Diskuse Elektrika.cz

Viz
ČSN EN 60728-11 ed.2
Např.obr. 10, součást č.6
Resp.svody z jiných materiálů přepočteny na vodivost Cu 50mm?

Uvedená ČSN byla zrušena v roce 2020 a edice 3 je pro jistotu pro ČR nepřeložená, takže ji nepřečtu a tudíž mě nezajímá. 

Já tak nějak žiju v představě, že jsme se díky ČSN EN 62305 dostali do stavu, kdy nepředpokládám e zásah antény nebo stožáru přímým bleskem a proti naindukovaným špičkám nám stačí spojení pro vyrovnání potenciálů s průřezy na úrovni hlavního pospojování

Když vidím ty střechy po rekonstrukcích, tak musím uznat, že blbci, co se nechtějí naučit správnou instalaci oddáleného jímače, asi potřebují pořádný drát k uzemnění stožáru...  (zle)

Abychom nebyli jenom zlí, musíme uznat, že existují antény, které nelze skrýt do stínu oddáleného jímače. Tu ovšem nemá na střeše každý.

Vážený kolego Václave,
samozřejmě existují antény, se kterými je to problém.
Např. když máme v klubu OK1RDO 4-prvkovou YAGI trapovanou anténu pro KV pásma, tam by to bylo technicky a finančně dost náročně schovat ji do ochranného prostoru oddáleného jímače. Ale pod tou anténou "nikdo nebydlí" a je to volba každého jedince za jakého počasí ji použije

Já jsem myslel především něco podobného, jako na obrázku.
Oddálený jímač na distančních tyčích. OK
Ale dole zdaleka nevyhoví vzdálenost izolovaného stožáru od hřebenového vedení.
Někde třeba to hřebenové vedení oddálí, udělají oblouk, ale stejně nevyhoví povrchová vzdálenost po taškách, kterou počítám s Km 0,5

A ve finále nastoupí anténář a zabije to úplně!

V našem kraji je takových zpackaných "parodií na hromosvod" spousta

Obsahuje totožný požadavek, co s tím?

Já jsem měl např. na mysli anténu daleko běžnější, na obytných objektech se vyskytující častěji. Totiž anténu lambda 1/2 nebo 5/8 pro pásmo CB (27MHz),  která je tvořena jedním vertikálním prvkem délky 5,5 nebo 6,5m (plus případné radiály, podle typu antény). Aby byla zachována její dobrá vf funkce, nemá být v jejím okruhu nic vodivého do vzdálenosti 3m.

Na vaší foto je to provedené ukázkově špatně, možná je ten stožár na antény na střeše déle a původně byl s hromosvodem spojen přímo - dle starších zvyklostí. Pokud je to nová montáž, tak někdo hodně nepřemýšlel.

U těch CB antén jsme v době velkého boomu v době před vznikem ČSN EN 62305 řešili s jedním prodejcem jakým průřezem by měl být ten zářič, ze kterého se zpravidla stává nejvyšší jímač na objektu, měl být spojen na uzemněný držák.
Ona je tam zpravidla nějaká cívka, ale drát o průměru kolem 1mm je dost slabý. Jsou antény, kde je ta cívka v pořádného drátu. Ale když si jednu z nich našel blesk, tak ani cívka z drátu o průměru kolem 8mm nevydržela a rozletěla se na kusy.

Síly jsou to obrovské, 8mm CU drát nepředstavuje výrazný mechanický problém. To by cívka musela být v nějaké kleci, která brání narovnání drátu. Pamatuju jak vypadala cívka ve vstupním rezonátoru anténího předzesilovače pro 2m po zásahu do anténího stožáru :-) a to se jednalo s velkou pravděpodobnos tí jen o naindukovanou elektřinu.

Přizpůsobovací cívky CB antén pro velké výkony (dodávají - dodávaly se typy pro až 1kW výkonu) jsou provedeny z měděné trubičky průměru 5 až 8mm. Poškození takového "vinutí" už dá práci i blesku. Já jsem se setkal s takovou anténou po zásahu bleskem, cívka vydržela, došlo k poškození zářiče, který se zčásti rozlámal a zčásti byl natavený a odtavily se spojky mezi cívkou, konektorem, zářičem  a uzemněným držákem, které byly z měděného vodiče o průměru zhruba 2,5mm, tedy zřejmě průřez 4mm².
Jednoznačné je, že CB anténu nelze ochránit jinak, než ji řádně spojit s hromosvodem a v případě zásahu ji potom nahradit novou. V tomto případě je důležitá ochrana objektu, na anténu se nehledí.

Je tam uvedeno "například" a odkaz na 62305. Čili tady je Cu 8 to samé jako AlMgSi 8.

Pro mne to znamená, že svod musí mít minimální vodivost jako Cu 8?

No vzhledem k vf povaze vlny bleskového proudu bych to viděl spíš na započítání korekce vodivosti s vlivem skinefektu. Ale jestli se s něčím takovým počítá i v běžné hromosvodářské praxi to nevím.

Když vezmeme vlnu 10/350 mikrosekund, tak za VF bych považoval tu náběžnou hranu, tam jde o vzdálenosti, ohyby,...
Ale ta doba trvání už tam tak výrazně VF není, takže tam to je o průřezu schopném přenést ty "kiloAmpéry"

To se omlouvám... nějak jsem přehlídnul, že se porovnává AlMgSi vodič a ne Fe s měděným. Díky minimálním rozdílům v permeabilitě obou kovů  se skinfekt uplatní stejně (mizerně) a bude to o stejnosměrném odporu, kde samozřejmě vyjde o trošku lépe měď.
Kdyby se jednalo pozinkovaný železný drát, tak tam je rozdíl ve prospěch mědi i při takhle nízkých frekvencích  celkem znateln (https://www.roboterm.cz/cz/indukce/o-indukci/kalkulator-hloubky-vniku)
a tady si jedna studentka dala práci s výpočtem spektra proudových vln při bleskových výbojích
https://doiserbia.nb.rs/img/doi/0353-3670/2023/0353-36702301077J.pdf (https://doiserbia.nb.rs/img/doi/0353-3670/2023/0353-36702301077J.pdf)

Dejme tomu. Víme, že nějaký minimální počet svodů a nějaké typické vzdálenosti mezi nimi není úplné dogma, protože ve finále může postačovat zjištěná vzdálenost "s". Takže na budově budou 4 svody AlMgSi 8 a ty budeš uvažovat, že tam jsou jen 2 Cu 8. Co dál?