Diskuse Elektrika.cz

Projektuji uzemnění hotelu. Ve zprávě základního korozního průzkumu z r. 2007 jsou tyto závěry:

1) Z hlediska ČSN 03 8372, tab.1 se stanovuje stupeň agresivity horniny pro měrný odpor  v měřených bodech ve stupni III.  

2) Dle dosažených výsledků  průměrných hodnot hustoty proudu jsou dle ČSN 03 83 72   tab1. ve stupni korozní agresivity IV. – velmi vysoká.

3) Stupeň ochranných opatření pro stavbu dle tab. 1 TP 124 se stanovuje: č.4.

Jakým způsobem to ovlivní návrh zemnící soustavy? Jaké bych měl použít materiály?

Toto je dost speciálka. Určitě vám tady něco řekne Milan Hudec, jinak se obraťte třeba na autora toho korozního průzkumu, případně ne firmy, které se tím přímo zabývají.

Za 11let se mohlo složení/vlastnosti horniny velice posunout s ohledem na blízkou stav.činnost a pod.
Začal bych tedy ověřením neměnnosti situace.

Děkuji za odpověď. Proto chtěl HIP provést nový průzkum, který však investor nechtěl platit. Musíme tedy vycházet ze starého průzkumu.

Nechtěl platit......,  tento zvyk tak přenést do restaurací (dance)
Takže jen ve zkratce.
Pečlivě vybírat materiály (není nerez jako nerez) s ohledem na uložení (půda/beton),  co se týká betonu, pozor na portlanský cement, tento se v obdobných situacích v zásadě nepoužívá.

Navrhl jsem uzemnění z nerezového drátu 10mm, mřížovou soustavu 5x5m. To však investor smetl ze stolu s tím, že to je drahé a že takovéto opatření je nutné až pro vyšší stupeň ochranných opatření (zde je IV. stupeň). Bohužel jsem nezjistil, kde k této informaci přišel. Jsou nějaké takové směrnice, kde je napsáno, který stupeň ochranných opatření važaduje nerez, který nikoliv apod.? Potřeboval bych něco, čím své rozhodnutí podložit. Pokud by to pomohlo, mohu vám zaslat i zprávu korozního průzkumu, pokud máte chvilku času. Děkuji.

Vzhledem k tomu, že IV stupeň je nejvyšší...... .........je to marný, dělaj machry a papír na hajzlu jednovrstvý (dance)
Rozhodnutí můžete jednoduše podložit obsahem zejména chlóru v hornině větším 0,1%,  a k tomuto příslušnou třídou oddolávající ocel.
Pouze upozorním na skutečnost, že nerezových ocelí jsou desítky druhů a v těchto specifických situacích si nevystačíte s obvyklou hromosvodářsko u A2 či A4. 

Jenom pro přesnost: agresivita hornin je stupeň III, tam je obsah chloru (dle ČSN 03 8375) 0,05-0,1%. Znáte konrétního výrobce vhodného zemnícího pásku nebo drátu? Děkuji.                                                                                                                                               

Obraťte se na blízký obchod s hutním materiálem, ty mají své dodavatele.
Nejprve si však dle zprávy nastudujte složení horniny/a k tomu odpovídající třídu oceli.
Pozor si musíte dát na spojovací prvky, které musí splňovat vlastnosti také, nebo použít standart tj.A2/4 a spoje perfektně ošetřit (zde pozor na kombinace různých nerezů, ty mohou mezi sebou tvořit korozi, zvláště v oblasti deformace od přítlaku).
Nejpoužívanějš í je v takových případech tedy svařování, ovšem s podmínkou použití správného tavícího materiálu.
Starostí s tím bude hafo, pokud se problematikou nezabýváte hlouběji, nemáte šanci vše postihnout.
I zde vidíte, že mnoho kolegů se do radění nehrne.

Tento spôsob uzemnenia stavby priamo v hornine mi nabúrava koncepciu jej uzemnenia s prednostným uložením zemniča v betónových základoch stavby podľa 62305.
Ale rád sa niečomu novému priučím.

