Vážený pane Matějko,
ta norma, kterou se ohání PRE, slouží primárně k projektování sítí nn v obcích a vychází z praktických dlouhodobých měření!! Což je trochu něco jiného, než potřebujete, ale přihlédnout se k tomu dá! Podle ní dimenzovat HDV do 1 jediného bytového domu dost dobře nemůžete, ale pokud hodnoty pro jistotu navýšíte o řekněme 30-50% (v tom domě mohou žít lidé, co maj třeba stejné návyky - např. mladí lidé, peroucí plínky ve stejnou dobu, apd. - v PRE normě se počítá s "průměrným občanem").
Pro vás je důležité vědět:
1) jsou ty b.j. v domě s 1f nebo 3f jističi? - 3f jistič se obvykle "vytěží" na max. 40%. 1f tak na 80%.
2) je v něm nějaká podnikatelská provozovna (u vás např. ty dílny)? - její maximum je totiž časově zcela mimo maximum bytů - u provozoven je maximum v prac. dny dopoledne, u bytů o víkendu před obědem, popř. prac. den večer.
3) jsou odběry rozhozené patřičně ve fázích - tj. aby pokud možno byly všechny fáze stejně potenciálně vytíženy? - to hraje podstatnou roli
Mé praktické zkušenosti se kloní spíše k PRE. Nad _větším souhrnem_ odběrných míst je soudobost skutečně podstatně významnější než co uvádí ČSN. U velkých sídlišť s pár tisíci obyvateli, co elektřinou z velké části jen svítí nebo jen menšinově vaří, vychází např. v době maxima 0,7-0,8kW na 1 odběrné místo (ověřeno).
Kdyby se tohle všechno mělo vše řídit podle ČSN, tak u každé sebemenší obce musí stát zákonitě transformovna 110/22kV, heh.