Diskuse Elektrika.cz

Co znamená záporný potenciál. A může být náboj -2C negativní potencionální energii?

Záporný potenciál znamená potenciál nižší (zápornější) než nulový potenciál.

Nulový potenciál je stanoven dohodou - nejčastěji to v elektrotechnic e bývá potenciál povrchu Země, ale ne vždy. Protože v popisu chování obvodů vystupuje vždy napětí (=rozdíl potenciálů),  nemá to na nic vliv.

Můžeme tedy i kopat díru pro kladný náboj apoté bude potenciál záporný?

Kopat můžete jak vám zalíbí... ;D ;D

Smysl této otázky jsem nějak nepochopil. Vaše původní otázka zněla trochu jinak:
Dohodněme se, že nulovým potenciálem bude potenciál PE vodiče u vás doma.
Připojte tužkový akumulátor + pólem k ochrannému kolíku v zásuvce. Záporný pól akumulátoru připojte ke kusu vodiče (druhý konec vodiče nechte volný). Tím okamžikem bude onen vodič na potenciálu -1,5 V. Na této záporné potenciálové hladině se budou nacházet všechny volné elektrony v dotyčném vodiči. Tedy i vybraná skupina z nich, konkrétně 12 483 019 291 miliard elektronů (= -2 C). Tyto elektrony tím, že mají záporný náboj a nacházejí se v místě se záporným potenciálem, mají kladnou potenciální energii.

A teď, když akumulátor obrátíte, tj. připojíte záporným pólem k ochrannému kolíku zásuvky a kladným pólem k tomu volnému vodiči, bude to naopak. Volné elektrony se budou nacházet ve vodiči s kladným potenciálem, a budou mít zápornou potenciální energii. Na to, abyste je dostal do místa s nulovým potenciálem, musíte vykonat práci (zde na dobití akumulátoru).
  

Vybavuji si to tak,že mám cívku asynchr. motoru  nahoře budu mít kladnou půlvlnu U ,takže nahoře +250V dole 0V .
Nevím co jsi mám představit ,jestli je nahoře 250V protonů a dole 0V a tím pádem poletí elektrony z uzeměného středu - země .
Nebo jsou elektrony reprezentovány jak Vy píšete v kladné části ,potom mi tohle nedává rovněž smysl, když budu mít v kladném místě cívky přebytek elektronů ,nemůže se přece obrátit proud a myslel jsem ,že ke tp něco jako +1,5V a -1,5V (3V baterie).
Nechápu jak tohle může být reprezentováno pro kladný náboj atd. co se vlastně napíná?

Uvažujte zvlášť dva prípady.

1. Prechodové javy, keď elektróny (všeobecne nosiče nábojov) sa hromadia. To je statická elektrina alebo aj napr. nabíjanie dosky kondenzátora. Keďže rovnaké náboje sa odpudzujú, treba prekonávať silu, takže ich hromadením sa ukladá energia do poľa a zvyšuje sa napätie medzi miestom s prebytkom a miestom s nedostatkom nábojov. Naopak, pri vybití napätia (napr. preskočenie iskry) sa rozdiely vyrovnajú a energia poľa sa uvoľní.

2. Elektrický prúd, kde platí prvý Kirchhoffov zákon, že v každom uzle sa súčet prúdov dnu rovná súčtu prúdov von. Elektróny sa teda nikde nehromadia, je to ustálený stav, kde zdroj dopĺňa energiu do obvodu, v ktorom ju spotrebič (napr. asynchrónny motor) mení na prácu. Pohyb elektrónov nemení napätie v obvode.

V oboch prípadoch je napätie rozdielom potenciálov a platí tá istá fyzika, ale na predstavu nájdete lepšie analógie pre klaždý prípad zvlašť.

