Diskuse Elektrika.cz

Jaký je čistě z praktického hlediska vlastně rozdíl ve vinutí motoru 3x230V a 3x400V u ponorného odstředivého nebo vřetenového čerpadla pro čerpání vody z vrtané studny?

Z technikcého hlediska je mi to vlastně jedno a ani neplánuji s tí, jakkoli operovat, jen vybírám čerpadlo a prodejce mi není schopen říci jiný rozdíl než ten, že je to jinak navinuto.
Co to ale pro mě znamená ve výběru?  o:-)

U nás máme jmenovité napětí sítě 3x230/400V, motor čerpadla musí být navinut a zapojen na 3x400V. Čerpadlo s motorem navinutým pro 3x230V by muselo být napájeno ze sítě 3x133/230V nebo ze sítě D 3x230V.
U běžných patkových a přírubových motorů lze zapojení Y/D měnit přepojením na svorkovnici, u čerpadel tato možnost není.

Rozdíly ve vinutí jsou jak v průměru vodiče tak i v počtu závitů. Výkon motoru je ale v obou případech stejný. V našich podmínkách by byl ale trošku problém v napájení protože normálně u nás napětí 3x230V není. Ale dalo by se to napájet přes 1 fázový frekvenční měnič, kde je výstup 3x230V. A navíc inteligentní frekvenční měnič by sloužil jako perfektní ochrana.

tak asi tedy budu potpávat 3x400V  :)  čerpadla používají taky právě s frekvenčními měniči, takže potom by ta varianta měniče, který má výstup 3x230V pro čerpadlo s napájením 3x230V asi dávala smysl, možná to tak prodejce myslel. výkonově to tedy bude stejné, že?

je potom nějaká cesta, jak byste doporučili chránit měnič před přepětím z blesku, který by např někde v okolí sjel do země? (jsme na samotě, bál bych se, že si vrt hluboký 30m stáhne napětí přes rozmáčené louky kolem k sobě..) ...My to můžeme mít chráněno v domě ze strany hromosvodu sebelíp, ale když přepětí přijde do domu od vody ve vrtu, tak hádám, že s měničem bude ámen a bál bych se, aby to nepokračovalo dál do domu...  co se samotného měniče týká, mám tu zkušenost že mi jiný měnič 3x400V odešel i jen kvůli kolísání napětí v síti (vesnice, kde občas spadne vedení),  což jsem nakonec řešil reklamací a předřazením UPS. 

Měnič se vstupem 1x230V má výstup 3x230V a proto je vhodný pro napájení čerpadla 3x230V.  Tím se i vyhnete problémům s výpadkem fáze při poruše přívodu. Měničem pro vstupní napětí na 3x400V neuděláte výstup 3x230V. Ochranu před účinky blesku je potřeba řešit standartními prostředky - zemněním a ochranou proti blesku.

určitě, jen mě mate jedna věc - standardně se blesk dostane do rozvodu "horem" když to tak blbě řeknu a tam jsou na tuto možnost nachystané ochrany. když ale přepětí pujde "zdola" od vody ve vrtu tak má otevřenou cestu do domu, svodičům a ochranám se vyhne, nebo to je jinak?

Napovím: Je třeba mít neustále na paměti, že přepěťová ochrana chrání tím, že propojí v daném okamžiku vše v nejbližším okolí připojené na přibližně stejný potenciál. Kabel k čerpadlu je tedy z hlediska vedení bleskového proudu směrem od studny přívodním kabelem a tak by měl být rovněž   i u výstupu měniče (v objektu) opatřen svodiči.

Už jsem se s tím několikrát setkal, za mne bych doporučil k zavěšení čerpadla do vrtu použit nerez lanko spojené s uzemněním objektu. A samozřejmě přepěťové ochrany co nejblíže zařízení, třeba DEHNshield.

Nooo...



Naopak, zejména jestli je 30m vrt částečně pažený, pak je to nejlepší uzemnění široko daleko. Takže nebude problém v tom, že by na vás z vrtu vyskočil blesk posbíraný po loukách, nebo přepětí, ale že uzemnění elektrovodné soustavy domu spojené s uzemněním hromosvodu nebude tak dokonalé jako uzemnění čerpadla ve vrtu. Tudíž v případě úderu blesku do domu, nebo do přívodu domu poteče do vrtu část bleskového proudu a na přívodu k čerpadlu se vytvoří nemalý úbytek napětí. Tudíž by na každém konci kabelu k vrtu měla být přepěťová ochrana, jedna na patě domu bude chránit dům a měnič a druhá u vrtu samotné čerpadlo. A on zemnicí pásek přiložený do výkopu kabelu a správně spojený také pomůže výrazně snížit riziko rozdílového napětí

.
Ne smysl by dávala varianta měniče s výstupem 3x230V ale napájeného 1x230V. To znamená jednofázově napájený měnič, který je proti trojfázově napájenému měniči výrazně levnější. A jeho oprava je také levnější stejně jako jeho filtr, vstupní tlumivka a přepěťová ochrana.
Ovšem nevýhoda jednofázově napájeného měniče jev tom, že když se vám porouchá trojfázově napájený měnič a čerpadlo přežije, můžete čerpat při napájení čerpadla pro 3x400V při jeho přímém přepojení na síť, kdežto u jednofázově napájeného měniče a čerpadla na 3x230V bez měniče čerpat nebudete vůbec.

