|
|
Jozef BABJAK
|
|
« Odpověď #2 kdy: 16.02.2012, 09:38 » |
|
Ale áno, veď aj typovanie v Lote je štatistika, a všetci typujúci sádzajú práve na tú najmej pravdepodobnú možnosť. Na katedre matematiky som mal kolegu, ktorý mal podobné súťaže ako hobby a pravdepodobnos ti výhry prvej ceny v najrozšírenejš ích typovacích súťažiach vedel naspamäť. Na druhej strane, porovnávať dôsledky výhry v Lote a vo Vami navrhovanej súťaži, pán Hudzík, sa mi nevidí ako primerané.
|
|
|
|
|
|
IM
|
|
« Odpověď #4 kdy: 16.02.2012, 10:10 » |
|
Není mi jasná jedna věc: Proč Němci mohou mít tabulku s přiřazením tříd LPS k objektům a my ne, ačkoli norma je evropská. Proč se mám dostat k zařazení do třídy LPS jakýmsi výpočtem, vycházejícím z délky, šířky a výšky objektu, kde spousta dalších vlastností objektu není postižena?
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 16.02.2012, 11:12 » |
|
Zastánci unifikace jsou většinou osoby výpočet rizika neovládající, tak jak u všeho. Z mého osobního pohledu je výpočet maličkost nevyžadující diskuzi o jeho zjednodušení. Navíc na základě vyjádření Tičru, které se šíří rychlostí blesku, bude mít, jak to vidím, téměř "každý" investor aktivák , takže výpočet rizika o kterém je zde řeč zbude stejně pouze pro fajnšmekry, a ti ho ovládají.
|
|
|
|
H
|
|
« Odpověď #6 kdy: 16.02.2012, 11:14 » |
|
Navíc na základě vyjádření Tičru, které se šíří rychlostí blesku, bude mít, jak to vidím, téměř "každý" investor aktivák , takže výpočet rizika o kterém je zde řeč zbude stejně pouze pro fajnšmekry, a ti ho ovládají. Nene, TIČR jako podklad pro uvedení aktiváku do provozu požaduje výpočet rizika dle EN 62305-2! Viz příloha prvního příspěvku, list č. 5 a 8 ... http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,22259.0.html
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 16.02.2012, 11:31 » |
|
Nene, "ve smyslu" - není totéž co "dle". Ustanovení příloze, lze tudíž chápat, že se mám dopočítat k nějakému riziku, tak jak se k němu dopočítám např. dle EN 62305-2, ale vlastní způsob si mohu zvolit dle jiné normy, či předpisu.
|
|
|
|
H
|
|
« Odpověď #8 kdy: 16.02.2012, 11:38 » |
|
Aha ... například kterého?
Protože dle EN 62305-2 je (nesjpíš) jediný, který splňuje požadavek vyhlášky 268/2009 Sb., § 36, odst (2) + § 3, písm. k)
Mimochodem, všimli jste si někdo, že na území hlavního města Prahy se postupuje podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, která § 36, odst (2) neobsahuje?
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 16.02.2012, 11:43 » |
|
Aha ... například kterého?
Norma na aktiváky obsahuje také výpočet rizik.
|
|
|
|
H
|
|
« Odpověď #10 kdy: 16.02.2012, 11:45 » |
|
Ano, ale nesplníte vyhlášku 268/2009 Sb., § 3, písm. k) Pro účely této vyhlášky se rozumí normovou hodnotou konkrétní technický požadavek … obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. Pro stavby uvedené v odstavci (1) musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby. Co je to česká technická norma najdete v zákoně 22/1997 Sb.
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 16.02.2012, 11:51 » |
|
Ano, ale nesplníte vyhlášku 268/2009 Sb., § 3, písm. k) Co je to česká technická norma najdete v zákoně 22/1997 Sb.
Uznávám svoje K.O. Pro vás:
|
|
|
|
Jaroslav Ratiborský
Offline
|
|
« Odpověď #12 kdy: 16.02.2012, 12:17 » |
|
Není mi jasná jedna věc: Proč Němci mohou mít tabulku s přiřazením tříd LPS k objektům a my ne Odpovědet se dá asi takto:pokud by projektant nebyl nucen dle normy dělat výpočet rizika spousta prodejců programů pro výpočet tzv.rizika by tento produkt nemohla prodávat. Proč dělat něco jednoduše,když to jde složitě a ještě z toho kape nebo dokonce prší,záleží na tom kolik lidí se nechá oblb.... .
|
|
|
|
Alois Kadlík
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 16.02.2012, 13:12 » |
|
S tímto názorem souhlasí stoprocentně všichni lidé s elektrotechnic kým vzděláním se kterými se setkávám v mém okolí. Je vidět, že v Německu to jde . Přece jestli by vyšla podle tabulky LPS třída IV, nic nebrání aby si investor požádal o zařazení do vyšší třídy - III, II nebo i I . I při unifikaci je vlastně řešení každého domku individuální.
|
|
|
|
|
František Šohajda
Offline
RT E2-A
|
|
« Odpověď #15 kdy: 16.02.2012, 13:57 » |
|
Nevím, jestli je to to dobré řešení ? Vždy když vidím něco 3v1,2v1 se mě v kapse otvírá kudla ! (samozdřejmě elektrikářská. ...)
|
RT -EZ - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
|
|
|
Oldřich Morávek
OSVČ montáž, opravy, revize elektro a hromosvodů
Offline
|
|
« Odpověď #16 kdy: 16.02.2012, 15:01 » |
|
Měl jsem na mysli konstrukci ochrany ve vyšší třídě. To že spočítám, že pro objekt stačí IV. neznamená, že tam nutně musí být. Když si investor poručí například třídu III. tak upravím projekt tak, aby tomu odpovídal. (přesun o víc než jednu třídu jsem ještě nezažil a už by to asi hraničilo s paranoiou )
|
|
|
|
J.Patúc
|
|
« Odpověď #17 kdy: 16.02.2012, 15:08 » |
|
Není mi jasná jedna věc: Proč Němci mohou mít tabulku s přiřazením tříd LPS k objektům a my ne, ačkoli norma je evropská. Proč se mám dostat k zařazení do třídy LPS jakýmsi výpočtem, vycházejícím z délky, šířky a výšky objektu, kde spousta dalších vlastností objektu není postižena? No a ako sa v takej tabulke dá orientovať bez aspoň niektorých vstupných údajov na výpočet rizika? Nič nie je zadarmo a tie špecializované organizácie poskytujúce tabulky ochrany objektov pred bleskom majú budúcnosť.
|
|
|
|