Diskuse Elektrika.cz

Hromosvod máme v projektu, zatím jej ale neplánujeme dávat, až později.
Je nutné ho mít namontovaný?

Revizní technik vám zreviduje to, co u něj objednáte a zaplatíte. Pokud tedy objednáte revizi bez hromosvodu, udělá vám revizi bez hromosvodu.
Jiné to může být u kolaudace. Pokud projektantovi z určení rizik nutnost hromosvodu vyšla a hromosvod navrhl, tak jej mít musíte. Samo že včetně platné výchozí revize. 

Pokud ho máte uvedený ve schváleném projektu stavebním úřadem, musíte ho mít instalovaný v době kolaudace s doložením výchozí revize hromosvodu.

Ono záleží na SU. Už několikrát zkolaudovali bez hromosvodu i když projekt byl.
Asi to jde místo od místa jinak- ale majiteli doporučuji zhotovit!

Před cca 2-3 roky došlo pravděpodobně k nějakému hromadnému osvícení úředníků SÚ, že v r. 2009 vyšla ke stavebnímu zákonu prováděcí vyhláška 268. Stále přibývá udivených stavebníků, kteří svěřili práci na VTZ elektro různým všeobecně uznávaným a doporučovaným odborníkům. Jak je možné, že jim nechtějí udělat kolaudaci, pokud nemají na RD řešenu ochranu před bleskem a přepětím. Pokud mají zájem, mít chráněn svůj majetek a zdraví  a nejde jim pouze o razítko na kolaudačním rozhodnutí, to potom znamená k jejich smůle, zbytečné dodatečné finanční náklady, nehledě na nutné zásahy do již dokončené stavby.

Setkávám se na novostavbách RD před kolaudací s třemi základními prů..ry:

1. Základový zemnič vůbec není proveden.

2. V rozích stavby trčí dráty nebo pasovina vyvedená bez antikorozní ochrany s neznámým provedením zemniče a neznámým odporem uzemnění, ale pro velký úspěch není vyveden přívod uzemnění do MET, která zcela chybí.

3. V rozích stavby trčí dráty nebo pasovina vyvedená bez antikorozní ochrany s neznámým provedením zemniče a odporem uzemnění, MET je instalována, ale není v rozvaděči svodič bleskových proudů a rozvaděč je zcela nacpán modulárními přístroji, že se tam svodič ani při nejlepší vůli nedá doplnit, (rozvaděč samozřejmě postrádá výrobní štítek a schema zapojení).

Ještě zajímavější je po seznámení stavebníka s problémem, jejich reakce, ale to již bylo probíráno v mnoha vláknech diskuse u všech prací na VTZ elektro, které byly provedeny fušerem.

V roce 2018 se změnil stavební zákon. Kolauduje se (pouze na čestné prohlášení). Já čestně prohlásil a zkolaudoval. Někteří známí museli třeba dodat jen revize. Čili pokud chcete kolaudovat, zjistěte si, co vyžaduje přesně váš úředník. (Je možné, že tato "bota" bude brzy změněna).  (norm) (norm)

K Vaší otázce, revize elektroinstala ce a revize hromosvodu jsou dvě různé revize. Když budete chtít jen elektroinstala ci, RT udělá jen elektroinstala ci.

 Mě by zajimal jeden jediný rozumný důvod proč tuto ochranu vynechat a provést ji až na svatého Dyndy.  Dům za milióny, vybavení za statisíce a pak o to můžete přijít během jedné bouřky, protože ušetříte pár tisíc?

Přesně tak.
Myšlenkové pochody některých lidí nikdy nepochopím.

K nutnosti instalace hromosvodu a typu zemnící soustavy připojuji přílohu (citace § 36 vyhlášky č.268/2009).
Pokud nějaký úředník zkolauduje stavbu bez hromosvodu, který je součástí schválené PD, pak porušuje zákon a jeho chování je trestně postižitelné.

Uvedu zde dva nerozumné důvody, kterými argumentují nerozumní.
Na co hromosvod. Hromosvod je magnet na blesky.
Celou dobu tady stojí chalupy a nikdy do nich neuhodilo. Atd ...

Tak ještě jednou. Jediný rozumný důvod proč neudělat ochranu před bleskem a přepětím?

Jste úrazově pojištěný?
Proč? Nikdy se mi nic nestalo.
Máte pojistku na blbost?
Proč? Nikdy se nic nestalo.
Jste vůbec na něco pojištěný?
A na co? Mě se nemůže nikdy nic stát.

Veškeré výše uvedené odpovědi jsou většinou poslední odpovědí s úsměvem na rtech.
Pak přijde realita, smích se nenávratně ztrácí a přichází doživotní zoufalství.

Osobně jsem viděl čtyři údery blesku a měl jsem tu možnost zkouknout jejich následky. Přál bych vám vidět výraz ve tvářích těch postižených, kteří možná ještě před nedávnem všude neoblomně vykřikovali " na co hromosvod? Znám spousty lidí, co ho na domu nemají a dodnes se jim nic nestalo".

