Diskuse Elektrika.cz

Prosím vás - môžu byť dátové káble volne položené alebo musia byť v chráničke alebo v káblovom žlabe?. odstraňujem revízne závady a mám takúto závadu : , ,  slaboprúdové rozvody sú volne položené ,  alebo sú upevnené na bleskozvodom vedení  čo je v rozpore s STN,,  . môžu sa križovať tak že káble sú položené a nad nimi je bleskozvodové vedenie?. no snáď sa to dá pochopiť .:)  :) ďakujem za odpovede.  

#116#

Na střeše by nemělo být nic volně, kvůli větru a dešti. Vše je třeba připevnit. Vedení nemá bránit přirozenému odtoku vody, protože jinak způsobí hromadění různých zavátých nečistot, v nichž se drží vlhkost a časem to poškozuje střechu. Chránička chrání kabel před UV zářením a drobným mechanickým poškozením. Také poskytuje určitou izolaci při křižování s hromosvodem. Vést kabel po hromosvodu považuji za nešťastné a nezodpovědné.

Vedení sdělovacích kabelů po hromosvodu je bohužel u menších telekomunikačn ích firem běžné. Vypadá to, jako kdyby tu práci dělali zadarmo nekvalifikovan í lidé, bez znalostí elektrotechnik y, s nechutí k práci a bez osobní odpovědnosti za hotové dílo.

Nevím jak vy, ale já jsem viděl kvalitně odvedenou práci telekomunikačn í firmy naposledy někdy v roce 1995 od pracovníků telekomu.

Něco na dané téma:
Internet a hromosvod (http://www.kniska.eu/kniska/zajimavosti/Internet%20a%20blesk.flv/view)

Nevím ja Vy, ale já co jsem viděl tak po "internetářích" je na střechách všech domů katastrofa...
U nás se rozmohl boom zvaný bezdrátový internet /jak se píše,u nás asi jeden nejvíce preferovaný přístup na net v Evropě ze všech zemí EU/ a firmy nejraději používají hromosvodové vedení jako velmi dobrý a kvalitní držák kabelů......mo ntážní firmy si s tím vůbec nelámou hlavu....je to velice lukrativní práce, za hoďku máte udělaný přístup na net bez problémů...? >:( >:(

...a říká se tomu "instalace za korunu".

takže keď pôjde ten dátový kábel v chráničke cez bleskozvod tak je to ok? . Keby nie tak si to neviem predstaviť čo s tím ,jedine potom zrušiť celú inštaláciu a začať od piki.  :)

TO: lolo> asbyste si představil jak se to má provést, tak se podívejte do norem pro ochranu před bleskem a pro kladení vedení a řiďte se platným projektem. Pak to bude o.k.

Kde by tato skupina měla projekt, mají jej v hlavě protože není potřeba a stojí peníze! Jsou to mistři světa! A to ještě  neslyšíte odpovědi  majtele/investora domu! To je teprve erotický zážitek!  ::)  Pak nezbývá nic jeného než vytáhnout hromničku a čekat že  práskne přeně tam  kam chceme....

, ,platný projekt?,  no to by som chcel vidieť :) . TAKTO: vyliezol som na strechu a skoro som odpadol ,  tie káble sú prichytené  IZOLAČNOU páskou ! o bleskozvod. po rovnej trase som oddelil káble od bleskozvodu (do lišty )ale na nektorých úsekoch sa križujú . buď by som musel rozobrať  bleskozvodové vedenie alebo odstaviť budovu( majitelia o tom nechcú ani počuť ! veď to všetko funguje ,  vysoká škola) a celú kábeláž natiahnuť nanovo . skúsim si naštudovať tú normu (keď ju nájdem :) lebo presne neviem čo hovorí  ) .

     O kabelech na střeše se pořád mluví a kritizuje se, ale ještě jsem, nevyděl srozumitelný návod/popis toho jak to má být správně.

     Pokusím se tedy sám o popis toho jak na kabely na střeše, dle mého názoru jsou dvě možné a správné varianty (když vynechám 3. a úplně nejlepší variantu a to kabely na střechu nedávat):

1.
     Kabely budou/jsou na střeše umístěny v ochranném poli jímací soustavy dostatečně oddálené (případně izolované) od jímacího vedení, svodů a kovových prvků s nimi propojenými (dostatečnou vzdálenost nutno vypočítat dle rozměrů budovy a parametrů bleskosvodu, výpočet dostatečné vzdálenosti bude doložen a uložen u technické dokumentace bleskosvodu),  čistě orientačně vzdálenost menší jak 0,5m je takřka vždy nedostatečná, vzdálenost větší jak 2m bývá už většinou OK.

