Mlkar.martin
|
|
« kdy: 09.03.2010, 10:16 » |
|
Jedná se o budovu částečně ze železobetonu. Je využito základového betonu a jeho vyztužení pro základový zemnič. Skrz hydroizolaci je provedena vodotěsná průchodka, kde je využito vyztužení betonu jako svodů. Veškeré vyztužení betonu je provařeno a propojeno drátem o pr. 10. Má otázka zní: "proč je na obrázku, který jsem přiložil zakreslena průchodka izolací č.2" ? Proč nestačí průchodka č.1 ?
#116#
|
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #2 kdy: 09.03.2010, 12:22 » |
|
Zcela jistě proto, že na tento vývod jednoduše připojíte hlavní ochrannou přípojnici - ve zkratce HOP.
Skrz izolaci prochází drát do železobetonové stěny a je na něj připojeno svislé vedení drátu. Pro HOP, rozvaděče, potrubí, atd. jsou připraveny vývody samostaně. Toto je to uděláno po celém obvodu budovy cca každých 7m.
|
|
|
|
|
Milan Karvánek
ČESKÝ ELEKTRIKÁŘ
Offline
RT E2A
|
|
« Odpověď #3 kdy: 09.03.2010, 12:24 » |
|
Ano, viz předchozí odpověď, a dále je otázkou, jestli bude vzhledem k velikosti objektu jeden zemní přívod pro hromosvod postačovat. Více byste se měl dozvědět z projektu. Osobně bych to viděl nejméně na 3 průchody, jeden svod bude postačovat jen u velmi malých objektů a uzemnění HOP být rovněž musí.
A doplnění vzhledem k vašemu upřesnění: projektová dokumentace, projektová dokumentace, projektová dokumentace, případně konkrétní dotaz na projektanta, který to takto navrhnul - ten je jediný, kdo vám to může 100% vysvětlit.
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #4 kdy: 09.03.2010, 12:44 » |
|
O vývody pro HOP se rozhodně nejedná jsou řešeny samostatně - jak si můžete všimnout vývod není skrz železobetonovo u zeď. Na obrázku je zakreslen pouze jeden řez. Svislé svody umístěné v železobetonu jsou řešeny po celém obvodu budovy. Upřesním svůj dotaz: proč je proveden vývod ze základového zemniče mimo základ a pak zpět zaveden do budovy a připojen na svislý drát. Kdybych měl možnost se zeptat projektanta proč to takhle navrhl rozhodně bych to udělal. Pokud vás napadne důvod proč je to takhle vymyšlené budu rád když mě odpovíte. Pro lepší přehlednost jsem železobeton vyšrafoval viz. obrázek.
|
|
|
|
Milan Karvánek
ČESKÝ ELEKTRIKÁŘ
Offline
RT E2A
|
|
« Odpověď #5 kdy: 09.03.2010, 12:56 » |
|
Aha, tak teď to vidím jasněji, jedná se o "soustavu" zemnících drátů, a sice o dráty vně budovy v zemině nebo pod přizdívkou a o dráty uvnitř železobetonu uvnitř budovy, něco jako dva okruhy, a tyto jsou v pravidelných intervalech (psal jste po 7m) navzájem propojeny (teprve tak budou tvořit celý základový zemnič) a protože mezi vnitřkem a vnějškem je přizdívka a hydroizolace, musí tedy skrz ní procházet. Zavedení uzemňovacích přívodů pro svody a HOP je tedy opravdu něco jiného, a i ty musí procházet betonem předepsaným způsobem a musí být opatřeny antikorozní ochranou v rozsahu popsaném v ČSN. Ale pokud máte projekt, je opravdu nejjednodušší se obrátit přímo na projektanta, ledaže by to byla zase nějaká kulišárna, jak je v ČR dnes zvykem
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #6 kdy: 09.03.2010, 13:14 » |
|
Já rozumím tomu, že skrz izolaci musí být průchodka izolací, a že je navzájem "všechno" se "vším" spojeno a provařeno. Nerozumím proč z podkladního betonu (kde je umístěn základový zemnič) vystoupil drát směrem vně z budovy z podkladního betonu a cca 1,5m vystoupil svisle vzhůru a tam je znovu skrz izolační průchodku propojen. Takto provedeno po celém obvodu budovy po cca 7m. Proč nestačilo mezi svislým zemničem a základovým zemničem provést průchodku izolací hned u svislé stěny a muselo se vycházet ven. V projektu toto vysvětlené není. Obrázek jsem ještě trochu doplnil.
