonky, telefony a pod.

Vodiče O existovaly též se slaněnou žílou a ty byly používány jako pohyblivé přívody spotřebičů pro běžné síťové napětí. Opletení bylo silnější a bývaly dvě žíly zakroucené spolu.

Ve druhé polovině 30. let se začaly používat vodiče NG, kde základní izolace vodiče byla gumová a navrch bylo napuštěné opletení. V průběhu války se nahrazovala měď hliníkem  a vodiče se začaly označovat ANG, aby byl odlišen materiál vodiče.

Pokud se v instalaci objevuje jeden vodič světlý je to vodič N (PEN).

Poměděné nebo pozinkované ocelové vodiče se používaly na vzdušná venkovní vedení telefonů a telegrafu.

Existovaly i různé speciální provedení vodičů a kabelů, například kabely k motorům v     továrnách a zemědělství, které měly slaněné žíly typu O a plášť byl kožený, podélně sešívaný, později gumový. Obdobně existovaly vodiče s olověným pláštěm určené na povětrnost nebo uložení do země.

Asi bych se přiklonil k poznatku kolegy Janečka...


Tipnul bych si na nějakou slitinu s menším obsahem Cu. Je zajímavé, že fáze byli tahány tak 2,5 mm  a N možná 1,5-1 mm. PE byl zase silnější.

(Bylo to instalováno koncem II.války a těsně po ní)

Něco z historie

Ano, ale trochu novější, to už je konec padesátých a šedesátá léta.