Petr Krištof
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« kdy: 27.10.2008, 15:20 » |
|
Jsou po úderu blesku do hromosvodu znatelné stopy průchodu bleskového proudu na jímači, svodech atd?
|
|
|
|
|
Lubomír Jindra
Revizní technik E2B
Offline
|
|
« Odpověď #2 kdy: 27.10.2008, 17:55 » |
|
|
|
|
|
|
sniper76
|
|
« Odpověď #3 kdy: 27.10.2008, 20:04 » |
|
Tato problematika je dobře popsána, nicméně by mně velmi zajímaly informace o stavu základového zemniče po zásahu blesku do objektu (Kvalitní zemnič, 4 svody, odpor pod 5 ohm)? Může dojít k fatálnímu poškození zákl. pásů? Mnoho mých známých odrazuje od připojení hromosvodu k zákl. zemniči právě tato obrovská energie blesku.
|
|
|
|
František Šohajda
Offline
RT E2-A
|
|
« Odpověď #4 kdy: 28.10.2008, 10:48 » |
|
Jak píší kolegové přede mnou a je to i v normě, že po zásahu blesku se má provést revize hromosvodu.
|
RT -EZ - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
|
|
|
sniper76
|
|
« Odpověď #5 kdy: 28.10.2008, 11:44 » |
|
Ale jistě, o revizi nikdo nepochybuje, jenže součásti revize je i vizuální kontrola. U základového zemniče ji nelze provést, že? takže v revizi bude uvedeno, že základový zemnič byl proměřen a byly zkontrolovány uzemňovací přívody. OK. Mně ale zajímá, zda - li někdo viděl poškozené základové pásy po zásahu blesku do hromosvodu, jenž byl připojen na základový zemnič. Může dojít k roztržení betonu nebo podobné poruše?
|
|
|
|
František Šohajda
Offline
RT E2-A
|
|
« Odpověď #6 kdy: 28.10.2008, 15:03 » |
|
TO:sniper76 To se bude muset vyzkoušet jen měřením..ještě jsem neviděl nikoho kdo by po úderu blesku odkopával základové pásy a zemnění...to je vcelku dost pracné....
|
RT -EZ - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
|
|
|
Pavel Horský
ČESKÝ ŽIVNOSTNÍK
Offline
Podbořany - projekční a revizní činnost E2A, E2B
|
|
« Odpověď #7 kdy: 28.10.2008, 15:29 » |
|
Porušené základové pasy po zásahu blesku asi nikdo neuvidí, ale osobně jsem viděl paseku, kterou napáchal zásah blesku a sjel do země ,dnes moderním, skrytým svodem ve fasádě objektu. Majitel se asi chytal za hlavu......... ..novostavba, zateplený objekt, těžce opravitelná fasáda........ .............. ..Taky skryté svody vymlouvám každému, kdo mě osloví s vyprojektování m nebo samotnou montáží hromosvodné soustavy.
|
Projekce vyhrazených el. zařízení v objektech tř. A + B Bytová a občanská výstavba, průmysl, zdravotnictví Návrhy a výpočty umělého osvětlení Návrhy ochrany před bleskem a přepětím Revizní technik E2A, E2B http://www.severocech.cz/ mob. 721 141 602 email: horac@podborany.cz
|
|
|
sniper76
|
|
« Odpověď #8 kdy: 28.10.2008, 17:40 » |
|
Logická úvaha při provedení revize je vzít pneumatické kladivo, obkopat dům a začít rozbíjet základy RD . Nicméně, mnoho mých známých od připojení hromosvodu k základovému zemniči odrazuje právě ta možnost roztržení betonu a opravdu si myslím, že ta možnost tu je. Samozřejmě nikdo nebude strhávat tepelnou izolaci zákl. pásu, aby zjišťoval, je-li v betonu nějaká trhlinka. Narušená statika základů se však nemusí projevit hned, že? Takže, může dojít k poškození těch základů? Zajímájí mě jakéko-li myšlenky. Co si myslíte o myšlence připojit k zákl. zemniči hlavní a doplň. pospojování + přepěťovky a hromosvod připojit na samostatný zemnič dostatečně oddálený od RD?
