v nové TNI 33 2000-4-41: 2020 je doslovně napsáno, že rozdělení prostorů z hlediska nebezpeční úrazu el. proudem není v současné době vyhovující.
Toto rozdělování prostorů není v současnosti vyhovující z hlediska rizika úrazu elektrickým proudem.
Toto se lze dočíst nezávisle v různých zdrojích, že to není vyhovující. A tím to vždycky skončí. Nikdo neuvede, čemu to nevyhovuje. Že to není vyhovující z hlediska rizika úrazu je natolik vágní, že kdyby normotvůrce nenapsal nic, vyšlo by to nastejno. Zásadní otázka je, jak rozhodnout o potřebě doplňkové ochrany, když zrovna na daný prostor neexistuje norma řady 7. V tomto případě by mě zrovna zajímalo, čemu určení prostorů nevyhovuje, když je jediným vodítkem.
Pokud tedy přiřadíte vnější vlivy prostorům, tak logicky předpokládáte, že projektant navrhne ochranná opatření taktéž podle neplatné normy. Mohou se elektrické instalace navrhovat podle neplatných norem?
Ano, formálně je to nekonzistentní, protože 4-41 ed. 2 může požadovat doplněnou ochranu, kterou 4-41 ed. 3 nezná. Fakticky si ale neumím představit, jaká chyba by i dnes mohla vzniknout určením prostorů podle 4-41 ed. 2. Samotná 4-41 ed.2 klade rovnítko mezi ochranou doplněnou a doplňkovou. A doplňkovou ochranu 4-41 ed. 3 již zná a je „kupodivu“ identická s ustanovením 4-41 ed. 2. Takže nelze zjistit, že ochrany navržené podle 4-41 ed. 2 jsou navržené špatně.