Diskuse Elektrika.cz

 Potřebuji vědět  váš názor, zda nastane problém, když měnič bude po jeho vypnutí a přepnutí na síť napájen zpětně  přes kontakt KM-1 dle schématu?

Pokud nebude měnič dávat napětí, je to taková "sázka do loterie",  možná vydrží, možná ne, záleží na konstrukci. . .

Pokud bude měnič zapnutý, bude dávat střídavé napětí, je reálná šance, že se výstupní napětí z měniče "nepotká" s napětím sítě přesně sychronně a pak je jasné, že to odnese "nejslabší článek".
Kdyby tam byl místo spínače přepínač, je to OK, dovolil bych si tvrdit, že by měl přepnout oba pracovní vodiče, L i N, protože pokud necháte N spojený se sítí TN i při napájení z měniče, vznikne vám z hlediska bezpečnosti jakýsi "kočkopes",  kdy to bude síť TN, ale nebude to vyhovovat základním požadavkům na automatické vypnutí v síti TN (ČSN 33 2000-4-41, ed. 2)

Tam při sepnutém stykači KM půjdou proti sobě dvě napětí.Já bych osadil oba přívody z měniče k motoru  rozpínacím kontaktem stykače KM a přívody ze sítě spínacím kontaktem stykače KM.Cívku stykače bych zapojil napájenou ze sítě.

Tak jsem to rukou narychlo překreslil. Bude to takto již vyhovovat? Použili by jste stykač a nebo relé? Budu potřebovat 3 x rozpínací a dva spínací kontakty.

Nebude. Na relé zapomeňte rovnou, motorek o Vašem výkonu má dost velkou indukčnost na to, aby jiskrovým výbojem "odpráskl" váš měnič. Totéž se může stát po opětovném obnovení sítě. Nevím, jaká je četnost poruch v síti, já bych motorek napájel z měniče trvale a zároveň trvale inteligentně dobíjel baterii.

Tak jak je to na původním obrázku, by se napětí ze dvou zdrojů potkat nemělo.Stykač měnič odpojí, ale zároveň pustí napětí ze sítě proti měniči. Zkoušet to ale nebudu, asi by to opravdu ten měnič nevydržel. Poopravil jsem to schéma, ale budu potřebovat víc kontaktů, než jsem původně zamýšlel.

Na původním obrázku bylo u motorku 30W-70W to nebude taková zátěž na kontakty.Dále je zajímavý nápad provozovat motorek přes měnič napětí trvale.Je, ale potřeba říci,že v síťovém provozu budou ztráty v nabíječce,baterce a měniči přičteny k spotřebě motorku.

Zařízení bude sloužit jako náhradní zdroj k čerpadlu krbových kamen. Měnič je osazen ventilátorem, který je dost hlučný. Poslouchat to celou zimu by se mně asi nelíbilo  ;) Je taky otázka, co by s čerpadlem, které by běželo neustále přes měnič, udělalo napětí měniče,který má , ,trapézovou" sinusoidu. Poruchy v síti jsou v zimních měsících, kdy vedení je u nás převážně vzduchem.

Čerpadlu je to jedno. Zajistěte, aby mezi přepnutím byla dostatečná časová prodleva, třeba časovým relé.

Provedl jsem ještě jedno schéma a to s časovým relé ze zpožděným návratem. Na tohle máte jaký názor?

Nepoužívejte přepínací kontakty. Nejste schopen přesně definovat okamžik vypnutí a sepnutí. Pokud to nelze jinak, najděte takové relé či stykač, který během okamžiku přepínání spolehlivě udělá "mrtvý čas" (bude rozepnuto vše). 

Zdá se mi, že chcete bez znalostí přepínání dvou zdrojů něco ubastlit. Použijte raději hotové zařízení třeba od Astipu nebo NZ UNI. Obyčejné měniče jsou nevhodné pro oběhová čerpadla. Málokterý má na výstupu sinus. Až vám odejde čerpadlo a přetopíte - to bude úspora.

Máte pravdu v tom, že kdybych to koupil jako celek, tak je po problému. To, že měnič nemá sinus vím a taky jsem to psal. Nechci, aby záloha běžela pořád, ale jen v případu výpadku a to se jedná o cca. do 10 hodin v topné sezóně. Když se podíváte na nabídky originálních záloh, tak ani tam nemají některé měniče na výstupu sinus !! Prostě si to chci sestavit sám a zde jsem chtěl pouze poradit zda nápad je dobrý a nebo kde je možné vylepšení. Každopádně to chci mít bezpečné a tak, aby to odpovídalo normám.  A jinak znám z netu schémata od osob ,  co to provozují tu zálohu již nějakou sezónu a zásadně neřeší nějaké přepínání mezi  dvěma zdroji a měnič je ok.