|
|
|
|
|
sniper 76
|
|
« Odpověď #10 kdy: 29.10.2008, 14:48 » |
|
Knisku 2.0 mám docela dobře prolouskanou, je možné, že jsem ale něco přehlédl. Je zmiňováno, že rozdělení zemničů není vhodné z důvodu přeskoků , vzniku oblouků a zavlečení "blesku do objektu se stejně nevyhnu. V různých schématech se tam počitá, s bleskem a průchodem proudu 200kA. Z toho 100kA do zákl. zemniče a zbytek přes DEHN ventil M do sítě (100kA). Mohu se mýlit, ale napadá mne, že pokud budou obě zemnící soustavy o přibližně stejné odporové hodnotě (nebo pokud zemnící soustava hromosvodu lepší), pak zemnící soustava hromosvodu svede oněch 100kA. Oblouky a přeskoky do zemnící soustavy objektu se zákl. zemničem a s použitím DEHN ventilu M by způsobily menší škody. (zákl. zemnič by svedl proudy jen v desítkách kA a zbytek by šel do sítě) Poškození základů by tak mohlo být docela úspěšně eliminováno.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 29.10.2008, 17:20 » |
|
Mohu se mýlit, ale napadá mne, že pokud budou obě zemnící soustavy o přibližně stejné odporové hodnotě (nebo pokud zemnící soustava hromosvodu lepší), pak zemnící soustava hromosvodu svede oněch 100kA. Oblouky a přeskoky do zemnící soustavy objektu se zákl. zemničem a s použitím DEHN ventilu M by způsobily menší škody. (zákl. zemnič by svedl proudy jen v desítkách kA a zbytek by šel do sítě) Poškození základů by tak mohlo být docela úspěšně eliminováno.
Obávám se, že problém ani tak nevzniká při vedení bleskového proudu solidně dimenzovaným vodičem, nebo při přechodu ze zemniče do země, ale právě při těch obloucích a přeskocích. Tehdy právě dochází k těm pyrotechnickým efektům a následným škodám.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
sniper76
|
|
« Odpověď #12 kdy: 29.10.2008, 18:42 » |
|
OK. Takže pokud provedu z RD 10x12m čtyři svody, připojím je k zákl. zemniči v zákl. pásech v obvodu RD, k tomu připojím vzájemně provařené betonářské pletivo v desce, bude zajištěna dostatečně velká kontaktní plocha pro přenos blesk. proudu do země?Jistě, beton v základech je pořád vlhký, ale pořád se nemohu zbavit pochybností. Asi jsem paranoidní.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 29.10.2008, 20:23 » |
|
K tomu by se měl asi vyjádřit někdo kompetentnější, jak má být z tohoto pohledu proveden základový zemnič, aby se minimalizovalo riziko poškození.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Kamil Novák
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #14 kdy: 30.10.2008, 09:35 » |
|
Tato problematika je dobře popsána, nicméně by mně velmi zajímaly informace o stavu základového zemniče po zásahu blesku do objektu (Kvalitní zemnič, 4 svody, odpor pod 5 ohm)? Může dojít k fatálnímu poškození zákl. pásů? Mnoho mých známých odrazuje od připojení hromosvodu k zákl. zemniči právě tato obrovská energie blesku.
Já bych se s dovolením zeptal obráceně : Na základě čeho se vaši známí obávají poškození základů ? ?? Jsou někde publikovány případy poškození tímto způsobem ? ?? Určující asi bude kvalita provedení. Jestliže se podaří rozdělit bleskový proud co nejvíce rovnoměrně do co největší plochy, pak by výsledná absorbovaná energie neměla představovat problém.
|
Revizní technik E2/A - specializace na přístroje a zařízení ve zdravotnictví. působnost : zdravotnictví - celá ČR, ostatní revize - Královéhradeck ý, Pardubický a Liberecký kraj
|
|
|
sniper76
|
|
« Odpověď #15 kdy: 30.10.2008, 12:55 » |
|
Poškození základů se obávají mí známí , ale také já. -výkon přenesený zemničem se počítá v MW. V práci máme el. pec s výkonem několika MW a proudy přes 100kA, takže asi mám představu co dokáže blesk. -otázku jsem z počátku položil tak, zda-li někdo viděl nějaké poškození zákl. pásů po úderu blesku. To, že ne mě trochu uklidnilo. -kvalita provedení je nutná vždy
|
|
|
|
pugner
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #16 kdy: 30.10.2008, 13:31 » |
|
Roztržení betonu ?? Pokud jde o beton B20 - základový,tak to nepřipadá v úvahu.Pokud provedete pospojení zemničů s roštem a armováním základové desky můžete v klidu spát. Na rozměr budovy 10x12 metrů se mi zdají 4 svody moc.Dle normy stačí jeden.
|
|
|
|
|