${title}

V ČSN EN 60305-1 až 4 jsem to nenašel.
Ale někde jsem už něco podobného viděl.

P.Drda, je to v ČSN?
Možná jsem to přehlédl.

Normy jsem četl a školení mám taky za sebou.

Odkud jsou ty příklady? Je nutné je dodržet?

Nebo musím opravdu postupovat od výpočtu rizik?

Tabulky a pomůcky jsou pouze orientační
Při připoškození objektu nebo ztrátách  na majetku či životek se budete jen těžko  obhajovat takovou  tabulkou .

LPS odpovídá LPL ,  LPL určíte s investorem  na základě vypočtených nákladů   na pořízení a údržbu LPS a  poměrem ceny ztrát poškození objektu s ohledem na četnost úderů blesku ...   ocenění rizika



Příčiny a typy poškození staveb
Z hlediska místa úderu: údery do stavby; údery v blízkosti stavby;  údery do inženýrských sítí připojených ke stavbě;  údery v blízkosti inženýrských sítí připojených ke stavbě.
Blesk může způsobit tři základní typy škod: úraz živých bytostí způsobený dotykovými a krokovými napětími;  hmotnou škodu (požár, výbuch, mechanickou destrukci, uvolnění chemikálií) způsobenou účinky bleskového proudu včetně jiskření;  poruchu vnitřních systémů způsobenou LEMP.
Ztráty ve stavbách : ztráty na lidských životech;  ztráty na službách veřejnosti;  ztráty na kulturním dědictví;  ztráty ekonomických hodnot .

 Norma je velmi obsáhlá ,  musí se nastudovat a používat celá . 
 

Bohužel zákazník většinou nechápe důvod proč nelze zařízení zrevidovat bez dokumentace.
Pak příjde jiný revizák a všechno jde. (Do jisté doby).
Je to zvláštní povolání. Když ctíte normy, moc si nevyděláte.
Čas strávený prohlídkou a důkladným měřením se většinou nedá do ceny revize započítat.

Ale koho ?  ??



Nebojte, stejně nevíme koho. 

ČSN EN 62305 je velmi rozsáhlá. Čtěte znovu a hledejte podsatu. Norma podle mne nepředepisuje LPS striktně na všech objektech. Norma pouze požaduje, aby bylo zajištěno přijatelné riziko. Záleží na vás, jaká opatření zvolíte. LPS je jedním z možných opatření. I na stránkách portálu se již tento názor občas objevil.

V době, kdy nebyly dostupné programy pro analýzu rizika, jsem používal chvíli předpis VdS 2010 : 2002-07(01). Tento předpis není normou. Vydalo ho sdružení německých pojišťoven. Dnes bych již použití tohoto předpisu nedoporučoval. Pokud zatřídíte objekt dle tabulky a soustředíte se pouze na hladinu LPS, nemáte jistotu, že vám vyjde přijatelné riziko. Chce to pracovat s programem. V mnoha případech se sníží riziko použitím SPD výrazněji než instalací LPS. Např. pokud se jedná o menší stavby připojené vrchním vedením.

Nesmíte zapomenout, že každá analýza rizik je unikátní. Pokud stejný objekt postavíte do jiného prostředí vyjdou jiná rizika. Obdobný účinek má i změna použití objektu.
Tabulky objektů jsou pak přímo popřením smyslu normy. Asi by nebyla ani potřebná norma. Vzali by jste si pouze požadavky německých pojišťoven (to je zdroj tabulek),  a normu by jste už nepotřebovali.
Pokud vím, neváže norma vnější a vnitřní ochranu jinak, než přes analýzu rizik. Tj. může být hromosvod bez SPD i SPD bez hromosvodu.
K "události" může dojít i při LPS I a koordinované ochraně SPD, protože ani to není 100% ochrana.

Už to bude dnes problém zejména u projektantů že se nebude moct kopírovat projekt LPS z jednoho domu na druhý, sice stejný ale postavený někde jinde!!