V tomhle cítění sem taky pobýval ,že napětí je roztáhnutí nábojů přes obvod asi myslím ,že menších
od větších .
Dobrá tedy desky kondezátoru dostanou pár rozdílných nábojů ,až se nabije Dostane ze z obou částí ideálně 0 V a tedy že elektrony nemění napětí se říct nedá .
Protože výkon musí být negativní musí si přece čerpat +250 V protonů elktrony z 0 V země .Akorát nechápu jak když si představím podle kolegy,může pobývat u 250 V protonů max elektronů(tohle je mi nepochopitelné).
Jedná se hlavně o to, teoreticky budu viset na AC napětí drátu a nešlehne mě to .
TO BUDU MÍT hned -11kV a  +11kV . :P
Tak jako do letadla může uhodit blesk protože má jiný náboj..

Také bych mohl říct že všechny elektrony šli do 0V země a zůstalo +250 V ale že tam jsou všechny elektrony to mi představit nejde.
Mohl by mě čístě tok protonů zranit?(třeba něco jako plazma)

Jedná se o alfa záření.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfa_%C4%8D%C3%A1stice

Mohl by jste mi kolego objasnit jak je to stím potenciálem  na drátě a hlavně  ten přebytek elektornů u +plus náboje jakto že se náboje nesrovnají?

S tím potenciálem na drátě je to tak, že v běžných elektrických obvodech zajišťují přenos náboje volné elektrony, kterých je v každém vodiči při běžných teplotách co hrdlo a jistič ráčí. Kladný náboj v místě A vytvoříte například tak, že odtamtud odnesete nějaké elektrony. Zbytek jsem popsal v příspěvku 13.10.2010, 14:47

P.S. ponechávám stranou děrovou vodivost v polovodičích, elektrolýzu kapalin a podobné legrácky.

Tedy k baterii připojím gnd  

- polem  a na plusové straně se objeví elektorny ze strany minusové??

Jak projdou přes střední vrstvu baterie? která prouští elektrony jen směrem k - polu?.
Mám za to ,že rozdíl potenciálu znamená  např odtah + částice z + polu baterie a - z  minus polu baterie .?není to tak?

Např. z fyz.učebnice to lze analogicky udělat následovně:
odtah + náboje k - polu baterie náboj tedy zaniká a co se děje nyní pravě jevytlačený jeden elektron?

Nevím, co jsou to elektrony ze strany mínusové. Ale nemusí se tam žádné objevovat. Jsou tam už od té doby, co moudrá matka příroda kovům nadělila spoustu volných elektronů, díky nimž kovy dovedou vést elektrický proud.

Nevím, co to je odtah částice z pólu baterie - kudy, kam, čím a proč ji odtahujete, takže těžko popsat, co se při tom děje.
Rozdíl potenciálů je rozdíl potenciálů a neznamená nic jiného, než rozdíl potenciálů neboli elektrické napětí.
A běžná baterie, kterou si koupíte v obchodě, nedělá nic jiného, než že svým záporným pólem "tlačí" elektrony ven a kladným pólem je zase ve stejném množství přijímá (jestli honí dokola ty samé, nebo jestli si je ukládá a posílá dál jiné, vám může být jedno). Můžete si to představit třeba jako oběhové čerpadlo na elektrony.

 ??moje analogie pro napětí

Obdivujem p. Fuka, že dokážete ešte odpovedať na takto formulované otázky. Ja tieto krkolomné príspevky užívateľa FI nedokážem ani dokonca prečítať.

To FI: začnite postupne študovať základy elektrotechnik y a teórie obvodov.  Informácii je na webe dostatok, a určite postupne nájdete odpovede na všetky svoje otázky.       

V našem milém vesmíru existují tři druhy síly.

Elektromagneti cká interakce.
Nazývá se také silná interakce, ta slabá pro nás význam nemá. Ta silná působí mezi elektricky nabitými částicemi, ale působí na krátkou vzdálenost. Ta se nás týká. Pokud se elektron pohybuje v prostředí, kde se vyskytuje elektromagneti cké pole, bude se pohybovat ve směru vektoru tohoto pole. Totéž se týká atomu, kterému elektron přebývá nebo chybí (ion). Jenom je potřeba tu částici nějak uvolnit. U kovů je to dáno konstrukcí mřížky, u iontů chemickou strukturou roztoku.

