Diskuse Elektrika.cz

Chata v přírodě, cca ve vzdálenosti 5km od nejbližšího kabelu s el. vedení(el. přípojka se neplánuje).
Chata je cca 4m vysoká s plechovou střechou jinak ze dřeva bez jakéhokoliv zemění v okolí jsou stromy převyšující chatu min o 4-5m, chata je pod kopcem.

Přemýšlel jsem o instalaci jednoho či dvou FV panelů na střechu ,  které by neustále jely a nabíjely baterky ,aby se naakumulovaná energie dala o víkendech využít, na chatu se v sezóně jezdí cca 1x za týden asi na 1-2 dny.
Rozvody jsem chtěl pouze dělat na světla ve 12V (chata je malá, max délka kabelu třeba do 3m) + něco třeba na nabíjení telefonů, případně dočasné zapojení měniče 12V DC -> 230V AC na příležitostné zapojení nějakých nenáročných spotřebičů.

Jde hlavně o to, zemnit nebo nezemnit, případně jaký způsob by byl doporučován na uzemění něčeho takového.
Všechny el. součásti systému (kromě baterií) jsem plánoval dát do starého plechového racku, takže jde i o jakousi ochranu osob co se tam budou vyskytovat.

Asi vám nebudu schopný dát přesnou odpověď, proto se o ni ani nebudu pokoušet... Vidím zde jisté náznaky izolované soustavy, kde by zemnění opravdu MOŽNÁ nemuselo být nutné... Tady bych se ale pouštěl na tenký led.
Řekl bych jen to, že rozhodně jedním z limitujících faktorů budou podmínky výrobce případného střídače. Pokud ten bude k instalaci a provozu vyžadovat uzemnění, bude asi rozhodnuto...

Pouze pro potřeby přizemnění toho přístroje(+ racku),  bude v tomto případě dostačující třeba zemnící tyč ukotvená vedle chaty ,  ze které si vyvedu drát dovnitř objektu, kde si udělám svorkovnici a potřebné přístroje jen pospojuji drátem?

   Já bych začal úvahou o hromosvodu a jeho uzemnění.

Máte plechovou střechu, na ni namontujete FV panely a jejich kabeláž svedete do chaty, to je velmi dobrá cesta pro atmosferická přepětí. Na stromy v okolí ani na kopec nespoléhejte, ty vás neochrání.

Určitě zemnič vybudovat. Před lety jsem řešil něco v podstatě identického v rámci stávající aplikace v Africe a tam vyhazovali panely i měniče když šla bouřka pouze okolo.

Jak již přede mnou správně napsali kolegové Třetí a Hájek, bude nutné provést ochranu před bleskem a atmosférickým přepětím. Ta se bez uzemnění neobejde. Pokud by tato ochrana nebyla provedena, hrozí i v době nepřítomnosti osob v chatě při bouřce zničení zařízení, v horším případě i požár. Uzemnění musí být provedeno podle hromosvodářský ch norem, uzemňovací tyč propojená drátem dovnitř chaty určitě nevyhoví.
Dále je nutné vzít v úvahu, že výrobce některých fotovoltaickýc h panelů předepisuje uzemnění kladného nebo záporného pólu.
Bude-li se ve vlastní elektroinstala ci vyskytovat napětí vyšší než bezpečné, je potřeba vyřešit i ochranu neživých částí před nebezpečným dotykovým napětím. Tato ochrana nemusí nutně vyžadovat uzemnění, může být provedena i dvojitou nebo zdvojenou izolací.
Bude-li k elektroinstala ci s bezpečným napětím připojován přenosný střídač na 230 V, nebude tento střídač součástí elektroinstala ce, ale bude to spotřebič. Nutnost jeho případného uzemnění se řídí návodem výrobce.
Bude-li se uzemňovat něco z elektrické instalace. nelze uzemnění provést připojením na hromosvod z důvodu možnosti zavlečení nebezpečného napětí při úderu blesku. Může se však použít společný zemnič s tím, že propojení obou soustav bude v zemi.

Pan Hájek a pan Štenberk se vyjádřili jasně a přesně již přede mnou já se jen připojím s tím že pokud je provedena ochrana před bleskem-p.Hájek je již zcela jasné že má být provedeno i vyrovnání potenciálů tj.přizemnit.J iž z důvodu možného indukovaného napětí atd.