Hlupák zůstane vždy hlupákem a je naprostou ztrátou času se zabývat jeho nápravou.

Dovol mi trochu jiný pohled - u nás je dost lidí, co si myslí že mají hromosvod, ale mají jakousi parodii na hromosvod, zařízení, které by v případě zásahu objektu bleskem nic moc nezachránilo.. .
Ovšem běžný úředník věří "papíru jiného úředníka" víc než vlastnímu poznání. Takže když má v papíru s razítkem napsáno, že je tam kovové zábradlí, prostě to schválí i kdyby to bylo bláto obalené alobalem...
Myslel jsem si, že to je dílo nějakého packala tady v blízkém okolí, ale není žádnou vyjímkou ani v Plzni, že se po rekonstrukci střechy objeví hromosvod, kde je izolovaný stožár chráněný oddáleným jímačem, a antény nebo kabely to řešení totálně zdegradují

Staví se pro tchýni.

To jsem si přesně myslel. Prostě není. Dle výpočtu rizik "překvapivě" vyšla potřeba hromosvodu a předpoklad je že i potřeba svodiče přepětí.

Tak zbývá se jen modlit, aby se prozatím blesk tomuto objektu vyhnul, než bude ochrana doplněna. I když je modliteb plný kostel, i církev své objekty hromosvodem chrání. Zřejmě tento způsob ochrany vírou nebyl příliš účinný. Ale to je každého věc, jak si zabezpečí svůj majetek.

Logiku této věty máš naopak. Pokud to má přípojku, tak potřeba svodičů přepětí (bleskového proudu je jistá, u hromosvodu (vnější LPS) se může stát, že potřeba nebude.

Tak třeba do Proziku to umím zadat aby to vyšlo...
Objekt se rozseká na části, šikovně se upraví ve které části se předpokládá jaký výskyt osob (žádné návštěvy, domácí sedí v komoře bez oken...),  žádné antény nebo podobná zařízení venku,  maximálně se stlačí požární riziko a ono to vyjde že stačí přepěťové ochrany...

Ale je to jako když diabetik drží dietu pár dnů před kontrolou...
Sice to také vyjde "krásně",  ale člověk tak podvede především sebe, sám riskuje následky neuváženého chování.

Naučil jsem se potřebu hromosvodu vysvětlovat na příkladu okapu, ten také nemá vliv na ne/pršení, ale vodu pochytá a usměrní, čím má více svodů tím odvede ze střechy více vody bez jejího zatečení při velkém lijáku (silný blesk) a čím má lepší kanalizaci (zemnění) tím méně vody stojí v rouře svodu.
Na laiky to funguje daleko lépe nežli teorie rizik, porušení vyhlášek a pod.

Jasně, ještě více lidi taky slyší na ekonomickou analýzu, když tu "přikrášlíš" je to spolehlivější než přikrášlení ztráty na lidských životech. Bohužel.

A mě zase logicky vychází to, že pokud je to i řekněme běžný rodinný dům, předpokládám potřebu ochrany jak vnější, tak vnitřní. Argumenty že si mohu výpočty udělat tak, abych vnější ochranu mohl vynechat, prostě nějak neberu. Jsem ochoten maximálně diskutovat nad tím, jestli půjde v případě konkrétního domu o zařazení do IV, III, nebo II   ;)


Používám něco podobného. Ale pokud házím "na stěnu hrách",  brzo toho nechám. Poradím a pomohu jen tam kde o to stojí, tedy kde má vydání energie nějaký smysl.

Z článku JE OCHRANNÝ PRIESTOR AKTÍVNYCH ZACHYTÁVAČOV (ESE) URČENÝ PODĽA NF C 17-102 SKUTOČNE TAKÝ ROZSIAHLY? Gabriel Krescanko člen pracovnej skupiny PS709:
https://zdroje.elektrika.cz/book/je-ochranny-priestor-aktivnych-zachytavacov-ese-ur/

Vstřícný výboj určitě vzniká. Jde ale o jednotky, maximálně desítky centimetrů. A to už je lídr zatraceně blízko domu na to, aby to mělo nějaký vliv.

Velikost vstřícného výboje z pasivního jímače je závislá na tlaku, vlhkosti, teplotě, intenzitě pole aj. a může být dostatečná na to, aby se sestupný lídr spojil právě s tímto vstřícným výbojem, k tomu přispívá i výška jímače.

Nikdy jsem nepropadl loteriím, nevidím důvod proč s tím začínat zrovna u ochrany před bleskem.
Ovšem pokud má někdo rád adrenalin ...

Dejme tomu, že mrak. který vysílá vyhledávací výboj, má záporný náboj.
Takže když bude mít na zemi něco kladný potenciál proti základnímu potenciálu země, asi to pro bleskový mrak bude lákavější cíl.
Dá se nějak "přepočítat" jaké napětí mě o kolik "fiktivně" zvětší výšku jímače, který v tu chvíli vysílá vstřícný výboj?