Existuje v tomto prípade nejaký zvláštny dôvod na to, aby hotel nemohol mať základový zemnič uložený v základovom betóne, ale musel byť vystavený priamemu agresívnemu vplyvu svojho okolia?
Ovplyvňuje agresivita okolia uzemňovací materiál uložený v ochrannej vrstve betónu natoľko, že bežný FeZn nevyhovie?
Nebude práve požadovaných 5cm ochrany betónom podložených výskumom dostatočnou ochranou voči vplyvu podložia na uzemňovací materiál?
Rieši vôbec ČSN 03 8372 aj koróznu ochranu v betóne, alebo iba v zemi a vo vode?
Platí to aj pre RD?

Ja len, že doteraz tu nikoho nenapadlo riešiť zloženie jamy pod domom.
Ale opakujem, rád sa priučím. :)

Tak kombinace:
Drát v betonu spolu s armováním, přičemž je potlačeno použití portlanského cementu+hotel bude mít asi nějaké baterie a připojení jednoho z jejich pólů do pospojení..... ......atd.
Vyžaduje kombinaci vědomostí dobrého stavaře, chemika a elektrikáře.
Osobně v radách z tohoto důvodu nebudu ve vláknu pokračovat.
Při stavbách RD předpokládám že projektant alespoň nahlédne do korozní mapy čr, a sondou zjistí v jakém podloží bude stavěno.

Súhlasím.
Moja terajšia predstava je zatiaľ taká, že tieto i ďalšie kombinácie v užívaní stavieb neboli tvorcom súboru 62305 neznáme, a už sú zahrnuté v prípustných rizikách normatívnych požiadaviek.
Zatiaľ teda necítim potrebu spochybňovať súčasnú úroveň návrhu uzemňovacej sústavy.
Samozrejme nevylučujem, že by vaše osobné postrehy nemohli byť budúcou inšpiráciou pre tvorcov normy v jej ďalších edíciách.

Raději ne, moc by se toho nepostavilo (dance)
Nicméně na jakékoli zemnění je potřeba pohledu v širších souvislostech, není to jen hromosvod.

V toto případě by mohl pomoci i přechod na TT.

Pokud  by PE a N nespojovalo množství kondenzátorů ve spotřebičích a hotel stál na zelené louce, tak bych souhlasil.

Na stejnosměrný proud množství kondenzátorů nemá vliv, u střídavého proudu do 50Hz by mě množství kondenzátorů začalo zajímat od celkové hodnoty 10mikroF.
Na zelené louce, předpokládám, neteče mnoho bludných proudů.

Děkuji všem za informace a diskusi. Obrátil jsem se pro radu na spol.,  která vypracovávala korozní průzkum a jejich technik mi sdělil, že ze zkušeností není nutné u tak velké budovy dělat základový zemnič, ale stačí využít provařenou výztuž budovy. Sice tam bude bílá vana, ale při takovémto půdorysu bude zemnit skvěle.

Jen jsem nepochopil, kde se tam berou bludné proudy. Ty většinou bývají v okolí tratí s DC trakcí. Pokud, jak píšete, budete využívat pro zemění výztuž budovy, představuju si to z elektrikářskéh o hlediska jako jeden kompaktní (vodivý) celek, který bude mít proti okolní půdě nějaký potenciál daný chemickým složením té půdy. Bude to navzájem tvořit článek. Pokud bude tohle izolované, proud tam nepoteče a není co řešit. Problém může (a taky nemusí) nastat, až k tomu připojíte PEN od sítě. Doporučoval bych před připojením zkontrolovat, jestli je mezi PEN a zeměním budovy nějaké rozdílové DC napětí a podle toho něco případně řešit dál. To samé u železných trubek (třeba vodovod, plyn),  které do toho domu vedou. Raději volit plastové. Prostě dávat pozor na všechno, kde se mohou proudy uzavírat.

Tak to by mne docela zajímalo, pokud je bílá vana, je armování od země v podstatě odizolováno, protože se jedná o vodu nepropustný beton.
Pokud dojde k zásahu bleskem, nebo zkratu vůči zemi, měla by se bílá vana stát bílou vanou děravou. Samozřejmě by mohlo díky prasklinám v betonu dojít i k narušení statiky, ale předchozí věta by měla na strašení stačit.

V podstatě obdoba lavoru tvořeného skálou s výplní běžnou zeminou.
Těchto případů jsou mraky........
Kde je ovšem hranice mezi zeminou coby zemí a zeminou od země izolovanou?

Pořádné pospojování mi něco zachrání...
A čím více bude "moje místní zem" oddělená od "velké země",  o to víc při blesku odejde po sítích do okolí a potěším tím sousedy