Diskuse Elektrika.cz

Konečně se blíží konec roku a mám chvilku i na odlehčené, leč možná pro někoho inspirativní, či varovné téma.
Digitalizace.

Cítím, že jsem ve věku když se již nevrhám zbrkle ke každé novince s nadšením jako třeba při uvádění Windows 95. Možná je to tím množstvím, kdy nechávám první verze vyhnít a někým otestovat a připojuji se až v druhé, či pozdější vlně. A rozhodujícím faktorem je zjištění, zda mi digitalizace úkonu nějak zjednoduší život. Samotný status "být cool",  mě opravdu neoslovuje.

Dlouho jsem kroutil hlavou nad datovou schránkou fyzické ,  resp. soukromé, nepodnikající osoby. dnes, po dvou létech používání si už život bez datové schránky ani nechci připomínat. začátky byly těžký. Musel jsem číst návod! Ale představa, že nemusím na poštu byla natolik motivační, že jsem se překonal.

Co ty? A například datová schránka? Ona má zkušenost volně prorůstá k digitální občance kterou s datovkou propojím ...

 

Léta používám datovou schránku a elektronický podpis a nemůžu si stěžovat. Mile mě překvapilo upozornění od státní správy, že mi za 3 měsíce končí pas. Komunikace se soudem v dlouho trvajícím sporu též bez problémů.
Veškerá daňová přiznání atd. též touto cestou bez nutnosti navštěvovat úřady.
Za mě jen kladné ohlasy.

Datová schránka je fajn nápad a viděl bych v běžném životě spoustu využití hlavně v komunikaci se státní správou ale i jinde. Má ovšem jednu obrovskou nevýhodu, nejde zrušit. Alespoň v době, kdy jsem se o to zajímal nešla. Pak už je člověk závislý nastálo na přístupu k síti. Dokud vše funguje, je to pohoda, při problému se ovšem může díky přístupu úředníků stát jednoduchý a jasný problém neřešitelný. Elektronizace jednoznačně ano, nikoli však výlučně.

Pro upřesnění hovořím o soukromé (nefiremní datové schránce).
Firemní vybírá Alena.

Spolu s datovou schránkou se pojí negativní zkušenost. Tedy negativní v uvozovkách. To, co do schránky přistane, je automaticky považováno za doručené a lhůta běží.
Ovšem tuto nevýhodu vyvažuje časová úspora při konvenčním způsobu služeb České pošty. Pokud pominu zcela zbytečný výkon pošty, která mi zanechá oznámení o nezastižení adresáta (který je celý den doma a čeká na pošťáka),  pak cesta, fronta a cesta zpět. Reakce na dopis, cesta na poštu, fronta a zase cesta zpět.

Ovšem k používání tohoto nástroje bych asi doporučil několik detailů. Už se mi totiž nějakou záhadou "vypařilo" heslo. A tak jsem využil kouzla, které Česká pošta umí zdarma jednou za tři roky a obnovil si přístup. Neměl jsem totiž ještě žádný jiný přístup k DT než via login a heslo.

To je sice pravda, ale u téměř všech poštou doručovaných písemností je stejně doručení fikcí, takže když ti pošťák nehodí ani to oznámení a ty dopis nevyzvedneš, stejně se to považuje za doručené.

To máš pravdu.
A tak, i když jsem neměl nejmenší chuť se babrat ve státní aplikaci, jsem vsadil na známé heslo "těžko na cvičišti, lehko na bojišti". Pořídil jsem si všechny digitální nástroje, tedy ty, co nám jsou předkládané jako záchrana lidstva a zkouším je uplatňovat v praxi.

Teď například testuji příchozí potvrzení jednoho úřadu s tím, že ho přepošlu tou stejnou datovkou na jiný úřad a budu očekávat, že to budou akceptovat!

Už mám na stole čtečku elektronické občanky, ale ještě netuším, zda těch 300+200 Kč budou stát za to.

Kdo elektronickou občanku už používá?

Edit: Tedy po otočení a pohled na štítek výrobce .... no, nevím tedy ...