Podle mého názoru jímač vyčnívající nad okolí přitahuje blesky. Do jaké vzdálenosti je možné odhadnout např. metodou ochranného úhlu. Pro jímač vysoký 2metry a třídu LPS IV vychází ochranný úhel asi 79°,  tj. tento jímač chrání před údery blesků odhadem do vzdálenosti 2metry×tg79° asi 10metrů tak, že blesky na sebe přitahuje. K tomu bývá jímač na střeše, a v závislosti na tlaku, vlhkosti, teplotě a intenzitě elektrického pole v daném místě může ještě vysílat vstřícné vývoje.

Ne, normální jímač pouze pomocí svodů a zemnění (čím více, tím lépe) přenáší potenciál okolní půdy nad střechu domu která má potenciál v případě neexistence vodivých zemněných prvků stavby cca poloviční (běžný cihlový dům tvoří v podstatě reostat) nebo stejný (např.svítidlo na půdě).
Aktivní jímač aby fungoval lépe musí mít stejný počet a provedení svodů a k tomu vysílat navíc vstřícný výboj lepších parametrů, který se údajně "vyrábí" v jeho bambuli.
Že aktivák s jedním svodem chrání budovu před přeskokem a následným požárem stejně jako klasika je koko..na.
Zde ovšem pozor, některé rostliny/stromy jako aktivák fungují skvěle, ale pro domek je to jaksi neuchopitelné.
Fyzikální princip výhody mnoha svodů je tak hrozně jednoduchý, že i já být to pochopit.
Navíc legislativně je v podstatě nemožné aktivákem něco chránit.
Že se to obechcává je věc druhá.

Jenže propagátorům aktiváků napomáhají packalové, kteří se nenaučili projektovat a montovat "klasického Franklina",  takže např. náš kraj je zaplaven čímsi, co při zásahu bleskem nemusí objekt zachránit.
A to je voda na mlýn zástáncům "bambulí",  že i klasika může selhat. Přitom pravdu je trochu jiná

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,40300.msg315304.html#msg315304

Bude to pouze otázka správného výkladu. Když přiblížím opačný potenciál blížeji k mraku, mohu říci že jsem vyslal vstřícný výboj. Tím ovšem nepopírám, že těsně před vlastním úderem blesku, se změní podmínky okolo vlastního jímače a ten může "přitáhnout" blesk na sebe.
Viz citace:


Což rozhodně není na škodu. S tím je samozřejmě počítáno v normovýpočtech . Ovšem "vysílač" v podobě ESE, který prý na sebe stáhne blesky až z okruhu třeba 160m, bych na svém domě rozhodně nechtěl. Co kdyby to náhodou fungovalo  ;D :D :D

Ale stále bavíme o tom, že blíže k možnému  úderu blesku "vysuneme" potenciál země, abychom připravili blesku lepší cestu a ten tak neprošem chráněným objektem a nenapáchal škody. Čím lepší cesta a čím více možných strojených cest, což spolu velmi úzce souvisí, tím je škoda na majetku (objektu) méně pravděpodobná a nižší.

Vždyť už to bylo xxkrát vysvětlováno. Rozhodně doporučuji navštívit některé ze školení zaměřených na toto téma, v souvislosti s ČSN 62 305 v aktuálních edicích. Opravdu je jich dost na výběr. Sám jsem poznal že přednášející jsou připraveni opravdu na každou položenou otázku a umí odpovídat konkrétními příklady a články z těchto norem.

Příklad:
Na střeše ve výšce 8metrů je dvoumetrový pasivní jímač.
Odhadem, na jak velkou vzdálenost, dokáže zachytit blesk?

Když pro odhad vzdálenosti použiju metodu ochranného úhlu, pak vychází:
8+2=10m,
tomu odpovídá v LPS IV ochranný úhel asi 67°
l=tg67°x10=24m

Dvoumetrový jímač na střeše ve výšce 8metrů, dokáže zachytit blesk o nejmenší vrcholové hodnotě bleskového proudu 16kA, až na vzdálenost asi 24metrů, přičemž se nepočítá se vstřícným výbojem, který je závislý na tlaku, vlhkosti, teplotě a intenzitě elektrického pole v daném místě.

Nechme stranou diskusi ohledně správnosti této metodiky výpočtu (metoda valivé koule by vám dala větší hodnotu, a navíc je v ní přímo zakutáno, že ten blesk přitáhne na 60 m).
Když ale uvážíte, že ten jímač je např. uprostřed hřebene sedlové střechy, dlouhého 10 m, a ta střecha bude při výšce 3 m široká taky cca 10 m, tak zjistíte, že oplechování okrajů střechy a okapové žlaby dosáhnou do stejné vzdálenosti od jímače jako ten jímač. Čili vztyčením 2m jímače nezvětšíte plochu, ze které to bude lapat blesky, ale jenom definujete místo, které je má lapat přednostně (protože je nejvýš a tedy na forhontě).