     Pokud jsou kabely na malé bezpečné napětí, není z hlediska bezpečnosti nutné je umísťovat do chrániček, ale je nutné řádně je zajistit proti pohybu. Z hlediska životnosti kabelů (jejich ochrany před povětrnostními vlivy jako déšť, UV záření, …) je nanejvýš vhodné je umístit do chráničky např. trubky odolné proti UV záření např. Kopos APAFS katalog str. 90 http://www.kopos.cz/docs/pdfs/eum03_trubky.pdf

     Kabely na napětí vyšší než bezpečné nemají na střeše z hlediska mechanické ochrany a ochrany před povětrnostními vlivy bez chráničky co pohledávat, vždy je nutné použít vhodnou chráničku.

     Jelikož varianta 1. je na stávajících budovách v reálu těžko proveditelná následuje varianta 2.

2.
     Kabely jsou/budou na střeše umístěny do kovové trubky či kovového plně uzavřeného žlabu (žlabu s víkem) v celé své délce bez přerušení až do svého vstupu do objektu (tím bez přerušení myslím, aby nebyly někde trubky či žlab vodivě přerušeny a aby nevykukovaly nechráněné kabely, nutno používat vodivé spojky/přechodky),  trubka či kabelový žlab musí být spojeny s bleskosvodnou soustavou, dle možností co nejblíže svým koncům, dále musí byt spojeny při každém křížení či přiblížení k bleskosvodné soustavě + cca min. každých 10m by měli být propojeny.
     Trubky např. Kopos katalog str. 93, 100-103
http://www.kopos.cz/docs/pdfs/eum03_trubky.pdf
     Žlaby např. Kopos
http://www.kopos.cz/docs/pdfs/kns_cz_3_kabelove_zlaby_MARS_nerez.pdf
http://www.kopos.cz/docs/pdfs/kns_cz_2_kabelove_zlaby_MARS.pdf
http://www.kopos.cz/docs/pdfs/kns_cz_1_kabelove_zlaby_JUPITER.pdf
     Mně by se osobně líbil u trubek hliník a u žlabů nerez, protože už vidím, jak budou pozinkové komponenty řádně ošetřovány (natírány) proti korozi.

-------------------------------------------------------------------

     Pro obě varianty je vhodné/nutné
- co nejkratší a nejinteligentn ější cestou opustit střechu a vstoupit do budovy, např. u panelového bloku sjet co nejkratší cestou z anténního stožáru kovovou trubkou propojenou vodivě se stožárem až ke vstupu do objektu a kabelové propojení dalších x vchodů realizovat přes suterén.
- používat kabely se stíněním, stínění v prvním rozvaděči apod. propojit na hlavní pospojování.
- použít přepěťové ochrany v prvním rozvaděči apod. po vstupu do objektu.

-------------------------------------------------------------------

     Jestli se v něčem mýlím pan Hájek bude jistě tak laskav a opraví mě, nebo doplní co jsem opomněl, abychom to tu měli už pro jednou vyřešeno.

V praxi si správné řešení lze prohlédnout na instalacích zařízení mobilních operátorů na střechách (antény GSM),  tam to bývá obvykle provedeno tak jak to má být (alespoň co jsem viděl).

TO:XL
Operátoři mobilní tam nepustí samouky, protože v případě zásahu bleskem jdou se ziskem do mínusu....prot o ta profesionalita ....
Jinak souhlas s Vámi...

Nápad

Co sem hodit fotku jak to má vypadat SPÁVNĚ a fotku jak to vypadat NEMÁ

je to pravda, niektori slabosi su horsi ako murari.robil som na jednom obchodaku a namontovali internetovu antenu na jimaciu tyc bleskozvodu, otrasne,ale nie k tomu. K odpovedi kolegu ALCR ,radsej by som pouzil nevodivu chranicku, pretoze ked kovovu chranicku pripojite priamo o bleskozvod,tak pri udere blesku to bude take iste ako keby boli tie kable na vedeni bleskozvodu.