R4M: Co ve firemních procesech digitalizovat jako první?
    Představa o digitalizaci se různí opravdu ve velikém rozpětí. Nezřídka se setkáváme s digitalizací každého detailu a také naopak pojem digitalizace zůstává někým odložena na pozdější dobu. Pokud se tedy rozhodneme přistoupit k inovačním procesům svého podnikání, kde začneme? Půjdeme jako ovce za stádem? Necháme svou infrastrukturu tak jak je a vrhneme se na sociální sítě? Svým způsobem je totiž taková činnost považovaná za moderní, přínosnou a důležitou. Rozhodně ano, ale nejsou ve vašem byznyse důležitější činnosti?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/r4m-co-ve-firemnich-procesech-digitalizovat-jako-prvni)


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
       

Tohle mě, Mirku, zajímá, už se to dá nějak použít?
Když jsem se o to před nějakou dobou zajímal, bylo mi řečeno, že snad někdy v budoucnu to k něčemu bude...

Také mne to zajímá. ALe očekával jsem že elektronické udaje v občanském průkazu budou velmi dobře zabezpečena proti snadnému čtení a především proti kopírování či přepisování někým jiným, než je státní úředník. Jinak to vidím jako velký průser

Uklízím si stůl abych to o svátcích dopodrobna prozkoumal. Tak budu určitě psát své marné pokusy dosáhnout mylných představ o této službě!
 ;D

Ona tam žádná data nejsou, Honzo. Má to sloužit jako tvůj identifikátor, takže někde vyplníš nějaký formulář na webu státní správy a přihlášením OP a PINem to autorizuješ a nebudeš tam muset osobně (třeba volby z domova apod.)
Nejlepší je v tom prý Estonsko, tam to prý frčí parádně.

Edit: tady https://info.eidentita.cz/sep/ je seznam míst, kde se dá eOP použít.

... třeba bychom to mohli použít pro verifikaci účtů zde!  ::)

Ono to bude asi jen pro státní správu.

Zajímavé by bylo, kdyby se všichni ti anonymní internetoví hrdinové museli logovat občankou... ??

Na téma e-občanka je série článk (https://www.zive.cz/obcanka/at-1052757/default.aspx)

Není tak úplně pravda, že data tam nejsou - pomocí obslužné informace najdete / aktivujete 6 údajů:  IOK (Identifikační osobní kód); DOK (Deblokační osobní kód); BOK (Bezpečnostní osobní kód); PIN; QPIN; PUK (odblokování PIN a QPIN);

Dalších 12 míst / úložišť je volných a lze tam nahrát certifikáty / klíče:
eObčanka jako úložiště SSH klíčů (https://blog.root.cz/jose-d/eobcanka-jako-uloziste-ssh-klicu/)

Obslužné aplikace eObčanky jsou k dispozici pro Linux  (https://www.root.cz/zpravicky/obsluzne-aplikace-eobcanky-jsou-k-dispozici-pro-linux/)

obslužné informace = obslužné aplikace ...

Tak první test.
Pojišťovna neakceptuje přeposlání potvrzení z úřadu sociálního zabezpečení přes mou datovou schránku. Musím tam osobně, zabalit to a poslat to z České pošty. Píše se konec roku 2019.

Tak to bych se hádal a předpokládám, že úspěšně.
Tohle přece není možný...

Připomnělo mi to situaci asi 5 let starou, kdy jsem vypovídal pojištění auta a poslal jsem to mailem, na což mi odpověděla slečna z pojišťovny, že takhle ne, že to musí být PÍSEMNĚ. Pár dní jsem se jí pokoušel vysvětlit, že písmenka v mailu jsou taky písemně, pak jsem napsal stížnost na jakéhosi jejich ombudsmana nebo koho a za pár dní to bylo v pořádku. Jsem velmi paličatý...

Myslím, že je to jasné.
K tomu se vrátím později.

Zpět k digitalizaci.
Pokud budeme digitalizovat své rutiny, tak se s tím bude pojit hodně různých loginů a hesel. V té souvislosti používám správce hesel asi tři roky. Placená appka! $2/mont. Co chvíli se to ukazuje jako dobrá investice. Kdo si má pamatovat skoro tisíc hesel.

K té digitalizaci dnešní den přinesl další poznatek. Napadení počítačů OKD, něco podobného jako v nemocnici a na dalších jiných méně medializovanýc h místech. Jakákoli struktura, která zůstane závislá pouze na počítačové síti bude v budoucnu snadno zranitelná a vzhledem ke složitosti sítí bude výpadek i relativně dlouhodobý protože kompletní instalace sítí je práce pro úzkou skupinu odborníků na delší čas.