Mě by moc zajímalo, co říkají "bambuláři" na přeskokovou vzdálenost S z jednoho jejich svodu. Vždyť už jen ten jeden svod je v rozporu s ČSN.

No musí říkat to samé co IEC 62305, protože vzoreček přepsali 1:1
Tady je to popsáno:
Jan Hájek o aktivních hromosvodech #1 (https://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-1)
Jan Hájek o aktivních hromosvodech #2 (https://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-2)

V případě, že by byl jímač uprostřed té střechy, tak je vzdálenost od jímače k oplechovaným okrajům a okapovým žlabům asi 5 až 9 metrů.
Při výšce střechy 3metry a výšce jímače 2metry odhaduji 2xtg79° asi 10metrů až (3+2)xtg75° asi 19metrů vzdálenost, na kterou by ten jímač dokázal zachytit blesk. To neberu v úvahu vstřícný výboj, který je závislý na tlaku, vlhkosti, teplotě a intenzitě elektrického pole v daném místě.

Namalujte si záchytnou plochu (v úrovni terénu) samotného oplechování okrajů střechy a záchytnou plochu střechy s jímačem. Dostanete prakticky totéž.

Říkají že S se u aktiváku nepočítá. Pro jeho dokonalost! ;D

PS: nedávno jsem našel "dokonalý" projekt na jeden aktivák (z 90let min. stol.)
A je tam pěkně udělána kružnice o poloměru 180m ! Tam to všude chrání....polo vinu podniku.....po tom to nekup? :o

Když to tak vysvětlí ekonomovi, objednávku mají do minuty! (zle)

Na přitahování blesků má vliv schopnost vysílat vstřícné výboje, kterou má v závislosti na tlaku, vlhkosti, teplotě a intenzitě elektrického pole v daném místě i pasivní jímač. Metodu ochranného úhlu jsem použil, aby bylo vidět, že k tomu přispívá i poloha, výška.

Jistě,  ten pasivní jímač (v tomto případě) má k mraku o 2 m blíže než hřeben střechy. Vážně myslíte, že ty 2 metry hrají podstatnou roli v rozhodování,  jestli udeří nebo ne?

Podle mého názoru se zvýší pravděpodobnos t zásahu bleskem, u běžných domků asi o 20%.

I kdyby to byla pravda (můj osobní tip je o 4,1375663465257457875 %  :D),  tak to znamená (při správné instalaci) snížení rizika vzniku jakýchkoli škod o 88 % a snížení rizika velkých škod ještě razantnější.

Řekněme obvyklá situace, kdy bude 10m od vašeho objektu např.10m vysoký železný dobře uzemněný stožár, sníží se tím riziko obecně, nebo se posune předpokládaný úder blesku a část budovy bude v tom okamžiku náchylnější pro škody z následných výbojů?

Obdobnou úroveň řešení představuje na střeše plechový přizemněný truhlík s netřeskem, vychází to rozhodně levněji, zkuste jim to někdy navrhnout.

No jo, ale ten se zase musí chodit zalívat.

Podle mého názoru se v tomto případě riziko zásahu budovy bleskem zvýší. Ale má-li budova dobře udělaný hromosvod, tak by jí měl ochránit i v tomto případě.

Opravdu nejsem přesvědčen že nějaké centimetry hrojí velkou roli. Viz třeba jedna známá fotka z kamery v Krkonoších.

Příklad:
Kdyby měl zasáhnout blesk domek bez hromosvodu 5x, hromosvod na stejném domku by zasáhl blesk 6x, tj. v tomto příkladu by hromosvod jeden blesk přitáhl.

Takže buďto 5xvyhoření nebo za stejnou dobu 6x usměrnění blesku do země, to jde, to beru.

Jistě, když je hromosvod správně udělaný a v dobrém stavu, ale o tom není spor. Já stále píšu o tom, že podle mého názoru hromosvod přitahuje blesky a zvyšuje pravděpodobnos t zásahu bleskem.

Osobně se mi zdá že se nám snažíte podsouvat názor, že hromosvod zvedá možný počet úderů do domu.
Osobně to spíš vnímám tak, že pokud výboj urazí tak dlouhou cestu z mraku až k zemi, je vzdálenost v metrech zcela nepodstatná z tohoto úhlu pohledu. Vnější ochranu ale zřizuji proto, že když už se blesk "rozhodne" uhodit do domu, tak mu "vyjdu vstříc" s potenciálem země, abych minimalizoval možné přeskoky mezi sítěmi v domě, nebo vodivými částmi a technologiemi domu. Přeskoky znamenají škody a požáry, tedy velká rizika i hmotné škody.