Gravitace.
Podle Einsteina každý hmotný objekt okolo sebe šíří gravitační pole. Je velmi slabé, ale zato působí na velmi velkou vzdálenost (proto galaxie drží pohromadě). Ta se nás netýká.

Víra.
Popírá předešlé dvě, jak si s ní poradíte, je vaše věc.

Jinými slovy. Uvědomte si, že napětí je rozdíl potenciálů.Potenciál nemůže být ani kladný ani záporný. Prostě na jednom fousu bude víc volných elektronů (nebo záporně nabitých iontů) než na druhém.

No, u toho obrázku už mi síly došly taky  ;)

Tedy, viděl jsem pár malůvek od páně Kolesy, ale vy jste ho trumfnul...  (zle)

Je to iba moje hobby, no fyzikálne sily sú štyri. Gravitácia, elektromagneti zmus, silná jadrová a slabá jadrová sila. Veľmi pekná knižka k tejto téme je "Nový kvantový vesmír",  snažia sa v nej sprístupniť aj skutočne zložitú fyziku.

Ale infantilný šarm sa obrázku nedá uprieť. o:-)

Silnou a slabou jadernou jsem sloučil do jedné, je to tam poznamenané. Leptony a kvarky na naše řemeslo na rozdíl od elektronů, gravitace a víry moc vliv nemají ;)

EDIT: Koukám, v to spěchy jsem jaderné síly vynechal. Ano, ty jsou nejsilnější, ale působí na nejkratší vzdálenost. Díky nim jsme schopní zvednout skleničku dobrého vína k našim ústům.

Pokud už má uživatel FI přístup k internetu, určitě použije možnost vyhledávání a najde uspokojivou odpověď - například jako v přiloženém obrázku, který popisuje vznik kladného a záporného elektrického náboje (adresa odkazu je v záhlaví a zápatí obrázku).
P.S.
Napětí, jak už bylo řečeno, je rozdíl potenciálů. O napětí se píše na těchže stránkách o kousek dále, bohužel už bez obrázků ...
 

Uživatel má tuto stránku už dávno přečtenou  ,takže váš pohled je z pohledu elektronů.Na tom obrázku mi šlo o to kolik  bude mít panáček, jestli půl sekundy + V a další půl sekundy -V.

Jinými slovy ,když se přiblížím ve Farradayově klecy k tomu to vedení bude se 50 krát za sekundu přepolovávat kraje Farradayovi klece.Obrázek byl formulován ve 4 hodiny.

Ps: Nikde ani stopa.. po - napětí jediný zdroj, byl Walter Lewin.

Tomášovi se opravdu klaním a zároveň se mu divím, že se takto sáhodlouze zaobírá někým, kdo nemá ani špetku slušnosti se představit svým vlastním jménem a ukázat celému světu svůj xicht. Myslím si, že by to zrovna u "FI" mělo být slušností, když v diskusích jako anonym otravuje odborníky a ani se jim za jejich rady a vědomosti nepředstaví.
Je to sprostota!

I odborník by měl být dobrý člověk .

Děkuju pane Jirko Š. Svejkovský.


PS: Tu fotku bych si tu ,už dávno nahrál kdybych se mohl dostat na profil .  xD  :o ;D

Nejsem si tak úplně jistý, zda se tu nesnoubí dobrota s blbostí.
Ždímete tu odborníky o jejich léty nabyté vědomosti a jste tak drzý, že se jim ani nepředstavíte.
To vám vážně není proti srsti?

Mám na mysli to ,že mi tu nelze ,už změnit nick ani nahrát foto jinak bych si ho tu nahrál. Odkaz pofil zmizel. Ale nemá cenu tohle tady řešit .Nemyslím ,že by znamenalo představit si jak funguje obvod z 1,5 V baterií za nějaké know how firmy.

Nicméně za svoje nevhodné chovaní(a kresbu) se omlouvám ,mrzí mě to.
Děkuju za vysvětlení tohoto pojmu.