Všude kolem nás se nadšeně hovoří o digitalizaci. No, nevím, ale já začal s digitalizací počátkem tohoto portálu v roce 1998 a dnes se k podobným nadšeným vlnám stavím spíše rezervovaně. Pokud chápu posledních 20 roků jako náběhovou hranu digitalizace, pak pokud vznikají dotazy tohoto typu:

Pak nás čeká asi pohroma. Ač chceme, či nikoliv, svá důvěrná data postupně překlápíme z papírových dokumentů na datové nosiče. Ty jsou podstatně snáz dostupné, kopírovatelné a teoreticky i hůře zabezpečitelné .

I když z výše uvedeného dotazu mnozí chápeme, že lze cokoliv "pekelně" zašifrovat a bez vynaložení časového a finančního úsilí máme buď smůlu nebo naopak radost z bezpečí, tak stejně mi to připadá jako "ruská matrjoška".
svá hesla chráníme tajnějším heslem, to pro případ zapomnění uschováme na tajném místě, a pozici tajného místa si zapíšeme na futra dveří. Dům vyhoří a naše digitální identita je ...

Tak co ty? Jak vnímáš šílené rozšiřování všeho digitálního ty?

Pokiaľ sa jedná o údaje na sieti (cloud verejný aj neverejný),  je šifrovanie dôležité na ochranu komunikácie a uložených údajov.
Pokiaľ sa budeme baviť o mojich dátach, ktoré vznikajú v mojich decentralizova ných zariadeniach ako produkt mojej práce a iných mojich činností, tak je šifrovanie pre mňa nepodstatné. Nie som finančná správa. Podstatnejšie sú pravidelné viacnásobné zálohy umiestnené na rôznych miestach, ako ochrana pred poškodením alebo stratou.

Ak šifrujem svoje dáta, musím mať zabezpečený spoľahlivý prístup ku svojmu kľúču. Takže aj ten musí byť zálohovaný na viacerých spoľahlivých miestach.

Z šifrování vlastních dat mne vyléčila hardwarová havárie disků. Objeví-li se v šifrované oblasti nenávratně zničený úsek, nedá se dostat žádným způsobem k částečné obnově dat, která by šla jinak zachránit.
Přece jen se nedělají zálohy denně a je vždy hluché období, kdy nejsou zálohou pokryty čerstvé přírůstky.
Z důvodu obnovy dat moc nepoužívám z historických důvodů ani mezery v názvech souboru. I když to dnes bude asi zbytečný anachronismus.
Také je z hlediska obnovy problematická záloha na disková úložiště používajiící Linuxový formát dat, firmy pro obnovu dat si za obnovu z těchto formátů účtují mnohem vyšší ceny než za obnovu z FAT, nebo NTFS.
To jsem si ověřil, když jsem si myslel, že dva disky v úložišti v zálohovacím RAIDU jsou bezpečné, než mne havárie zdroje disků přesvědčila o opaku.

Největší průšvih co se může při zálohování stát je, když otočíte směr zálohování a přepíšete si novou verzi starou. Což se mi jednou v době disketové stalo když na mne spěchali při balení po týdenním programování stroje. Po víkendu jsme nahráli z diskety do stroje doma mírně upravený SW, který byl ovšem upraven z předchozí surové verze (nikoliv odladěné) a ztratili jsme tak týden perné práce na ladění SW na reálném stroji. Od té doby nešetřím na počtu vzniklých souborů a SW verze řídících programů i rozsáhlejších návodů po dni práce verzuji.

Co se týče digitalizace své projekční práce, řídím se heslem, že výpočetní technika je dobrý sluha ale špatný pán. Z toho mi vyplynulo:
Do počítače se těžko myšlenky nasoukají, ale dobře se z něj dostanou ven a dají se rychleji třídit nebo pozměňovat než ručně.
Takže i poznámky od ruky a schemata která nebudu dále zpracovávat jen naskenuji (ofotím),  označím dlouhým názvem, podle kterého se dají diskovým hledání případně najít a zařadím do svého projektantskéh o stromu adresářů.
To, co budu možná příště potřebovat pozměnit holt musím předatlovat, nebo překreslit.
Před tím se podívám na Internet, jestli někdo podstatnou část digitalizace už neudělal za mne (proč skenovat papírový návod k obsluze, když je od výrobce v PDF).