Důvodem proč nepřistupuji na vaši teorii je poznatek, že potenciál země má na střeše skoro každý z objektů. Ale protože cesta bleskové proudu pak není takříkajíc pod kontrolou a často vede vnitřkem objektu, je to velice nebezpečný stav. Proto podle mého názoru nemohu mluvit o tak vysokém čísle jako je 20%,  co se četnosti úderů týká, budeme-li se bavit o běžných RD.
Těmito potenciály které nacházím na každém z objektů mohou být například kovové komíny, okapy, vrchní sítě na konzole a střešníky, antény TV, sat a wifi operátorů. To jen co mne v rychlosti napadlo. Potenciálů země může být na střeše i mnohem více. Třeba i kovová konstrukce SDK cca 20cm pod střešníma taškama.  K tomu dochází například velmi často, řekl bych že pomalu v každé půdní vestavbě.

Proto bych se velmi, ale velmi zdráhal mluvit v této souvislosti o zvedaní počtu úderů do domu, v případě instalace hromosvodu. Laik by to mohl pochopit špatně, třeba tak že žádný hromosvod nakonec nezřídí, aby zmenšil riziko úderů do svého domu o 20%. Proto s vaším výrokem opravdu nesouhlasím a spíše ho považuji za nebezpečný.
Debata na podobné téma by měla probíhat spíše v teoretické rovině a ne tam, kde si to může přečíst laik a díky nedostatku, nebo nepochopení informací špatně vyhodnotit.

Porovnáme-li rozměr valivé koule s rozměrem jímače, pak je opravdu lhostejné, zda na budově jímač je nebo není. Co je ale důležité, že se leader přitulí k jímači, protože ho uvidí jako první.

Takže není otázka zda do objektu udeří, ale kam.

Hromosvod pravděpodobnos t úderu blesku do budovy nijak významně nezvyšuje. Teda kromě aktiváku s jeho 100 m vysokým vstřícným výbojem. Samozřejmě.  ;)

Já se nikomu nesnažím nic podsouvat, vyjádřil jsem svůj názor jako odpověď na:

A co když ne?
Kdybych byl blesk, třeba by mě nalákalo něco, co má pro mě přitažlivější potenciál než to, co má potenciál země...

To může nastat jen v případě, že nejsou správně provedena všechna opatření dle ČSN 62 305 v aktuálních edicích. Například kdy není vše pospojeno pomocí MET a podobně. Ale i tak pochybuji že by jsi dokázal cokoliv udělat na lepším potenciálu než je samotná zem. Možná nějaký vysílač, třeba  WIFI by se tak nějak mohl chovat, ale tím si nejsem úplně jist. Ale od toho máme výpočty vzdálenosti S, valivou kouli a podobně. Navíc jak sám dobře víš, i velikost koule a vybraná opatření, tedy začlenění do vhodné třídy, je otázkou poměru možných škod a ceny ochranného opatření. Jinak řečeno čím víc šetřím, tím je procentuální možnost selhání větší. Selhání v tom duchu, že bude blesk mimo "běžné" hodnoty a tedy se nezachová dle předpokládanýc h schémat. Tedy zjednodušeně řečeno. Navíc 100% jistota nebude asi nikdy. Snad jen v případě dokonalé Faradayovi klece  o:-) ,  což zaplatí u rodinného domu asi málo kdo.

Tedy zároveň s tím říkám, že vnější ochrana není jen "drát po hřebeni" s pár jímači a svody, napojenými na základový zemnič. Ale patří k tomu například i přizemnění nerezového komína u paty (kotle),  svodiče přepětí na koaxiálu, nebo datovém kabelu od antény wifi pod střechou a podobně.

https://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-08-25.2368261461

Honzo, nevaž se, odvaž se...
Trochu fantazie...
To je totiž to, co by mělo fungovat u aktiváku, když mrak se záporným nábojem vysílá vyhledávací výboj záporný, "nastrčím" mu něco, co vysílá kladný vstřícný výboj...
Ale zatím jsem nenarazil na něco, z čeho by se dalo odvodit o kolik fiktivně přiblíží aktivní jímač k bleskovému mraku jaká velikost napětí...

I když se Jirko snažím, tak nějak stále nemohu souznět s tím, že hromosvod něco vysílá, byť se o tom často píše. Třeba článek který sem vložil ACEOF ACES, kde se v popisu vzniku blesku píše sice o vstřícném výboji, ale je to napsané v uvozovkách. To znamená že je potřeba tento výraz bát s velkou rezervou. V podstatě se to chová jak jakákoliv jiná zem, která se pouze strčí blesku do cesty. Proč? Aby neprošel budovou a nenapáchal velké škody, což opravdu skvěle dokáže.
A proč nepřistupuji na tento výraz? Protože se nejedná o aktivní vysílání=přitahování blesků. To slibuje pouze bambulka ESE. Proto nevěřím že by klasický hromosvod mohl zvětšovat počet úderů do budovy o 20%. Na rovinu říkám že to vnímám jako špatnou formulaci, nepochopení principu, nebo rovnou lež, která může zbytečně odradit od instalace této ochrany mnoho laiků. Tento takzvaný vstřícný výboj je jen jev, který předchází každému úderu blesku. když už se rozhodne někam udeřit. Myslím si že o tom kam udeří rozhoduje mnohem více faktorů. Hromosvod jak zde už zaznělo, je pouze lepší cesta v místě, kam se už stejně rozhodl uhodit. Jestli to přece jen něco dělá, tak to vidím v řádu desetin až pár procent, což vzhledem k počtu úderů na 1km čtvereční, nebude zřejmě vůbec zajímavé číslo.

