Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych se zeptat, zda je možné vést bleskosvod v zateplovacím systému (EPS, desky z minerálních vláken)?

Pane Peterka,to vám asi se zárukou řekne jen výrobce.Celý systém prošel před uvedením na trh řadou zatěžkávacích zkoušek.Na jejich základě byl vydán protokol ve kterém by mělo být vše uvedeno.

součástí certifikace zateplovacích systému podobné zkoušky určitě nejsou, Uvážím li, že hromosvod bude veden v chráničce, pak by zřejmě nemusel nijak ovlivňovat zateplení ani při úderu blesku.
stávající ČSN připouští vedení v provětrávaných fasádách, myslím, ža enad ani není specifikováno, zda je nutné použít chráničku.
Tomas peterka

V prvotním dotazu jste neuvedl,že uvažujete o použití nějaké chráničky.Neví m co jste měl tímto na přesně na mysli,ale pokud se týče tzv.skrytých svodů,je možno tento uložit do dutiny v nehořlavém materiálu,což by se dalo již vyvodit z atestu Vámi uvedeného zateplovacího materiálu EPS.Tato dutina by měla mít minimální průměr 29mm.Jinak je též možno tento svod uložit pevně zalitý v betonové konstrukci.K uložení se nesmí použít dilatačních spár.Zkušební svorky těchto svodů musí být přístupné např.ve skříních zapuštěných ve zdi objektu ve výši 0,6-1,8 m nebo zapuštěny v zemi s ochranným poklopem.

V protokolu je určitě uveden stupeň hořlavosti a to mi nevymluvíte a jestli není tak vám ho výrobce určitě prozradí.

jistě, stupen hořlavosti EPS (C1) a min. vláken (B) je jasný, na to se nemusím ani dívat do dokumentaci k VKZS, spíš, to co zcela neznám je právě zda normy, resp. jinde definované zásady týkající se ochrany před bleskem toto umožňují/zakazují právě i ve vztahu k hořlavosti materiálu a konstrukčního řešení vlastního vedení (v chráničce, zabetonováno v drážce volně v tep. izolaci).
Vůbec nevím co se vlastně děle v těsném okolí svodu při údoru bleskem, tudíž ani nevím jak ovlivní materiál zateplováku.
V případě chráničky je pak otázka o jaký materiál se má jednat, zda to například mohou být čtverhranné plastové chráničky, které se používají na ochranu elektr. vedení, nebo něco jiného.
Bohužel toto je spíš problematika kterou řeší elektro, nikoliv klasická stavařina, bohužel moje specializace je právě stavařina. Normu (stará ČSN) jsem si sice přečetl, ale existenci VKZS v té době bohužel nepřipouštěli:).
Tomas peterka

Já mám v úmyslu schovat hromosvod (drát FeZn10) do zateplení (běžný fasádní polystyren). Jsem domluvený s revizákem, že stačí navlečení do husíko krku.

Pri výbere "husího krku" je však potrebné vybrať samozhášavý nakoľko sú k dostaniu aj bez tejto vlastnosti. Vizuálne to rozlíšite tým, že samozhášavé majú tzv. maslovo bielu farbu.

Podle stále platné ČSN 341390 je možné použití skrytých svodů jen dvěma možnými způsoby: 1) volně uložené v dutině (kanálku) ve zdivu (trubka v maltě).  2) pevně uložené v betonové konstrukci nebo zabetonované v drážce zdivu. Podle mne jinde než v betonu či ve zdivu nesmím tedy skrytý svod vést. Myslím si že husí krk pouze v tepelné izolaci je blbost - při úderu blesku mi dynamické síly drát mohou z izolace vystřelit. Osobně bych to řešil - nehořlavou nekovovou trubkou D=3cm, pevně uchycenou ke zdivu. A teprve na ní izolace. Rozhodně ne husí krk. Zajímal by mne názor pana Beláně.

To: Fasulis,
reaguji pouze na vaší výzvu. Přiznávám, že ochrana před bleskem není mou silnou stránkou. Tyto záležitosti nechávám specialistům "hromosvodářům".

Plně souhlasím s vašim vyjádřením. Svod uložený do polystyrenu nebo "husího krku" v polystyrenu určitě ne. Myslím si, že jedno řešení je pevně na povrchu podle ČSN 33 1390 a druhé řešení je do omítky (zdiva) podle čl.74, před provedením zateplovacího systému.

Přednost bych dal uložení pevně na povrchu.