Tak mne napadlo, lze takovou chaticku schovanou pod stromy nekde v uboci bez elektriny oficialne uzivat bez uzemneni? Ja myslim ze ano, a pokud nekdo vi neco jineho, snad to dolozi.
Ptam se proto, ze jestli bude prislusenstvi solarnich panelu umisteno pod strechou dostatecne daleko od potencialu zeme a rozvod svetla a jedne zasuvky bude alespon 2m od zeme, k cemu je pak dobre zvysovat riziko zasahu galvanickym zavedenim potencialu zeme na strechu chaticky?

Můžete si to provozovat jak chcete, to je pravda.

Na druhou stranu už jen základy fyziky 7 tř. základní školy říkají, že pokud "nabídnu" blesku vně budovy velkou vodivou konstrukci, rozhodně bude rozumnější ji připojit k zemniči. Bez ohledu na to jestli je na ní potenciál země, nebo ne.  Investice práce jednoho dne a cca 1-2tis Kč, dle místních podmínek (může se i dle toho dost lišit). Zdaleka nejde pouze o přímý úder, ale i elektrostatick ý náboj který dokáže během bouřky dost pozlobit. Zcela úsměvné mi pak přijde řešit jestli mohu dát zásuvku do 1, nebo 2 m nad zem (zřejmě ochrana oddálením  ;) ),  když blesk překoná velmi snadno vzdálenost stovek i tisíců metrů k zemi, tak si nedovedu představit že by ho taková směšná vzdálenost zastavila. Naopak tím že nemá přímou cestu k zemi, hrozí přeskoky = škody.
Tak to je dle mého názoru to nejmenší co bych pro to udělal. PAk bych to mohl ještě povýšit na oddálenou ochranu, což už by stálo o něco více prostředků a možná i úsilí.
Zrovna tak mi přijde úsměvné tvrdit, že přizemněním FVE na střeše, zvyšuji riziko úderu blesku.
Tolik k vnější ochraně.

U vnitřní ochrany bych považoval za minimum připojení té "bedny" na zemnič. Jestli bych využil i svodiče nevím, nemám k tomu dostatek informací, ale asi by záleželo na tom, jakou investicí tento ostrovní systém je a na kolik si cením víkendového domečku.

Toliko jen můj názor na tuto problematiku. Tedy mou odpovědí na položenou je, že z hlediska předpisů to jako nutné nevidím, z hlediska bezpečnostního a provozní spolehlivosti ano.

Jestli ano, nebo ne, případně v jakém rozsahu, je opět na analýze rizik dle ČSN 62 305. Tedy zda je to opravdu nutné (nejen dle mého názoru) mi vyjde až po analýze rizik, bez ohledu na to co si myslím.

V odborne rovine predpisu mi to takhle staci :-).

Omyl, to je pouze můj subjektivní názor bez znalosti místních podmínek, na základě nemnoha dodaných informací.

V odborné rovině platí tato citace

Jinými slovy neexistuje předpis který striktn musí mít zřízenu vnější ochranu. Tedy všeobecně platí že jestli ano nebo ne, se rozhoduje až na základě analýzy rizik. Ale jsou oblasti kde hromosvod být prostě musí a analýza slouží jen k určení jak "přísná" ta ochrana bude.  ;)

Jinak pokud dobře čtete, tak zřízení ochrany jisto jistě doporučuji, stejně jako další kolegové.

Rozumim, ja vim co pisi kolegove, (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!).
Jen se ptam na rizika jenz vzniknou v situaci kterou sem popsal.
Opravdu par solaru na kovove strese s malym napetim a menicem v zasuvce znamena povinnost predelat chaticku pokud vyjdou rizika? Predpokladam ze jiz jednou nevysla kdyz tam stoji bez hromosvodu :-).
Zemneni prece nemuze stacit kdy pocitame s primym uderem blesku, nebo se mylim?
Jde tedy u chaticky o objekt pro bydlení, nebo jen o rekreacni objekt s pobytem osob, jak tomu muze byt treba i u latriny vedle chaticky?

Pokud je to opravdu rekreační objekt s pobytem několik dnů v roce, je velmi pravděpodobné, že v analýze vyjde zcela bez ochrany, ale nelze to bez jejího provedení s určitostí tvrdit.

Analyzu nezpochybnuji.
Slo mi pouze o situaci, kde pouhe propojeni solaru se zemi jak bylo uvedeno vyse, vidim bez komplexni vnejsi ochrany vcetne SPD pod strechou jako zbytecne navyseni rizik pri kazdem zasahu.

Nojo, ale bouřkové obdbí je v našich končinách půl roku, takže x2.

A ještě je třeba připomenout, že využití je obvykle právě v bouřkovém období.