ale je zde i  pár odborníků, kteří to možná dokáží spočítat. Třeba se o to s námi i podělí.

Kdysi tady byl nějaký článek, kde se psalo o testování jímačů, včetně ESE, co se počtu úderů týká a matně si vzpomínám že rozdíl mezi "klasikou" a ESE byl minimální, skoro nulový. Tedy se nekonaly žádné zázraky, které nám jsou prodejci ESE předkládány. Navíc zde v diskusích už zaznělo zjištění, že "aktivák" sice blesk přitáhne, ale v poslední chvíli jej "pustí". Tedy uhodí vedle něj do míst, která by měl teoreticky chránit. Protože to zaznělo z úst odborníku jejichž názoru si vážím a věřím jim, znamená pro mne ESE právě to vyšší riziko úderu do objektu.

Tebou požadované hodnoty by měli poskytnout prodejci, projektanti a montovači ESE bambulek.

Z článku:
Divišova a Franklinova koncepce ochrany před bleskem (2.díl)
Ing. František Popolanský, CSc.

Ano, o tomto textu jsem zde právě psal. Všimněte si slova přitáhnou, že je v uvozovkách. Tento jev bude stejný u mokré skály, stromu, nebo hrotu jímače hromosvodu. Žádné překvapení.
Ten článek sem už prosím nevkládejte. Odkaz na něj a jeho citace už stačili. Nemáte ještě něco dalšího? Toto jsem četl v posledních dvou dnech už asi 10x  a několikrát i dávno před tím.

Tak jinak. Kde jste prosím vzal to 20% navýšení počtu úderů blesku do jakékoliv strojeného cesty pro blesk, tedy hromosvodu? Tím bych asi začal. Pokud mě přesvědčíte, zcela změním pohled na tuto ochranu.

díky za jakoukoliv relevantní odpověď .

Asi jsem to našel.

http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/clanky/Ochrana-pred-bleskem-a-napetim/Aktivni-jimace/proc-neverim-aktivnimu-hromosvodu.pdf (http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/clanky/Ochrana-pred-bleskem-a-napetim/Aktivni-jimace/proc-neverim-aktivnimu-hromosvodu.pdf)

https://elektrika.tv/video/2012/nezval_hot8.mp4

Nebudu se vyjadřovat k tomu co tam zaznělo, ale toto mě zaujalo:

... jakmile jsem ho uzemnil, nám dvakrát prásklo do domu...

Já nevím jak vy, ale já tam místo "jakmile" slyším slovo "mezitem",  přeloženo ze slangu to je mezitím. Takže toto video neberu zrovna jako argument, věta celkově nedává smysl.
Navíc v něm je popsáno celkem sparťanský pohled na pojmutí hromosvodu. Pokud měl dotyčný udělaný hromosvod podle tohoto výkladu, tak se ani nedivím, že se na něm blesk tak vyřádil.
Proto bych toto video doporučil jako instruktážní materiál k osvětě, jak to nemá být a co se pak stane, pokud to tak přece jenom je. Je na něm názorně vidět, že ČSN EN 62305 dává smysl.

Podle mého názoru, když do domu dvakrát prásklo, tak už byly hromosvody na střeše.

Přidal bych vlastní zážitek. Asi před 10 lety jsem tu vznesl dotaz z oblasti hromosvodů, a Honza Hájek mi po zhlédnutí fotek doporučil přidat nějaký další svod od jímače k obvodovému vedení (byl jen jeden). Přidal jsem dva, a za měsíc nám do domu prásklo, až jsem nadskočil na židli.
Ale že bych z toho vyvozoval větší pravděpodobnos t zásahu...   :D

Na střeše domu mám jímací tyč, aby schovala anténní stožár i vysoký komín, takže dům na pohled vypadá jak jednohubka na talířku, ze střechy tři svody, zemnič v nerezu uložený kolem domu v hlíně, odpor 1,6 ohmu, všechny svody a EPS na stejném potenciálu. Podle zde rozebírané teorie od ACEOF ACES bych měl koupit každou ránu v okolí 5 kilometrů.
V praxi zde před pěti lety praštil blesk do silnice do litinového poklopu od kanalizace, cca 10 metrů před barákem. dům si nevybral. Nebyl ten blesk nějaký divný?  o:-)

To si zkoušejte na někoho jiného, citujte kde jsem rozebíral teorii okolí 5 kilometrů.