Velmi se mi osvědčilo zakoupit program pro průběžný tisk do PDF (např PDF Factory). Do jednoho PDF souboru sešiji z různých programů - vytisknu obrázek, výstřižek obrazovky, pár stránek z textového editoru, jedno schema z CADU, nebo i jen pár stránek z jiného PDF a vše mohu přímo v tom pdf opatřit poznámkami, podtrženími a podbarveními- a vše mám pohromadě v jednom souboru.

Další vymožeností digitalizace je sledování zařízení na dálku včetně malých úprav. V záruční době stroje je to neocenitelný pomocník pro obě strany, výrobce i zákazníka.
Za dobu, kterou bych strávil jen vypisováním papírů na vrátnici stroj zkontroluji, nebo upravím ke spokojenosti zákazníka i mé, nebo na základě toho co vidím zákazníkovi poradím či jej vedu.

Protože občas musím pracovat v plechové krabici za sedmero horami a sedmero řekami.. ee chtěl jsem říci za sedmero firawally a sedmero proxyservery v nadnárodní firmě, jsou pro mne cloudová řešení se závislosti na připojení k Internetu nepoužitelná. A to včetně Office 365. Podle mne je cloud tam, kde je dobré a stabilní připojení dobré řešení, ale nesmí se na něj spoléhat na 100%.

Co se týče spolupráce se státní správou musím fakt pochválit portál daňové správy. Jak práce v něm, tak i instlace SW včetně kontoly HW před instalací SW je výborně vyřešena. Stejně tak je chválena i e-občanka.
Datovým schránkám vytýkám, že archiv je placený a u malých firem se může stát, že propadne lhůta ke stažení (stačí hospitalizace majitele firmy po bouračce).

O bankách asi mluvit nemusím, tam už není dnes nikoho kdo by chodil s papírovými příkazy k úhradě. U některých bank není ani kam s papírem chodit.

Možná si někdo na digitalizaci stěžuje, ale hodně lidí již zapomnělo, jak se pracovalo v 80-90-tých letech.  Práci, kterou rozsahem zvládne jeden dnešního projektant či konstruktér za měsíc dělali 3-4 lidi (kresličky, plánovačky, nákupčí, knihovníci, skladníci...)  3 roky a s více chybami a nepřesnostmi.


Dnešní doba je spíš složitá v těžkosti výběru, než v těžkosti nemožnosti výběru. Pokud si dobře srovnáte svoje potřeby a nepachtíte se za nejnovějšími verzemi nebo technologiemi, ale za hledáním digitálních technologií pro vyřešení svých potřeb a problémů, pak se zbláznit nemusíte. Jak říkám, dobrý sluha, ale zlý pán.

Když budu dobře umět ovládat starší verzi programu, nemusím přecházet na jinou, pokud mi to kompatibilita formátů dat dovolí. Nebo novou verzi použiji jen na konverzi formátu.
Mimochodem zdá se mi, že pro všeobecné použití jsou nejkvalitněnší open source programy (Libre office, FreeMind, Audacity,Tight VNC, VLC...) a některé free s dobrovolnou podporou či symbolickou cenou (PsPad, IrfanView, TotalCommander ...)

Všetko je potrebné robiť s rozumnou mierou a uvažovať pri tvorbe digitálneho systému aj s predvídateľným i, ale aj nepredvídateľn ými situáciami a stavmi. A na to mať pripravené jednoduché záložné riešenie.

Aby sme nedopadli tak, ako ten nešťastník v tomto reklamnom videu.

R4M: Musí být firma velká, aby se vyplatila její digitalizace?
    "My jsme jen malá firmička. Nemáme tolik peněz na investice do digitalizace",  říká jednatel společnosti zaměstnávající 18 pracovníků. Nevím, kde se bere předsudek, že digitalizovat nějaký proces je závislé na velikosti firmy. Ve skutečnosti jsou zcela jiné příčiny. Možná neznalost možností, nechuť zkoušet nové způsoby, jistota vedoucí pozice na trhu. Přesto se digitalizuje. Někdo úspěšně, jiný nikoliv. Jak to?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/r4m-musi-byt-firma-velka-aby-se-vyplatila-jeji-digitalizace)


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?