     Dle mého názoru, když není kabeláž chráněna oddálením, nebo odizolováním (např. vodiče HVI) dle varianty 1. tak nevodivou chráničku nemůžete použít, musí být vodivá a propojená s bleskosvodem, aby byla na stejném potenciálu a vytvořila kolem kabelů stínění/Faradayovu klec.

Ona to tak úplně nebude Faradayova klec. Princip Faradayovy klece je vyrovnání potenciálu uvnitř klece a kde není rozdíl potenciálů, tam nemůže téct proud. Jenže tady je uvnitř chráničky kabel, který pravděpodobně bude na jiném potenciálu než chránička, takže se to celé bude chovat jako kondenzátor. Jedna elektroda bude chránička a druhá budou vodiče drátu. Bude hodně záležet na tom, kam se chránička uzemní. Jestliže se uzemní k nejbližšímu hromosvodu, pak se případný blesk dostane na chráničku a jeho impulsní proud snadno pronikne dovnitř kabelu. Podle zásad uzemňování by se taková vodivá chránička měla vést izolovaně od střechy a nízkoimpedančn ě napojit na uzemňovací soustavu nezávisle na hromosvodu.
Proto je podle mne lepší použít chráničku plastovou, uvnitř stíněný kabel a u vstupu do objektu, na dobře uzemněném místě, projít bleskojistkou.

     Stíněný kabel samozřejmě, to jsem psal http://diskuse.elektrika.cz/index.php?PHPSESSID=d7bde5b285311bcfa5887e7c62ffed50&topic=12931.msg89324#msg89324 (http://diskuse.elektrika.cz/index.php?PHPSESSID=d7bde5b285311bcfa5887e7c62ffed50&topic=12931.msg89324#msg89324),  ale domnívám se, že chránička by měla být pokud není zajištěno oddálení či odizolování od bleskosvodu kovová a propojená s bleskosvodem, nejsem fyzik ani znalec bleskového výboje, přesto se domnívám, že by kovová chránička spojená s bleskosvodem měla částečně kabely ochránit a zbytek by mělo pobrat stínění kabelu a jeho připojení v prvním rozvaděči na hlavní pospojování + přepěťové ochrany. Každopádně se tu za vzor dávají mobilní operátoři a ty to dělají do uzavřených kovových žlabů spojených s bleskosvodem, alespoň co jsem viděl já.

     Uvidíme co na to pan Hájek.

Plastová chránička na kabelu není z hlediska bleskového proudu žádný izolant.
TO: Alcr
Vámi popsané řešení je korektní a proto odpovídá normám  ;) .
1/ V první řadě se snažit tyto vodiče od hromosvodu odizolovat vzdáleností a umístit v jeho ochranném prostoru. Nejjednodušší a nejlevnější řešení,kromě toho tam ty kabely nedávat.
2/ Svodiče bleskových proudů nasadit co nejblíže vstupu těchto kabelů pod střechu, samozřejmě preferovat kovové trubky, řádně vodivě propojené, pokud by byly plastové, stíněním může téct více bleskového proudu než kabel snese, pokud se klient rozhodne kabel a zařízení na střeše obětovat, nasadí se pouze ty svodiče bleskových proudů - respektive se pod střechou provede vyrovnání na všech přivedených systémech.

PS: Ta poučka o připojování stínění koaxu po 10 m a při každém odbočování pochází z německých telekomunikačn ích předpisů, které byly v 70 létech zrušeny. To se také stále používá a je to dobře.

Koaxy se dají připojit třeba takto:
http://www.fimoworld.com/fimotec/Documenti/76_ydumkiogye.pdf
(K dostání třeba u www.ges.cz)
,  ale většinou jsem viděl přípojení jen u antény, u paty stožáru  a pak u vstupu do nádstavby  budovy např takto:
http://www.roxtec.com/fileadmin/InfoBase/global/documents/literature/reports/rep_crl_telecom.pdf

Ano, toto se používá u mobilních operatérů, ale ne u paty stožáru. Na začátku, pak po každých 15-20m a před vstupem do budovy nebo telekom.místno sti. Jo, a u ohybu směrem dolu, např u atiky, když to vede po fasádě. Ale ty zemnící kity se používají u koaxů 1/2 palce a více.
Nevim zda se vyrábí na menší průměry, které používají anténáři, kabel.společno sti, internet

A průchodky ROXTEC se používají jenom jako protipožární prostupy. Ty nemají s uzemněním nic společného...
Nehledě na to, kolik stojí (v příloze nějakou tisícovku) :'(
A když máte dneska instalaci Internetu , ,za korunu,,  nevim, kdo by to zaplatil

Proč je na té první fotce černý vodič přeznačen na žluto zelený ?
To je snad zakázané !