Citaci vám nedám, baví mě diskutovat s lidmi, kteří mají jiný názor, rozšiřuje to rozhled, obzvláště, pokud jim chybí smysl pro nadsázku  ;)

V tom případě jste lhář.

Radku, jestli nebude "Spojka" 11. května, tak ostatní květnové termíny bych měl mít volné, můžeme tam probrat jednu teorii, kterou mě kdysi, když jsem ještě netušil, že se dostanu mezi revizáky, líčil jeden dlouholetý hromosvodář.
Ona asi tak trochu naznačuje proč si blesk vybral ten dekl :-)
Ono se to lépe vysvětluje, když se to dá namalovat, reagovat na připomínky...

No divný - on se snažil, ale v té rychlosti se prostě netrefil.

Nchci snižovat celou vědu o hromosvodech, ale je to záležitost, ve které fungují okolnosti výpočty nepostižitelné a výsledek (spolehlivá ochrana) je platný pouze s jistou mírou pravděpodobnos ti. Naprosto spolehlivou ochranu (=100%) nelze v žádném případě zaručit.
  

Ale no tak, pane kolego, nač ta silná slova?  ;)
Uzavřel bych příspěvek citací z filmových Postřižin:
Ten Francin je nějaké chabrus na nervy. Měl by si podle spisku páně Batisty omévat přirození vlažnó vodó.

Napiš to Jiří do notýsku, abychom pak na spojce na téma nezapomněli  ;)

Mě by stačilo pokud bych dostal jednoduchou odpověď na jednoduchou otázku.


No, uvidíme. Sám jsem se snažil vysvětlit podrobně svůj postoj a názor na tuto problematiku. Odpověďmi jsou prozatím jen odkazy, kde nevidím nic co by můj názor mělo nebo mohlo změnit. To není diskuse!  Mám li vás začít brát vážně, musíte se víc snažit.  ;)

Napsal jsem svůj názor, citoval jsem dva články o vstřícných výbojích z pasivního jímače, dal jsem odkaz na video, kde se hovoří o tom, že až po montáži pasivních jímačů na střechu dvakrát udeřil blesk. Já nemusím nikoho přesvědčovat a lhát. Smích

Hromosvod je snad od toho aby do něj blesk blížící se budově mohl udeřit a byl sveden v pohodičce do země.
Pokud není tak udeří do budovy tak nebo tak, jelikož její vnitřní obvyklá výbava je uzemněna stejně jako by byl onen chybějící hromosvod.
Výjimkou by mohl být prakticky nevodivý objekt, u kterého by se mohlo konstatovat že nepovyšuje terén.
Co se délek jímačů týče, tak mállokdo je má ve vztahu k blesku tak dlouhý jak si myslí.

Tak až budete mít takových svědectví stovky, dá se z toho něco ohledně pravděpodobnos ti vyvozovat. Z jednoho jednotlivého případu se nedá vyvozovat vůbec nic.

Ne, neodpověděl jste. Zmíněné články jen popisují běžný fyzikální jev, který se odehrává všude v přírodě, tedy mezi jímačem a mrakem. To uz jsem vám psal.  Tedy to není odpovědí na to kde jste vzal těch 20% .
Z vašich reakcí jsem pochopil že se tedy jedná pouze o vaší domněnku. Dobrá, to mi jako odpověď vlastně taky stačí.

Jen pro pořádek.
Subjektivní pocit jednoho člověka, který popisuje kolikrát mu uhodilo do domu, je pouze jedním z mnoha čísel nutných k tomu, abychom mohli mluvit vůbec o nějaké relevantní statistice.  Pamatuji několik případů z praxe, kdy prokazatelně uhodilo do domu kde vznikly i nějaké škody, ale pocit sousedů i o 5 domů dál byl ten, že uhodilo k nim. Celý dům se jim zatřásl, okna řinčela a ozvala se velká rána.

Právě proto je vhodné po fy.instalující aktivní jímače coby výrobky požadovat funkční zkoušku soustavy simulací úderu blesku (nejlépe sérií úderů) se všemi jeho parametry.
Že na to nemají zařízení mne coby zákazníka nezajímá.
Vždy mě ovšem bylo naznačeno, že si mám doplnit vzdělání na elektrikáře a pak mě amatérský pohled na věc přejde.

Už jsem viděl bytovku 7 pater....odpor y svodů hromosvodu max 4 ohmy a vedle budovy byl vzrostlý smrk....asi 10 metrů od bytovky....ble sk udeřil do tohoto smrku ,  byl tam viditelný
"žlábek" do země....Bytovk a měla plechovou celou střechu dobře spojenou s vodičem hromosvodu....
Asi to moc o přitahování blesku uzemněným železem nebude. Když mluvíme o přitahování blesku.

