Diskuse Elektrika.cz

Bezpečný proud je menší, než vypínací proudy u proudových chráničů. Důvodem je technická realizovatelno st, aby chrániče nevypínaly falešně, nebo je počítáno s tím, že po omezenou dobu je hranice bezpečného proudu vyšší? Nikde jsem takovou informaci nezahlédl, ale něco obdobného je zkušební průrazné napětí u izolace, kdy také její destrukce nastane až po delší době působení napětí.

Ale proudový chránič nikdy neomezí velikost proudu, jen dobu jeho trvání.
Dotykový chybový proud skrz lidské tělo může být klidně několikaampéro vý proudový pulz.
To je často omyl že si lidé myslí, že 30mA chránič nedovolí projít lidským tělem vyššímu proudu, než 30mA.

Dá se jen říci, že chránič by měl začít s vypínacím postupem v okamžiku, kdy dotykový proud je vyšší než 30mA, ale proud během vypínání může stoupnout i na několik desítek i stovek ampér, podle impedance dotyku vůči PE.  Jen doba průchodu by měla být omezena na vypínací dobu chrániče.


A proto se vychází z doby účinků na srdce při dvoupólovém doteku ruka-ruka, nebo levá ruka-nohy při 50Hz a z pravděpodobnos ti vzniku fibrilace. Je to takový známý graf dohodnutých účinků s vyznačenými pravděpodobnos tmi účinku a úrazu.

Stojíte-li ve vodě a nebo když je dotek velkoplošně do hlavy (opření se čelem nebo pleší o holé sběrnice při práci v rozvaděči),  nebo vám prorazí vodiš pod napětím kůži, jsou podmínky smrti mnohem mnohem blíže.

Proud procházející tělem samozřejmě omezuje impedance těla plus další překážky v cestě, přes které dochází k dotyku. Pokud budeme uvažovat s účinností chrániče za jakékoli impedance proudové cesty, tak musíme počítat i s impedancemi odpovídajícími jednotkám mA. A tady dochází k překryvu mezi na jedné straně nežádoucím poruchovým proudem, který máme vypnout, a na druhé straně nutným provozním proudem, který musíme tolerovat. Takže bych se spíš přikláněl k té technické realizovatelno sti v souvislosti s eliminací falešného vypínání.

Impedance lidského těla se jistě průchodem proudu mění - očekával bych ale, že hlavně tepelnými účinky, a že se tyto účinky projeví po delší době, než je vypínací doba chrániče. Pokud bude síťové napětí desetinásobkem bezpečného napětí, nečekal bych úniající proud větší, než desetinásobek bezpečného. U vysokého napětí to bude jinak, ale tam se asi proudové chrániče neinstalují.

Impedance lidského těla je nějak určena a uvádí se hodnota 2 kiloOhmy.
To je hodnota, kterou ale multimetrem nezměříte, protože velkou roli hrají přechodové odpory na kůži:
1) různí lidé na různých částech těla budou mít různý přechodový odpor
2) přechodový odpor se výrazně snižuje když se člověk potí, když je ve vlhkém prostředí, v páře,...

Kdyby někdo vyráběl chrániče, které by reagovali někde mezi 1mA (práh citlivosti) a 3,5mA (práh bolestivosti),  byly by v praxi nepoužitelné, protože by bylo příliš nežádoucích vypnutí díky kapacitním proudům kabelů, různým EMC filtrům na vstupech zařízení,...

Chránič primárně nechrání před lidskou blbostí, např. když někdo narve hřebík (nebo pletací drát) do zásuvky, ale měl by vypnout při počínající závadě, kdy ještě poruchový proud není tak velký, aby reagoval jistič. 

V některých případech se zejména ve zdravotnictví používají chrániče s IdeltaN 10mA a ty jsou na hranici technické použitelnosti.

Uvažovat tedy o chráničích s residuálním proudem menším není dost dobře možné kvůli již zmíněným kapacitním proudům vedení a kapacitám v odrušovacích filtrech na vstupu zařízení.

Ve zdravotnictví se používají 30mA výhradně a IT síť pro své vlastnosti při první poruše.
10mA je dost málo, protože všechny přístroje při operaci mají pulsní zdroje a to by nebylo dobré.

Nevím jak ve velkém zdravotnictví, pro nemocnice nepracuji, já se setkal s chrániči 10 mA v soukromých ordinacích.

Nepovažuji se za odborníka na zdravotnictví, ale co si tak vybavuju, tak jsem se setkal s požadavkem chrániče s Idn 10mA na vývodu pro zubařské křeslo.

Každý chránič vypne všetky svoje rozdielové prúdy ktoré pustí impedancia človeka, a to môže dať aj chránič 300mA...no bezpečné prúdy pre človeka nevypne ani ten s Idelta 10mA..

Čo viem, tak norma rieši odpojenie od zdroja len pre nebezpečné dotykové napätia a nie pre nebezpečné dotykové prúdy..
A aj to len pre nebezpečné dotykové napätia na neživej časti kde sa pri poruche neobjavuje 230V ale o dosť menej....230 je len na živej časti, a tam sa dotyk neodpojuje, ale sa mu len zabraňuje izoláciou, krytom atď..

Čo sa časov týka, chrániču som nameral aj pod 10ms (v Sichri inakšie vidno, že aj istič je v skrate riadne rýchly jak chránič),  ale zaujímavé je, že norme na tej rýchlosti až tak nezáleží, a stačí jej aj 40x toľko...a to si vysvetľujem len tak, že norma nepočíta bezpečný čas odpojenia z 230V, ale z oveľa menej..

Napr. čisto teoreticky...k eď sa budem držať rukou plechu kostry, a z druhej strany plechu si pod ruku priložím fázu s 230V, tak dotýkať by som sa mal asi len 90V, ktoré stačí podľa normy bezpečne odpojiť do 400ms...a pritom norme neide o veľkosť prúdu do mňa, ale práve o ten čas

Mne z toho vychádza, že chránič sa smie (rovnako jak istič či poistka) použiť len na odpojenie nebezpečného dotyku s kostrou, a že na hocijaký priamy dotyk s fázou je normou zakázaný...no a samozrejme aj na všetky prúdy do jeho Idelta, ale to v drvivej väčšine nie sú dotykové, ale postupne narastajúce pri dajakej začínajúcej poruche pred skratom..

Přesně tak-používají se 10mA ve zdravotnictví tam, kde dochází k přímému kontaktu (pokud není napojení na IT síť ) s lidským tělem. Např. různé masážní vany, zubařská křesla, přenosné zdravotnické přístroje atp.