V minulosti som sa stretol s názorom, že ak použijem do domového rozvadzača miesto hlavného vypínača istič, musím dodržať selektivitu , to znamená, že ak mám vonku 25A istič, za ním môžem dať len menší,(20A) , ak by som pokračoval s vývodom niekde napr,do hospodárskej budovy ,kde by bola ďalšia ističová skrinka opäť o stupeň nižšie istenie a ľahko by sa mohlo stať, že nakoniec na zás, okruh by som mohol dať sotva 10A. Pri použití hlavného vypínača by k tomu nedošlo. Neviem čo je z toho pravda a čo hovorí norma, ale keď sa tu diskutuje na podobnú problematiku, bol by som rád , keby Ste mi niekto túto problematiku objasnili.
Ďakujem.
Myslím, že je třeba si pouze ujasnit proč jistič a ne vypínač.
Pokud je důvodem osazení jističe "pouhé" nahrazení vypínače, pak může být použit prakticky libovolný s parametry nejbližšími vyššími než mají prvky v napájecím řetězci - tzn. že on se samočinného odpojení nemusí nutně účastnit.
Je-li ovšem důvodem k volbě jističe namísto vypínače např. ošetření maximálního soudobého odběru rozvaděče, pak tento jistič musí být navržen tak, aby svou úlohu zvládl.
Pokud jde o selektivitu, myslím, že stále platí, že vypnout poruchu musí jistící prvek neblíže k místu poruchy
Proto ono odstupňování (kupecky ob hodnotu) In jistících prvků. Navíc ochranu proti naproudu obstará zmíněný nejbližší prvek a ostatní nadřazené vlastně "pouze" chrání přívodní vedení proti účinkům dostupného zkratového proudu.