Docela humpolácké řešení.
Tady o něco čistější:
DEHN SAK (http://dehn.de/cgi-bin/pdbWWW/extpublicpdb.cgi?ikatpreviewue:1000000::::yl::::::)
DEHN SAK příslušenství (http://dehn.de/cgi-bin/pdbWWW/extpublicpdb.cgi?ikatpreviewue:1000001::::yl::::::)
No a tohle řešení se zatím líbilo všem:
DEHN KRF - kontaktní pružina (http://dehn.de/cgi-bin/pdbWWW/extpublicpdb.cgi?ikatpreviewue:1000002::::yl::::::)
Vše samozřejmě otestováno na bleskový proud.

1)Ano vyrábějí

2)Netvrdil jsem že mají, šlo mi o tu uzemňovací lištu pod průchodkou (na Vašich fotkách jsou vidět lépe)

Pokud bych chtěl uzemnit přes Rostex, taky by to ale šlo, ale jinak:
http://www.roxtec.com/ROX_StreamFile.php?id=14750

To Hájek :
Spony a svorky jsou prima pro vnitřní použití, Fimo a podobné jsou spíše pro exteriery - mají uvnitř gel, hůře to vypadá, ale zase to snese mokro.

Je to krásné, ale tohle po těch internetářích snad ani nemůžeme chtít. To by pak ty ceny za připojení byly někde jinde.

To Tomáš Jarovec :
To je sice pravda, ale tady jde o bezpečnost. Proběhne- li blesk po svodu dolů a zničí PC a další věci....
No každý je strůjcem svého osudu a někdy pomáhají i jiní ať z neznalosti nebo nedbalosti.  (zle)
Nechtěl bych být jen figurkou, která se nechá jen tak obalamutit a trpět jen proto, že práci někdo zbastlil.
Je vždy lépe udělat pro věc více, než jen mávnout rukou to je dobrý, vždyť to funguje.

Souhlasím. Prakticky máte několik možností:
- nechat si instalaci udělat u skutečně odborné firmy (najít ji a dobře zaplatit)
- vyžadovat po internetářích kvalitní práci a pak lézt po střeše, rozumět tomu a kontrolovat
- vyžadovat provedení revize (třeba i při zřízení telefonní linky)
- nechat si potvrdit plnou zodpovědnost za škody, způsobené neodbornou montáží a pokud snad takové potvrzení získáte, tak v případě škody soudně vymáhat náhradu
- v případě škody i bez potvrzení soudně vymáhat náhradu
- nastudovat pravidla, postupy, normy, doporučení... a udělat si instalaci sám

Chce to trpělivost nebo peníze, případně obojí a to je možná ten problém.

Bude to znít nadneseně, jelikož myslím tudíž jsem, ale v první řadě projekt a od toho se odvíjí vše ostatní.
Pak odpovídá projektant, potom firma, která provede instalaci a revizák, který posvětí provedení práce.  o:-)
Stačí snad jen dodržovat povolení k provedené práci, souhlas družstva vlastníků atd...
Kontrolovat a kontrolovat od A až do Ž.
Jinak se bohužel šlendriánu nezbavíme.

Je zakázáno přeznačovat zž vodič!

Jinak ohledně toho internetu - taky sem toho dost viděl, (dělal jsem pro jednoho poskytovatele internetu, naštěstí ten slušnější) co některé firmy umí (Vsetín a okolí),  namátkou WIFI anténa připevněná k jímači hromosvodu, neuzemněné konzole, napájení pro AP bráno přímo ze stupačky před měřením, zásuvky připojené dvoulinkou a další "vychytávky"...proste co nejjednodušší a co nejméně práce a pak jen přišel borec a vybral prachy. Pamatuji, že jednou tam přišel domovník a něco kolem toho řešil, tak mu dali internet zadarmo, aby do toho nevrtal...no i tak se bohužel někteří domlouvají  :D

Aa to tiy montéři nemají ani základní elektrotechnic ké vzdělání ?

Pane Kolesa, jestli jste si všimnul, tak to není vodič, ale uzemňovací kit!!
Ale proč to někdo obalil z/ž (pardon kombinace žluté a zelené v poměru 70:30 jak to kdysi po mě chtěli při zkouškách  ;) ) to vám nepovim....
Už vidim, jak se zeptáte, proč hromosvod také není natřen na zelenožluto... (zle)

Když je to zemnění,  tak proč je vodič černý a neé žlutozelený ?