Výkonově na čerpadle to bude stejné, ale z hlediska napájení měniče nikoliv. Trojfázově napájený měnič 1,5kW si z každé fáze vezme přes 500W, kdežto jednofázově napájený si vezme z jediné fáze přes 1500W. Z hlediska rozfázování spotřebičů v domě může být výhodnější jeden nebo druhý typ měniče

Čerpadlo ve vrtu pokud možno v TT, když si člověk změří hodnotu proudu v PE jeho přívodu je překvapen, jak supluje PEN distribuce, obzvlášť v případech, kdy je stavení "na konci světa" a bez svého super zemnění.

Ještě bych rozvinul myšlenku:
Je pro RT zkousnutelná sitiace, kdy bude do PE vodiče zařazen odpor např.5 Ohmů, tj. jakýsi přechod do TT s využitím uzemnění v původní TN.
Samozřejmě chránič 30mA a odpor řádné Watáže.

Z hlediska funkce jako ochrana před NDN by to pro mě mohlo být přijatelné, použitelné.
Ovšem moc mi v tomu nesedí označení sítě jako TT
A hodně by se muselo přemýšlet o zapojení ochrany před přepětím

Vycházím z toho, že v TN se připojuje PE přímo s cílem co nejmenšího odporu, ale zde toto pravidlo poruším a zem z TN pouze využiji, proto TT, správné označení je na kavárenskou debatu, obávám se bez jednoznačného výsledku.
S výběrem svodiče to bude horší.
Zkus nějakou myšlenku......

Je kábel za meničom (do čerpadle) tienený? Neskomplikuje to Milanovu snahu o vradenie odporu do PE vodiča?

Člověk holt musí zapřemýšlet, kterou stranu a k čemu stínění pospojí.

vedu k tomu jen CYKY J 5x2,5... je to 27 metrů, na stínění už je hluboko do kapsy :)
zvažoval jsem dodatečně přizemnit na kolík v zemi vedle zhlaví, ale jak tak čtu, tak by to asi vedle 30m vrtu stejnak vliv nemělo :) plánuji ale nerez lanka na čerpadle + pospojit na HUP domu + možná ten zemnicí pásek přiložený do výkopu a necht si s tím elektrikář vyhraje

a zapomněl jsem, ještě na ovládání hladinových sond 3x1,5mm, vše v kopoflex

Zemnič do výkopu je určitě fajn nápad. Pokud se týká kabelu k sondám, tak by měl být také na svém svodiči přepětí. Umístil bych svodiče asi hned u vstupu do objektu. Svodiče se musí připojit k zemniči. Pokud by šlo o síť TT, tak by dávalo smysl právě i zřízení samostatného zemniče pro tento účel.


Sice to není otázka na mě, ale pokud mohu tak bych se pokusil. Osobně mi vychází průchozí pouze označení PE, doplněné dodatečným značením upozorňujícím na samostatný zemnič pro TT síť.

Překvapuje mne že nikdo nic........ o:-) (drinks)

Účel toho odporu je jaký? Aby omezil cizí proud ve vodiči PE, který přiteče ze sítě ke spotřebiči a přes jeho výborné uzemnění neživé části poteče do země?

Tak, tak znáš to z dráhy, pláště kabelů a pod.

V obcích nebo jejich částech, kde jsou ještě staré rozvody vrchním vedením, bývá problém s kvalitou uzemnění. Mnohdy potom uzemnění nového objektu supluje uzemnění sítě. Je tedy třeba omezit procházející proud zemnícím systémem.

Tak z dráhy znám nanejvýš to, že buď proud téct může, anebo nesmí. Nevím nic o tom, že by se po omezení na nějakou hodnotu stal přijatelným. Jinak pokud by se do ochranného obvodu zařadil odpor, tak by nesměl ztratil vlastnost nahrazovaného vedení po stránce proudové zatížitelnosti a nesměl by zvýšit dotykové napětí nad stanovenou mez (jakou? 50 V?). Takže by se mělo uvažovat, že k odporu přijde 230 V, což způsobí proud omezený všemi odpory v sérii, což může být třeba 35 A a to by měl odpor vydržet po neomezenou dobu bez úhony. Je to realizovatelné?

Podle mě je rozdíl mezi TN a TT v tom, že v TN je celá proudová cesta strojená, je součástí elektroinstala ce, dokumentace a není v zemi. V TT je strojená proudová cesta v elektroinstala ci částečně, v další části je v blíže nedefinované zemi. Členění podle impedancí bych tam nehledal. Když mohu zvyšovat impedanci za účelem omezení zkratového proudu, za účelem omezení přepětí, za účelem i třeba omezení zemních proudů, tak je to přece úplně jedno, v jaké síti to udělám.

Opravdu jsi ještě nenarazil na připojení plášťů kabelů přes ty velké regulační odpory, co se používají u zabezpečovací techniky?

Koukni do ČSN 34 2040, ed.2 na poznámku k bodu 7.4.7

No jo, to jsou zabezpečováci. Mě zajímá stínění na kabelech 3, 6 a 25 kV. Ale dovedu si představit odpor v plášti zabezpečovacíh o kabelu, který je připojen jen k uzemněním. Tam bude stačit odpor párwatový. Ale v silnoproudém ochranném obvodu TN, to ne-e.