Teď jste se "trefil do černého"
Jestli to chcete mít bezpečné a podle norem, tak schéma zapojení z webu, o kterém autor tvrdí jak skvěle mu to funguje, nemusí být zárukou správnosti jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska funkce.

Nikdy nemáte definován výpadek přesně. Může dojít k výpadku tak, že je okamžité napětí blízko "nuly",  ale může být i na maximu. Při reálných poruchách sítě dojde někdy k poklesu a "návratu" napájení, relé nebo stykač reaguje různě na tyto přechodové stavy, v měniči jsou kondenzátory, ze kterých ještě měnič "zlomek vteřiny" běží, takže to, co bude "na stole" 10x krásně fungovat, to může při jednom z prvních "ostrých" výpadků vytahnout malý oblouk na kontaktech, prásk a je "vyděláno".

bez rozdělených kontaktů s jasně definovaným časem prodlevy (klidně v řádu minut) bych se o to ani nepokoušel.
Pokud dojde ke krátkému výpadku a připojíte znovu měnič na kterém bude ještě zbytek napětí, bude to nedefinovaný stav, při kterém si dovolím odhadnout vznikne jisté množství různobarevných čmoudíků.

Můžete mně vysvětlit, co myslíte těmi rozdělenými kontakty? Chci použít časové relé se zpožděným návratem.

Kdy už si chcete "udělat sám",  zkuste tomu dát trochu kumštu.. použít mikroprocesor (není to až taková hrůza, stojí pár korun a s trochou invence se dá programování naučit).

čerpadlo nemusí běžet stále (k čemu?).
aplikaci bych asi pojal takto:
1) výpadek: procesor čeká půl minuty, zda se napětí v síti neobnoví. Až poté připne bateriovou zálohu
2) obnovení napětí: procesor čeká půl minuty až minutu, zda nedojdek výpadku znovu, potě začne baterie znovu bnabíjet a čerpeadlo přepne na síť
3) připravit možnost řízení čerpadla pro úsporný provoz během výpadku (pokud to má význam, např. při provozu z tepelného akumulátoru)

Rozdělené kontakty bych použil proto, že při indukční zátěži vám kontakt nerozpojí ihned, ale natáhne oblouk, který zhasne až při průchodu napětí nulou (každou půlperiodu, to je taky důvod rozdílné konstrukce kontaktů pro AC a DC). Pokud použijete společný kontakt, můžete zároveň zapálit oblouk na spínací straně kontaktu. Tím se vám potkají různá napětí o různých fázích a to se pak dějou věci.
Kdo nezkusil, neuvěří   ;)

Já jsem sice nezkusil, ale zní to logicky  ;) Teď mně tedy napište který přístroj má rozdělené kontakty. Já osobně nic takového neznám.

Pokud má relé jeden střední kontakt, který přepne na jednu nebo druhou stranu, je tam riziko, že "hořicí oblouk propojí" navzájem všechny 3 kontakty.
Když použijete stykač, kde je samostatný spínací kontakt a samostatný, vhodně oddělený (přepážkou) rozpínací kontaky, je to jistý krok k lepšímu.
Když použijete 2 relé nebo 2 stykače, dají se zpozdit na přítah a tak tam vznikne i minimální ochranná doba, když budou oba zdroje "odpojeny".

Tohle jsem potřeboval vědět.  ;)

Ještě mně napadlo, že motor má 30W, takže cca. 0,13A. To snad takový oblouk nehrozí ?

Na původním schématu máte údaj 30 - 70W. Musíte tedy uvažovat maximální možný údaj. I tak se mi zdá 70W na čerpadlo málo a myslím si, že uvažujete některou z odboček vinutí.
Vždy je třeba dimenzovat obvod na maximální zatížení, protože nezaručíte, že vám to nějaký blbec nepřepne. Pak už nezbývá než nadávat a zařadit se do stejné skupiny.
Zapojení bych řešil (pokud ty hodnoty výkonu sedí) dvěma relé s odpovídající zátěží, které bych proti sobě blokoval rozpínacími kontakty.