Není operátor jako operátor - viz obrázky z dnešního dne.

Je ale někde uvedeno, že by plechové nebo drátěné žlaby, ve kterých jsou kabelová  vedení, musely být uzavřené ?  :-\

Není. Takto to staví Eurotel od začátku a v něčem je to lepší než celouzavřené žlaby. Sice hrozí mechanické poškození, ale nedrží se v tom voda a humus, holubi nemají kde hnízdit a nehrozí ulétnutí vík větrem

To si nerozumíme.
Já neměl na mysli použití plechových, uzavíratelných žlabů.  (no)
Ptal jsem se nato, jestli by nemělo být drátěné pletivo i nahoře tak, že by byly kabely kryty (stíněny ?) ze všech stran.  :-[

Když si na příčný řez tím drátěným žlabem, s kabelem položeným na dně, namalujete (valivou) bleskovou kouli o R=20m, tak zjistíte, že to víko už moc ochrany nepřidá.

Já myslím, že ty drátěné žlaby se tam nedávají z důvodu humusu a hnízdění holubů - i když jako legenda pro zákazníka je to dobré. Pravý důvod asi bude, že jsou prostě levnější.

Samozdřejmě že dražší žlab s víkem je kvalitnější - kabel je lépe chráněn, a to zejména proti slunci.

Na druhou stranu je furt lepší drátěný žlab, než plastová trubka  ;) .

Tak tuhle reakci pokládám za ukázku paranodního uvažování. Proč vymýšlet nějaké báchorky? Zákazník dostane to co je v projektové dokumentaci a to co je ochotný zaplatit. Pokud si objedná plný žlab a bude to v souladu s TD, tak ho dostane a zaplatí, pokud si v souladu s TD objedná drátěný, dostane drátěný.

Drátěné žlaby vycházejí přibližně stejně draze jako celoplechové žlaby s víkem. Svařování a povrchová úprava drátů je zřejmě dražší než naděrování a naohýbání kusu pozinkovaného plechu. K drátěným žlabům také existuje víko, ale zde nevidím důvod ho použít. Kdo by se v té výšce se všemi těmi víky připevňoval a oddělával - např. přidání či výměna kabelů. Akorát by nějaké víko připevnili špatně, takže by pak ve větru spadlo a někoho zabilo.

Drátěné žlaby považuji pro svislé vedení vhodnější, protože kabely se přichytávají k drátům. V plechovém žlabu není moc k čemu chytat a kabely by musely ve žlabu volně viset. Napojování plechových žlabů je práce spíš pro klempíře, pokud to má nějak vypadat.

Mercedes může vycházet také přibližně stejně draze jako Trabant, záleží na tom, od koho to koupíte.
Ty střechy většinou nebývají svislé, alespoň já o žádné takové nevím.

Já ti teda Máňo nevím... žlab drátěný Merkur 100x100 stojí 216,- Kč za ks dlouhý 2m zatímco žlab plný Mars 125x100 stojí 103,- Kč za běžný metr.  :-[

Ten rozdíl v ceně máte nějaký vysoký, buď ten výrobce jedny žlaby vyrábí a druhé nakupuje, anebo si někdo spletl kusy a metry.

Koukám, že jsem si ty kusy a metry spletl dokonce já.
Ta cena 216 je za dva metry, máte to tam napsané, já to přehlédl - takže to vychází u tohoto výrobce zhruba stejně.
Je otázkou, za kolik to prodávají větší výrobci, kteří vyrábí oba typy žlabů se stejnými parametry a stejnou povrchovou úpravou.

Nejsou to ceny výrobní, nýbrž prodejní z jednoho z nespočtu velkoobchodů, které na netu zveřejňují své ceníky  :) Dokonce si myslím, že to jsou výrobky 2 různých výrobců.

Není třeba hned hledat za vším spyknutí zlých elektromontážn ích firem.

Máte pravdu, jde o vodorovné vedení (ne že by nemohlo pokračovat na stožár, po zdi či po komíně). Na vodorovně umístěném žlabu by to víko klidně být mohlo, ale zřejmě jsou kabely dostatečně odolné a případné riziko odtřžení špatně přidělaného víka větrem stále platí.