K problematice skrytých svodů:
   Troufnu si říci, že většina hromosvodářů je nemá ráda. Problémem není ani tak vlastní oteplení svodového drátu, k tomu většinu dochází v případě nedostatečně koncipované jímací soustavy: malý počet svodů, nekvalitní pospojování, nedostatečná tkzv. Faradayova klec.
Větší problémy mohou  způsobit a také je mají  většinou na svědomí, dynamické účinky.
Případ první:
Skrytý svod je nedostatečně upevněn a při zásahu blesku , ,  vyskočí ven'' fasáda je poškozena a v případě, že na izolační vrstvě je nanesena kvalitní omítka může se odchlípnout celá fasáda.
Nebo je i znám další případ, bohužel ho mám pouze z doslechu, kdy byl skrytý svod viditelný z místnosti.
Případ druhý:
 Skrytý svod je dostatečně upevněn, ale dynamické síly způsobí narušení statiky objektu.

Při skrytém svodu, zvláště pak při dovybavování objektu zabezpečovacím, informačním systémem, nebo dodatečnými přívody napájení osvětlení, může být zanedbána dostatečná vzdálenost od součástí jímací soustavy jenom z toho důvodu, že svod není vidět a pracovníka to nenapadne.

Pro skrytý svod se dá použít drát s bezhalogenovou izolací a tím je dodržen požadavek pro zabránění kontaktu se stavebním materiálem.
Při umístění do chráničky, je dobré pokud je v ní prostor, aby se drát mohl tkzv. , ,vyplácat'' ,  ale průměr by neměl být zase moc velký, tím by po vytvoření , ,vlny'' mohlo dojít k vytržení ze svorek na začátku a konci svodu.

Osobně bych raději doporučoval klasický svod, maximálně dojde k vytržení z úchytů na zdi. V případě, že klientovi vadí vzhled ochranného úhelníku, nahradil bych ho zaváděcí tyčí z nerezu a i pro ostatní součásti bych použil kvalitní materiály.
Hromosvod z nerezu je pak i  estetickým doplňkem objektu s výhodou dlouhé životnosti a minimalizací nákladů na údržbu.
Více na www.dehn.cz S pozdravem Jan Hájek

Pánové, díky za vaše připomínky k věci. Hromosvod se bude teprve dělat a dám na vaši radu - udělám klasický, viditelný svod. Stejně jsem přemýšlel, jak řešit detail vstupu do omítky. Přiznám se, že na dynamické účinky zásahu na svod jsem ani nepomyslel. Rozhodně bude lepší, když to vytrhne držáky ze zdi, než když to nadělá větší paseku.

Řeším stejný problém jako autor a na základě zdejších rad taky začínám silně uvažovat o povrchové variantě.

já v tom nevidím problém, pokud bude dodržena ČSN 33 1390 - svod musí být v netříšttiví trubce, např. KOPOS takovou vyrábí. Pozor na certifikáty, jak materialu hromosvodu, tak zateplovacíhos ystému. Rovněž je přeba posoudit souběhy a křižování ostatních vedení nn, sdělovacích rozvodů /viz. např. cihlová zeď  36.5 - prostup, 20cm je problém/

Dělal jsem revizi na hromosvodu po zásahu bleskem, u svodu byly vytrhané konzolky (PV01),  i když bylo zřejmě, že byly původně dobře připevněné - zůstaly na nich pěkné "koláče" omítky (spíše betonu).
Skrytý svod by určitě při takovém zásahu vyběhl ze zdi i s trubkou.
Podle mého přesvědčení by celý hromosvod měl být vně budovy, včetně svodů.  

Vzpomínám ještě na jeden případ, kdy si jeden domácí kutil vyrobil vlastní hromosvod. Budova měla klasickou sedlovou střechu, na střeše byl umístěn stožár TV antény. Stožár byl spodní částí připevněn k trámům v půdním prostoru. Kutil připojil lano FeZn na stožár v půdním prostoru, pokračoval volně v půdním prostoru ke štítové zdi, tu provrtal, dále pokračoval volně k uzemnění které tvořilo staré potrubí.
Došlo k zásahu bleskem a kutil měl ve střeše díru asi 1x 1,5 m.
Půda byla zarovnaná nejrůznějším harampádím, hlavně starým nábytkem, k požáru naštěstí nedošlo.
Kupodivu, i když měl anténu v době zásahu připojenou do televize, nedošlo k poškození televize.