PS:Nedávno jsem viděl poořad o letadlech a kapitán vyprávěl že má strach zejména vlétnout do bouře a následného úderu do letadla....Tad y uzemění moc nepomůže 12 km vysoko.. ;D ;D

To neznamená, že by měl hromosvod koupit každou ránu v okolí 5 kilometrů, jak se vám snažil nalhat Radek Červený.

Jste tady asi jediný, kdo tuto záměrně ironickou hodnotu vzal tak vážně. Následně tu nadsázku  Radek Červený i potvrdil svým příspěvkem.


Stále jen uhybáte, ironickou nadsázku označujete za lež, ale sám neumíte na přímo položenou otázku přímo odpovědět. Nejste za nickem schovaná ženská?   ;D

Odhad na základě výšky a sběrné plochy.

Kdepak, zakázáno v ČSN ESČ 113 z roku 1933  :)

To obtočení vlastně bylo dobré k čemu?
Spousta objektů to tak má dodnes.

Přitahovat blesky může kouř z komína.

Zde souhlasím, onen kouř si lze představit coby kovové prodloužení komína.
Nicméně nepřitahuje blesky, jen opět vyvyšuje objekt.

Začátek diskuze 22.9.2018. Myslím, že za tuto dobu už by ten hromosvod byl na malým domečku namontován, i vypracování analýzy, projektu a zrevidování. A možná by to stálo i míň peněz, než čas odborníků strávených touto diskuzí.
 ;D ;D ;D

Ale to bychom se zase nepobavili nad příspěvky baviče diskuzí  ;) ;D

Co se týká blesků, tak jsem amatér. Proto mě berte s rezervou.
Podle mého názoru se nedá jakýmkoli hromosvodem blesk přitáhnout ani odklonit (pokud nepouštíte draka s drátem přímo do mraků). Hromosvod má za úkol dostat co největší množství bleskového proudu bezpečně do země, když blesk do budovy udeří, proto nemá moc smysl přemýšlet jestli se má na RD hromosvod montovat - rozhodně ano. Jestli poté do budovy udeří je sice jako sázka loterie, ale když už udeří, je třeba udělat vše pro ochranu osob a majetku. 

Jasně, tak nějak jsem si to myslel.

Ale protože jsme si už vysvětlili že hromosvod nic aktivně nepřitahuje, tak víme že to číslo je nesmysl. Hromosvod tedy slouží k tomu, že když už se blesk rozhodne uhodit do míst chráněných hromosvodem (sběrná plocha) tak si přednostně vybere tuto strojenou cestu a šance na bezškodní průběh je pak cca 95%. Tedy v případě že je správně proveden návrh a instalace této ochrany. Opatřeními nad normominimum se tato šance ještě zvyšuje.

A "přednostně" to mu kdo poradí??  (Tomu blesku)
To je pak jak říkají anténáři - duchařina.   ;)

Zpravidla ohmův zákon, kde platí pravidlo, že proud jde vždy cestou menšího odporu.

J,j....
To je technicky zdůvodnitelné. ..To ale nezaznělo.
Jen jsem se technicky ptal?

S Ohmovým zákonem si u blesku ne zcela vystačíme, nicméně současné poznání nám mimo dohadů jak je to jinak relevantní závěr nenabízí.
Proto je důležité dodržovat standard, který nám nabízí soubor norem pro hromosvody vypracovaný top.odborníky v oboru.

Jde o spodní hranici, kde neuvažuji se vstřícným výbojem z pasivního jímače, který v závislosti na tlaku, vlhkosti, teplotě, intenzitě pole aj. může být dlouhý několik metrů až několik desítek metrů.


-----
Proud teče všemi cestami, největší proud teče cestou nejmenšího odporu. Smích

Zákony pana Maxwella.

Kde je náboj, tam je elektrická indukce.
Kladný náboj je tažen elektrickým polem záporného spodku mraku vzhůru. Kam se navalí nejvíc náboje ze země, tam se postupující leader vydá (je přitahován směrem k nejsilnějšímu zdroji elektrického pole).
Pokud je hromosvod dobře proveden, nejvíce náboje se nahromadí na jeho vrcholu (na špici jímače). A to je pak nejpřitažlivěj ší místo pro leader.

Pozor aby to nebylo špatně pochopeno.
Elektrický proud si hledá všechny vodivé cesty, Ohmův zákon se dá prezentovat přesněji tak, že největší část proudu teče cestou s nejmenším odporem.

A právě proto je dobré dodržet normativní minimum  a tu cestu případnému blesku předchystat a ukázat. Nejsem ani zastánce svodů s tyčovým zemničem, aby měla jímací soustava jako celek smysl, rád vidím jeden zemnič a všechny svody připojené na jeden potenciál.

Beze zbytku souhlasím, vždy jde o to aby jímač měl o něco lepší zemní potenciál nežli má střecha budovy.