|
|
|
|
|
|
| |
|
|
Miroslav Macek
Neverifikovaný uživatel @1
 Offline
|
 |
« Odpověď #4 kdy: 16.02.2010, 11:39 » |
|
Uzemnění slaboproudých (sdělovacích) i jiných zařízení se takhle běžně dělá - jde o oddělení sdělovací země. Třicet let nikomu nevadilo, že tahle soustava nemá označení TNS-S-S, a světe div, se, nic se nestalo. Život šel dál, ale teď si toho všimnul patrně nějaký ambiciozní začínající vědec s konexemi, takže se to možná dostane i do norem.
Já si ale myslím, že za úvahu by stálo tohle označování TNC-atd. zcela zrušit. Jen to mate veřejnost a popisuje to všem dávno známé soustavy a složitější systémy se tím stejně popsat nedají. Američané na rozdíl od nás létají na Měsíc, k Marsu a kometám a nic takového nepotřebují.
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 16.02.2010, 11:52 » |
|
Američané na rozdíl od nás létají na Měsíc, k Marsu a kometám a nic takového nepotřebují.
Zachovejte badatelský klid, Američani si vymýšlejí zkratky na 10x víc pí....n než my  |
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Jirka Š.
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 16.02.2010, 13:44 » |
|
...uzemnění slaboproudých (sdělovacích) i jiných zařízení se takhle běžně dělá - jde o oddělení sdělovací země... Ten obrázek ale nevypadá na sdělovací zařízení......?  S oddělenými zeměmi jsem se už také setkal, ale nikdy s podobným označením. Vždycky byla snaha zemnit každý systém na zvláštní soustavu a pak to vše spojovat dohromady až co nejblíže hlavnímu zemnímu uzlu. Také jsem ale nikdy neviděl normu toto řešící, vždy to bylo spíše podle požadavku výrobců zařízení. |
|
|
|
|
|
|
tomas vedle
|
|
« Odpověď #8 kdy: 16.02.2010, 18:57 » |
|
Zachovejte badatelský klid, Američani si vymýšlejí zkratky na 10x víc pí....n než my .
Pan Fuk Tomáš má pravdu.
Američani mají vodiče CSA,600 V,60 Hz,277 V,120 V,AWG16,14,8,1/0.
Tomáš Vedle.
|
|
|
|
|
|
|
Tomáš Jarovec
|
|
« Odpověď #10 kdy: 16.02.2010, 20:16 » |
|
Když se na to zapojení podívám jako silnoproudý elektrikář a vidím tam L1,L2,L3 a myslím si že je to síť 3x400/230V 50Hz ~ kde mají fáze posun o 120°, tak jsou ty diody zapojeny do přímého zkratu.
Těch 6 diod před motorem chápu spíše jako symbolické vyjádření měniče (např triaky, které jsou řízené tak, aby do zkratu nikdy nešly). Sranda bude, jestli se něco takového prosadí a lidé budou vesele tahat CYKY 4x1,5 nebo 6x1,5  |
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 16.02.2010, 20:30 » |
|
Těch 6 diod před motorem chápu spíše jako symbolické vyjádření měniče (např triaky, které jsou řízené tak, aby do zkratu nikdy nešly). Sranda bude, jestli se něco takového prosadí a lidé budou vesele tahat CYKY 4x1,5 nebo 6x1,5 Přesně tak, já tam nevidím ten "zkrat" ale netuším, jak by se z "usměrněného" napájení propojeného po 2 drátech objevilo 3f napájení pro motor, kbyby to mělo být skutečné zapojení. A pokud jde o uzemnění sdělovacího zařízení, tak pokud to je u ČD a v oblasti vlivu trakce, tam je to ještě jinak, složitěji,... |
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl!
Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Lubomír Jindra
Revizní technik E2B
Offline
|
|
« Odpověď #12 kdy: 17.02.2010, 07:37 » |
|
Těch 6 diod před motorem chápu spíše jako symbolické vyjádření měniče (např triaky, které jsou řízené tak, aby do zkratu nikdy nešly).
Přesně tak, já tam nevidím ten "zkrat" ale netuším, jak by se z "usměrněného" napájení propojeného po 2 drátech objevilo 3f napájení pro motor, kbyby to mělo být skutečné zapojení.
Pokud jde o frekvenční měnič, je nutno ocenit kreativně umělecký přístup tvůrce s jakým přistupuje ke tvorbě schematické značky. |
|
|
|
Miroslav Macek
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 17.02.2010, 13:01 » |
|
To označování soustav TNC-atd. prošlo za 30 let určitým vývojem.
1) První generace výzkumníků se patrně inspirovala americkými zvyklostmi a tamní zaběhnutý systém (který se zůstal v Americe během těch 30ti let stále stejný) se pokusila pojmout tak nějak vědecky. Proto v první fázi bylo ono označování vytvořeno jen podle drátů/vodičů sítě (tak to mají v Americe), avšak do toho označování pouhých drátů se tvůrčím nadšením 1.generace výzkumníků dostaly termíny, které předpokládají znalost zdroje. Nějakou dobu tedy fungovalo nové názvosloví, ale posléze vznikla v praxi řada zádrhelů a nejasností, proto bylo nutno předpisy updatovat, neboť
2) Druhá generace výzkumníků pochopila, že znalost pouhých drátů (sítě) nestačí. V současných předpisech jsou proto v předpisech zakresleny nejen pouhé dráty, ale také zdroje, aby bylo možné rozlišit více potřebných informací. Jenže výzkumníci přicházejí a odcházejí, a tak i nyní patrně přišla třetí generace výzkumníků, která si všimla, že těch drátů se tam v posledních desetiletích potuluje více, takže
3) Třetí generace výzkumníků do systému hodlá patrně zavést nyní jeden, a v budoucnu možná více kategorií zemnících potenciálů. Tím dojde nepochybně ke zviditelnění výzkumníků, k příležitosti vytisknout další edici norem, ale jinak to v praxi celkem k ničemu není. Snad tedy jednou přijde v pořadí již
4) Čtvrtá kategorie výzkumníků, která stopne neustálé další změny, anebo (ještě lépe) celý tento systém označování bez náhrady zruší.
V praxi totiž s rozvojem techniky vzniká stále více různých systémů a tím i otázek - jak např. označit soustavu, do níž pracuje x-zdrojů, přičemž každý z nich má jiný charakter (např. skupiny různých fotovoltaické zdrojů připojené na distribuční transformátor) ? Jak označit síť se zdroji UPS, v nichž při výpadku jednoho zdroje mžikový přepínač přepne zátěž na zdroj s jiným charakterem ? Jak označit soustavy s nesinusovými průběhy ? atd. Co je proti tomu jeden uzemněný drát FE navíc ? Muška jenom zlatá.
|
|
|
|
|
Oblast definic pojmů
Autor