|
|
|
|
Miroslav Macek
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 09.03.2010, 13:30 » |
|
Ne že bych to z těch výkresů příliš chápal, o co jde (bez znalosti svislého řezu se v tom příliš neorientuji). Ale zdá se mi, že byste měl asi důvěřovat projektantovi - pokud si myslíte, že stačí propojit základy v jediném místě tak to asi nebude ten nejsprávnější názor.
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #8 kdy: 09.03.2010, 13:35 » |
|
Rozhodně si nemyslím, že stačí propojit základy v jediném místě a to jsem ani nenapsal. Napsal jsem, že propojení je cca po 7metrech. V přiložených souborech je svislý řez.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 09.03.2010, 13:40 » |
|
...pokud si myslíte, že stačí propojit základy v jediném místě tak to asi nebude ten nejsprávnější názor.
Nestává se často, že bychom se shodli - ale tentokrát ano Rozhodně si nemyslím, že stačí propojit základy v jediném místě a to jsem ani nenapsal. Napsal jsem, že propojení je cca po 7metrech. V přiložených souborech je svislý řez.
Teď už tomu přestávám rozumět. Jedno spojení se i vám zdá málo, dvě (po 7 metrech) se vám zdá zbytečně moc. Kolik jich tedy je?
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #10 kdy: 09.03.2010, 13:53 » |
|
Nechme téma kolik spojení je realizováno stranou. Dotaz je jednoduchý a to proč drát vyleze ze základového betonu vně budovu vystoupá cca 1,5m (stále vně budovu a beton) a zaleze zpět přez izolaci do železobetonu. Viz přiložený řez snad již přehledný.
|
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #12 kdy: 09.03.2010, 14:10 » |
|
Jak jsem napsal k tomuto detailu (viz. příloha) není v TZ žádná zmínka. Já bych se rád dopátral toho proč to takto je. Proč má smysl drátem vylézt ven a pak zpět. Není přeci jen lepší zůstat v betonu a nechodit s drátem "ven"? V TZ je napsáno že provedení zemniče bude v souladu ČSN EN 62 305-3 E.5.4.3.2 a E.5.4.3.5. Nikde v ČSN EN 62 305-x jsem nenašel jediný obrázek, který by toto (viz obrázek) řešil nebo navrhoval.
|
|
|
|
Miroslav Macek
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 09.03.2010, 14:27 » |
|
Jen bych chtěl podotknout, že tím svislým řezem (který neznám), jsem myslel řez základů svislou rovinou. Takovýto řez není k dispozici (na rozdíl od vodorovných řezů kterých je docela dost). Není také jasné, zda drát pod přizdívkou pokračuje dál či nikoli. Také by bylo dobré vědět, kde jak jsou udělány svody hromosvodu - resp. kde se nacházejí.
|
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #15 kdy: 09.03.2010, 15:29 » |
|
Přidávám další pdf náčrtek skeletu budovy. Stále mě nenapadá proč je to vytaženo ven. Že by třeba pan Hájek věděl?
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #16 kdy: 09.03.2010, 15:47 » |
|
Vývod v této výšce, se typicky realizuje nad hydroizolací, hladinou spodní vody. Pokud se nejedná o omyl, mohlo by se jednat i o ekonomické důvody. Pokud se používají některé speciální průchodky izolací (ne ty levné DEHN, např. průchodka 5 bar ), jedná se až desetitisícové položky. Mohlo by se jednat i o vývod pro napojení svodu, ale izolovaný hromosvod by na takto realizované budově nebyl obvyklý (i když zrovna teď takovéto provedení řeším).
|
|
|
|
Mlkar.martin
|
|
« Odpověď #17 kdy: 09.03.2010, 16:03 » |
|
Svody jsou realizovány skrz železobetonový skelet, po vnějšku budovy žádné svody nejsou. Dráty, které projdou skrz základ ven jsou napojeny pouze zpět na svislé vedení v železobetonu.
|
|
|
|